Thunder jsem velcí oblíbenci. Sázka na jistotu, která špatná alba nedělá. Jsou pro mě taková tvrdší forma Bad Company (a ty já můžu velice). Bowes je pro mě mladší brácha Rodgerse. Nikdy jsem u nich moc nerozlišoval, která deska je lepší/horší. Proto mám skoro všechny koupené. Pořídil jsem i letošní 2cd/dvd kompilačku All You Can Eat. Jde jen o živé záznamy. Ze studia, z koncertu a video koncert + dokument resp. rozhovor s kapelou. Nejpodstatnější info, že Ben Matthews prodělal boj s rakovinou a snad úspěšně. Thunder hrajou naživo stejně dobře jako na deskách, takže žádné obavy, jestli někdo váhá s investicí.

Kdysi kdesi jsem napsal: "Následně je otázkou, nakolik je pak po ztrátě zájmu médií o tradiční rockové žánry po roce 1991 „pád“ levelu těch uvedených skupin věcí ztráty skladatelské invence a muzikantské kvality a nebo zda jde jen o ztrátu pozornosti médií a nezájem labelů vložit do alba a skupiny prachy. Mě osobně zajímali např. Gregg Fulkerson a Gilby Clark a na jejich další tvorbě bylo jasně viděl, že ke ztrátě skladatelské ani muzikantské invence rozhodně nedošlo." Ale napsal jsem to nepřesně, myslel jsem přitom i na Thunder:-)+(zřejmě nejen)... Neb se domnívám, že třeba právě u Thunder má díky muzikantské a zpěvácké kvalitě, schopnosti elektrizovat lidi na koncertech i bez elektriky a skladatelské invenci celá hromada písniček punc naprosté nesmrtelnosti.