V případě Hagarových VAN HALEN to na plnopočtové hodnocení asi nevidím, u "F.U.C.K." bych volil rozumných 90%, u "Balance" o deset méně, "5150" 80%, "OU812" 70%, jinak ještě dodatek - z těch velkých kapel minulosti bych nechtěl opomenout IRON MAIDEN (co album to článek), LED ZEPPELIN (co album to článek), DEEP PURPLE (profil), KING DIAMOND (ještě se rozmyslím), DEATH (co album to článek), PINK FLOYD (co album to článek), MERCYFUL FATE (profil), ACCEPT (profil), MANOWAR (profil), SAVATAGE (asi spíš recky na vybraná díla), DREAM THEATER (asi spíš recky na vybraná díla), OBITUARY a PESTILENCE (obě asi spíš recky na vybraná díla).

Zdalipak se dostane s desítkou i na nějaké z nej alb Hagarovy éry F.U.C.K. či Balance?

Po skončení recenzí BLACK SABBATH převezmou retro štafetu JUDAS PRIEST a MOTÖRHEAD, oběma kapelám budou patřit třídílné důkladné profily s mini-recenzemi všech alb, navíc album "Painkiller", které letos v srpnu slaví 25let, se navíc dočká recenze samostatné. Záměr je jasný, přeházet všechna už dříve na MP sepsaná profilová retra pokud možno do konce roku v propracovanějších verzích sem. Tedy VAN HALEN, WHITESNAKE, MOTLEY CRUE, KISS, AC/DC, WHITE LION, W.A.S.P., RATT, samostatné recky nebudou chybět u TESTAMENT, SLAYER, METALLICA, KORN, PARADISE LOST, QUEENSRYCHE, TYPE O NEGATIVE, ale to už přesáhne časové možnosti roku 2015, prostě pokračovat se bude dál, profilů se dočkají i kapely jako DIO, SCORPIONS, THIN LIZZY, EXTREME, POISON, CINDERELLA, SKID ROW a celá ta hair-metalová sorta, ale touž se dostáváme do let 2017, 2018 :-)Kropis přislíbil profily PRONG A ANNIHILATOR, ale tam to bude stvořeno s jistotou a tempem vlaku na ostrově Srí lanka. JEDEME DÁL (jakkoliv mě ten slogan evokuuje Klausíka a ódéesku v době krize 1996/97, je to slogan, který nelže).:-)

80%

70%

Ale no tak,TEI jistě stojí za víc, než tři příspěvky...Nemít album tak nablýskanou, z mého pohledu až "přeprodukci", vyznělo by dle mého lépe, což ovšem nezastře poměrně velký rozdíl mezi zmíněnými největšími hity alba a jeho zbytkem. Problém je možná i v tom, že The Shinig, Ancient Warrior a Glory Ride jsou tak moc výrazné, že další songy se vedle nich opravdu jeví jako výrazně slabší, i když slabé rozhodně nejsou. Čili se dá říct, že kromě přemaštěného zvuku trpí album i nevyvážeností materiálu. Nic to však nemění na tom, že jde o album kvalitní a Martinův výkon je zde excelentní (na rozdíl od jeho pódiové prezentace v 90. letech).

Pro mě srdcovka - 100%!

Rozjezdové album Martinovy éry mi přijde kompozičně trochu slabší a po nadýchaném Seventh Star je to spíš taková sázka na jistotu. Nicméně jako odrazový můstek kapely do nové éry bylo ujdoucím krokem. To nejlepší nás ale teprve čeká.

Do puntíku souhlas:-).