Proklínanou desku Forbidden za sebe vidím asi takhle: Určitě patří mezi ty slabší desky Black Sabbath (pokud pomineme fakt, že v rámci Black Sabbath slovo "slabší" znamená trochu něco jiného než u většiny jiných kapel), ale přesto obsahuje takových pět šest skladeb které stojí za to (třeba Can´t Get Close Enough, Rusty Angels, Get a Grip... proč to vlastně všechno vyjmenovávat..). Celková produkce mě nějak zvlášť nepopuzuje, zvuk je sice na BS poměrně netypický, ale proč stát na místě, ne? Ze zcela osobního hlediska je mi naopak Forbidden strašně blízká, protože to byla moje první "aktuálka" od BS a byl jsem na jejich koncertu v Praze, kde jsem si zmíněné písničky s Tonym chrochtal stejně jako Iron Mana nebo Paranoid. Navíc jsem si pak po koncertě počkal asi půl hodiny u tourbusu a výsledkem je společná fotka s Bobbym Rondinellim a s TONYM IOMMIM. Parádní zážitek, nad nímž se vždycky ve vzpomínkách budou houpat tóny Illusion of Power nebo Get a Grip. Takže asi tak!!!

Taky zvedám na aspoň 65 %. Srovnám-li to s Never Say Die, které jsem dal 70%, musím konstatovat, že mám Forbidden raději. Never Say Die tedy 60.

Vôbec to nie je taká zla doska. Stray najviac háni Can´t Get Close Enough, pre mňa paradoxne spolu s Get a Grip, Kiss Of Death, The Illusion Of Power a Guilty As Hell najlepšia skladba na albume! Po dnešku teda dávam sympatických 65%.

hlavne kdyz je laska, kluci . . . :o)

Prostě jenom nějak odpovídám, že někoho zajímá můj názor na hudbu, považuji za kladný poznatek. To je celý.

Člověk má trošku potřebu konfrontovat své názory i s jinými lidmi. Jenom doufám, že ty svoje reakce nemyslíš ironicky, mimo osobní kontakt to jde těžko poznat :D

Cítíš se být spřízněn? :-) Ach. A ten smazaný příspěvek? No zdál se mi až moc osobní a sebestředný, ostatně, co je komu po tom? Snažím se zuby nehty hlídat, ale někdy prostě něco unikne. :-)

Často mi přijde, že se na hudbu díváš stejně jako já, tak se chci ujistit v názorech, přece jenom od někoho staršího a zkušenějšího to má větší váhu.A proč jsi smazal ten delší příspěvek? :D

Takže ty si tady chceš přečíst o LED ZEPPELIN kvůli tomu, aby ses dozvěděl, jaký mám na tu kterou jejich kapitolu názor? :-) To je velmi potěšující.

Btw slovo "svojsky" jsi použil i v roce 2015, akorát ve tvaru "svojská". Viz google :D

Já o nich četl tři knihy, jde mi akorát o to, jak to pojmeš a zajímá mě, jak se na ta alba díváš.

prasezlesa: Ale na mě čekat nemusíš, vzhledem k tomu, že o LED ZEPPELIN vyšlo za pětadvacet let asi 10 knižních publikací a z toho 7 vlastním, půjde pravděpodobně o svojsky (tohle slovo už jsem nepoužil snad 3 roky, ach):-) nakombinovaný a sestavený přepis skutečností. :-)Jinak LED ZEPPELIN asi až tak za rok a půl. Ty historie jsou mnohem vyčerpávajícnější než normál recenze nějaké nové desky.

Vždyť oni i na těch fotkách alb vypadají jako totální magoři a divnolidi :DDoufám, Strayi, že pak uděláš ty články o albech Led Zeppelin, ať si taky počtu něco zajímavého.

Nikdy jsem nepochopil novinářskou averzi vůči téhle placce. Ano, už to není co to bejvávalo...je to dost možná nejslapší album s Martinem, ale pořád jde mírně nadprůměrný materiál, který se k poslechu vyplatí. Zajímavější skladby jsou bohužel nahňácané až v závěru, což desku asi srazilo do kolen. I produkce je podivná, ale kdo má Martinovské Sabbaty rád, cestu si jistě najde.

Nemel bych z toho starch. Ja jsem si dokazal k tehle desce najit cestu i pres prvotni averse, zpusobene prisnymi "recenzemi". Pokud odhodis predsudky, tak zjistis, ze Forbidden reprezentuje klasicke Black Sabbath mnohem vice nez vsechny desky od Sabbath Bloody Sabbath vyse, jakkoliv mam vetsinu z nich rad.

Forbidden zdaleka není tak hrozná. Pravda je, že je nevyvážená a obsahuje větší množství zapomenutelných skladeb, než bývalo zvykem na předchozích albech. Zároveň je zde skutečně slyšet příklon k syrovějšímu a grunge ovlivněnému zvuku, což však lze přičíst na vrub produkci. Opět si dovolím nesouhlasit s tím, že kapela takto chtěla desku udělat a chtěla takto znít. Iommi i Martin se v rozhovorech nechali slyšet, že k "výběru" dotyčného producenta byli doslova přinuceni vydávající firmou, stejně tak i k "rapové vložce" v úvodní skladbě. Sama kapela proto tuto desku nemá moc ráda, protože vydavatelství příliš zasahovalo do nahrávacího procesu a skladby tak mají jiné vyznění, než původně měly mít.Samotná náplň alba, pominu-li zvukovou stránku, mi však přijde jako poměrně standardní album BS s pár výtečnými skladbami. Ani to rapování v Illusion of Power není tak strašně rušivé, jak by se mohlo zdát, i když do hudby BS rap skutečně nepatří.Úvodní skladba je, pomineme-li rapovou vložku, velmi solidním kusem, i když je zde ještě výrazněji než na CP slyšet, že Martin už zdaleka není v takové formě jako na prvních třech albech.Osobně mám velmi rád i baladu I Won´t Cry for You, která mi přijde hodně emocionálně podaná a vůbec nevadí, že zde Martin nešplhá do nebeských výšek. Naopak, jeho přiškrcený hlas dodává skladbě na tísnivosti a naléhavosti. Za vrcholný kus alba pak považuju skladbu Kiss of Death, která svou výstavbou připomíná vrcholné kusy z Martinovy éry BS a je ještě o fous temnější. Dle mě jde o absolutní majstrštyk. Dalšími výraznějšími kusy jsou pak Guilty as Hell a Loser Gets It All. Tyto tři kusy se nacházejí i na výběru The Sabbath Stones, který mám dlouhodobě k dispozici, tak snad i proto k nim mám pozitivnější vztah, než běžný posluchač alba Forbidden (The Sabbath Stones byla mou první deskou Sabbathů).Celkově se jedná o desku relativně průměrnou, ovšem na poměry BS, takže jde stále o solidní porci heavy muziky. Myslím, že si deska nezaslouží být opomíjena a haněna a v rámci diskografie Black Sabbath své pevné místo má, i když nikdy nebude patřit mezi její výstavní kousky.Forbidden za mě 60%.

Tuhle desku jsem nikdy neslyšel a přiznám se, že po přečtení recenze z toho mám docela strach :D