Na co tam všichni čumí, to čtou recenze na priváty?

Judas Priest, nečumí do mobilu, ale natahnou křiváka a jdou ven dát si někde panáka

Po přečtení knihy K.K Downinga se mohu jen uklonit klukům z JP. Kolik protivenství museli překonat, aby mohli vůbec natočit první desku. Kolikrát neměli ani co jíst a museli makat na šichty. O SWOD, nepřekonatelné klasice 70.let, již řeč byla, ale málokdo vyzdvihne roli Sin After Sin. Dle mého PRÁVĚ ZDE je možné spatřit počátky pravého svižnějšího heavy metalu jak jej lidé poznali na přelomu 70. a 80.let. SINNER, DISSIDENT AGGRESSOR, Call for the Priest...Všechno brutální pecky, za které by jiné bandy prodaly vlastní matky. A ten obal alba je naprosto brutální. Kéž by něco podobného bylo i v případě další (a dá se říci poslední?!) desky Judasů přelomu let 2020/2021 (ano, mám své info)

U alba Rocka Rolla jsem dlouho neměl tušení, že obal je to víčko od coly, znal jsem tohle album s verzí, kde je ten strejda s bombou a stejkem nad hlavou....

Tak jsem si na dovolené přečetl od Danielse bigografii Obránci víry o JP a teď si poslouchám Judas pěkně vcelku od začátku po konec a oživuju si klasiku a doplňuju neznalosti. Aktuálně pro mě tedy z desek tyhle pocity: ROCKA ROLLA - samozřejmě to ještě není Judas Priest, ale deska se vcelku příjemně poslouchá a asi bych neřekl, že je nejslabší od JP. Spíš jedna z balíku "těch průměrných". Geniální obal. SAD WINGS OF DESTINY - je to lepší než RR, ale zase z ní nejsem tak odvařený a nevidím tam ten obrovský rozdíl, který cítí spousta fans. Spíš pokračování debutu (taky je tam několik skladeb, skládaných ve stejné době jako Rocka Rolla), s některými lepšími skladbami a mnohem dál produkčně. Dobrý, ale na prdeli z toho nesedím. SIN AFTER SIN - tady už to začíná být pořádně horký a fakt asi zrod heavy metalu. Geniální Sinner a Dissident Aggressor, která mě dřív tolik nebavila, ale má neuvěřitelný náboj a takovou tu metalovou temnotu. Mimochodem, jako předělávka na South of Heaven mi nikdy neseděla (do konceptu toho alba), a Judas Priest ji maj stokrát temnější. Jeden z nejlepších obalů v metalu.

Když něco znělo zajímavě vedle Uriah Heep nebo Deep Purple, plynul z toho předpoklad stoupat výš bez ohledu na to, že Rocka rolla bylo trochu jiné.

Nějak takhle budou vypadat ty profily hair-metalových kapel, co sem budu ládovat v průběhu roku 2016. Akorát půjde o nějakých padesát jednodílných kompletací příslušných diskografií. Kapely jako KISS, W.A.S.P., WHITESNAKE, VAN HALEN a MÖTLEY CRÜE budou mít profily vícedílné a zveřejním je ještě do konce tohoto roku. Stejně jako do konce roku zveřejním třídílný profil MOTÖRHEAD a recenze na řadovky SLAYER, METALLICA a TESTAMENT (v rámci přehazování a rozšíření sepsaného před dávnem na MP, pak už z tam sepsaného jen QUEENSRYCHE, DEF LEPPARD a KORN a pojede se z čistého stolu,...uf konečně).:-)

Aaaa, skvele - rozsireny profil puvodniho dvojclanku na MP, diky :o)Chybi ti tady ale obal k Rocka Rolla.

Rocka Rolla - 5/10Sad Wings Of Destiny - 10/10Sin After Sin - 6,5/10

Rocka Rolla zas není tak špatné album, mám ho docela rád, i když je pravda, že není nijak výrazně osobité a nenese znaky charakteristické pro značku Judas Priest. Naproti tomu Sad Wings of Destiny mě nebaví, ale je pravda, že album moc nemám naposlouchané. Oproti tomu Sin after Sin považuju za skutečný hardrockový monument a song Dissident Agressor za jeden z nej songů v hard and heavy ranku, který svou tvrdostí předběhl dobu. Trashový kabát Slayer písni velmi sluší. JP jsou prostě absolutní klasici, kteří dle mě v sedmdesátých letech měli podobně důležitý vliv na vývoj metalu jako Black Sabbath. Osobně mám jejich sedmdesátkovou éru radši než většinu (ne všechna) jejich pozdějších alb .