The Book of Souls - při té vší "kvalitě" této desky jsem si všiml v porovnání s Maiden a Judas Priest jedné velmi zajímavé věci. Přijde mi, že cokoliv Maiden vydají, tak i kdyby byl nahrán Bruceův prd, tak to prostě bude, jak se dnes s oblibou říká, onálepkováno jako masterpiece, což při sestupné tendenci od Brave New World, s výjimkou AMOLAD, je velmi odvážné tvrzení. S Iron Maiden se to dle mého mé tak, že prostě je to už značka, která se prostě prodává, i když třeba nemusí být vše 100%. U Judasů mi to přijde, že i když se snaží všemožně vystoupit z té protivné škatule lichých klišovitých metalových kejd, tak se vždy najde někdo, kdo je posílá do důchodu. Mnohem více si vážím odvahy odklonění se od zaběhlých pořádků - viz Nostr(A)damus (milý Plečniku), i když logicky ne každý song je pecka. Iron Maiden uvázl v bahně převážně pokusů o progresivní eposy, kterým ale do progu dost schází, jak řekl sám autor recenze. Ale blahopřeji Maiden, že i toto dokáží ve velmi hojném počtu prodat. To se fakt musí umět. Zvuk desky je takový nijaký (jak my řízci říkáme typicky shirlyovský) a písně dlouhé předlouhé, které se až na výjimky v podobě When the River Runs Deep a The Red and The Black motají v nekonečném kruhu dokola omílaných refrénech. Ve srovnání s díly Saxonu a Judas Priest toto dílo jednoduše nemůže uspět. Hodnocení: 45-50%

Plečník: Velmi dobrý názor. Divil jsem se až nezdravě příznivému přijetí a sem rád, ze čas ukázal desku jako spíše rozpačitou.

Jinak ji mám doma v luxusním vydání s knizeckou a neprodám ji, ale rad ji moc nemám.

Plečnik: Dobrý názor, se kterým vlastně bez problémů souhlasím. Také vzpomínám na éru do alba Fear Of the Dark. Dnes bych dal 70%, nicméně ta roztahanost už je za hranou a vlastně mě to v porovnání s výše zmíněnou érou vůbec nenabíjí.

Co napsat o této fošně. Příznivci plíživého prog-rocku hýkají štěstím a klasičtěji založení jedinci si rvou zoufalstvím vlasy (už zase zbytečně protahované eposy...) .Nejspise odhadnete, které epoše tvorby Železné panny jsem nakloněn. Tím nechci říct, že chlapi nemají právo na vývoj dále. Záleži na to , zda-li se jedna o nejistý experiment (viz.Judas Priest a Nostrodamus) nebo o setrvalý stav, k čemuž se v případě Maidenů přikláním i já. Můj první dojem je ten, že to není vůbec špatné, ale...je zde několik velkých ALE. První ze všeho - produkce. Přijde mi, že v Kevinu Shirlym má Steve nikoliv tolik potřebného oponenta, který muzikanty vybičuje k velkým výkonům,ale spíš ochotného poskoka,jenž udělá to, co mu Steve nakáže. Kéž by se vrátil Birch. Moje další výtka míří na délku jednotlivých písní. Je to až morbidně dlouhé (ano, Empire) a donekonečna omílaný refrén a občas neslyšitelné kytary navzdory tomu, že jsou tři. Texty tradičně silné majdeňácké, ale spolu s občas až napjatým a bolestným hlasem Bruceho to vyznívá bohužel do ztracena. Až na výjimku v podobe When the River runs deep a pár dalších partů z jednotlivých písní jsem albem značně na rozpacích anemohu udelit vyssi hodnoceni jen kvuli jmenu uvedenému na desce, byť mě to velmi mrzí. Jsem jeste vic zklaman než v případě Redeemer of Souls, které bylo ztělesněním geronto-metalu ve vší parádě.na jednu stranu jsem velmi rád, ze jsou kucí stále aktivni, na druhou stranu bych byl vdecny za neco primocarejsiho ve stylu Firepower, ktery je velmi dobrý. Ve svetle posledních zpráv doufám, že nové album Judasům zase po letech nakope zadek. Mé hodnoceni: 65%

Deska Book of souls je trvanlivá a stále se líbí. Délka výhodou, člověk si ty nejlepší jednohubky vyzobává - paradoxně jsou to ukrutně dlouhý jednohubky - If eternity, The red and the black, Empire of clouds ...

Tak to už snad není ani obsáhlý příspěvek, to je spíš kratší román. A to jsem si o sobě doteď myslel, že jsem grafoman. :-)

Daniel Impseil: Díky za obsáhlý příspěvek, soudě dle textu ses připravoval. Klidně v tom pokračuj, vítám každou podobnou iniciativu, jen příště můžeš třeba o 2/3 kratší, někdy menší text vyjádří víc. Osobně se mě hudba IM líbí asi úplně kvůli něčemu jinému než Tobě, za vrchol nové desky považuji první skladbu, za nejhorší alba IM právě ty Blazeovky a za nejlepší skladbový model ten vzdušnej neortodoxní ze "Seventh Son". Ještě že skládá Bruce i Adrian, s Harrisem bychom se dočali dalších X-Factorů a Dance Of Deathů, a to jsou IM, které nemám rád. :-)

Vlastní recenze na novou desku Iron Maiden - The Book Of Souls. Nějak jsem se rozepsal:).Pro mě Iron Maiden je pojem, který mě nenechá v klidu sedět, když si poslechnu jakoukoli desku, kde je na obalu desky ztvárněn Eddie. Skupinu Iron Maiden poslouchám skoro každý den. Možná překvapím mnohé zaryté fanoušky Eddieho, ale nejraději poslouchám desku The X Factor a Virtual XI. Proto jsem byl velice zvědav na celou desku The Book Of Souls, jelikož obal posledního alba vypadá velice temně a s velkou chutí po pomstě všem ukázat, že na to tihle pardálové pořád mají. Chvilku jsem i doufal, že budou mít písničky stejnou šablonu jako na desce The X Factor. Jenže, když jsem slyšel singl Speed of Light, bylo to pro mě veliké zklamání, protože jsem z písničky cítil a slyšel podobnou zvukovou stopu jako na písničce El Dorado z předposlední desky The Final Frontier. V tu chvíli jsem tušil, že to nebude jako rok 1995 a 1998. To byl rok pro Iron Maiden nejhorší, co se týká úspěšnosti a prodejnosti jejich desek, ale ty desky byly něčím výjimečné a pořád jsem v tom cítil ducha NWOBHM. Sice trošku jinak, ale pořád jsem tam slyšel ten zvuk Maidenů i s jiným zpěvákem. Rád sem napíši pokaždé nějaký komentář ke každé písničce z poslední desky The Book Of Souls.Písně: If Eternity Should Fail - Hned na začátku je pomalá, rozjíždějící se atmosféra, aby dodala písni nebývalou atmosféru. Připomnělo mi to ty pomalé začátky na desce The X Factor, ale to bylo jen chvilku, než se rozjely kytarové riffy všech, co držely kytaru nebo baskytaru. Píseň je dlouhá přes 8 minut a Dickinsonův refrén nezní vůbec špatně, bude to určitě dobře fungovat na koncertech, ale píseň se mi zdá příliš zdlouhavá a velice snadno předvídatelná. Tuším, kdy budou kytarové vyhrávky a kdy bude další refrén Bruce Dickinsona. Přes to všechno je to docela dobrý otvírák, který fanoušky Iron Maiden neurazí. Jen škoda, že na konci písně, jak se chraptivě říká: ,, Good day, my name is Necropolis atd. " bych spíše rád slyšel hned na začátku písně. To by mělo podle mě neuvěřitelný náboj a dodalo by to ještě na větší atmosféře.Speed Of Light - O písni jsem se už zmínil výše v komentáři, pokud ještě tento příspěvek někdo čte :). Jen dodám, že jsem si rád zahrál videohru od Iron Maiden ( Speed Of Light ). Hra byla velice zábavná, ale při dlouhém hraní mi pořád hrál refrén Speed Of Light ze hry a musel jsem zvuk nakonec vypnout, protože mi už lezl na nervy. Jinak videoklip k dané písni se mi velice líbí. Je to velice pěkné sledovat video a je o hodně více napínavější, jak video skončí, než poslouchat samotnou hudbu. Někde jsem četl, že singl je srovnatelný, když přišli kolem roku 2000 se singlem The Wicker Man. To si opravdu, ale opravdu nemyslím. V té době to byla taková eufórie pro 90 % fanoušků Maidenů, že odešel zpěvák Blaze Bayley a vrátil se zpěvák, který patří neodmyslitelně k Maidenům. Britská siréna Bruce Dickinson, o kterém hodně fanoušků tvrdilo, že Iron Maiden nemůžou fungovat bez pana Dickinsona a Dickinson nemůže fungovat bez Iron Maiden.The Great Unknown - Jedna z mých oblíbených písní. Ze začátku temný, pomalý začátek a poté klasické vyhrávky plus do toho slyším pěkné cinkání do činelů od McBraina a jeho vyhrazený styl hraní, který má snad jen Nicko. Konec písně je opět pomalé zakončení, které dovypravuje svůj příběh. Zajímavá píseň.The Red and The Black - Opět pomalý a temný začátek jako u The Great Unknown. Po pomalé částí je to neuvěřitelná cesta až do vesmírných končin. Konečně píseň Iron Maiden, která podle mě je jejich krevní skupinou a splnila mé očekávání na 100 %. Píseň je douhá přes 13 minut, ale vůbec to není znát. Uteče to velice rychle. Písnička mě velice baví. Přiznám se vám, že jsem nevěděl, kdo měl největší podíl na téhle písni, ale měl jsem určitý typ, že by to mohl napsat sám Steve Harris a kupodivu jsem měl pravdu. Když jsem píseň poslouchal prvně, vzpomněl jsem si hned na písně typu Brave new world, The Clansman atd. Každá je trošku v něčem jedinečná, ale má stejný rukopis a takový ten Harrisův náladový moment překvapení. Při čtení na oficiálních stránkách Iron Maiden, se ptali fanoušků, jaká je jejich nejoblíbenější píseň z poslední desky. Asi tušíte, která zvítězila.When The River Runs Deep - Skvělá píseň, která je tak akorát dlouhá. Moc se mil líbí přechody kytarových vyhrávek, Dickinsonovo refrén a vynikající je pro mě slyšet střední tempo, které neskutečně šlape. Písnička vůbec neurazí, spíše naopak. Další silná písnička založená na Dickinsonovo refrénu ( popřípadě vyprávění ), propracovanosti, náročnosti a vyhrávkami všech tří kytar. Klasika zůstane klasikou.The Book Of Souls - Jedním slovem Vaaauuu. Nečekané. Nepředvídatelné. Elektrizující. Tak bych popsal píseň, jež jsem přes 10 minut poslouchal. Připadalo mi to jako pět minut. Při poslechu mi to velice připomínalo majestnátot písně Rime Of The Ancient Mariner ( kromě toho prostředního vypravování na Rime je to velice podobné ). Je tam opět cítit rukopis Steva Harrise a společně s Janickem Gersem tvoří na písničce neuvěřitelné kompozice. Postupné navyšování hlasu Dickinsona skvěle zapadá do rytmu a kytaristé ( Murray, Smith a Gers ) jakoby se předháněli, kdo je nejlepší, ale stejně hrají poté všichni dohromady skvěle a parádně vše zapadá. Je zajímavé, že písnička opět začíná a končí pomaleji. Je to čím dál častější aspekt a záruka, že s tímhle Ironi opět vyrukují. Cítím z toho i Mayovský nádech, která k tomu dodává ještě větší atmosféru. Navíc při pohledu na obal desky je jasnou titulní skladbou téhle desky. Zasloužila si jak název písničky, tak i název celé desky. Podle mého názoru měla být singlem Iron Maiden The Book Of Souls, než Speed of Light. Uhodili hřebíček, co hřebíček, ale pořádný hřebík na hlavičku.Konec PRVNÍ ČÁSTI DESKYPokračování DRUHÉ ČÁSTI DESKYPoznámka: Od druhé časti se očekávájí ty slabší kousky, ale to od Eddiho služebníků nemůžete očekávat. I když ...Písně: Death or Glory - Lehce přeložená písnička znamená Smrt nebo Sláva. Podle mě je tahle píseň spíše smrtí, než slávou. Při prvním poslechu jsem si netroufl říci, kdo skladbu složil. Nějakým způsobem jsem pociťoval, že Harris by to nemusel být. Ale když jsem zjistil, že skladbu složil Dickinson a Smith. Bylo vše jasné. Hudba mi nepřijde vůbec nápadítá a nevtáhne vás tolik jako první část desky. Pro mě je Death Or Glory naprosto zbytečná skladba. Možná bude dobrá na koncertech, ale spíše bych ji viděl pro sólový projekt Bruce Dickinsona.Shadows Of The Valley - Další klasika od Iron Maiden. Je to typická hudební šablona, kterou hrají už velice dlouhou dobu ( už od desky Brave New World ). Jako vždy zahřívací začátek. Poté další výbušnost, náladovost, lehkost a euforie při zpěvu Bruce Dickinsona. Opět musím dodat, že se sice od dob Brave New World zvuk změnil, ale to je patrné, když hrají od této desky na tři kytary a je to o něco více dynamičtější a hutnější. Pro mě je skladba Shadows Of The Valley další klasikou, která nijak nevyčnívá.Tears Of a Clown - Když jsem četl, že by skladba měla být z části věnována pro mého oblíbeného komika Robina Williamse ( Bohužel pan Williams spáchal loni sebevraždu kvůli depresím, jímž trpěl a bohužel už není mezi námi. R.I.P ) byl jsem velice zvědavý, jestli bude písnička smutná ( tudíž pomalá a baladická ) nebo středně rychlá s velkým počtem emocí. Druhá možnost zvítězila. Hudba je naprosto impozantní a okouzlující. Refrén mě skutečně dostal a už jsem i trošku natahoval slzičku, když jsem vzpomínal na mého oblíbeného komika, který měl na mé filmové dětství důležitou úlohu ( Rád bych zmínil filmy Flubber, Andrew - člen naší rodiny, Táta v sukni, Jumanji, atd. ). Pro mě je skladba nejemočnější skladbou z celého dvojalba. Ohromně citová záležitost. Obzvláště pro mě.The Man Of Sorrows - Skladba, kterou má na sólové desce Accident of Birth Bruce Dickinson ( Skladba Man Of Sorrows), která je baladická a pohodová s vysokými výškami Bruce je velmi dobrá, ale ne Maidenovská. Poprvé jsem si říkal, když jsem viděl název, jestli ji nepoužijou přímo od samotného Bruce. Jenže to by byla hloupost. Ani nebyl autorem písničky. Nevím proč, ale tahle skladba mi k Meidnům nějak nesedí. Skladba mě vůbec nezaujala a je taková nijaká... Na desce vůbec být nemusela. Spíše jako bonus k různým edicím.Empire Of The Clouds - Někde jsem četl od jednoho uživatele, jak je tato píseň epická, promyšlená, jaký je to vrchol heavy metalové legendy a že kdyby byla deska The Book Of Souls posledním počinem, tak by to bylo úspěšné završení jejich bohaté kariéry. Já si to nemyslím. Pro mě je Empire opravdu příliš dlouhá a chaotická. Poslouchal jsem ji několikrát. Velice se mi libily prvky u Maidenů dříve nevídané jako klavír, housle ( nebo čelo, nejsem si jist ) a další hudební nástroje. Zezačátku klidná a rozvážná a po dlouhých minutách střídavě svižná a pomalá. Celá skladba, kterou napsal Dickinson, je pro mě jako několik sestřihaných filmů z třicátých let, u kterého poznáte, že na plátně vidíte časové přerušení a skok s jiným záběrem a jiným dějem. Je to zajímavá skladba, ale mě se nezdá jako vrchol Iron Maiden.SHRNUTÍ: Celé dvojalbum je obsáhle dlouhé a pro fanouška Eddieho a jeho skupiny to určitě není deska, která by je zklamala. Spíše naopak. Nesmíme zapomenout, že těmhle frajerům je všem přes padesát. Někomu i přes šedesát a jak všichni víme, každý člověk se postupem času vyvíjí, mění své názory a především každý si časem poslechne to, co kdysi odsuzoval a už neposlechne to, co kdysi podporoval. U Iron Maiden je to velice těžké. Každá deska je jedinečná. Naprosto jiná a to je kouzlo Železné Panny. I když nejsem žádným profesionálním redaktorem, kritikem ani recenzentem, tak velice rád ocením desku THE BOOK OF SOULS jako hodnocení ve Sparku. Hodnotím tedy číslem 5. Pokud někdo můj příspěvěk dočetl celý a přežil to :), tak vám velice děkuji, že jste si udělali nějakou tu chvilku a budu velmi potěšen, když mi napíšete nějaký ten komentář. Děkuji.VIVA IRON MAIDEN

Tak desku jsem doposlouchal a celou slyšel asi dvakrát. Takže, hodnocení mírně zvednu, ale žádné zázraky se zatím nedějí. Řekl bych, že těch 80 % je adekvátních a pro mě asi i maximum, které mohu dát. Určité momenty opravdu výjimečné, ale v celkové stopáži prostě nevyužité.

The Book of Souls je velmi dobra, skoda ze v Empire of The Clouds je takovy simplistni klavir. Kdyby to nechali zahrat takoveho Jarretta, Coreu nebo Hancocka, to by byla bomba. Mnoha lidem se nelibi delka skladeb - ale to presne navrat zpet odkud vyrostli. Nektere skladby pripominaji Rainbow, a slysim tam i Deep Purple; obe kapely nemely problem hrat 20minutove skladby. Celkove "u me dobry", 90% s jistotou.

90% Jediné, co bych desce vytknul, je ta vražedná délka. Jinak spokojenost.

Zajímavá věc. Mohl bych albu vytknout mnoho věcí, najít na něm spoustu chyb, ale v žádném případě bych ho nemohl ho přestat poslouchat. Na první poslechy téměř nudná, ale časem mohutně rostoucí záležitost. Škoda jen že Harris vyškrábnul ty nejlepší Dickieho nápady na album IM místo aby zůstaly na zamýšlené sólovce. Věřím, že Bruce sám o sobě má potenciál ještě dokázat velké věci. U IM už je to diskutabilní.

Nová deska je super a taky bych to s Dance Of Death neviděl tak černě.

Zrazu? Mě se Dance Of Death nelíbila od chvíle kdy vyšla, tím jsem se netajit ani v místě svého bývalého působiště. Pro mne je z novější etapy nejlepší A Matter Of Life And Death, pak nastejno The Final Frontier a The Book Of Souls a až pak Brave New World (80%) - i když ty kvalitativní rozdíly jsou minimální. Dance Of Death poslední.

Osobne vôbec nechapem, čo ma každý zrazu proti doske Dance of Death. Ved tam je kopec geniálnych veci!!! Rainmaker, Gates Of Tommorow - hity ako prasa, Paschendale, No More Lies, Dance of death, Face In The Sand - bez komentára, jednoducho epicke hymny! Journeyman je taktiež prekrásna vec, Montsegur - tvrdo metalová vypaľovačka a Age Of Innocence taktiež oveľa nezaostáva (ten refren!). Aj napriek priemernejším zvyšným skladbám je to vysokokvalitný materiál, ktorý jednoducho nemoze ist pod 80%. Po roku 2000 teda u mňa: BNW > AMOLAD > DOD > TBOS > TFF

Osobně za poslední skutečně klasickou desku Maidenů považuji Brave New World. Občas zvládnu i Dance o Death, ale potom už nic. Vývoj Ajronů jde prostě mimo mě. Pochopitelně se ale snažím každou jejich desku poslechnout, ale bývá pro mě utrpením přečkat je do konce. Takto jsem nezvládl The Final Frontier a teď ani Book of Souls. Přitom novinka začala slibně, rozhodně mě zaujala více, než předchůdce, ale pak mě čím dál tím více unavovala struktura skladeb a hlavně Bruceův vysoko položený vokál. Myslím, že Book of Souls je kvalitní deska, a pevně doufám, že ji časem zvládnu celou. Co mě však mrzí, je fakt, že současná podoba IM, nejpozději od A Matter of Life and Death, jde úplně mimo mě, jejich alba prostě nepřináší muziku, kterou bych chtěl poslouchat. Pár skladeb a hudebních nápadů na novince se mi fakt hodně líbilo a tak, i přes nedoposlechnutý zbytek alba, se pro mě jedná asi o nejstravitelnější album od Dance of Death a nejlepší od Brave New World. A ten obal alba je fakt boží!Každopádně je fajn, že se Bruce "vylízal", což v jeho případě zní trochu morbidně, z rakoviny hrtanu a jede s kapelou dál. Osobně však stále doufám v jeho další sólovku, protože na nich přinášel hudbu, která mi byla mnohem blíž než poslední alba jeho domovské kapely.Z toho, co jsem zatím slyšel, je pro mě Book of Souls na 70% s výhledem na vyšší hodnocení.