Jinak s holkama v metalu je to trochu problém. Těch, co lze brát vážně (Lita k nim určitě patří), je fakt jen pár a ani to nejsou moc dlouhodobý záležitosti. Bývala jedna taková zajímavá kapela Drain (později Drain STH) ze Švédska, hráli takovej power/grunge/metal,byly to čtyři krásný holky, ale po pár letech šlus a ani vidu ani slechu. Mám pocit, že v tom byl zas Tony Iommi, kterej si jednu z nich vzal za manželku. Proti holkám v metalových kapelách vůbec nic, ale pořád jde tak trochu o raritu (když nepočítám kapely se zpěvačkou, ale to je úplně jinej případ a spíš výsledek dobový módy na přelomu devadesátek a "nulek"). A tak bude Lita Ford asi nejznámější metalistka/muzikantka všech dob.

Teda od Tony Iommiho k Jimu Gilette, to je vážně propad :) Každopádně dopručuju klip Nitra - Freight Train Comin´, podobně komický číslo se jen tak nevidí. Jojo, je to smutný, když někdo stráví život tím, že 20 hodin denně cvičí stupnice, stupnice doleva, stupnice doprava, tapingy jazykem, tapingy najedou na dvou kytarách zkříženýma rukama, a podobný kraviny, ale není schopen postavit kapelu s jakýmkoli smyslem. Nitro evidentně doufali, že udělaj kariéru přes "nejlepšího kytaristu na světě", jenže VELKÝ HOVNO!

Říkáš "láskyplně"? To mě těší. :-) Máš pravdu v tom, že jsem se to snažil napsat s úctou a osobním vkladem ...(ne jako PIHNIL/novinář, ale jako fanoušek...já ten první styl ani nikdy nikde neprovozoval, i na MP jsem psal z pohledu člověka, co se rád tou hudbou zabývá a ne jako někdo, kdo hledá, co nesedí),... vždyť o ženských zas až tak často nepíšu a když se porozhlídnu, co se v metalové hudbě nalézá momentálně, tak na časy Lity Ford opravdu vzpomínám s rozechvělostí. Je skvělé žes to poznal, a ani jsem tam na konci nemusel dávat větu: "Vždycky si pro mě byla víc než Doro" :-), což bylo původně zamýšleno.

Velmi až láskyplně zajímavý text. Poslouchám všech šest prvních alb, a mám je moc rád. Někdy působí civilněji a produkce je slyšitelně méně pompézní, nicméně všechna jsou plná její kytary a zpěvu, takže jsem si ke všem našel cestu, protože častokrát oč menší nadýchanost produkce, o to větší je naléhavost atmosféry těch alb . U "Only woman bleed" rozhodně tvrdím, že i když ji Cooper zpívá geniálně, ta skladba dostane úplně jiný náboj, když ji dobře zazpívá ženská. Taky byla i ve Sparku zveřejněna interview o tom, proč se rozhodla pro "odstávku" a bylo z nich jasné, že navzdory divoké koncertní vizáži a docela rychlým vztahům s divokými chlapy, má v hlavě věci dobře srovnaný.