To ani nebyla úvaha jako spíš provokace.:-) S nesouhlasem v plném rozsahu se počítalo. Přeci jen sem chodí spíše vnímavější lidé, kterým netřeba osvětlovat notičky stran účelu příspěvků. Je kuriózní, kam se může nepřítel tlachání se svým koníčkem za ty roky propracovat.

Ono nebylo specifikováno, co se myslí tím slovem "prorazit", ta úspěšnost může mít samozřejmě různé odstupňování (deset deka bramborovýho salátu taky něco váží, ale není to stejná jednotka jako železniční vagón naloženej uhlím :-), ale asi takhle, pokud člověk na druhém konci světa o kapele ví, tak i když ta neprodává zrovna tisíce alb, tak lze říct, že prorazila.

Kvalitní hudba málokdy prorazí. Když se to stane, je to příjemné spojení.
Se Strayovou úvahou nesouhlasím v plném znění :-)

Podle mne se kvalitní hudba ujme vždycky, já si dokonce myslím, že té hudby co prorazí je o dost víc, než té co je dobrá.:-) Co je vlastně tím měřítkem "dobrosti" hudby? Kdo o tom rozhoduje? V jistém smyslu hlavně posluchač. Proto ta hudba co prorazí utváří mnohem větší množinu, než je hudba dobrá. Pak o té trvanlivosti a míře proražení rozhoduje řada aspektů - dost to ovlivňuje PR i to jak interpret působí, vypadá, za čím stojí, kolik mu je let apod. Ale hudba co vůbec neprorazí, ve valné většině případů dobrá prostě není. :-)

Díky za zajímavý report.:-)
Fakt, že děláš kvalitní hudbu, prostě sám o sobě nemusí moc znamenat. A týká se to všech žánrů.

Ve čtvrtek jsem byl zase po čase na koncertě Marca. Asi už popáté a musím říct, že opět skvělý koncert. Kdo má rád klasické rockové koncerty s opravdu vysoce schopnými hudebníky, tak doporučuji návštěvu i kdybyste neznali byť jen jediný song.
Dovolil bych si jen pár postřehů, které možná budou někoho zajímat:
1) Byl jsem poprvé v novém Barraku v Ostravě. Zlepšení oproti předchozí lokalitě o 1000% snad jen kromě toho, že budova je v Přívozu a to je místní trochu problémová lokalita :))
2) Barrak větší, kapacita asi 300 lidí jsem četl, bar velký, pivo spokojenost, pro cizáky mají dokonce i Plzeň :) takže se už te´d těším na koncert Monster Magnet, to bude pařba.
3) Marco Mendoza skvělý, průřez vlastní tvorbou plus pár hitovek z jeho působení v jiných kapelách. Po koncertě focení, podpisy prostě klasická setkávačka. Zadarmo, naprosto v klidu.
4) Předkapely nejdříve Lord Bishop Rocks. Tak ti byli fakt super, černošské blues, úderný hardrock, silné kytary ve stylu Hendrixe. Frontman dvoumetrový černoch. Poté česká AOR kapela Black Tiger, to bylo celkem utrpení, protože pro syrové jízdě přišel hodně uhlazený rockec pro fanoušky žánru.
5) Absolutně nejhorší věc byla účast. V Ostravě nás bylo odhadem tak 30. Marco měl letos v ČR 4 zastávky. Neumím posoudit, jak to bylo v Praze, Litvínově a v Krnově. Tipl bych, že poslední jmenovaná na tom byla hůř jak Ostrava. Tohle už jsem teda dlouho nezažil, ale vždy mi to přijde strašně smutné až trapné vůči tomu hudebníkovi, protože třeba v Barraku to bylo fakt poznat, že to je prázdná hala. Při ceně lístku 490 nechápu, jak to může být pro někoho výnosné a fakt by mě zajímal názor někoho, kdo do této problematiky vidí, jak to funguje. A to nevidím problém v malých akcích, kdyby byl Marco v nějakým malém klubu, tak je to v pohodě, takto jsem ho viděl pár let zpátky v Olomouci, ale tohle byl fakt průšvih. Naštěstí to na výkonu nebylo znát.

Určitě to zkus už kvůli té zkušenosti. Rozhodně nevyjdeš nepoznamenán :-)) Je to takový Dreamovský St.Anger ;-) O týhle placce se bude mluvit ještě dlouho...

DREAM THEATER si určitě poslechnu, ale zatím jsem se k tomu nedostal a to ani jedním poslechem, u mne to prostě není záležitost prvořadá (ano, i AVANTASII mám výš):-), byť plzeňský Music Records hlásil po 24 hodinách od vydání "The Astronishing" prodaných 100kusů!!!

No, jo. Byl to dobrý text, ale to já už u tebe beru tak nějak jako samozřejmost... :-) Trošku mě mrzí že nechcete jít s Imothepem do těch Dreamů a děláte si z nich prdel. Přitom je to tak sladký :-) Užívám si je stejně jako tady zestárlýho Pepu Bolana.

Louža :-) I když mne Tvůj koment u Avantasie mírně zklamal, vzhledem k tomu jak dobrý ten text recenze byl, nedočkal jsem se žádného poklepávání po ramenou, žádného pochechtávání u Indiana Jonese a hromady dortů, jenom striktní zhodnocení vlastního postoje, tak tohle s tím Kubáncem se ti povedlo. Spíš ale po deseti než po třiceti.:-)

Ten pán vypadá jak Pepa Bolan po třiceti letech.