ohledně loudness war a Led Zeppelin se možná pleteš, podle mě všechny reedice a remastery LZ jsou odsouhlasovany a kontrolovany J. Pagem, jestli nebyly zatím nebyla hudba L. Z. degradována, tak je to určitě jeho zásluha - ale je to spíš můj dohad vycházející z toho co mi bylo známo v době kdy jsem repostoval ten článeček o Loudness war s těma citatama, možná je schopen to někdo ověřit faktograficky...

Prasezlesa: 17.08.2016 17:58 tak teď jsem naměkko, já mám dost stejný pocit, akorát to u mě má citelně existenciální dopady...

Stray: A proč mi to píšeš? Nic z toho nejsem. Akorát teda mívám špunty v uších, no, ale jestli mě někdo odsuzuje za tohle, je idiot a nevadí mi to.

Prasezlesa: Mě jsou pro změnu protivný hipsteri se spunty v uších, kterým se nic nelíbí, smradi co vydrzej poslouchat song 30 sekund.

Momentálně toho moc neposlouchám. Někdy si pustím starý Genesis sedmdesátých let, teď jsem poslouchal Radiohead, ale tak nějak se mi znechutili svojí náladou. Tak nějak čekám, jestli přijde ještě nějaká nová výrazná kapela. Ale asi ne, všechno je to stejná nuda a šeď.

Prase, co ty vlastně posloucháš kromě Mastodon a Muse? Taky Grohla moc nemusím, ale ten dokument je o hudbě. Navíc uvidíš božskou Stevie Nicks.

No, ono je to v podstatě tak, že členové Led Zeppelin ani nejsou nějací extra velcí audiofilové, spíš se akorát snažili být největší kapelou světa, a dnes by taky jeli loudness war. Jinak Grohla nemám rád. Je mi protivnej tou image obyčejnýho chlápka, co má rád starej rock.

To je normální. Největší absurdita byl soundtrack k dokumentu o Sound City Studios, kdy Dave Grohl koupil legendární mixážní pult tzv. Neve Console na kterém vznikla spousta zvukově vyšlechtěných nahrávek. Seznam v odkazu na konci.Ten dokument je moc hezky zpracován a hezky se na něj kouká. Kdo neviděl, doporučuji. Vraťme se k oné absurditě. Vše se točilo do pásů přes tento pult a výsledná dynamika CD verze je nádherných 6 dB.https://en.wikipedia.org/wiki/Sound_City_Studios

Zajímavé je, že i třeba taková Robert Plant si nechá své album namixovat na DR 6. Ach jo.

Bluejamie65: No, při tomhle na mě akorát padá melancholie, jak byl tehdy svět lepší a jak aspoň trošku dával smysl.

To Prasezlesa:v tom je ten náš ideologický rozdíl, mně opravdu stačí vlézt do minulosti 1950-1990 a hrabat se ve věcech do šířky, tzn zkoušet neznámý jména v profláklých žánrech

Mě stará hudba zas až tak netáhne, chtěl bych poslouchat i něco současnýho. Ale ono toho stejně moc není. Jediná "dnešní" kapela s nějakou výraznou tváří a osobnostmi jsou Muse. Jenomže ty bych přirovnal ke Queen - fenomenální živá kapela, která má na každém albu tak 4 opravdu dobré písničky... Ale kde jsou dnešní Led Zeppelin? :-(

Já už mám jen dva funční mgf co jsou tam na obrázku B113 a CM130 a asi tak 100 cívek, který už ale nepoužívám, kupoval jsem LP a pak CD abych sehnal, co jsem měl na pásku. Protože jsem ale na čas musel mít cívky jen ve skříni bez možnosti přehrátí, tak jsou asi zničený. Dneska poslouchám z CD a během léta z LP. Stránka se dá ovládat čistě jen tou horní dvouřádkovou lištou. Vše, co je pod čarou je jen vzpomínka na původní server, na kterým ty stránky byly - tzn. čelní stránka vytvořená tak, aby vzhledově připomínala možnosti zmizelé MULTIPLY.COM, ale sama o sobě nefunguje tak, jak to umožňoval ten server multiply.com. Ten starý spor jsem připomínal z toho důvodu, že mi to strašně připomíná současnost. Labelům se ve spojení s tvůrci lifestylu podařilo přesvědčit vlastně skoro všechny lidi, že nutně potřebují mobily, i-pody, tablety... ze kterých si mají přehrávat hudbu a většina lidí si do toho i kupuje! digitální soubory s pocitem, že je to lepší, pohodlnější a že se z toho dá hudba poslouchat a tak narazíš před školou, v kempu, v zahrádce, v hospodě, v baru, v kavárně... na lidi, kteří POSLOUCHAJÍ HUDBU Z MOBILU... když na to narazím a uslyším to, vždycky mám strašnou touhu k těm lidem přijít a poprosit je, ať to co nejrychleji vypnou a říkám si, že bych snad měl odpustit i těm kazeťákům (NE!)

Hezké čtení Kamile nebo BlueJamie nebo jak se vlastně jmenuješ :-) Ten tvůj web je dobrá pokladnice, ale co to je za rozhraní. Strašně nepřehledný. To mě odrazuje. Jinak když tu dáváš odkazy, mám je přečtený skoro všechny. Dobu před internetovou, kdy se kupovaly cedečka přes Rock paradise nebo pokoutně sháněly v Malostranské besedě na burzách si pamatuju a měla svoje kouzlo. Já měl štěstí, že jsem narazil na jednoho kluka z Liberce, kterej vozil placky ze Států. Co já od něj koupil sleaze rocků a za hubičku. Na přelomu tisíciletí byla cena desek značně vyšponovaná. Poison - Crack a Smile v Bontonlandu za krásných 619,- nebo japonskej import od Jack Russell - Shelter Me za ještě lepších 1 400,- Kč. My měli doma páskáč B 115, resp otec měl. Je to starej rocker, takže jsem v tom vyrůstal od mala. Pásky zn Maxell na které mu nahrával jistý pan Kamlach z Prahy už věci z cédeček, takže co jak šumí jsem moc neřešil v pubertě. Jsem byl rád, že si můžu poslechnout Damn Yankees nebo Tetovanýho milionáře v době vydání. Kazeták jsme měli později tapedeck AIWA F 450 (asi), aby se na něj mohly dělat výběry kamarádům. Tenkrát byl trend stavět si reproduktory svépomocí většinou přes místní hifi klub, kterej patřil pod Svazarm a tím pádem se lidi dostali k obstojným součástkám. Pak mělo třeba 10 kamarádů, úplně stejné bedny :-) Na Maxell se vešly na normalní rychlost 4 alba, jestli si to dobře pamatuju. Kazeta byla mnohem horší už parametrově. Normal verze šla jen do 15 kHz, Chromka snad až do 17, ale byly drahý a Dolby? To jsem neměl rád, v tom byly točený originálky od Supraphonu, mi to dycky přišlo jako když hodíš na bednu deku :-) když to člověk přepínal. Zřejmě to kromě šumu řezalo i hodně vejšek, aspon mi to tak přišlo. Ale Jamie nezoufej, dnes se nechá koupit magnetofon klidně i studiovej. Kamarád má doma Revoxe na ty obrovský pásy, jeden prázdnej stojí tisícovku, vole. Byl jsem u něj na návštěvě a hraje to stejně jako vinyl, to nepoznáš a hlavně to nádherně vypadá. Ale kupoval ho za 25 tisíc poškozenej a nechával ho spravovat a vyčistit. Analog je analog, marná sláva.

No bylo období které nazývám "this album is not intended for distribution in Europe" a kompletní booklety i s biografií a texty jsem si k cdrkám tiskl na inkoustovce. Ovšem posledních pár let je Česká republika zahrnuta aspoň částečně do západních Mid-prizes a už mi přístup víceméně nikdo necenzuruje, takže už to nedělám, ale ukázalo mi to dobře, že LP byla opravdu dokonalejší, nejen jako zvukové médium, ale i celkově jako komplexní artefakt. Zvukaři kteří se nahlas ozvali svými komentáří k loudness war téměř přesně předpověděli, koho se mrzačení nedotkne... Myslím, že problém s hlasitostí snadno vyřeší otočení volume doprava.To co píšeš o dynamice mi silně připomíná jiný spor, na kterém major labels participovali v minulosti: co bylo lepší poslech z kazety, nebo z pásku? Byl to v podstatě na lidi téměř stejný trik - donutit je ke koupi zařízení i média mnohem nižší kvality tak, aby si ještě navíc mysleli, že mají něco lepšího. Podstata toho triku je nudným a zdlouhavým způsobem vysvětlena zde http://kamil-tom.webnode.cz/news/kingdom-of-melancholy/ Dějiny se prostě opakují.

A víte, co mě hodně štve? Že spousta umělců dnes bere CD jako reklamní věc a všichni se soustředujou na koncerty. A desky ojebávaj. Loni v lednu jsem si až z USA objednal CD Ritchieho Kotzena - Cannibals a přišel mi papírovej digipack s kolečkem. Booklet nikde. Ten já mám nejradši, poslouchat music a číst si texty. Tady nic a 700,- v prdeli.

A co teprve labely nespadající pod Big 4 nebo Big 3 nebo jak to je dnes rozděleno. Ty zabírají na trhu také nezanedbatelné procento. Frontiers nebo Sony, dynamika pořád nikde. Zajímavé je, že velké rockové kapely remasterujou citlivě. Ledzepp si hlídá Page, King Crimson a Jethro dělá Steven Wilson, Dire Straits, Uriah Heep, Deep Purple, The Stones atd jsou povedené. On ten remaster hraje na první pocit. Pamatuju si jak kamarád přinesl remaster a porovnávali jsme zvuk. Mluvím o době, kdy remastery začínaly. Někdy koncem tisíciletí. Pustili jste původní nahrávku a poté vylepšenou verzi a tra la lá. Už jen to, že hrála více nahlas nám utvrdilo, že remaster je prostě cool. Jasně, že jsme byli blbý, ale takhle to fungovalo. Vždyt je na tom celá loudness war založená. Pust 10 songů z toho jednomu zvedni hlasitost o 3 dB a všichni si budou pamatovat ten , co byl nejvíc nahlas. A proto to už dnes přestávám řešit. Byly doby tak 2 roky zpátky, kdy mě to štvalo jako dneska Prase, ale začínám se přizpůsobovat. Když se mi deska líbí, koupím jí i s malou dr viz poslední Wolfmother nebo solo nahrávka Marka Slaughtera. To mě víc štvalo, když jsem vzal rodinu na koncert Lucie do Edenu, každýho to stálo litr a za pultem seděl totálně neschopnej zvukař....A pak se věnuj hudbě :-)

To Spajk: tak právnicky zcela určitě můžou, jenže když se o tom budem bavit lidsky, tak už se podíl jednotlivých "složek" může dát rozlišit mnohem hůř, protože opravdu je možný, že o tom muzikanti ví a mohli něco namítnout(Death Magnetic), nebo o tom ví a nemohli nic namítnout(Nevermind), nebo o tom vůbec neví... bůh suď... v každým případě ale nevěřím, že major labels konají v té oblasti nějaké dobro.

BJ65: Já si prostě nemyslím, že major labels můžou za degradaci dynamiky v nahrávkách. Jsou to muzikanti, kteří přijdou za zvukařem a chtějí mít nahrávku co nejhlasitější. Dále se domnívám, že mnoho hudebníků si poslechne ve studiu finální mix a dál se o nahrávku nezajímají, což vypadá na kauzu Death Magnetic. Pak přijde nějaký prase a začne masterovat. Pustí na to milion kompresorů a malér je na světě. Jo, taky jsem dlouho poslouchal zvuk celým tělem. Ale pak jsem se nastěhoval k ženský a holt byt není nafukovací, tak jsem pořešil poslech takhle. Má to výhodu, že za pár tisíc pořídíš vcelku dobrej sound a sluchátka jsou hodně milosrdná k současným nízkodynamickým nahrávkám.

To Prasezlesa: tvůj subjektivní pocit toho bolest působícího dunění úplně nesdílím, ale má to svůj důvod - já v podstatě poslouchám věci stejně jako Harry Bosch. Tzn. já taky nedokážu na otázku "a už jsi někdy poslouchal hudbu z tohoto století?" odpovědět ano:-). Můžu ti ale říct, že v žádném případě tvůj pocit není nenormální, znám lidi, kteří nekoupí nic s datem vyšším než 1995, právě z toho důvodu, že kvůli nízké dynamice nahrávek mají pocit, že je prodáván jen statický hluk.