První deska Kryptoru se mi moc nelíbí po zvukové stránce, díky níž vyniklo, že členové kapely tehdy ještě moc zkušení muzikanti nebyli (zejména bicí znějí dost šíleně a pochybuji, že to byl tenkrát záměr). Nevěřím tomu, že by někdy došlo k návratu Pípy do Kryptoru, stačí si poslechnout, jak o něm mluví (lépe řečeno nemluví) Filip Robovski v tomhle (jinak ovšem dost zábavném) rozhovoru: https://www.youtube.com/watch?v=BwR-f3IXF-E

Valiči, normálně tě začínám podezírat, že si ani nečetl Ruský týden. Ringo Čech stál jako muzikant za hovno, ale jako manažér byl nepřekonatelnej. Úlitba komunistovi v popěvcích tebou jmenovaných za účelem pořádného rokenrolu ve stylu Kartága. Projekt Zemětřesení jsou taky jenom schelingerovy songy___https://www.youtube.com/watch?v=icq48EPmIow___.

A až z toho bude hit, tak už to poběží samo. Ti hlavouni si nebudou umět představit, že místo s"hitu" budeš hrát naživo něco úplně jinýho:-)

F. R. Čech = žijíci klasik českého rockového odboje proti přehrávkám. Když se tomu nemůžeš vyhnout, tak jim zahraj něco, co těm hlavounům bude připadat bezproblémové, třeba Jahody nebo Špenát...

Spajk: Ten klip ke Kartágu se mi dost líbí, takže si tu desku určitě někdy poslechnu. Já jsem měl Schelingera vždy spojeného se šlágry typu Jahody mražený, René, já a Rudolf nebo Švihák lázeňský, takže jsem se o zbytek jeho tvorby moc nezajímal.

Za nějakého fanouška Kryptoru jsem se sice nikdy nepovažoval, ale jejich druhé a třetí album mám celkem rád (až na některé dementní texty z Time 4 Crime). Čtvrtá deska už byla v podstatě jen slátanina starých a nových skladeb s ne moc povedeným zvukem, doplněná záznamem z koncertu). Pípa mi v rozhovorech přišel jako celkem inteligentní člověk, který má obrovský přehled o rockové hudbě a jeho chování na koncertech asi vycházelo z toho, jakou hudbu Kryptor hrál a co za lidi na ně chodilo. Pokud se nepletu, tak dřív kromě toho hraní v pornu, psával do rockových časopisů. Je škoda, že si teď s Filipem nemůžou přijít na jméno, Michal Roháček je sice jejich původní zpěvák, ale ty skladby původně nazpívané Pípou, v jeho podání už nemají tu sílu (obě alba, která nazpíval s Assessorem se mi ale celkem líbí).

Spajk: Ringo Čecha mám celkem rád jako baviče. Hudba, kterou jsem od něj slyšel, mě moc neoslovila. To, že Schelinger ke konci hrál tvrdší rockové věci, vím, ale zatím jsem se k poslechu těch desek nedostal, možná časem.

Jo, Pípa fotil porno. Ten rozhovor si pamatuju aneb Marcello Martelo (kladivo). Jeho věty o tom, že zasouložit si v pornu, je to poslední, co se vám může stát neb jde o vysokou gymnastiku, utkvěly v paměti na furt. Ještě legendárnější byl jeho výstup v Peříčku pod pseudonymem pan Karel. Tenkrát trénoval malý hokejisty, tak prej radši Karel :-). Ano Skynyrdy měl rád, v Plzni na koncertě jsem ho z dálky zahlídnul.

Dobrý, jsem doma. Rozdělím si to do bodů. 1.) Česká rocková a metalová muzika - hele, až s věkem jsem si uvědomil, že mnohem víc u českých interpretů a kapel oceňuji češtinu, MNOHEM, protože je to poctivější a kapela tím dokazuje schopnost právě i na rovině textové, odhaluje další území, kdežto angličtinu beru jako alibismus. 2.) Pípa z Kryptoru - jo, tohle byl člen, kterej mě utkvěl v několika zásadních bodem a) jsem Kryptoru a jeho pěveckému projevu nikdy nehověl, ale v mém okolí na přelomu 80´ a 90´s lítalo plno kluků s demáčema tý kapely, s tím že hrozná prdel, hrozná bomba, b) moc mne ani nezaujaly ty regulérní alba, c) byl jsemna koncertě v Plzni v 93´roce, plno skinheads, petardy, dělbuchy, bitky, a Pípovop slogan "tak sakra jsou tady taky njáký holky?", d) výlet s Ozzym na Slayer a Machine Head DO OSTRAVY V PROSINCI 1994, ROZKODRCANEJ AUTOBUS se kterym JSME SOTVA DOJELI, Pípa jel taky e) Pípa a Porno - jeden z nejlepších rozhovorů ve Sparku, tuším v roce 96´, kde popisoval své zkušenosti z Porno průmyslu, třeba to jak v Itálii během natáčení m(pod hereckým pseudonymem Marcello a nějak dál), musel píchal nějakou prasnici a bujaře to tam osvětloval, smál jsem se tomu snad tři dny. f) mám za to, že měl rád právě LYNYRD SKYNYRD.

Valič: jako pozor, na Hrr na ně jsou regulerní hard rockový šlehy. Sice lehce vykrádající Párply, ale co.... Z vyprávění od pamětníků jsem slyšel o jejich legendárních koncertech, kdy bylo celé podium červeně nasvíceno jako v pekle a do toho spustili Kartágo hoří___https://www.youtube.com/watch?v=KpFyQaKx7-8___

Ty nemáš rád Ringo Čecha? Styd´se :-)

Spajk: Hrrr na ně nedávno vyšlo spolu s Nám se líbí a nějakými bonusy na 2CD (tohle už ale jde dost mimo mě, takže jsem ty desky nikdy neslyšel): http://www.musicrecords.cz/catalogue/hudba/schelinger-jiri/hrrr-na-ne-nam-se-libi-bonus-2cd/?param=title

Bluejamie- Mac Beth kolem mně jen tak nějak prošel, možná to je ta pověstná perlička na dně, ale už se pro ni nebudu shýbat :-). Jo, ted mně napadly další staré české pecky, které mně kdysi dost bavily - všechno, v čem byl Mejla Hlavsa, stará Garáž, 13. století a první 2 desky Tří Sester :-), pak taková ta naše domácí pohoda typu Visáči, Vlasta Redl, Mnága a ždorb atd. https://www.youtube.com/watch?v=I7-HNDQ0l_whttps://www.youtube.com/watch?v=nD6VsMxXgkM

To Valič: dival všude a ono nikde... au

Hodně starých českých klasik se dá za přijatelný peníz koupit ve flacu na Supraphonline. Už jsem tam pár stokorun nechal, třeba za Hrrr na ně. To snad nikdy na cd nevyšlo. Kdo ocení kvalitní český text, by mohl uvítat desku Jana Spáleného - Edison, kde zhudebnil nezvalovu báseň.___http://www.progboard.com/Sp-len-Jan/Edison/10281___. Je velká škoda, že veřejnoprávní medium jako čt se neangažuje v rockové osvětě krom pár koncertů na artu. Co si budeme povídat, pavlíčkův Klobouček byl kultovní pořad, kde se tenkrát hrálo naživo! A rocková ověřená klasika.

Bluejamie65: A do hodinek jsi se díval? :-)

Valic: Vždyť v pohodě. Důkladněji odpovim az doma.

to carcass: český Mac Beth se ti taky nezdál? mají anglicky nazpívaný album

sakra nemůžu najít Kuře, kam jsem ho já blbec dal

Stray: Já na ty časy nevzpomínám s nostalgií, jen mi je ta dnešní diskuse trochu připomíná. Rád se bavím s lidmi, které hudba opravdu zajímá, ale přitom berou vše s nadhledem. Taky se mi líbí, když má každý z těch diskutujících trochu odlišný hudební vkus, ale přitom se nikdo z nich nevyvyšuje nad ostatní a myslí si, že je něco víc, protože poslouchá Dream Theater (pouze příklad, nic proti nim) a ti ostatní Motorhead. Na modrých stránkách mi nejvíc vadilo, že se téměř každá zajímavá diskuse nakonec zvrhla ve vzájemné urážení a zesměšňování a každý si tam mlel stále to svoje a cizí argumenty většinou ignoroval. Já se občas zapojuji i do diskusí na zahraničních stránkách a tam mám ty zkušenosti až na pár výjimek daleko pozitivnější.