Vše je relativní, já bych jejich tvorbu z 80. let oním slovním spojením asi neoznačil. Stylově byli dosti rozkročeni. Některé jejich věci de facto vnikaly do thrashového teritoria(Mad Locust Rising, UF). Neznám prakticky nikoho ze svých vrstevníků, komu by se nelíbila ona dvě alba + EP z 80. let. Pojem vysokorychlostní melodika ve mně osobně evokuje spíše řadu zejména západoněmeckých kapel z oněch zašlých let.

AGENT STEEL znám fakt jen název, tam bych nemohl kvalitně sloužit.

...když se osmdesátým letům a vysokorychlostní melodice vyhýbá.. - výstižné a pravdivé. Čest výjimkám.

Jasný, to byl omyl. Strohost je na místě, já něco podobného očekával, byl jsem se na ně předloni po dlouhých letech mrknout. Cyriis mě živě děsně zklamal(i svým chováním, navíc se dostavili se zpožděním), na tom albu místy zní jak Kačer Donald, pěvecky se stal svou vlastní karikaturou. Maně myslí projela vzpomínka na aparaturu Kreatoru v 86. roce(chápu, že této poznámce je těžké porozumět). Mimochodem na mém původním vinylu AS - UF od MFN na obalu v sestavě uveden jako Cyriss. Von stejně nikdo nezná jeho pravé jméno, jsou to jen dohady. Prostě hoch z Brazílie. Bez Garcii už to stejně nejsou ti praví AS, ta mezinárodní sbírka připomíná sestavy současných fotbalových týmů.
Souhlasím, co by jiné kapely daly za No Prayer..., to je fakt. Jo, ta pětice je ušislyšným vrcholem.

AGENT STEEL píšu já, bude to poměrně strohej článek. Nejsem si jistej jestli Hivris tu kapelu vůbec zná, když se osmdesátým letům a vysokorychlostní melodice vyhýbá.

Jo, No Prayer For the Dying je perfektní deska. 80% naprosto pohodlně, ale nechci předbíhat, každopádně teď nás čeká řada pěti nejvýšše hodnocených studiovek MAIDEN - naprosto přímá linka po vrcholu závěje.

Jo, nedávno jsem zazřel Chevrolet Camaro, rok výroby 1968.

No Prayer ...perfektní? Inu, dobrá.:-) AS zatím bez komentáře, vím, že má písemně zhodnotiti Hivris, ten polovýběr Helstar jsem o víkendu též vyposlechl, Rivera v tom coveru Sinner pěkný výkon(i v nových kompozicích - jako vždy občas nad tónem, ale to je jeho dávná marka). Loni mi utekl tuten klip, von teď fakt vypadá jak Genzerův starší brácha:

https://youtu.be/NFmYJ2tHfCc

včera dvě perfektní desky
IRON MAIDEN - No Prayer For The Dying
BRUCE DICKINSON - Chemical Wedding

tak nějak průběžně
AGENT STEEL - No Other Godz Before Me
HELSTAR - Clad In Black

Mě se tedy zdaj úplně jiný sny než o koncertech.:-) Myšlenka všech je jakoby stejná, někdo se snaží narušit můj komfort.:-) Vždy tam musím jakoby něco zdolat, jsem v neznámém prostředí a někdo tam na mě vychyluje nebo se předvádí. Zrovna nedávno jsem se plazil nějakou jeskynní, nevím, možná to byl komplikovanej interiér nějaké herní budovy, bylo to jako šplhat a sjíždět po takových umělých drahách a koridorech (asi metr širokých), něco co obecně v našem světě funguje jako klouzačka, vedlo to nějakou jeskynní, všude kolem byla téměř tma, a na vrcholu každého toho zhoupnutí (dolu/nahoru) či výstupu na mě někdo čekal a nějak vychyloval, třeba mě tam nějakej bubák nutil pokleknout a doznat se z rasismu, tak jsem v tom snu do něj bouchnul se slovy: Jdi do prdele Kamaro! a jel jsem dál, ale pak zas jinde vylezl nějakej jinej nesmysl a zas jsem se s nim musel vypořádat, pak tam byla i nějaká ženská v kožešině z Barbara Conana , i to jsem nějak pořešil a tak dál a dál jsem postupoval, možná jsem se ve dvě v noci probudil a šel se vychcat, ale pak jsem zas zaplul na tu cestu. tyhle sny mám nejčasteji.:-)

BORKNAGAR - The Olden Domain - nejlepší album BORKNAGAR vůbec
GUS G - Fearless - docela zajímavý výsledek spolupráce s Dennisem Wardem

RINGS OF SATURN - ULTU ULLA
RINGS OF SATURN - GIDIM
Cattle Decapitation - Death Atlas
Infant Annihilator - The Battle of Yaldabaoth

Nevím proč, ale výše zmíněné kapely jsem měl zaškatulkované jako neposlouchatelné technické blbosti, ale dneska tomu dávám šanci a je to bomba. Musím poslechnout i další alba.

BC Camplight - Shortly After Takeoff

stefanos: mně už se o koncertech normálně i zdá, nedávno jsem byl ve snu v Ostravě, hráli tam Cannibal Corpse v nějakém amfiteátru s věží, lidi tam bylo pomálu a já pařil s kamarády v první řadě, vzduchem létala piva atd. Přísahám, že chvíli po probuzení jsem měl dojem, že jsem den předtím fakt byl na koncertě :-)

Pořád si říkám že až se zase budou moct konat koncerty, tak na ně budu jezdit pořád a klidně každý týden. Jenže realita je taková, že člověk časem zase otupí a po počáteční euforii začne uvažovat takhle: "ty jo, během týdne se mi do Prahy nechce... tuhle sobotu mám jet na hory a tu kapelu jsem už stejně viděl... na ně nejedu, určitě budou v létě někde na festivalu... nikdo z kámošů nechce jet, sám přece nepojedu". Jsme nepoučitelní tvorové :-)

Jinak odpoledne jsem hrabal, něco hledal v kredenci a zahlídnul jsem tam ty použitý vstupenky z koncertů, hned bych vyrazil někam :/

Mi tady vyskočilo heslo ´furava´, to je jako název metalo-folkové kapely z Moravy a na obalu louka+krávy

DAVID BOWIE - The Rise atd. (1972) slavné kňourání

https://youtu.be/SOAloA3yIDc

Koukám West Ham - Arsenal a anglickej komentátor na adresu Coufala: "... same like Tomas Repka, great defender and great character!" Asi moc nesledujou českej bulvár.:-)

dnes od rána v pořadí
IRON MAIDEN - The Number Of the Beast
PRETTY MAIDS - Sin-Decade
DIAMOND HEAD - Death and Progress
THE DEAD DAISIES - Holy Ground
THE HELLACOPTERS - Grande Rock
THE HELLACOPTERS - By The Grace Of God
SAGA - Behaviour
WISHBONE ASH - Argus
LITTLE ANGELS - Jam

DVNE - Etemen Ænka - hodně dobrý, ale naprosto zbytečně dlouhý
GRIP INC. - Solidify - výhodný úlovek na eBay
MYLES KENNEDY - Year Of The Tiger - nějak mi to americký písničkářství nic neříká

WIG WAM - Never Say Die (2021)

Mám to podobně, Dante je super, svého času mě hodně bavilo i Roorback. S jejich vývojem jsem definitivně smířil:) Když mám výjimečně chuť na groove, není jiná volba.

Tak špatný to není... ale zkouším do téhle fošny proniknout už poněkolikáté a kromě tak 3-4 songů mi z toho v hlavě nic moc nezůstává. Rubanice je to navýsost solidní, jenže tak nějak hrubozrná a moc popěvků si s nima u toho nezanotuju :-) Na druhou stranu ale zas vůbec nemám dojem, že by se mi to oposlouchávalo. Nejvíc oblíbenou (už asi napořád) pro mě zůstává bezkonkurenčně “Dante XXI” (2006).
Éru s Derrickem mám ale jinak hodně rád, no a precizní a nátlaková kytarová hra páně Kissera, tak to je vždycky bonbónek.