Don Henley - I Can´t Stand Still (82)
Obsahuje jednu z nejúžasnějších skladeb - Dirty Laundry. Otvírák na B straně.

Demons and wizards - III

Static X - Project Regeneration

Masters Hammer - Konve

Masterplan- Time to Be King

Hláška měsíce:

"Jde-li někdo po Tobě, pomoc mu!" Miroslav Pelta

:-)))))))))))))))))))))))))))))

Když já mám díky té hudbě a díky psaní toho staticky stráveného času až moc. Na to, že jsem byl odmalička vychováván v pohybu a mimo byt, tak teď vlastně díky tomu musím tvrdnout doma, což mě není vlastní. Jsem někdo, kdo se těm šprtům, co v deseti dvanácti letech zůstávali doma a koukali na nás skrz záclonu, smál. To s tím kopcem v šlapkách není zas tak jistý jestli je to horší.:-) Já potřebuju výkon, užít si ten pocit nějakého zdolání. Všechno co jsem vypsal, že budu o víkendu poslouchat mám na cd originál (ty SAGY už taky):-). Jinak já LP nezatracuju, od té doby co jsem si před pěti lety koupil gramec mám něco ke stovce alb, což je samozřejmě v poměru k cd miniaturní množství, ale tak nějak na chuť to stačí. LP mě odrazují právě díky tomu, že je s nima hrozný sraní, sice líp vypadaj a možná i líp hrajou, ale cítím se komfortněji a nerušeně víc s cédéčky, LP - tam furt něco hrozí, furt není jistý jestli se ti to neškrábne, pořád se to musí brát do pracek, hrozná pruda místo poslechu ještě s něčím operovat.:-) V patnácti jsem byl zvyklej na šumící blbě nahraný kazety, takže z toho důvodu mě cd přijdou dostačující a praktický.:-) Vinyly nad cédéčky tedy vlastně nemám, hodnotu maj asi větší, ale jsou tam děsný mínusy a u mne to přeceňování vinylů je zkrátka nesmyslný.

ad Spajk
Ano, jinak, to je ten správný výraz (stačí porovnat dobové cd a vinyl nějaké deathové klasiky). CD přišly, aby hrály lépe a co do parametrů na to měly. Bohužel snesly víc než vinyl, takže byly umučeny kompresí:). Navíc řeba kluci japonský v cd formátech pořád jedou, nedávno jsem si koupil v bazáči Kansas Leftoverture nějaké blue cd, a najednou je moje zvukově nejlepší cd deska stará takřka padesát let

"Stavět vinyly před cédéčka"
Rozumím o čem mluvíš, taky jsem převážně vyrostl na cédéčkách, i když elpíčka a gramec jsme měli doma od nepaměti. Ale asi do 15 let jsem je měl zakázané pouštět, abych je nepoškrábal.
Takže bylo otázkou času, kdy se k vinylům dostanu i já. Stalo se tak někdy před 15 lety a zaplatpánbů, jsem chytil ještě dobu, kdy nebyly desky in a nakoupil jsem ještě za mnohonásobně nižší ceny. Kupoval jsem vinyly i předtím, aniž bych měl gramec. Kde jsou ty časy, když na Národní v pasáži vedle Laser Games u pana Šůse, stála nejdražší deska 240 Kč, vynikající 180,- a dobrá 95,-. Když vidím ty ceny dnes, tak se mi chce zvracet. A to se bavíme o bazarovkách dvacet a více let starých.

Nové desky moc nekupuju a ani je nemám moc rád, protože kvalita se nedá vůbec s těmi starými srovnávat. Často jde jen o přepis digitálního záznamu na vinyl bez patřičného ošetření ve studiu, kdy by vinyl měl mít svůj speciální mix. Další věc je výrobní kvalita. Přebaly jsou díky technologiím v pohodě, ale kdysi vyhlášená lisovna v Berouně, dnes lisuje snad nejhorší kvalitu v Evropě.
Takže ideální je jednou za 3 měsíce sednout do auta a vyrazit do Vídně na burzu. Sjíždí se tam prodejci z celé střední Evropy a skvělé staré kousky se tam dají sehnat v cenové relaci okolo 5 €.

A když už mám doma cca 400 kousků v hodnotě několika tisíc, tak proč bych si nekoupil pračku vinylů za 15 kil a nevyrobil si za tisícovku 2 litry čistícího roztoku, kterej mi vydrží na spoustu let. Plus nové přebaly taky do tisícovky, takže nejdražší investice je ten strávený čas u praní. A když to máš jako koníček, není co řešit. Lepší než stát někde v kopci zapocenej ve šlapkách v přilehlým buzerantským dresu, ne? :-)
Navíc za pár korun neskutečně zvukově poskočíš, což v hifi je nepřímá úměra a mnohdy jsou mnohem menší zvukové posuny vykoupeny v řádech desetitisíců.

Letos mám v plánu ještě zakoupit mobilní převodník a celou sbírku si po vyprání zdigitalizovat. Jeden převodník už mám spoustu let, ale je k němu třeba notebook a tenhle novej vyhlídnutej Tascam DR 40x funguje bez nutnosti pc. Prostě ho strčíš do kapsy a jdeš, což je u mě důležitý klad neb chodím ripovat i do jiných domácností :-)

A poslední řadě přes všechny technické nevýhody, ten vinyl prostě hraje jinak. Nechci tady dogmatizovat, že lépe než CD, ale v mnoha případech mi je ten zvuk daleko příjemnější. Plus je to celé rituál. Pět minut hledáš, co si pustíš a kocháš se prohlížením sbírky. Pak to opatrně vyndáš z obalu, pustíš gramec, posadíš to na talíř a pomalinku opatrně najedeš nad zakládací drážku přenoskou a páčkou nastartuješ tu parádu. Uděláš si dobrý kafe, pohodlně se usadíš nebo lehneš a necháváš se unášet. Hudba je zážitek, nechápu lidi poslouchající při nějaké činnosti. Tomu se musíš věnovat tělem i duší :-) Jedině tak si to vychutnáš. Prostě zpomalit v tomhle zkurveným rychlosvětě.
Trochu tě pak štve po dvaceti minutách, že musíš vstát a otočit stranu, ale to k tomu patří.

Jo jo, jdu si něco pustit, káva už je na stole.....

Asi Road Salt One. Mám na vinylu a v době vydání to moc pochvalných reakcí nezískalo, tak uvidíme po tolika letech.

PAIN OF SALVATION - Road Salt One
PAIN OF SALVATION - Road Salt Two
PAIN OF SALVATION - In Passing Light Of Day
PAIN OF SALVATION - Panther
CONCEPTION - State Of Deception
CONCEPTION - Parallel Minds
CONCEPTION - In Your Multitude
SAGA - Silent Knight
SAGA - Worlds Apart
SAGA - Heads Or Tales
LYNYRD SKYNYRD - Second Helping
LYNYRD SKYNYRD - Nuthin´Fancy
LYNYRD SKYNYRD - Street Survivor

prostě poslechovej den, kafe, kobliha a tak.:-)

Jó, znám, výbornej starší řemínkáč.

Prowler80: Dual CS 5000 v hnědé variantě, přenosku Ortofon 2M Blue.

Jsem rád, že patřím k té ojedinělé báječné posluchačské generaci, která nestaví vinyly dalece nad cédéčka.:-)

Hooya: Jakej máš gramec?

Tě někdo nutí snad? :) Ta pracka, o které mluvím, stojí něco málo přes litr. Na to, ze je to kus plastu, tak je to dost, ale mám spoustu desek původních a bez vypráni jsem je nemohl kvalitně poslouchat - co se v některých drazkach schovávali, nechceš vidět. :) Takže teď hrají téměř jako nové a výrazně převyšují desky z novych let.

Kdybych měl jen nové desky jako ty, tak to asi taky neřeším (i když ta statika mě sere dost), ale když už ji mám, tak preperu i nové a výsledek je skvělý.

Ušetřím za ni litr? :-) Ještě řekni, že to nádobíčko stojí stejně jako gramec. Si nic kupovat nebudu.

spajk: To je ona. :) Ale kdoví, jestli na ni nemá náhodou nějaký patent, tak jsem chtěl být opatrný. :)

Kup tu nejlevnější Knosti - bez kličky. Ušetříš za ni litr a to zpracování je lepší než u Spinu.

spajk: Sorry, omylem jsem ti odmáznul jeden příspěvek.

A co když má někdo těch vinylů třeba 500, to u toho čištění sedí týden, ne? :-)

Kámóš takhle čistí i každý nový vinyl. Pračku nemám. Nicméně, když mi vypral na ukázku pár starých desek, tak ten rozdíl byl fakt markantní.

Ještě řekni, že se na podobný videa dokážeš koukat půl hodiny. :-) Neznám, nikdy jsem týpka neviděl.

Myslíš, že je třeba pračka, když si ty alba pustím jednou za rok?

Takhle nějak https://youtu.be/7aYZtW1WGNM

Dobrej týpek, kdoví, jestli sem chodí :-)

Stray: Kdyby jenom pračku. Já se vsadím, že si budeš muset na ty vinyly dokoupit ještě ždímačku, sušičku a leštičku. :-)

Na tvém místě bych zůstal u těch cédéček, ta vydrží i několik desítek let bez jakékoli údržby. Tedy za předpokladu, že je nenecháš někde volně povalovat při pořádání divokých dekadentních večírků, jako to dělá Sicky. Když se mu na nich nějaká jeho rozdováděná kámoška párkrát otočí jehlovým podpatkem, tak se pak nemůže divit, že už mu moc nechtějí hrát. ;-)

Jinak jsem teď dopil svůj speciální šláftruňk, jehož tajné složení se v mé rodině předává z generace na generaci už téměř sto let. Recept nikomu na mail posílat nebudu, prozradím jen, že 99 % tvoří Jägermeister a před konzumací se musí protřepat, ale nemíchat. :-)