Nadhernej den, teplotně mě tohle léto max vyhovuje. 20 stupňů, modré nebe, sluníčko, mont páky, lepení, kolo jede, obeplaval jsem dvakrát rybník, dva Raveny, zitra recka Alcatrazz, svět je v pořádku.:-)

*Kloboučku. Teda Andrej Šeban je tam fakt hustej.

Na Klobočku 3, když se tady řeší ten Satriani:)

Díky spajku, jenom ti opravím, že 1.Outside je deska z roku 1995 nikoliv 99. Je to skvělá věc. Bowie má osmdesátky úplně nejhorší, hlavně druhou půlku té dekády. Naopak 1.Outside mám pravděpodobně v jeho diskografickém Top Tenu, i když asi těsně.:-) Já miluju album Station To Station 1976, schválně si ho dej, ten úvodní desetiminutový titulní song, co začíná zvukem parní lokomotivy a pak ten groove zázračně přejde do najazzlého funk r´n b pop rocku, ta basa tam je neskutečná (většina sestavy černoši)! Prostě New York City 1976, kloboučky, zvony, košile, ale i těsný trička adidas a krátký trenýrky! Socrates Brazil vole!

David Bowie - 1 Outside (99)
David Bowie - Never Let Me Down (87)

Začínat s Bowiem tou hutnou náloží z konce tisíciletí by mi asi nedoporučil nikdo věci znalý. Mně se to ale líbí náramně, mnohem víc než popíkovatá limonáda z druhý půlky osmdesátek. To proženu ušima ještě mnohokrát. Zatím mi v hlavě nejvíc zůstal The Motel plný klavírních preludování a božích jazzových basových vyhrávek. To miluju! Je to skvělá deska. Až zas narazím na nějakého Bowieho, hned kupuju.
Je tu skvěle zmapovaná jeho tvorba od Straye. Hned jsem si o těchto dvou deskách početl. Fantazie. To říkám furt, Crazy Diamond je encyklopedie kvalitní hudby.
P.S. Nikdo mi nebude říkat, že poslouchám hudby pro pupkatý dědky :-) :-)

Dnes som si pozrel ten diel Rozpitváno s Metallicou, a podľa mňa to bolo štandardne super. Rudiho poviedky medzi jednotlivými miestami rebríčka ma bavili a dozvedel som sa pár zaujímavých poznatkov. Škoda, že sa chlapci nevyjadrili k albumu coverov a k S&M, keď už padla zmienka o singli I Disappear, ktorý bol aj podľa mňa veľmi fajn. Dúfam, že nabudúce bude fakt ten MEGADETH, to bude riadne vyčerpávajúci rozbor :)

Fajn se tu porovnává :) Co James a ta léčebna, nevíte? Ono svým způsobem všichni z velkých kapel jsou sex,drogy,letadla,golf a rocknroll:) Jamese mám jako sympoše.

U mňa je to, a dovolím si povedať, že je to tak už 98% ostatných metalistov - James Hetfield. Fakticky sa dá povedať, že on je metal :))

Nej postava z big4 - Dave Mustaine

Nejoblíbenější kapela z big4- Megadeth

o parník

1. Ride
2. Master
3. Justice

Nej debut ze 4ky- Killem all

Diabolus a Repentless subjektivně fajn nařáchlý desky, Seasons je u Slayer pro mě 1. místo (o parního

Chápej, že já mám té práce ohledně webu už tak nad hlavu. Ještě se dohadovat o každé větě v diskusi a obracet jí ze všech stran, to zrovna není vize správného zužitkování času.:-)

Dobře, jdu se teda věnovat práci, budem pokračovat někde u piva :)

Ty ses prostě dneska rozhodl vrtat. Mě to ale nebaví vysvětlovat. Tvrzení, že klasické desky již byly překonány neberu bez detailnějšího důkazu, který není. Jak překonány? Díky čemu? Kým? Vězí to nové a lepší v navýšené intenzitě rytmické části skladeb? V navýšeném hněvu nových mrštných kapelek? Já si myslím, že to překonáno nebylo a nebude. :-)

Tak zas kam jinam bychom jezdili, že? :)) Ono moc jiných fesťáků, který za to stojí není. Vždy radši pojedu na BA, byť mě zajímá cca polovina kapel než na Masters nebo na Rock For People. Krom BA jsem měl rád ještě Trutnov, jinak skoro nic.
A k tomu kouzlu neopakovatelného, .. to už dneska nefunguje, a proto je zajímavý revidovat zpětně pohled na desky, který jsme poslouchali před 25 lety. Můj názor je ten, že většina už byla překonána. Kdežto ty si furt myslíš ( a nejsi zdaleka sám) ,že jsou to perly :))

Já ale neříkám, že jsou špatný. Jen tam pro mne už není to kouzlo neobyčejného. Jak jsem zmínil, SLAYER docílili na prvních deskách určité neopakovatelnosti, tato nadstavba posléze zmizela a jeli na jistotu. Všechny jejich desky jsou dobré, ale s Decade of Aggression skončilo něco, co bylo fantastické. St.Anger mám taky jako dobrou desku. Tohle co tu předvádím to není kritika určitého druhu hudby, jen se snažím nějak zobrazit své vidění, mě třeba přijde jak dalece musí být organizátoři Brutal Assaultu funkční a kreativní, když dokážou podeváté za sebou nalákat k návštěvě někoho jako já, kdo už tam tu nekonečnou touhu po zběsilosti nemá a přesto tam jede rád. Chápeš co je to za výkon, já už tam prakticky vůbec nepotřebuju jet a přesto oni sestaví program, kde si každý rok pořád něco proměnlivýho a pohupujícího se najdu. :-)

.. jako ono to tak často je, ale ne vždycky :) a zrovna Slayer je podle mě ten případ

Stray: OK, může být:) Já si ale spíš myslím, že hodně lidí ty starší desky shazuje jen proto, že prostě už neměli zájem Slayer poslouchat. (to platí podle mě obecně) U většiny kapel prostě každý zpravidla uznává první čtyři desky a pak už to jde mimo něj, což ale automaticky neznamená, že ty pozdější alba jsou špatný.

pokračování: Mám všechny desky SLAYER na originále, ale kdyby jsme si zobrazili kolikrát jsem kterou slyšel, tak se dostaneme ke kuriózním číslům, tipuju, že by to vypadalo asi nějak takhle: Show No Mercy padesátšestkrát, Hell Awaits čtyřicettřikrát, Reign In Blood devadesátpětkrát, South Of Heaven osmdesáttřikrát ...střih... God Hates Us All čtyřikrát, Christ Illusion sedmkrát... chápeš? :-)