Stray: z tvého seznamu mě zajímají Deftones, Puciato a Enslaved ostatní ne.

Jinak Pattern Seeking Animals jsem zkusil, na můj vkus příliš uhlazený, sterilní, měkký. Takovej sofistikovanější 80s pop. Muzika musí mít energii, břinčet :) tenhle AOR,to fakt není styl pro mě :)
btw,myslel jsem automaticky, že je to něco ze 70s, ale ona je jak jsem zjistil novinka, možná by to chtělo v textu uvést :))

Hivris: Vy dneska perlíte. Ne není to práce, u určitých kapel se mě posluchacskej záběr dost roztahuje. Jsem schopen poslouchat v jeden den Beatles a Carcass. Z tvrdých kapel si už ale dost vybírám, dvacet jmen z tisíce se mě docela dost líbí.:-) Carcass a Enslaved patří mezi špičku extrému, proto to napíšu velmi rád. Soulfly, Lamb of God nebo Kataklysm bych psal bez chuti a nebo dneska už spíš vůbec.

Pekárek: Ach jo. Čteš to?

Hivris: Debut PATTERN-S. A. je na delší poslechové lokte, ale časem se naplnění dostavuje rovněž. Některé skladby jsem jel po sobě třeba čtyřikrát a pak se postupně posouval dál.

Díky všem za odpovědi na stylový testík.

Spajk: všiml jsem si, že jsi nakupoval první dvoje Steely Dan. Pro mne je téměř celá tvorba této výsostně originální party naprosto úchvatná. Je to fusion na americký způsob mixnuté s popem, muzikálem, dechřinou alá Chicago... Kapelu poslouchám jen krátce, což znamená, že před dvaceti lety jsem je rozhodně neznal a ani bych je tenkrát nedával. Ale zhruba necelých pět let je vnímám velice intenzivně a pouštím opravu často. Prvních šest desek je pro mne za plnou palbu. Vše za 100%. Přesně to, co u mne Stay nechápe :-) Ale tak to mám s 80% discografií u Rush, Yes, Genesis a vlastně i těch menších souborů. U miláčků Marillion je vše - asi sedmnáct alb za 100.

Nesnesl bych vlastnit discografie, ze kterých bych sjížděl jen polovinu a o té druhé si myslel/věděl, že stojí za velkej prd a bodoval je 30-tkou, 40-cítkou.

Fairport Convention hrají folk, folk-rock. Tento styl jsem ve dvaceti absolutně nesnášel (pohrdal jím), podobně jako country (v rádiu často hraní odporní Creedence C. R.), blues, jazz a vlastně skoro vše tolik odlišného od metalu. Jako koření jsem k heavy, speedu, thrashi dával death a black. Dnes to mám zcela opačně. Art, hard a prog kořením kapkami ingrediencí stylů výše jmenovaných. Všechno tvrdší než Maiden (bráno s nadsázkou) nedávám, nemám rád, nezajímá mne, nesnáším to, je mi to odporné (aniž bych se tu chtěl pánů poslouchající tvrdé odnože dotknout). Někdo to může nazvat stárnutí, či zaprděnost, já tomu říkám vývoj. Přesto se v poslední době hlavně díky Crazy Diamond začínám častěji obracet ke své hudební minulosti (tedy jen k té, kterou jsem ještě stále schopen akceptovat, k té melodické) a jsem za to zatraceně rád. Touto cestou tak vlastně děkuji všem účastníkům Crazy Diamond, jelikož tito právě takovou muziku poslouchají a píší o ní především.

Gryphon je navýsost originální soubor. S rockovou muzikou nemají téměř nic společného. Hrají staroanglickou renesanční muziku. Používají soudobé nástroje jako flétny, fagoty, cembala, krumhorny...

Vše vysvětleno viz recka druhého alba Midnight Mushrumps:

Občas člověka přepadne nutkání úniku od klasického rockového schéma. Nemá náladu poslouchat řinčivé tóny kytar, kaskády melodií, bicí salvy měnící tempo hry několikrát za minutu, či plačtivé výlevy zpěváků lamentujících nad neradostným obrazem dnešního světa. V hudebním moři se ještě najde několik ostrůvků, které zůstali před nástrahami moderní civilizace zcela skryty a jeden z nich nese název Gryphon.

Gryphon jsou, přesněji řečeno byli partou nadšenců, kteří našli zálibu v historizujícím pojetí hudebního slohu, čerpajícího z odkazu muziky zakotvené v dobách renesance. V jejich projevu se střetává konzervativní staroanglický model praktikovný na dobové historické nástroje, s moderním progresivním přístupem jež symbolizoval léta sedmdesátá.

V pořadí druhá nahrávka Midnight Mushrumps je drahokamem v diskografii této kapely. A pokud ve snaze obohatit svou domácí sbírku o nový přírůstek na něj někde narazíte, rozhodně neváhejte. Při poslechu takto koncipované hudby se vaše obzory výrazně rozšíří, naleznete nové prameny, nové podněty, vlastně úplně nový muzikologický svět.

Nechte se zlákat na středověkou rytířskou hostinu lemovanou zvukem trubačů fanfár, či chcete raději přihlížet sporu dvou řevnivých prostopášníků, soupeřících spolu na život a na smrt? Když necháte fantasii pootevřená vrátka, můžete spatřit vášnivé pohledy princezen a dvorních dam, které vás budou ze zrovna započaté kejklířské slavnosti lákat na svá útulná lože. Ano, to vše se odehrává pod rouškou tajemství ve vaší bezprostřední blízkosti. Stačí pouze zavřít oči a pustit si nahrávku kapely Gryphon.

Cesta časem o století nazpět právě začíná a dokonalý dvorní kolorit v brilantním aranžmá této hvězdné sestavy je vaším nejvěrohodnějším průvodcem.



ale takovou muziku tu asi nikdo se zdravým rozumem nedá :-)

Tyler Bryant & Shakedown v premiéře na CD? To si nechám líbit!
Onehdá mě tak vzali, že jsem neváhal zvednout zadek a jet na Sedmičky na Strahov na koncert. Koncert skvostnej, energie a nasazení, ale nějak se to nedaří přenést na studiovky. Zatím vidím jejich vrchol na EP Wayside. Těším se na článek.

Jinak poslech
AC/DC - For Those About To Rock

PATTERN-SEEKING ANIMALS - Prehensile Tales. Už to mám doma i s předchozím albem. Oproti titulním stranám si s vnitřkem bookletu u digipacků zrovna moc nevyhráli. Ale hudba fantastická.

Stray: já myslel, že už jsi kovanej hardrocker hairmetalista a koukám na ty recenze extrému - ENSLAVED, CARCASS a možná i NAPALM DEATH. Ještě tě to baví nebo to bude jen "práce"? Na všechny se dost těším, plus ještě ty DEFTONES, ty vypadají nadějně
https://youtu.be/KUDbj0oeAj0

Release dates - srpen-říjen

28.srpna
PAIN OF SALVATION - Panther (Pekárek)
ULVER - Flowers Of Evil (Stray)
11.září
MARILYN MANSON - We Are Chaos (Stray)
MASTODON - Medium Rarities (Stray nebo Sicky)
STRYPER - Even The Devil Believes (Stray)
18.září
HEATHEN - Empire Of The Blind (Pekárek nebo Stray)
NAPALM DEATH - Throes Of Joy In The Jaws Of Defeatism (Sicky nebo Stray)
25.září
DEFTONES - Ohms (Stray)
AYREON - Transitus (Pekárek)
KATAKLYSM - Unconquered (???)
2.října
ENSLAVED - Utgard (Stray)
ANAAL NATHRAKH - Endarkenment (???)
SIX FEET UNDER - Nightmares Of The Decomposed (???)
ELLEFSON - No Cover (Stray nebo Pekárek)
16.října
TYLER BRYANT AND THE SHAKEDOWN - Pressure (Stray)
BENEDICTION - Scriptures (Pekárek)
23.října
ARMORED SAINT - Punching the Sky (Stray)
GREG PUCIATO - Child Soldier: Creator Of God (Stray nebo Sicky)
CARCASS - Despicable EP (Stray)

??? - znamená já určitě ne, možná někdo jiný, netroufnu si říct kdo.

spajk: :)

MORTEM - Ravnsvart
MORTIIS - Keiser av en dimensjon ukjent
MORTUM - The Druid Ceremony

lol poučuju a vypadlo mi G
karma zdarma :-)

Doninton s jedním N, hoši.
Ale víte co se mi na AC/DC líbí a na koncertě v River Plate je to ještě markantnější?
Mají obrovské podium a stejně hrajou na pár metrech čtverečních, dokonce když nejdou vokály, chodí Cliff s Malcolmem až pod bicí. Obrovská semknutost kapely.

Tohle video z Donningtonu dokonce dávali dost často v televizi, už nevím na kterým programu, možná Premiéra nebo něco co už dnes neexistuje. Pamatuju si, že mě tehdy EJSÝČKA moc nebavily a přál jsem si, aby takhle dávali spíš METALLIKU :)

Za dědky jsme je už v 91 považovali všichni, jednoduše proto, že jako dědci vypadali, třeba Angus vypadá dědkovsky už od patnácti. Soukromě tomu říkám "Marvanův syndrom" :)

Tohle video asi nejlíp charakterizuje AC/DC z doby, kdy jsem jim začal fandit, ten záznam z Donningtonu jsem si pouštěl kdysi dávno několikrát ještě na videu!:-) Upozorňuji na nejlepší fázi hned po časomíře 2:00, ty lidi tam. Brianovi Johnsonovi bylo o rok míň než teď mě a všem ostatním ještě o víc míň, je to zvláštní páč jsem je bral už tehdy za dědky (Angusovi bylo 35), ale dědky co baví!:-) V životě jsem neviděl tak veselého bubeníka jako je Chris Slade!

https://www.youtube.com/watch?v=Af0P6XEkI7Y

KREATOR - Violent Revolution 2001
KREATOR - Phantom Antichrist 2012
KREATOR - Gods of Violence 2017
RENAISSANCE - Turn Of The Cards 1974 - líbí!
SUFFOCATION - ...Of the Dark Light 2017

ACCEPT -ty čtyři alba jsou famózní, kultovní, jejich nejlepší, leč by jsi možná mohl zmínit ještě jednu perlu, a to "Breaker"

To mě sice těší, že je takový zájem o další a další profily, ale nejsou lidi a já sám nemám čas. Na podobné tempo, kdy něco píšu a už mi čtenáři připravují téma na další seriál, není v lidských silách reagovat. Jedině že by jste se mě skládali na vejplatu a já bych jenom psal, to by pak článků bylo dvakrát tolik a lepších!:-) Po pravdě můžu říct, že sám bych měl chuť v rámci ACCEPT napsat recenze na čtyři alba Restless And Wild, Balls To The Wall, Metal Heart a Russian Roulette, i to není špatné, ne? Těší mě i zalíbení v názvech jednotlivých profilů, tak třeba Songy z krajiny opuštěných kolejí mě napadly tak jako od boku, zamyslel jsem se asi na dvacet vteřin a řekl si, co třeba tohle, hledám vždy co nejtypičtější obraz té kapely a nějak jej nazvu. Z mých oblíbených věcí v rámci metalu se toho dá zmapovat ještě hodně: KING DIAMOND, MERCYFUL FATE, ACCEPT, RUNNING WILD, NEVERMORE, TYPE O NEGATIVE, DEFTONES, GAMMA RAY, SYSTEM OF A DOWN, DREAM THEATER, ale osobně tak nějak podvědomě tuším na co přijde po AC/DC řada... myslím že se ta kapela jmenuje IRON MAIDEN, znáte ji?:-)

Poslední Dream Theater - díky akci Century/Inside Out, tedy SONY:), jsem konečně neodolal a celkem spokojenost.

UNLEASH THE ARCHERS - Abyss (2020)

Jebať AMARANTHE aj s tým ich trápnym kolovrátkom. Kanaďania ukazujú ako sa to robí a Napalm Records z istého pohľadu už vypúšťa lepšie veci ako Nuclear Blast.

ACCEPT - I´m Rebel
ACCEPT - Breaker

Dnes dopřávám analogu a sáhnul jsem po tomhle kombu dvou vinylů za cenu jednoho. Zajímavé provedení, už nikdy jsem nenarazil na podobné řešení u jiných kapel https://www.discogs.com/Accept-Im-A-Rebel-Breaker/release/2610927

A chcete něco pošeptat? ACCEPT tu nemají profil, ale pšššt :-)

AC/DC - Flick Of the Switch
THE VELVET UNDERGROUND AND NICO - I
MOTT THE HOOPLE - The Hoople

Mam JP biografiu v cestine, prisla mi dost dobra, KK-a by som si precital aj v anglictine, ale do EN knihy sa mi investovat nechce:).
Ako si pamatam ten incident, vznikol skor z nedorozumenia, ale prave KK sa tam dost nasral ( a od toho momentu som ho nemal rad:), siahol mi na Maiden).

Som zvedavy, ci tam bude pisat aj o tom bubenikovi, ktoreho mali schovaneho pod podiom (tusim turne k Defenders, alebo Turbo), a ktory bubnoval namiesto Hollanda.

Endyamon - Anglická, já už jsem to vzdal a kupuju vše v originále. Ale tato je povedená, zrovna jsem u vydání Screaming For Vengeance a o tom jak se nesnášeli s Iron Maiden, kteří jim dělali support. Předtím jsem četl Satrianiho a to byla slabota, moc mě to nebavilo.