opäť je prečo žiť: říjen poctí Blue Öystef Cult novym albumom The Symbol Remains

Mám doma italské CAMEL resp britskou kapelu žijící toho času v Itálii.
Zrovna poslouchám.
CAMEL - Under Age (70)

Weather Report jsou spolu s Return to Forever, Alem DiMeolou a Santanou nejšmakóznějším fusion co znám. Styl, ke kterému jsem postupně doputoval a moc si jej oblíbil. Těch vrcholových kapel je ovšem víc.

Horyna: V souvislosti s WR jsem si vzpomněl na poměrně vtipný název závěrečné kompozice prvního alba těchto tuzemců:
https://youtu.be/2LDDmyR0FF8

SCORPIONS - Tokyo Tapes
SCORPIONS - Lovedrive
DANGEROUS TOYS - Dangerous Toys
GLENN HUGHES - Resonate
PRETTY MAIDS - Pandemonium

Valič: výborný výběr, celkem žasnu, myslel jsem, že tu ( v metalovém moři) budu snad jediný sedmdesátkový nadšenec. Jsem rád za každého podobně postiženého :-)
K pár položkám jen telegraficky:
Caravan - jasná volba a jedni z mých nejoblíbenějších. Výborná, sic nejprofláknější deska, ještě radši mám dva následovníky.
Captain B. - pořizoval i psal o nich teprve nedávno. Prostě skvělé.
Matching Mole i Khan - na seznamu nákupů.
Camel - první a vlastně komplet patří k mým top souborům. Nedoceněná kapela, Latimmer umí doslova vykouzlit snovou atmosféru. Éterické, epochální...asi před týdnem jsem jel kompletní discografii, zhruba patnáct desek ve třech dnech, některé i opakovaně.

Včerejší vzorek:
BLACK SABVATH -Sabbath Bloody S. - legendární a stylotvorný je debut a možná ještě lepší dvojka. Avšak svůj vrchol s Ozzym dosáhli Sabbath s touto a následující deskou Sabbotage. Tam přidali hodně nadstavby i techniky, mám je nejradši.
PROCOL HARUM - A Salty God - geniální kapela, každá deska ohromě silná, každý song pevný solitér. Z mnoha hudebních stylů si brali to nejlepší a přetvářeli v jedinečný koktejl pestrosti.
MANFRED MANNS E. B. - Good Earth
THIN LIZZY - Fighting
WEATHER REPORT - Black Market - nejvyšší dosažitelná meta fusion stylu. Ohromě uvolněná jazzující nahrávka, s krutě "troubícím" saxofonem a specifickou atmoškou.
DOORS - Strange Days - jedu je postupně, i když je debut legendární a obsahuje několik nejsilnějších skladeb kapely (taky pár slabších), dvojka mě připadá vyrovnanější a ucelenější. Nejvíc se těším na desky 3 a 4.

Hudbě zdar.

Caravan – In the Land of Grey and Pink (1971)
Flower Travellin´ Band – Satori (1971)
Captain Beyond – Captain Beyond (1972)
Matching Mole – Matching Mole (1972)
Steel Mill – Green Eyed God (1972)
Khan – Space Shanty (1972)
Camel – Camel (1973)
Far Out – Nihonjin (1973)
Steve Hillage – Fish Rising (1975)
Hawkwind – Warrior on the Edge of Time (1975)

MUSE - Absolution (2003)

Jedným slovom - super.

Horyna mě nalákal:
UFO - Phenomenon - skvělá deska

ps: Innocent victim od Juriášů má fakt ujetej obal:) ale song Free me je dobrá tancovačka

Seven The Hardway

Horyna : Měl jsem ke kapele Pink Floyd předsudky a to hodně velké.Jejich začátky se mi také nelíbí ,ale postupem času se to vybrousilo. Deska dark side of the moon všechno změnila a nasledující patří k nejlepšímu v rockové historii. Animals mi přijde nepřistupná a začala to být hlavně kapela Rogera což mi přijde strašné. Gilmour i Mason jsou podle mě skvělý muzikanty Waters samozřejmně taky, ale lidsky je odporný.

Letos je cestování do zahraničí jaksi o drštičku. Naše vlast však nabízí nespočet nádherný míst k odpočinku a regeneraci. Šumavu dlouhodobě hodnotím jako jednu z nejhezčích turistických destinací u nás. S juniorem to tady teď brázdíme křížem krážem. Na dovču volím hudební, léty prověřené jistoty. Do auta a do outdoorového repra, jsem skrze mp 3 nachrlil moře muziky na zpříjemnění zdejších okamžiků. Pro možnou inspiraci dávám do placu seznam klasik ze včerejška:
DEEP PURPLE -Burn
UFO - Phenomenon
URIAH HEEP - Innocent Victim
DOORS - Doors
CREAM -Fresh Cream
BOWIE -Hunky Dory
THIN LIZZY - Nightlife
MANFRED MANNS EARTH BAND - Solar Fire

Long Live Rock n Roll. Vše nej a spoustu kvalitní muziky všem dobrým lidem na tomto webu. PS: odložte pracovní povinnosti a hybaj do přírody :-)

Tak samozřejmě Pink Floyd jsou fenoménem. Pro mne něco jako vůdci a zakladatelé artové muziky. Nemám rád jejich začátky. Teprve nedávno pod touhou rozšíření jejich sbírky, jsem pořídil Atom H. M., ale žádné velké nadšení se nedostavilo. A to ani nemluvím o Barrettově éře. Respektuji je až od Dark Side..., přes Wish, po Animals. To je naprosto gigantická trojice. The Wall beru jako největší artový monolit hudebního věku, naopak Finále Cut odzívám. Kouzlo se znovu dostavuje s dvojicí Gilmourovských nahrávek A Momentary a Division Bell. Jako malý kluk jsem v telce vidívala monstrózní klip k písni High Hopes. Totálně mě uhranul a napevno zabudoval do srdce. Po x letech jsem si k nim konečně našel cestu a vybudoval vztah k podobné muzice, která mne dostala jako obrovská droga. Dnes bych neměnil. Prog rock je cesta životem, láska i víra v jednom. Je v tom touha objevovat stále novou muziku z nevysychající studny sedmdesátých let.

S názorem, o neexistenci velký kapel dneška souhlasím. Hudební svět je totálně jinde. Všeho je moc a snadno přístupné. Zeppelin-ovská aura božstva je pohřbena pod nánosem průměrnosti a komerce. V tomto odvětví byli poslední velcí Porcupine Tree. Ať se daří.

ARAKAIN(i) - Metalmorfóza (2OO3)

Witherfall - obě alba. To je fakt hodně dobrá kapela.

Horyna: Aha já mám rád hodně Pink Floyd ( i když se mi nelíbí The Wall).Marillion podle mě nevyužili potenciál, který měli upřímně. Je mi jasně, že tvoje parketa budou 70.léta.Mě osobně přijde , že už nikdy nepřijdou žadný velký kapely.

Ahoj Josefe. První kontakt s něčím složitějším byl v roce vydání alba Images And Words od D. T. a prvních Shadows Gallery. Z toho jsme tenkrát byli úplně paf. Nechápali jsme tu kompoziční složitost, nástrojovou barevnost, neschématyčnost, prostě... úžasné. Oproti obyč metalu to byl úplně jiný svět. Až za několik let mě pořádně nakoply Rush a pak už to šlo rychle za sebou. Yes, P. F., dostali mě Genesis, Gentle Giant, Van Der G. G.,(tito největší byli první) a nejvíc Hogart - Marillion. Ti jsou spolu s Beatles to úplně nejvíc co jsem objevil a co zbožňuju. Našel jsem Progboard a Progarchives a na nich desítky, spíš stovky artových sedmdesátkových kapel plus něco ze současného neoprogu -dle recenzí a doporučení starších. Většinu pak vyzkoušel a zakoupil. Tehdy byl ten hudební kvas tak obrovský a hlavně nadstandardní, s kvalitou produkce v dalších desetiletích se nedá absolutně srovnávat.

Horyna : Mě by třeba zajimáli tvé hudební kořeny jak si se dostal k progesivní muzice.

NELSON - After The Rain (90)
Včera třicet let od vydání a pořád to tam je. Jedna z nejlepších hair metalových desek své doby!

Mě ten Polák už ani neodepisuje, jen posílá dodatky a když se ozvu, že mám o něco zájem, tak řekne že to má a nic nepošle, tak nevím o co jako jde? :-)

GREAT WHITE Psycho City už jsem si vybral před měsícem a tu várku ještě nemám, teď už jsem to vzdal. Poslal jen tu úplně první.