JOHN TAYLOR - Feelings Are Good and Other Lies (1997)
SOUNDGARDEN - Superunknown (1994)
a pro změnu z placatky JW, to zas budu v práci nadávat

PARADISE LOST - Draconian Times MMXI 2011
SINISTER - Deformation of the Holy Realm 2020
BRUCE DICKINSON - the Chemical Wedding 1998
GRAVE DIGGER - Fields Of Blood 2020

Fotbal: ITÁLIE... neeee...vždycky samozřejmě NSR, a Italové u mě defnitivně skončili v roce 2006 - Finále MS Itálie x Francie, všichni to přáli Francii, a pak se stalo - pro připomenutí - toto:
Červenou kartu dostal Zinedine Zidane (Francie) a musí opustit hřiště.
Francouzský kapitán v nepřerušené hře surově hlavou vrazil do hrudi Materazziho. Hlavní sudí ho po velkých diskuzích a za pomoci pomezního vyloučil. Pro Zidana to je poslední zápas kariéry. PROČ DO NĚHO VRAZIL, ŽE???

BANÍK - BAYERN - LIVERPOOL .... a určitě raději REAL než BARCELONA.... a teď ani nevím, jestli ten Liverpool tento rok ten titul konečně získá!

Pane Kropisi jako, já to ne že 5 let, ale třeba rok dva mám u knížek a horší se to, některý knížky budou vycházet furt, bible, satanský bible - nezajímá, Platóni atd., ale něco vyjde jednou a pak už nikdy nebo nadlouho ne, tak si to koupím do zásoby.

U.D.O. - Steelfactory (2018) a procházka

S tím Sparkem jsem zareagoval, aniž bych si to přečetl, tak jsem to radši odmáz.:-) Ale stejně mě prostě přijde, že je špatně pokud největší časák tlačí hlavně to, co metalový majors potřebujou prodat a ne to, co té hudbě dává přidanou hodnotu a posouvá jí. Chápu, že je to asi "něco za něco" a že by nemohli existovat bez obálek AMON AMARTH, SABATON a NIGHTWISH, ale už jenom tím, že se jde stylem podbízení a vytváření čehosi, co si jakože lid žádá "tak jej tedy nasytíme", cestou do pekel. Ten časopis to měl kdysi jinak a cca do roku 2001 opravdu reflektoval a nebyl tím zvěrstvem normalizován. Takže za mě - je mi jedno, jestli takový časák bude existovat nebo ne. Mám rád metal, ale ty rockovější magazíny jako Rock a Pop (starej), Rock and All nebo Beng mě přišli férovější a dělané bez podbízení, prostě psali o tom zajímavém a tohle bylo v případě Sparku opravdu výrazně zdeformováno na plky pořád o tom samém a na utvrzování, že tedy "všichni spolu".

spajk: No já tedy Sovětskému svazu ve fotbale nefandil, ale uznávám, že v letech 1986 a 1988 měli velmi silný tým, pamatuju si samozřejmě Dasajeva v bráně, z obránců Kuzněcov, Alejnikov, Besonov, pak záložní řada, kde to byl samoje Ukrajinec z Kijevského Dynama - Jaremčuk, Michajličenko, Rac, Jakovenko, občas hrál i Zigmantovič, útok byl až děsivě silnej Zavarov, Protasov, Belanov! Pamatuju, jak snad všichni na škole fandili ve finále Eura Nizozemsku, já taky, ale před semifinálovýma duelama Eura 88´jsme se dělili hlavně na Holanďany a Italy, já byl mezi Italama, pár Éčáků byli Němci, ale to byli namyšlenci, ty snad chodili o přestávkách po chodbě a našlapovali jen na špičkách, já jsem dokonce přišel do školy obalenej do amatérsky vyrobený italský vlajky. :-) Učitel na fyziku si mě zavolal k tabuli a ptal se mi jak je možné, že nefandím Sovětskému svazu?! :-) Bylo skvělý, jak to vždycky většina kluků z ročníku prožívala ty šampionáty, já jsem prostě vyrůstal na přelidněném sídlišti kde to žilo a ta interakce v osmdesátých letech mezi dětma byla hodně nahuštěná, venku hned po škole a domů až za tmy, do dneska slyším toho učitele: "To já fandím Sovětskému svazu!" Já už měl v hlavě pravděpodobnou sestavu Azzury: Zenga - Bergomi, Baresi, Ferri, Maldini - Donadoni, Giannini, Ancelloti, DeNapoli - Vialli, Mancini nebo tak nějak, mám ocit, jak to fakt žilo, možná se mi to zdá, ale teď (posledních dvacet let) mi ten svět přijde totálně vylidněnej. :-)

IN THIS MOMENT - Mother (2020)

Tak toto sa podarilo. Veľmi príjemná fošňa, akú by som od ITM nečakal :)

Taky mám doma nasysleno desítky cd ještě v igelitových fóliích a vybírám si týdně dva až čtyři kousky k naposlouchávání. Přednost vždy dostane muzika, kterou mám dávno pod kůží, co člověk dobře zná mu stejně dělá největší radost.

Čumím jako blázen. Jak si někdo může koupit desku a nerozbalenou ji nechat ladem 5 let :O Obzvláště v situaci, kdy zní vinyly nejlépe ze všech nosičů (hi-res soubory mě zatím neoslovily, nemají duši). Jinak koukám, že tu je i recka. Obě desky jsou skvělé, ale k debutu mám slabost s ohledem na vokály.

Off-topic: Já vím, že to je práce a byznys a že to má zaměstnance, ale tohle je tak nesympatický přístup pro mě... a i kdybych chtěl být kolegiální, tak to tričko je neuvěřitelný humus. Víc vidlacký kus hadru už vytvořit nešel. Na druhou stranu, snad je příznivci Sabaton, Nightwish a dalších silně propagovaných interpretů podpoří.
https://www.spark-rockmagazine.cz/za-spark

ART OF ANARCHY - Art Of Anarchy
Po pěti letech vytahuju ze skříně zalepený vinyl, opatrně rozřezávám igelit a posazuju na talíř. Skvělá hudba. Scott prostě chybí, málo platný. Zasraný drogy!

Měl jsem rád i ruskou reprezentaci. Pořád jsem se na hřišti za barákem a ve škole stavěl do brány a tak můj vzor byl Rinat Dasajev! Jak já jim na Euro 88 ve finále fandil, vypadalo to nadějně, než Van Basten zaskóroval z voleje a ještě pomalu z nulového úhlu na 2:0. To je snad nejlepší gol vůbec.

jo a Francie ti dám bezproblémů sestavy jak MS 1982, ME 1984 tak MES 1986, bgyl to prostě můj team, takže z hlavy, 3,2,1, teď...

MS 1982 - team Francie

Ettori - Amoros, Tresor, Bossis, Janvion - Tigana, Platini, Giresse, genghini - Rocheteau, Six. Střídali: Battiston, Lopez, Lacombe, Soler, Girard.

ME 1984 - team Francie

Bats - Amoros, Demorgue, Battiston, Bossis - Fernandez, Giresse, Platini, Tigana - Rocheteau, Bellone. Střídali: LeRoux, Stopyra, Ferreri, Lacombe.

MS 1986 - team Francie

Bats - Amoros, Ayache, Bossis, Battiston - Fernandez, Giresse, Platini, Tigana - Rocheteau, Stopyra. Střídali: Papin, Bellone, LeRoux.

slovenský ŠTART, nikoliv Šport. Taky taky, kvůli fotbalovýmu mužstvu jsem kupoval celý číslo. :-) Klubové i reprezentace, třeba IFK GÖTEBORG, ARSENAL LONDÝN, ANDERLECHT BRUSEL, GIRONDIS BORDEAUX, když se blížil šampionát tak vycházely po jednom všichni účastníci, vždycky jsem se těšil celý týden na to mužstvo, hrozná pruda bylo, když vycházeli účastníci naší nejvyšší fotbalové soutěže, tos věděl, že 16 týdnů nevyjde nic pořádnýho.:-)

MS 86, kecám. Jo a mel jsem velkej plakát všech týmů na MS 82. Jako fakt velkej cca 80 x 100 cm. To by dnes melo hodnotu.

Já chodil kazdou středu v 6.00 ráno až na autobusák do trafiky pro slovenský Šport neb tam byly skvělé plakáty i fotky mančaftů. Do města chodili asi 4 čísla, takže to byla výzva. Fandil jsem Juventusu a nejvíc Francii při MS 88. Uměl jsem i celou sestavu z paměti. Ted už dám pár jmen. Tigana, Fernandez, Platini, Rochetau a vic nic ;-)

W.A.S.P. - The Crimson Idol. Na Boba, v tom rockovém nebi...

Jó, Staďák, to byly časy. My ho vodbírali. To Flamengo pamatuju. Ovšem plakátek nejcennější, dodnes na nejčestnějším místě umístěný, prostě můj rodný klub:
https://sport.hyperinzerce.cz/fotbal/inzerat/14649207-tj-kovostroj-decin-fotbal-1975-nabidka/
Ten klub zdevastovali porevoluční kapitalisté(Pelikán), na části bývalého hlavního stadiónu dnes stojí Lidl. Naším nejslavnějším odchovancem je Vláďa Šmicer.

Kovíčko a Slavia navždy!!!

Peky: Hrobníci nezklamali, ba naopak, možná nejpestřejší album jejich kariéry, já jsem spokojen.

Jo to pamatuju v té Brazílii. Akorát už nevím, jestli tam byli fanoušci Corinthians, Palmeiras ze Sao Paola a nebo Vasco da Gama, kluby z Rio de Janeira (Flamengo a Fluminenese) tam asi nebyly. Já jsem odjakživa fanouškem Flamenga, protože jsem měl kdysi, někdy ve čtvrtý třídě, fotku jejich mužstva z časopisu Stadión. :-) Ještě si pamatuju, že to bylo z ročníku buď 1980 nebo 1981 a byl to pro mne poklad - páč tam byl Zico, tohle vzrušení, kdy je všeho všude dostatek a vše je dostupné, už dnešní cápci nezažijou. Takový to, když si lepíš Real Madrid 1984 na zeď nad postel! :-)

Mě v tom seriálu nejvíc vyděsili hooligans z Brazílie. Jak tam střileli po autobusu těch druhejch, za jízdy na dálnici. Nebo tě prej sejmou, když máš tričko v barvě jejich nepřítele - ty vole, pojedu do Plzně, budu mít zelený tričko, čistě zelený, nějakej magor si řekne, že jsem tím pádem z Jablonce a odpráskne mě. Tam bych chtěl žít, v tý Brazílii. ČLověk by si řek, že je to silně přehnaný, ale s počtem těch vražd třeba v Sao Paulu to klidně může bejt pravda.

Ono se to tam děje celkem pravidelně. Třeba v první půlce v devadesátek v LA. Pamatuju si, že když byli u nás poprvé SLAYER, ptali se na to Toma Arayi v interview po koncertě. Okomentovali to tenkrát heslem "Roste nám z Toma Svatý Tomáš?", protože se Araya vyjadřoval maximálně kultivovaně a asi se čekalo, že bude chrastit řetězem nebo si opékat novorozeňata za účelem večeře :)