Přesně! Promo bylo veliké, tím pádem bylo i mé očekávání veliké... a nebylo až tak naplněno... hlavně jsem čekal nějaký masivní zabijácký zvuk... ale 50% je málo... 60-70%!
ZLATEJ CHLAPEC - 90%
RADEGAST (Citron) - 100%

Když se tak intenzivně mluví o Andělovi na útěku, nedá mi to, abych si sebestředně nepřihřál polívčičku :

http://www.crazydiamond.cz/kreyson_andel_na_uteku_recenze/1416

Na Kreyson - Návrat krále jsem se tehdy po všech těch velkohubých prohlášeních moc těšil, hned jsem si koupil cd a o to větší pak bylo zklamání. Od doby vydání jsem si to už nepustil. Zdejší stupnicí bych tomu dal tak 50%. Anděla na útěku považuju za jednu z nejlepších metalových desek, co tu kdy vyšly. Baví mě i Křižáci a Zákon džungle a ještě bych k tomu přihodil i Křížkovu sólovku Zlatej chlapec.

Spajk: KREYSON - Anděla 1990 jsi už zmínil, to je jasná věc, 100% tutovka a myslím, že dnes už kultovní věc
KŘIŽÁCI 1992 - to by se Ti taky mělo líbit...
ELIXÍR ŽIVOTA 1993 - to už je Kreyson a Láďa křížek... takhle, všechny texty i hudbu napsal on, mohla ty být klidně jeho sólovka... je to takové... měkcí??? leč mě se to líbí hodně
ZÁKON DŽUNGLE 1995 - dobrá metalová deska
NÁVRAT KRÁLE 2013 - čekal jsem trošku více, ale dobrý
Dalo mi to práci, ale nakonec se mi povedlo sehnat vše na origo CD´s :-)

RUSH - úplně ujíždím na songu Time Stand Still... tak zkusím Best offku Chronicles z 1990

Taraxacum-Spirit of Freedom

Nevím jak kdo, ale osobně si stejně nejraději pouštím ty, pro mě vůbec nejoblíbenější desky. Včera to byla třeba dvojice Thin Lizzy - Johnny the Fox a Bad Reputation, Ufo - No Heavy Petting, Procol Harum - Home, nebo čtvrtí Doors - Soft Parade, kteří ten souboj z první Doors-ovské čtveřice o nepatrný fous nakonec nejspíš vyhráli. Ale někdy se mezi "elitu" vcelku vehementně protlačí relativní nováček. Za poslední rok je to druhé období Manfreda Manna s Chrisem Thomsonem za mikrofonem a s trojicí překrásných art/soft/pomp desek The Roaring Silence, Watch a Angel Station. Vřele doporučuji příznivcům starých Asia, Magnum, Alan Parson Project, nebo Lawtonových Uriah Heep.

Valič: Já proti tvým komentům vůbec nic nemám. Jen se těma kecama podvědomě bráním stavu, aby sem pronikalo (byť jen v diskusi) to temné hudební veškerenstvo, co jinak poctivě monitorují na webech jako jsou Echoes nebo Fobia. Myslíš že se třeba Karel Gott měl zájem s někým vybavovat o Plasticích?:-))) tak to je zase haluz hláška.:-)

Spajk: Make Up neznám, slyšel jsem ty dvě řadovky před ním (u téhle kapely mi trochu vadí ten upištěný zpěv, jinak jsou fakt dobří). Far East Family Band, Cosmos Factory a Far Out určitě taky stojí za poslech. Onmyo-za jsem kdysi slyšel a nebyli špatní. Zajímaví jsou i Sigh, kteří hrají spíš avantgardní black metal, ale byli dost výrazně ovlivněni i progresivním psychedelickým rockem sedmdesátých let.

Horyna: Pár starých italských a holandských kapel jsem slyšel a z těch německých, co za něco stály, znám skoro všechny. Konkrétní jména ale vypisovat nebudu. Už mě vážně nebaví neustále reagovat na ty posměšné komentáře pana domácího. :-(

Přeji všem pěkný víkend. :-)

Valič: na "extrémní" exotiku moc nejsem. Kapely z Japonska, Ruska nebo Chile nevyhledávám. Moderní prog se hraje v Austrálii, ale jinak krom Amer./Kan. to musí být Evropané :-) Mám rád staré kapely z Itálie, Německa, nebo Holandska. Máš nějaké takové ve sbírce?

Z tech kapel mi něco říkalo jen Flower Travellin Band. Donutil si mě vstat z postele a jit mrknout do sbirky a našel jsem jejich zalepené cd Make Up od Phoenix Records. Zitra to odpaním a poslechnu.
Do Japonců se moc nehrnu, koupil jsem pár desek Loudness co doporučoval Stray v jejich profilu a kdysi jsem měl stazenou kapelu Onmyo-za. Ti zpívají dokonce japonsky a překvapivě se to dobře poslouchá, je to zpěvný jazyk.

Far East Family Band – Nipponjin (1975)
Cosmos Factory – Cosmos Factory (1973)
Blues Creation – Demon & Eleven Children (1971)

Ještě nedávno jsem neměl tušení, že se v Japonsku kdysi hrával progresivní psychedelický rock, ale před týdnem jsem si zkusil pustit desky od Flower Travelling Band a Far Out a kupodivu se celkem daly poslouchat (stejně jako ty dnešní tři). V rámci žánru to sice není nic výjimečného nebo převratného, ale určitě to své kouzlo má (a navíc místy i celkem exotický nádech). Z lidí, kteří sem pravidelně chodí, podobnou hudbu ale ocení pravděpodobně pouze Horyna a možná Spajk.

Throwdown - Venom & Tears

Spajk: Křižáci jsou v poho i Zákon džungle. Vinyl Návrat krále se teď myslím prodává za pět talířů:) Bohužel nemám. Když se ti nelíbí, nabízím pětikilo:)

Jací vůbec jsou ti Kreyson na dalších albech? Já nic krom Anděla neslyšel. Ten je ovšem prvotřídní. Ještě mám tu poslední desku Návrat krále na lp, ale moc se mi nelíbí. Málo vzletných melodií a zbytečně tvrdá. Tak trochu po německu, na sílu. Pro mě je Křížek jen 3 desky: Radegast, Anděl na útěku a Zlatej chlapec.

KREYSON - Elixír života 1993
KREYSON - Zákon džungle 1995
VISIONS OF ATLANTIS - Wanderers 2019
KREATOR - Terrible Certainty 1987

včera- cca 5 hodin v autě = samozřejmě poslouchám hudbu v autě

DEPECHE MODE - The Singles 86–98 1998
GRAVESTONE - Back to Attack 1985
GRAVESTONE - Creating a Monster 1986
WANASTOVI VJECI - Andělé 1996
NENA - Nena 1993

Člověče budeš se divit, ale první deska je hodně rocková a jestli občas něco vykoukne, nejsou to soul, funky ani jazz, ale latinskoamerické rytmy a nálady. Kromě jednoho songu je vše výtečně autorem odzpívané. Ani nečekej žádné velké kytarové onanovaní, Bolin je spíš pocitový hráč (nebo jak to mám říct) a spíš umisťuje méně tónů, ale na ty pravá místa.

Dvojka je podstatně méně rocková jízda, vlastně jsou tu jen dvě zemitější sklady a zbytek obstarávají střední tempa a pomalejší procítěnější kousky s hojnou účastí saxofonu! Ani bys nepoznal, že jde o desku kytaristy, protože kytara je tu hodně upozaděná. Všechno zpívané.

Vůbec bych se toho nebál, bude se ti to líbit. Uvidíš.

Na Bolinovi dvě alba se chystám snad deset let. Zatím jsem se na to nevyklidnil. Představuju si to jako směs rocku ze Stormbringer se sólovou tvorbou Jeffa Becka ze sedmdesátých let, hodně soulu, jazzu a funky rocku. On tam i zpívá?

Za mě, už je jenom pár kapel (asi desítka), které mám potřebu zkompletovat diskografii článkově nebo aspoň vypíchnout stěžejní desky, pak už vám budu jenom zakládat články, občas tu a tam napíšu článek (ale úplně v klídku jednou za čtrnáct dní a spokojeně se nad chodem usmívat. Ty kapely, které buď ve spolupráci s někým nebo sám zkompletuju jsou (z metalu): IRON MAIDEN, MERCYFUL FATE, KING DIAMOND, AC/DC, RUNNING WILD, TYPE O NEGATIVE, DREAM THEATER, NEVERMORE, (z rocku) THE CURE, DEPECHE MODE, PINK FLOYD, THE DOORS, případně tu a tam nějakou historickou recenzi na nějakou ojedinělou desku od jiných. Mám pocit, že tu všechno je. jasně nejsou tady starší alba NINE INCH NAILS, SYSTEM OF A DOWN a nebo DEFTONES, ale to se časem vybere. ještě nabrat dva Horyny, dva Pekárky a jednoho Dartha a jednoho Sickyho a už se přesouvám za úřednický stůl, abych na scéně vobčíhnul "kudy vlastně běží zajíc"!:-)

Pánové překvapujete, zároveň se uznale klaním :-) že budou posluchači převážně metalově orientovaného Crazy D. znát Spectrum od Cobhama, nebo Bolinovi sólovky, jsem skutečně nečekal.

U Tommyho Bolina v řadách Deep Purple je ten problem, ze každý zná hlavně oficiální zprasenej(hodně zkracenej) zivak Last Concert in Japan(vyšlo před nějakou dobou jako kompletní 2CD This Time Around).
Tam samozřejmě hraje strašně neb tomu predchazela otrava či neurologicka reakce po aplikaci kontaminovaneho heroinu.
Nicméně koluje vcelku známý bootleg zivak z roku 1976 z USA(který vyšel později i oficiálně) a tam je jeho hra v poradku. Me osobně baví mnohem víc než Blackmoore, kterej na tom s čistotou hry na koncertech nebyval taky kdovíjak super.
Vlastním i dva bootlegy z DP tour v Austrálii 1975 a rovněž super.

Dal jak už píše Spajk, byl to super hrac, je ho skoda, nechal nám dost super muziky i přesto ze umrel už ve 24ti.

Doporučuji skvělou solovku Spectrum od B. Cobhama(účinkuje na ni též Jan Hammer)

Taky jsem viděl koncert s Bolinem, kde dával horko těžko dohromady svoje party a o sólech vůbec nemluvím. O ničem. Nicméně ho taky stavím na piedestal a každý den se k němu modlím (dělám si prdel, volové).
Jeho obě sólovky jsou přímo boží a asi bych nedokázal říct, kterou mám radši. Dvojka má lepší hutnější sound, na jedničce je zase Wild Dogs....
Dokonce mám od něj asi 3 výběry z edice From The Archives. Tuším, že to všechno obhospodařuje jeho bratr. Ale proč ne. Jen že je to úsměvné, když má umělec víc výběrů než řadových alb.
Ještě ho mám zvěčněného na Miami od James Gang. Taky super muzika.
Holt byl výkonej chlapec a jeho účasti v kapelách Zephyr nebo Energy (snad jsem to řekl dobře, nechci gůglit) tu zanechaly spoustu nevydané hudby.
Byl to vizionář, která kapela dnes takto hraje?
https://www.youtube.com/watch?v=A7FOTBdbPN8