Nesmíš to hodnotit rozumem 40+ chlapa. Dnes bych to nenosil, ale před 20 lety v klidu. Neber ten život tak vážně Darthe :-) mluvíš jak sedmdesátiletej dědek!

Stray: Já byl tehdy taky na jeho straně. I když po způsobu těch jeho vyjádření jsem začal trochu pochybovat o jeho inteligenci :) Ale byl to zkrátka kolorit doby.

JInak teď jsem brouzdal po stránkách Metalshopu a narazil na zboží, které je pro mě esencí nejhlubšího buranství a kreténismu:

https://www.metalshop.cz/p/33478-mikina-panska-bez-zipu-doga-karikatury-3-mame-to-stejny-zakr/

Zajímalo by mě, jestli na světě existuje člověk, který je ochoten tohle si na sebe obléct. Jestli ano, infomujte mě kde bydlí, do těch míst v životě nepojedu !!! Brrr.

Taky jsem nedávno narazil na jeden hevíkový vejškrabek:

OZ - Fira In The Brain

Jinak furt dokola CCR a k tomu teď přidávám SCORPIONS a THE DOORS

DarthArt: Ten konflikt Joey De Maio MANOWAR vs. grunge pamatuju, to vyšlo ve slovenském Metal Hammeru, pamatuju hlášku "bubeníci z těchto falešných kapel neumí bubnovat, vydávají jen takové prdy". :-) Byl jsem jednoznačně na straně DeMaia! Tenkrát. A jeho příspěvek mne, devatenáctiletého bojovně nalazeného old school heavymetalové fanouška, zažívajícího navíc v letech 1993-95 stran novinkových alb dietu, velice těšil, stejně jako Kasparekův. Co se dalo dělat? Obesílat redakce a psát stížnosti na jejich smířlivý postoj k alternativě a tak jsem také činil, horší už bylo, že někteří (vlastně pouze Rock Report) to od podobného zajíce nedokázali vůbec vzít s nadhledem a naopak je to urazilo, a zmíněnou korespondenci posléze četli v Českém rozhlase a nadále zastávali arogantní tón, jako devatenáctiletej jsem čekal od třicátníků úplně něco jiného. :-) Zklamalo mne to a vzešel z toho zárodek toho, co dnes vidíš zde.

Stray: Podobnej případ byl s MANOWAR, kde se Joey DeMaio mohl posrat vztekem z grungeový scény. Měl tam několik památných výroků typu: 1) "To i ten zatracenej Poison je víc metal než tohle." 2) "I mikrovlnka mojí mámy je výkonnější v porovnání s tímhle". A jako zlatý hřeb 3) "Nemůžu tuhle hudbu urazit víc, než když řeknu, že je celá obesraná hovnama." --- samozřejmě mírně parafrázuju, ale smysl i řazení slov bylo téměř stejné.... :)

Zdroj je mám pocit dobový Metal Hammer SK.

sicky: Bude to jedna recenze, na trojku "Clawfinger". Jinak mám ale nejradši taky "Whole Lot Of Nothing" právě spolu s trojkou. "Deaf Dumb Blind" mi přijde malinko dětinskej, dvojka je samozřejmě velmi silná, ale "Do What I Say" mě leze na nervy ... a po "Zeroes And Heroes" už to šlo trochu dolů. Takže trojka a k tomu pár keců o kapele. Takhle je ten seriál zhruba vymyšlenej - vybráno jedno album jako vzor a v recenzi všechny potřebný kecy. Další v plánu je debut RATM.

Vítej, zlatý hattricku! Bože, já su tak sčasné! 1892 - 2020. Bestial Invasion!

Stray: Jakýpak vejškrabky? Na uvedeném seznamu vesměs výborná alba, včetně několika ryze metalových. Metalized od Sword jedno ze tří nejlepších kanadských alb klasického metalu 80. let. Debut Fifth Angel vynikající, předloni po dlouhých letech velmi dobré třetí album. Leatherwolf - kytarový trojblok s kvalitativně neskutečně vyrovnanou diskografií. Američtí Steeler - první představení páně Malmsteena(s Keelem za mikrákem). Debut Warrior výborný, toho roku vyprodali Marquee, výtečný klip Fighting for the Earth na mém starém VHS výběru Kerrang, který zahajovala Aces High. PM zmiňuje Alda. Krásné vzpomínky na zlatá léta. Pomalu s těmi unáhlenými odsudky, mladej:-)

Si pamatuju jak v roce 1995 řešila německá metalová scéna konflikt mezi RUNNING WILD a METAL HAMMEREM, když se Rolf Kasparek opřel do časopisu kvůli tomu, že nadbíhá a upřednostňuje kapely (šlo jistojistě právě o CLAWFINGER), které se skutečným metalem nemají nic společného.

Clawfinger jsou v pohodě a je jedině dobře, když se to tady trochu vyváží tímto směrem :) Zrovna nedávno jsem doma několikrát protočil Whole Lot Of Nothing a úplně si pomlaskával:)

Mě zrovna ty Valičovy tipy vyhovujou. Je to blízko mýho záběru a jsou to kapely, o kterých bych se jinak nedozvěděl. To, že si je pak stejně neposlechnu, a radši tam po sto osmdesátý první zapnu V. A. R., to už je jiná věc a doklad rozkladu mé osobnosti :) Bohužel :(

Ale samozřejmě se nejvíc bavím, když dojde na obskurnosti a rarity, ve kterých má Valič slušný přehled. AAARRRGGGHHH !!! Mohl by si zavést rubriku "Hudební masakry II", ale ty skutečné, nikoli voloviny z diskoték jako na jistém mainstreamovém webu.

Jinak se furt zamýšlím, proč já vlastně neposlouchám novou muziku? Asi to bude tím, že jak furt něco študuju a píšu, nezbývá mi už v hlavě ani decimetr čtvereční volnýho místa. Prostě jen trenčianské párky s fazuľou, dva díly Okresu na severu a upadnout do nicoty.... ok, dobře, teď jsem si doplnil vzdělání a projel si celou diskografii CLAWFINGER ... jestli výsledný článek zaujme alespoň jednoho člověka, mise bude splněna !!!

Valič: kdepak:), brání mi v tom malá specializace a už i lenost.:)
Ten seznam podle toho mála, co znám, nebude špatnej. Je jasný, že chtěj upozornit i na některé méně známé desky. Myslím, že takoví Warrior a Leatherwolf jsou hodně v poho.

Jinak včera poprvé poslední Ulcerate. No, jako kdyby natočili album přímo pro Debemur Morti a dost dobré.

O Skin psávali ve Sparku, to si vzpomínám. Debut myslím točili i na MTV. Já měl kdysi dvojku Lucky a možná jsem ji nemusel prodávat :-( Od Fifth Angel jsem měl taky dvojku a z toho dlouhatánského seznamu mám doma jen Alcatrazz a samozřejmě Pretty M. Dalších pár skupin jsem jen kdysi testoval. Většina není dle mého první liga.

Zdravím všechny: tak ještě pár vzorků z neděle:
K domácím pracím všeho druhu:

Bad Company - Run With The Pack
Camel - Breathless
Atomic Rooster - Atomic Rooster
Bad Company - Straight Shooter

a na kolovanou:

Camel - Moonmadness
Camel - Stationary Traveller
Bad Company - Bad Company


Než jsem Bad C. a Camel poslouchal v sobotu říkal jsem si, že to bude jen jedna dvě desky od každé kapely. Ale zase jsem to nedodržel. Čím jsem starší mám častější potřebu, když už nějakou kapelu zařadím do poslechového play-listu, přidávat další a další alba od stejného interpreta. Pokud je to jako v případě Camel obsáhlá discografie čítající jako tady 14. desek, pak mě jich stačí nahodit do uší třeba jen polovinu. Ale poslech desek má být i o zábavě a pokud podobný postup člověka motivuje, pak je to soudím v pořádku.

Stray, Spajk: Rozhodně se nechci pouštět do nějaké absurdní debaty o tom, jestli jsou vaše A.O.R./glam vejškrabky lepší než moje death/thrash vejškrabky. Jen bych chtěl říct, že si nejsem vědom toho, že bych se tady nějak často zmiňoval o vyloženě obskurních kapelách. Většina ortodoxních death metalistů pohybujících se v hlubokém undergroundu by většinu mých oblíbených kapel označila za vykalkulovanou podbízivou komerci a vsadím se, že třeba takový Lord Vile by se většiny mnou zmíněných desek nedotkl ani klackem. Co se týče těch thrashových vykopávek, uznávám, že některé z nich nejsou příliš známé ani mezi fanoušky žánru, ale rozhodně sem neházím každou kravinu, na kterou náhodně natrefím na internetu. Většinu těch desek znám minimálně deset let a velkou část z nich jsem slyšel už v době vydání. Jinak si myslím, že třeba takový Pekárek má o extrémním metalu posledních dvaceti let několikanásobně větší přehled než já. :-)

EXODUS - Blood In, Blood Out (2014)
SADUS - Out for Blood (2006)

ale nejlepší poslech byl před chvílí na nádraží motor ČKD K 6 S 310 DR, zamračená si lebedila a pak zahučela do tunelu na Vršovice

FIFTH ANGEL - Time Will Tell 1989
PRETTY MAIDS - Future World 1987
HELLOWEEN - My God Given Right 2015
HELLOWEEN - Gambling with the Devil 2007
HELLOWEEN - Rabbit Dont Come Easy 2003

spajk: Pročetl jsem si seznam 26 hard rockových alb - skupin - z osmdesátek, zjistil jsem, že od názvu jich znám cca 20, a aktivně poslouchám pouze dvě skupiny: FIFTH ANGEL + PRETTY MAIDS, a obě dvě mám zařazené ve škatulce heavy metal :-)))))


https://www.youtube.com/watch?v=bblbz7CPDlY

SKIN - anglická hardrocková lahůdka poloviny 90tých let, mám obě alba "Skin" (1993) a "Lucky" (1996) , sehnal jsem si je zpětně, ve své době hlavně to druhé nešlo moc sehnat, ale sežeň si, je to vymazlenost jako Corabiho UNION, zrovna to jedu!

Ale když on Valič ty své podzemní belzebubácké kapely adoruje i při faktu, že ve výsledku odehrály za dobu své existence pět koncertů a získaly si na svou stranu celých dvanáct fanoušků, to je u mne nepřijatelné zaevidovávat mezi kapely, o kterých stojí za to mluvit. Fakt. Tohle ingnoruju!

Sleduj ten rozdílný úhel pohledu: když postuje Valič starý thrashový vejškrabky, jsou to obskurní záležitosti! To jen tak pro pobavení.

Jinak s tou hloubkou a povrchem to nebylo osobní, spíš můj pohled na věc.
Bud v klidu, neznám moc lidí, kteří by měli tvůj přehled a znalosti o hudbě. Navíc umocněnou dovedností to smysluplně převést do textu.

O stahovačích empétrosek s brčkem píchnutým v pepsi kole se nemá cenu bavit.

Tak sorry že jsem opět zklamal.:-)

Dle mého je to otázkou individuálního nastavení, čemu kdo říká hloubka a čemu povrch. Každej má tu laťku jinde. Existujou lidi, co jen tahaj hudbu v mp3, sledujou víceméně jen tu novou, jedou víceméně stylem - poslechnout a smazat - a přesto si o sobě nemyslí, že jedou po povrchu.:-) Mnoho z nich třeba i píše recenze na nějakém jiném webu nebo někde na internetu žvaní.:-) Když vezmeš škatulku zahraničního thrashe z osmdesátých let (USA, Německo, případně tu a tam Anglie), osobně mám za to, že jdu dostatečně do hloubky, tu cca padesátku kapel z té éry 1985-90 mám zmáknutou řekněme velmi dobře, ale ve srovnání s pár maniakama v čele s Valičem, který sem pastuje stovky obskurních kapelek, působí můj pohled jako povrch. Víš jak to myslím, ne? Každej má to nastavení, co chce v daném stylu poznat a zabývat se tím, prostě jinde. Pro mne osobně maj v hair metalu nějakej význam pouze kapely, které jsem sem už psal, neexistuje žádná další, od které bych doma nějakou nahrávku měl a nebo by mne lákalo se na ni brzy kouknout. Vyndal jsem se ze všeho, co mne přišlo za těch třicet let v tom ranku zajímavé, těch kapel se smlouvou bylo v té době samozřejmě minimálně dvojnásobek, ale pro mne ten styl popravdě skončil už dávno před rokem 2000 a ten seriál jsem bral jako takovou svou připomínku všeho, co mě na něm v průběhu dávných let zaujalo, jestli je 60 amerických glam-metalových a sleazy-rockových kapel povrch, tak holt jo, uznávám, nervu se o hloubku, já to mám tak, že ty styly co mě zajímaj chci znát prostě obecně, z každého jen tak desítky nejlepších, někde 20, jinde 30, v mimořádně plodném odvětví 40 kapel, jestli je to povrch, prosím, pro mne je prostě lákavější znát TOP 30 z každého žánru a mít to zkompletováno ve sbírce, než se zaměřit na jeden žánr a mít z toho stovky věcí, to by mne ani nebavilo. AOR je u mne jasnej příklad žánru, kde budu vždy jen klouzat povrch, nikdy nebudu mít snad ani 20 oblíbenců z téhle zastaralé škatulky, prostě nechci, chci mít to nejlepší ze zlaté éry AOR 1976-84 a co ti hudebníci dělaj teď mě vlastně vůbec nezajímá, nečiním si žádnej nárok na sledování jejich hudebních životů v pokročilém věku.

Když chceš pořádně monitorovat jeden hudební styl, musíš jít pod povrch, hlouběji a hlouběji a po cestě narazíš i na vejškrabky.
Anebo můžeš klouzat po povrchu a dát se cestou encyklopedického vědění, kdy znáš zběžně ten mainstream v každým stylu.
Pak je ještě jedna možnost, kdy jdeš pod povrch ve všech stylech, ale takových lidí je jen pár.
Já se snažím nějak zmáknout hard n heavy a melody rank včetně AOR a po povrchu kloužu u progresivnějších věcí. Asi už to tak nechám. Sem tam nějakej jazzík, ale to spíš vychutnávám kvality nahrávek