DarthArt: U těch Holocausto nešlo ani tak o název kapely, jako spíš o obal a texty jejich debutu Campo de Extermínio z roku 1987, které obsahovaly naturalistický popis zvěrstev páchaných v německých vyhlazovacích táborech. Skupina se tenkrát obvinění z nacismu a antisemitismu bránila tvrzením, že svými texty chtěla pouze vyjádřit své hluboké znechucení všemi popisovanými událostmi, ale vzhledem k tomu, že její členové používali přezdívky typu Rodrigo Führer nebo Valério Exterminator, na promo fotkách na sobě měli trička a pásky se svastikami a jednotlivé strany vinylové verze jejich alba byly místo klasického „A“ a „B“ označeny jedním, respektive dvěma „háknkrojclíky“, jim to samozřejmě nikdo nevěřil.

To Doctor: Nemyslím si, že zrovna o roce 1992 by se dalo mluvit jako o nějakém všeobecném úpadku metalu, potažmo DEATH METALu vůbec, protože DEATH METAL je přece nesmrtelný!!! Stay ORTHODOX :-).

Onen úpadek (bavíme se o DM) nastal, zhruba kolem 96-97 roku, zase jenom vinou nezájmu těch velkých firem ty svoje kapely podporovat - viz případ NUCLEAR BLAST: DISMEMBER, SINISTER.Kdy se chtělo po kapelách, aby přišly z nějakou změnou.Protože byl zrovna v kurzu BLACK METAL a bubáčci byli jako slípky, které snáší velká zlatá vejce.Každopádně tu byl stále UG, kde DEATH METAL stale mocně vládnul dál, a to díky UG vydavatelstvím!A kdo chtěl, tak si to svoje našel.

A dnes opět NUCLEAR BLAST vydělává slušně na death metalu a stáje je opět plná "velkých" jmen jako: IMMOLATION, SUFFOCATION, VADER atd.Chtěl bych vidět, jestli by v té době vyšlo pod jejich etiketou album s old school death metalem ala MEMORIAM.A ještě vydělávájí na prodeji licencí těch starých alb z 90let.

no třeba PESTILENCE-Spheres 1993 nebo MORGOTH-Odium 1993 jsem v roce vydání moc nepobral... s odstupem času/dnes si to moc rád poslechnu a je to dobré!!!

*vykašlaly

Těch aspektů je tam po zhruba 1992 podle mého víc, zejména celkový úpadek zájmu o metal. Atheist, Pestilence i Cynic by mohli vyprávět, a to byli u velkých firem. Ty se na ně ovšem vykašlali, hlavně tedy Roadrunner, kteří, ehm ladili novou koncepci:).
Na tom, co říká Lord, ovšem něco je.

Valič: Ale to je přesně ono.Tebou uvedené kapely vydávaly TY velké firmy - EARACHE, NUCLEAR BLAST, které si mohly už tenkrát dovolit zaplatit si reklamu ( mediální podpora - ROCK HARD, METAL HAMMER, velká koncertní turné v Evropě, USA).

I když zrovna ty EDGE OF SANITY tedy nikdy extra live kapela nebyla.

MEGADETH - Killing is My Business...and Business is Good! (1985)

Myslím, že postupom času sa mi táto platňa páči čoraz viac. Ultrarýchla strela /,,/

A co se týká těch kapel, s SS - tam se to používá jako provokace zcela běžně, viz třeba německá punková kapela "SS-KALIERT", což by se správně psal "Es eskaliert" (překlad by byl "Ono to eskaluje") - ti maj metrový číra a miliony pyramid na bundách, to náckové nejsou zcela jistě.

Nebo skandinávský crustpunk GENOCIDE SS, což je zkratka pro "Genocide Superstars". Jedním ze členů byl Mieszko z grindových NASUM a jinak samí hardcoristi, takže tam nějaká bílá liga taky nehrozí.

Valič:

"V tomhle směru byli z těch starších metalových kapel určitě nejkontroverznější brazilští Holocausto, kteří nicméně tvrdí, že nacistické symboly používali jen proto, že chtěli lidi šokovat, a nic jiného za tím nebylo."

Já teďka čtu knížku o českých skínech a ti o sobě tvrdí to samé - tedy aspoň na začátku, že chtěli akorát srát komunisty a že fašismus jako hlavní odpůrce komunismu jim přišel jako adekvátní provokace. Ale jsem zatím u roku 1990, tak možná dal se dozvím něco "zajímavějšího"...

Venom Inc. - Avé (2017), i tahle s naprogramovanýma bicíma, ale jede to sakramentsky :-)

FLIES ARE SPIES FROM HELL - Final Quiet (20)
Po deseti letech jsem si pustil tuhle partičku. Dobře udělanej instrumentální post rock má něco do sebe. Jen přemýšlím, kam zmizly všechny ty kapely, které plnily titulní stránky Rock&Popu jako Mogwai nebo GYBE...

HARTMANN - 15 Pearls and Gems (20)
Oliver slaví 15 let na scéně albem s docela troufalým názvem. Jde o kompilačku čtyř nových skladeb, jedné předělávky, pěti coverů (nejslabší pasáž desky) a pěti živých písní. Dost se mi to líbí, klouže se po hard rockových postupech dávno vymyšlených před třiceti lety a hlavně Oliver má vynikající hlasový projev. Něco mezi Coverdalem a Ericem Martinem.

A navečer tu byl kámoš a zkoušeli jsme jeho bluetooth sluchátka Sony WH-1000XM3. Hoši, ty hrajou jak víno! Nemít kabelové Momentum, jdu do nich.

SAMAEL - Hegemony (2017), no - fakt jedna z jejich nejlepších desek. A pro mě i jedna z nej desek toho roku

Lord Vile: Pokud se budeme bavit čistě o undergroundu, tak ty kapely samozřejmě v té době své fanoušky měly a věřím tomu, že odezva na jejich ranou tvorbu byla z jejich strany hodně pozitivní. Měl jsem na mysli spíš jejich popularitu u širšího publika, která se podle mě nedala srovnávat třeba s Entombed, Dismember, Hypocrisy, Edge Of Sanity nebo Dissection (ale možná se pletu). Nedávno jsem na Youtube viděl rozhovor s Demilich, ve kterém jako důvod svého tehdejšího rozpadu uváděli nezájem posluchačů. V době, kdy se dostával do popředí zájmu severský black metal, prý hráli nějaké společné koncerty s Beherit a většina návštěvníků jejich vystoupení naprosto ignorovala. Nespithe je samozřejmě v rámci žánru geniální nadčasové album, které se v současnosti zaslouženě umísťuje na nejrůznějších webových stránkách v žebříčcích nejlepších death metalových desek všech dob, ale řekl bych, že v těch devadesátých letech to byl spíš "skrytý klenot" pro znalce scény.

To Valič: Kapely CONVULSE, DEMIGOD, DEMILICH, měly velký ohlas už i na svých demáčích.Už demo "Unholy Domain" od DEMIGOD z roku 1991 byl řádně brutální kopanec, který byl nasledně na debutu dotažen k naprosté dokonalosti!A to těm "cápkům" (některým) nebylo v té době ani 18 let :-)Ono šlo spíše o špatnou distribuci malých vydavatelství.

DEMILICH jsou taktéž pojmem již v UG - hlavně svým soundem a vokálem.A řada dalších kapel severu ADRAMELECH, ABBHORENCE, CARTILAGE, DISGRACE, DEPRAVITY, FUNEBRE, PURTENANCE, RIPPIKOULU, VOMITURITION..atd.

Jednu dobu jsme s kámošema dost HC sjížděli. On si dost tykal s thrashem, který byl pro nás ten hlavní proud:) Hlavně americké party z NY byly supr. Sick Of It All, Madball, Gorilla Biscuits, S.O.D... Dost jsme chodili i na domácí ug akce. Dodnes vzpomínám na parádní pokec u baru s Mariem Feinbergem z Narvan na jedné takové. Dneska už tu scénu vůbec nesleduju, ale když vidím na Brutalu třeba Terror nebo ty Sikovky tak si to většinou užiju.

The Misfits jsou/spíš byly horrorpunk kult, ale radši mám éru s Michalem Gravesem, než Danzigovu.
DK tak ti mně nikdy nezaujali a Ramoni, tam je to spíš otázka jednotlivých songů, než celých alb.(například Pet sematary)

Tak "estéčka" hráli čistý hardcore vlastně jen na debutu, od dvojky už se u nich začal projevovat vliv thrash metalu a postupně se k tomu začaly přidávat prvky dalších žánrů, což vyvrcholilo na albu The Art Of Rebellion, které už s HC nemělo společného prakticky nic. Já si z toho žánru občas něco poslechnu, ale žádné velké oblíbence v něm vlastně nemám. Co se týče punku, tam to mám tak, že nejdřív jsou Dead Kennedys, pak Misfits a Ramones, potom dlouho nikdo a pak teprv ti ostatní. :-)

krze HC tak spíše ten 90-tkový Sick Of It All, Biohazard, ST ale ti v 90tkách hráli něco úplně jiného než HC.
Konkrétně od SOIA jsem slyšel poprvé toto
https://www.youtube.com/watch?v=J9nfDIJR4LA
na tehdejší dobu nás to uchvátilo a pamatuji jak jsme s kámošem skákali po bytě.

Sicky: Já už jsem nahluchlý dědek, který navíc vyrůstal na špatně nahraných kazetách nevalné kvality, takže ten zvuk moc neřeším. :-) Ty věci, co jsem teď poslouchal, většinou nezněly špatně, ale je možné, že ty nahrávky byly remasterované. Neposlouchal jsem to z originálů, doma vlastně ani žádné čistě punkové cédéčko nemám (tedy když nepočítám tu kompilaci cover verzí, co nahráli Slayer). Z hardcore a crossoveru mám pouze čtyři řadovky od Suicidal Tendencies, debuty od S.O.D., Lawnmower Deth a Superjoint Ritual a obě alba Carnivore (do uvedeného žánru ale spadá jen to druhé).

Valič: ty starý hc-punky z osmdesátejch moc nemusím, protože maj příšernej zvuk. Pro mě osobně, jak deska nemá pořádnej tvrdej, hutnej zvuk, tak jdu zpravidla od toho. Jinak tu scénu mám rád, začal jsem ji ale poslouchat později až někdy od těch prvních Pro-Pain, předtím tak max ST - Lights Camera Revolution a Expoited - The Massacre