A víš že možná v takto extrémní situaci, která tam nastala a byla všemožně zakrývána téměř dekádu, i měl? Ale neměl to nejpodstatnější - rozhodovací pravomoce, nastoupil tam skoro jako poslední a jeho úkolem bylo psát písně, ne rozhodovat o personálních otázkách. Fungovala tam demokracie, ale co vím, tak by se určitě nebránil pokračování s novým zpěvákem, rozhodně jeho hlas byl pro další fungování (stejně jako basák). Nicméně byli přehlasováni.:-)

To bylo myšleno lidsky. Založit kapelu s kamarády a nejdřív vyštvat jednoho a potom celou kapelu, to jsou praktiky Sharon Osbourne :-) Jak se ten Novotný může ráno podívat do zrcadla?
Brácha by taky mohl vykopat všechny do prdele a jako autor většiny hitů najmout dvacetiletý cápky za pakatel a mohl objíždět pódia do konce života. Ale měl by na to žaludek?

Ještě ve zkratce. Jsem přesvědčen, že v tom mainstreamu to chtěj dělat co nejlíp, ale zároveň jsou zde ty mantinely v podobě většinového vkusu, tedy lidí, kteří se o hudbu nějak do hloubky nezajímaj a pro ty se vlastně hraje.

Já bych do toho tématu nějak víc nezabrušoval, víš asi proč? Je jasný, že ty nejznámější kapely berou za koncert solidní peníze (možná statisíce), to se nedá srovnat s těma středně velkýma (možná desetitisíce), ale o tom tu nechci mluvit, ta aktivita těch nejvíc slyšených je podle mne spojením obojího, udělat ty písničky co nejlíp, ale vydělávat, budovat to. Hlavní je dostat song do komerčních rádií, to je nejjistější výtah, ale dlouhodobě to je bez koncertů neudržitelný. Myslím, že lepší cesta jsou nejdřív trpělivě budovaný koncerty a osahávání si toho prostředí, pravidelný koncerty a nepovolit ani když dvě alba neuspějí, pak když přijde rádiovej flák a chytne se, ten výtah se rozjede rychle a ty lidi na koncerty pomalu chodit začnou, jsou kapely, na který lidi začali chodit prakticky hned po roce (NIGHTWORK) a pak jsou muzikanti, který to pozvolna budovali a objezdili kde co než se chytli (FIXA třeba, i když tu řadím spíš do kategorie kapela středně velká). Ty čísla, já obecně poslední dekádu sleduju sledovanost českých popových singlů na youtube. Vím u dosti věcí, jakej singl má kolik milionů.:-) Směšný? Je to tak, zajímalo mě to. Slováci. Víš co, já nemám rád, když se říká, že byli napřed. Oni napřed nebyli, oni maj totiž Bratislavu a pak všechny ostatní pastevce,. Bratislava na pastevce sere a jede si svou pro-západní ligu nezdržována nějakým jakože venkovským vkusem, to u nás se do toho bigbítu sere kdejakej výčepák ze sokolovny. Chápeš ne? Slováci maj mnohem užší výběr a ty jejich špičky prostě musej být dobrý, jinak tam už nikdo moc není. Myslím že tam se víc pomáhá té alternativě a ta scéna je menší, takže ty spodně proudý kapely maj větší šanci být vidět, u nás je konkurence o dost větší a pomoc kapelám možná i díky tomu menší. Zas na druhou stranu neberu jako klad, když kapelu zakládá kdejakej jouza, v tom jsem k době internetové poměrně kritický. Dost často to nejsou muzikanti ale programátoři. :-) Takže pokud androš v současnosti nemá moc velkou podporu, pak jsem ten poslední koho to sere. To ne že bych kdy poslouchal ten českej pop, na to fakt nemám čas. Ještě u něčeho se ale zastavím, tvrdíš, jakože "dopadnout jako CHINASKI", jak jako dopadnout, ta kapela narostla do pozice, že ten kšeft maj na doživotí, prakticky budou už navždy zabezpečeni, já si opreavdu nemyslím, že by nějakej abstraktní prog-rock nebo rytmicky narvanej math-deathcore uspěl při nasazení do rádií, tak jaký dopadnout. Do toho mainstreamu se chodí vědomě a podmínky za jakých tam lze obstát jsou těm hudebníkům známé.

Ale já o žádné světovosti nic neuváděl, naopak si myslím, že snaha o světovost u českých kapel a zpěváků je cesta do pekla. Lid si žádá jednoduché, zpěvné písničky s dobrou melodií a textem. Tak to vždycky bylo a bude.
Ty cifry jak uvádíš, to máš něčím podložený nebo je to tvoje úvaha? Protože velký labely si údajně snad dělají svoje průzkumy například o tom na jaké platformě lidi poslouchají hudbu apod.

Ohledně touhy muzikantů se svojí hudbou uživit to asi chápu, ale neměla by to být hlavní hnací síla jejich tvorby. Pak by mohli dopadnout jako tebou zmiňovaní Chinaski, kdy principál vyházel celou kapelu a najmul mladý bezprizorní kluky. Třeba jim to neklapalo, ale spíš to vypadá, že šlo o prachy. A to si prosím tahle kapela bere 400k za vystoupení. Cash. Na ruku. Mám odzdrojováno, nekecám! Možná koronáč trochu pročistí ceny, protože už to bylo vyhnáno za únosnou hranici.

Prostě jít přirozenou cestou, tvořit a soustředit se sám na sebe a pokud jsi dobrej, úspěch a popularita přijdou samy. Anebo taky ne! S tím se musí ale v umění počítat.
Pro naší generaci odrostlých čtyřicátníků na českém trhu nebude moc populárních vrstevníků. Sleduju to jen jedním okem a napadají mě snad jen Wohnouti. To je ukázkový příklad, jak se nepodbízet a dosáhnout úspěchu. Nebo Anna K - solidní rockpop z pera Varteckýho. Pak jsou tu ti štěstím nepolíbeni jako třeba poslední deska Honzy Křížka z Walk Choc Ice a Blue Effektu prošuměla éterem a nic, byť jde o skvělou hudbu. Nebo Kolářova deska co dělal s Dodem je vynikající. Tam nezabral ani duet a klip s Gottem.

Třeba Slováci byli vždy v tomto o krok napřed a mají Žbirku nebo Mullera. To jsou borci, kteří ač byli stvořeni v komunismu, tak prokazují svoje kvality i současnými alby. Z porevolučních se mi líbi Katarina Knechtová.

Hodně zajímavý bylo ted 2 měsíce sledovat sociální sítě a to jak se s tím někteří muzikanti snažili popasovat. Tři Sestry jsme tu už probrali, jak dělali jako jedni z prvních větších online koncert a vybrali okolo pěkných 280 tisíc. Wohnouti dělali třípisničkový koncerty pro destinace, kde měli hrát a nic nevybírali. Dokonce se nechal Honza slyšet, jak přemýšlí o tom se nechat zaměstnat. Narazil jsem i na XindlaX a jeho výborný online koncerty z chaty, taky bez možnosti finančních příspěvků. Ohromnej sympaťák mimochodem.

Jak říkal mistr Hejma u Xavera: koronáč ukázal jednu nepříjemnou věc. Lidi zjistili, že žádný umění k životu nepotřebujou. Můžete kroutit hlavou, ale něco pravdy na tom bude.
Ať žije český pop!

K poslechu hráli SURVIVOR - Reach. Deska bez Peterika jen se Sullivanem a Jamisonem. Nic převratnýho, taková kulisovka :_)

spajk: Předně. Jsem fakt rád, že se tady vede nějaká rozumná diskuse s delšími příspěvky. Teď nemyslím na tu dnešní, ale obecně. Když kouknu jinam, kde na sebe akorát poštěkávaj Lukášové a další příznivci Arakainu, tak si říkám, tohle bych nedal.:-)
K popu, jasně že se to pozná hlavně díky návštěvnosti koncertů. Pokud na kapelu nechodí lidi, nemůže se o ní mluvit v kontextu slova pop jako populární. Od jaké návštěvnosti je už kapela populární? Zavádějící. Dalo by se říct nad tisíc lidí na každém koncertě z turné, ale ještě bych to pojal jinak - osobně si myslím, že velmi populární interpret je ten, jehož jméno a tvář si lidi vybaví ihned jak začne hrát nějaká jeho písnička. Sledovanost na youtube je taky důležitá, tam lze v českém rybníčku najet na počty v milionech shlédnutí, řekněme, že nad 5 milionů už lze mluvit o songu jako o globálním generačním hitu (ne však o každém). Mareš dobře, hudebník to moc není, ale populární osoba ano. Pop bez popularity není pop, tam bych tedy užil spíš jinej výraz pro tu hudbu - obecně tomu dávaj nálepku alternative-pop, ale to mi přijde takový blbý. O MIRAI si třeba myslím, ačkoliv znám snad jen dvě jejich písně, že tu budou dýl než pár sezón, myslím, že ta kapela má šanci se ustálit klidně na dvacet let, proč by ne, pokud to budou mít v hlavě ujasněný. zapomeň na to, že českej mladej mainstreamovej hudebník prahne po světovosti, pokud má všech pět pohromadě, přeje si především se hudbou živit, především je to zdroj jeho obživy - koncerty, sledovanost youtube, rádiové frekvence, ale i stahovací aplikace, streamy, vyzvánění do telefonu v melodii jeho hitu a samo placené stahování. Petr Novák samozřejmě velký talent byl, ale dnes to funguje trochu jinak. Myslím že všichni ti Xindlové, Klusové, Chinaski apod. prostě ví co je prvořadé a věž mi, nějaká světovost vyznění je ta poslední věc, co je zajímá, ty lidi měli možnost uspět, šance se chopili zodpovědně mákli a zařídili si obživu, byli by blbý kdyby končili. Špinarovou bych si fakt nepustil, Zpěvačka asi byla super, ale proč si to hnát do uší, když mám doma tolik cd, které jsem slyšel jednou dvakrát? Kalandra, včara zmíněný, fakt tohle ne, ta jeho nejznámější skladba, to bylo svého času na nějakém pečbuřťáckém letním srazu mezi zaměstnanci pro mne snad největší utrpení v životě. Blues v českém podání, kde kytara jede jakoby ležérní houpavej part a do toho hektický upocenec krákoravým hlasem a hrozně rychle vyřkne vždycky nějakou větu o tom co někde někdo dělal a nakonec to vlastně bylo všem jedno, tak to je největší hudební zlo co znám, ano ZLO z velkým Z.:-)

Badflower - OK, I m Sick
Palaye Royale - The Bastards
The Glorious Sons - War On Everything
Highly Suspect - MCID

lLady gaga - Chromatica :-)

FLEETWOOD MAC - The Dance
Im So Afraid - položka z první desky v současný aranži, tvl to je palba. Lindseyho skladba. To je performace, co? https://youtu.be/6OrtLxsqSic

K tomu popu. Odvozeno od slova popular čili populární. Jak se dnes poznává, že je někdo populární, když se neprodávají desky? Podle počtu shlédnutí na YT? Pche. Podle počtu lidí na koncertě? No nevím, když Leoš Mareš dovede 3x vyprodat O2 arenu a nezazpívá dobře ani stupnici. Jak to chcete dneska hodnotit?

Jo včera jsem poslouchal výběrovku Věry Špinarové. Je zajímavý jak za socíku, se do repertoáru pašovaly angloamerické hitovky, přetextovaly se a bolševik nic nepoznal nebo poznal, ale zavřel obě oči, aby se lid nebouřil. Mimochodem Špinarová je výborná, zkuste něco od ní.
Pak jsem pouštěl výběr od Petra Nováka. Taky vykrádačky hippie scény, skladby jak od Doors, Kinks apod. Jenže Petr má v zásobě i spoustu svých mega hitů. Apropo Petr Novák to byla populární hvězda. Dnes už žádná taková není. Nebo mi chcete tvrdit, že zmatenej Klus je hvězda? Nebo Mirai a podobný sezóní kousky?
Česká pop hvězda by asi měla zpívat česky si myslím. Vlastně tu od dob Lucie není žádná celorepubliková jistota. Možná Kryštof, když hodně polevím ze svých nároků. Jako jsou tu výborné kapely ve svých škatulkách, to zase netvrdím. Ale mainstreamová popová věc, kterou by uznávali jak fans tak odborná veřejnost tu chybí.

Moc kecám, jdu radši vařit Minestrone

Tak v tom máš bohužel pravdu.

Tím chci říct, že jsem na základě více než desetiletého zkoumání došel k závěru, že v našich zeměpisných šířkách nikdy nebude na vrcholu popularity někdo, kdo upřednostňuje světovost před indiciemi dobře známými místnímu prostému člověku. :-) Prostě to není možné. Nejde to.

Jasně. Ale ten nikdy nestane na vrcholu POPularity. Je popem jen proto, že je měkký, nikoliv úspěšný.

Dobrý pop se tu dá najít. Třeba Lenny...

Pardon Zigmunda Freuda jsem měl na mysli, ne Nietzscheho.

U českého popu je problém v tom, že se prostě přizpůsobuje zdejšímu venkovu (za venkov považuji 70% republiky), vždycky to tam trochu probleskne, jakože aby ty písničky pochopila i paní co věší prádlo na zahradě někde v Nezamyslicích. Tvrdím, že kdyby Pagáčová z Ulice dělala pop, tak stane na čele hitparády.:)

Ach jo.

Stray: Spíš jde o to, že každý to má jinak. Mě se líbí světový pop přijde mi naprosto profesionální. Naopak český pop je podle mě strašný a ten se mi líbit nikdy nebude.

Proč někdo není schopen přijmout pop a někdo jako já se naopak nikdy nebude snažit pochopit AMON AMARTH, to je téma spíše pro Nietszcheho. :-)

Zrovna já nejsem příznivcem toho, když se řekne o kapele, která zpopovatí, že je sliz. Proč by měla být? Co opravňuje koho takhle uvažovat? :-) V pološeru končícího sna, jsem si uvědomil , že existují neviditelné vkusové hranice, přes které určité povahové a sociálním podhoubím ovlivněné typy nikdy nepřejdou. Tak třeba ty máš to "brrr" u toho popu - nemáš rád Jacksona, jakmile je někde jen taková ta přímočará rytmika, ještě nedej bože navíc elektronická, je to pro Tebe utrpení, třeba mě něco podobného neuráží, já mám třeba hranici u zpěvu Blaze Bayleyho. O tomhle interpretovi si myslím, že ho poslouchaj a fandí mu jen lidi bez schopnosti vnímat nadsázku, takový co žijou ve světě "tak jak to je", kterým chybí hravost, když ho srovnáš s Dickinsonem, s hravým a tvůrčím interpretem, nuceným měnit výrazivo, pořád odbíhat, zkoušet věci, tak Bayley je prostě jenom takovej řemdich, se zaťatou pěstí, úzkými hlasovými možnostmi a nekonečnou deklamací, že ničím nezakalenej heavy metal je to nejlepší. Tenhle člověk je pro mne hluboko za hranicí toho, co ještě jde opěvovat. Můj náhled se promítá i do toho, co tu u SAVATAGE zanechal Zack Stevens, u Edge Of Thorns to byl zpěvák právě toho Dickinsonovského typu, často měnil polohy, skladby byly plné emocí nejrůznějších barev, užíval širší hlasovou škálu, někdy působil hutně, jinde ze sebe ždímal výkřiky ve vysokých rejstřících, tohle u Handful Of Rain zmizelo, tam prostě zachoval tu hlubší, důstojnou tóninu a tím pro mne ta kapela šla mírně řečeno dolu, už se stal zpěvákem typu Bayleye. To má člověk starosti hned co vstane, co? To nemáš! :-)

Souhlasím, ta skladba je provařená z neustálýho hraní, ale je to skvělá věc. A na tom jejich albu "Tragic Kingdom" je takových pecek daleko, daleko víc. Bez hlubší znalosti může NO DOUBT působit jako bravíčkářská kravina, ale je to výborná rocková hudba se spoustou kvalitních věcí. Tedy alespoň v době "Tragic Kingdom". "Return Of Saturn" je ještě taky docela slušný, ale následující "Rock Steady" je diskotékovej sliz, to uznávám. A nebrat ani sólový věci Gwen Stefani, tam už se zbláznila z těch hitparád.