Mauglí mrkni sem, nedávno jsem na Progboard zakládal profil a přihodil i dvě recky. Ale většina tam nejsme tací profíci jako např Stray a jiní tu. Spíš fandové a nadšenci:
http://www.progboard.com/Alcatrazz/3153

Prej ne. Prej podle svých vlastních slov psát neumí, tak nevím. Je pravda, že všechno chce tréning a pokud se někdo nehodlá mučit, tak se nikdy zlepšovat nebude. Sám to mám vydřený a těch šestnáct let od nástupu na MP šlo mnohokrát přes bolest a cedění krve. Já ho spíš vnímám jako turistu, který se po letech ve stylu "kliknout a jít" obstojně zapojil do Video Reactoru, ale tahle věc už u něj údajně taky skončila, takže příští Video Reactor si dám já a pak se uvidí, podle mne by tahle škatulka byla jako dělaná i pro Valiče, kterej je takovým tím youtube slídilem, i když v jeho případě by šlo oproti spajkovi o obrat ve stylovém zaměření doslova o stoosmdesát stupňů.:-)

*jedničku

Alcatrazz znám Jeníček dokonce velmi dobře, recku ani nevylučuju ani neslibuju:) Jako to by měl dělat spajk, píše fajn glosy k melodice. tak recku by taky utáhl....:)

Mauglí: Tak období s Vescerou je fajn a Facing není třeba řešit:)
Tady je pěkná recka na Attack:
https://www.sputnikmusic.com/review/778/Yngwie-Malmsteen-Attack%21%21/

ALCATRAZZ po mě fakt nechtějte, Bonnet je největší kolotoč v hard rocku, desku nazpívanou jím ("Down To Earth" 79´)považuji za vůbec nejhorší od RAINBOW. Zpěvný singl Since You Been Gone by mohli hrát na Lochnesce na Matějské pouti, když k tomu přidáme Malmsteena s jeho klasicistním přístupem, vstávají mi na hlavě vlasy hrůzou. Od Yngwieho mám čtyři řadovka, od druhé po pátou, ale to jen ze zvědavosti a díky velmi nízkým cenám, pivo mám rád taky hořčí a ne sladký!

to Pekárek: Mě přišlo, že pak od "Fire&Ice" se Yngwie ve svém stylu ještě víc zacyklil a úroveň desek mu začala kolísat. Líbil se mi "Magnum Opus" (1995) s Michaelem Vescerou a pak "Facing to Animal" (1997), kde si bicí střihnul Cozzy Powell, ale potom jsem ho přestal sledovat a víceméně ho opustil. Ty věci s Ripperem jsem ani neslyšel, tak to někdy zkusím.

ALCATRAZZ - No Parole From RnR (1983) - ještě jsem si dal přídavek s mladým Yngwiem :-)
ALCATRAZZ - Disturbing The Peace (1985) - se Steve Vaiem
ALCATRAZZ - Dangerous Games (1986) - můj horký kandidát, kdybych odpovídal na stupidní otázku "kterou jednu jedinou desku by sis s sebou vzal na opuštěný ostrov?"
Tohle vše samozřejmě za 100% - srdcovky největší, tady musí objektivita stranou :-)

A konečně taky nová studiovka na obzoru (po 34 letech!)a její první posel:
https://youtu.be/XeXkDPwjuGw

Recenze by pak byla fajn (nejspíš mistr Pekárek), na pana domácího to už asi bude velkej důchoďák a ještě k tomu s Bonnetem :-))

Já dnes poprvé zahradní restaurace, sice zimní bunda, ale dobrý...dva měsíce Raven lahvový vyzvednutý z okýnka, dnes poprvé poctivej Urquell! :-) Zlatavý bahýnko opět chutná a panáček je lehoulince nacamraný, bezrouškově žoviální a před půlnocí spokojený! V době, když se "tak nějak všichni spolu" stalo znovu trendem a všichni "šťastně upíchnutí" chodí na gastro ochutnávačky, běhaj predator race akce a hromadně šaškujou, je popíjení vlastně jednou z mála osobních záchran.

Pořád se mluvilo o krizi, lidi z bank a fondů a všelikud čekali, možná se těšili a psali že kdy, a chacha, jak to má být, z nečekané strany jsme si sami krizi naordinovali.
KRIZE CHODÍ V NOCI A KRADE Z LEDNIČEK PIVO

SADUS - Out for Blood (2006)
od toho je krok k třeba death-metalu a trhněte si
INCANTATION - Dirges of Elysium (2014)

Dobře Mauglí:) Moje srdcovky. Malmsteen je unikát, bohužel teď je to už bída, a to ho mám rád až do éry s Ripperem.

MYRKUR - Folkesange (2020)

PARADISE LOST - Obsidian
PARADISE LOST - Medusa

Yngwie Malmsteen - Trilogy (1986) - 85%
Yngwie Malmsteen - Odyssey (1988) - 100%
Yngwie Malmsteen - Eclipse (1990) - 100%

Dal jsem si to do uší asi po 20 letech a všechny placky, jak "Trilogy" s Markem Boalsem, "Odyssey" s Joe Lynn Turnerem i "Eclipse" s Göranem Edmanem mě takhle zvečera nečekaně příjemně pohladily po duši, že z toho až básním... /do uší - po duši/ :-))

S prvnima dvěma radovkama neslapnes vedle. Za mne je nej debut.

Padlo tady jméno Lynyrd Skynyrd. Pro mě je to velká neznámá. Chtěl bych od nich něco doporučit. Nevíte někdo o nějakém článku, ve které se hodnotí všechny jejich desky jedna za druhou.

https://hockey-time-machine.tumblr.com/post/87041518118/jaromir-jagr-with-james-hetfield-of-metallica

Vděčný že ještě hrají, buď jsem to nikdy neměl a nebo jsem časem přešel do přístupu draftera hráčů NHL, jakože zvládne ten Jágr ještě jednu sezónu, už by asi neměl, co říkáte? U BLACK SABBATH jako u jedné z mála kapel mám to zbožštění a těm klukům fakt upřímně fandím a přeju jim dlouhá léta na pódiích a fakt jsem se těšil z každé minuty, kdy jsem sledoval koncert s kytarou Tonyho Iommiho, ale u moc dalších tohle nemám, mám sice ty desky, poslouchám to doma, ale jestli nějakej jinej chlápek bude hrát koncerty ještě rok a nebo jestli pět let, to je mi srdečně jedno, zas tak moc tuhle generaci nežeru, ve smyslu nábožného vzhlížení a těšení se na koncert. Tohle mám fakt u těch BLACK SABBATH, třeba u KISS už mě to časem taky přešlo.

Ono tak ani nejde o věk jako o to, že ten rámec sedmdesátých let není v podstatě tou čelní věcí, kvůli čemu jsem se do tohoto typu hudebního koníčku dal. Stručně řečeno, kapely které sbírám a chci od nich mít všechno jsou jinde. Tyhle starý páky mě samozřejmě taky baví, ale hlavně a řekl bych že z devadesáti procent jde většinou pouze o alba jejich základní první etapy, což tak mám u dost z nich, že bych měl všechno, to se stane u těch nej nej velikánů BLACK SABBATH, KISS, RUSH, LED ZEPPELIN, DEEP PURPLE (mimo posledních asi pěti alb)… WHITESNAKE, VAN HALEN, AC/DC, MOTORHEAD, RAINBOW, pak jsou ty, kde mám ty základní desky z první etapy URIAH HEEP, JETHRO TULL, LYNYRD SKYNYRD, no a třetí skupinou jsou ti, kde mám jednu či dvě desky nejlepšího období, a to jsou kapely jako BACHMAN-TURNER OVERDRIVE, KANSAS, TOTO, BOSTON nebo GRAND FUNK RAILROAD. Jinak tohle všechno jsou kapely, které jsou o generaci starší než ty moje...tohle jsou prostě věci, ke kterým jsem si proklestil cestu až skrze roky přehrabování a koupání v tom všem.

Jako mladší jsem starší ročníky hudebníků taky odmítal. Postupně se to nějak srovnalo a dnes s tím nemám sebemenší problém. Naopak některá alba služebně starších kapel mám radši než ty ranná. Třeba Kansas vydávají velice energické a mladicky vyhlížející nahrávky (minulá, po x letech vydaná věc i letošní vzorek). Deep Purple patří mezi moje největší koně. Nijak přehnaně nevelebím Blackmoreho a Morse mám stejně rád. Všechny desky s ním dávám (i když je to pro mnohé zcela nepochopitelné) na stejnou úroveň jako 70-átkový základ. Nad možná trojici s Coverdalem a Hughesem :-)
Já to mám tak, že když mám nějakou kapelu rád a dlouhodobě ji sbírám/poslouchám, chci mít i jejich novou desku. Nedovedu si představit, že od kapel, od kterých mám vše, nebo téměř vše (z letošních ať jsme doma třeba Satriani, nebo Toto), si novou nahrávku nekoupím. To prostě neexistuje:-) To musí být pro mne pořádně nudný průser. Já říkám, každém co jeho jest. Někdo bere postarší hudebníky jako důchodce, někdo je vděčný, že ještě vůbec hrají.

PS: a Hughes je mezi staříky stále ten největší pěvecký kalibr. Zatím co se jiní šetří nebo odpočívají v zákulisí, Glenn jede stále jako mladík. Na deskách i živě. Můj óbr oblíbenec.