J.Rose: "Reign In Blood" má tak geniální zvuk, že to bude znít aktuálně snad navždycky. Takových desek ale zas tak moc není.

Znovu nahrané starší písně ... taky mi to moc nedává smysl. Většinou to dopadne hůř, má to lepší zvuk, ale ztratí to původní feeling, který zaujal lidi natolik, že se daná kapela proslavila. Ale to album TESTAMENT neznám, třeba tam se to povedlo. Jinak obecně mi spíš dává smysl, když to ta kapela pojme jako coververzi, tedy že tu skladbu úplně překope - stavbou, vyzněním, aranží - příkladem budiž kompilačka "Recycling" od INSANIE, kde předělali své skladby z debutu, tam se to povedlo náramně. Z opačného konce spektra mě napadá řízená sebevražda kapely - když MANOWAR "předělali" svůj debut a ještě mnohem hůř "Kings Of Metal". To je asi jinde neslýchaný případ a tak kreténské "album" aby člověk pohledal... ty "nové verze" myslím, samozřejmě.

Stray: No asi jak u které kapely. Je to dost subjektivní, navíc jsem ročník 87 a nebyl jsem u toho. Třeba Reign In Blood, nemám broblém (na rozdíl od Show No Mercy) a zní mi to dobře i dnes. The Legacy mi čistě po zvukové stránce zní archaicky.
Taky nemusím remastery a nahrávání starých skladeb, kde jde opravdu jen o ten zvuk. First Strike Still Deadly, je ale pro mě trochu víc. Chuck Billy do toho často dává, ten svůj záhrobní přednes, Alex Skolnick rozvíjí své tehdejší kytarové motivy o nové věci a Louie Clemente není John Tempesta. Host Steve "Zetro" Souza, také neurazí.
Takže, pokud to staří bardi pojmou, podobně jako Testament, tak klidně.

First Strike Still Deadly nemám, znám to z vyprávění a slyšel jsem to jednou. neposlouchám alba, kde jsou jen staré, znova nahrané kusy. Je to otázka, čemu kdo říká mizernej zvuk, pro mne je zvuk starých alb dobrej.


Sicky: No a právě pro to, že třeba přemýšlíš nad tím, zda-li je něco účelný, vězí ten zakopanej pes. Někdo to prostě dělá, protože je to pro něj stejně přirozený jako vyčistit si zuby. :-)

DarthArt: mě nic slibovat nemusíš, mě je úplně jedno, jestli na tenhle web někdo napíše dvacet článků a nebo nula, hlavně by to měl dělat, protože sám chce a protože jej to baví.

First Strike Still Deadly, je opravdu super záležitost. Kéž by více kapel točilo podobné desky, kde se dává čerstvý lesk starým "šlágrům". Něco podobného udělali i Anthrax na The Greater of Two Evils, a také to bylo super.

Alda: jsem na to First Strike klik na youtube a s tímhle zvukem je to jiná káva:) Pro mě je totiž mizernej zvuk těch starejch thrash nahrávek často důvod, proč to dnes nemůžu poslouchat.

Počet origo nosičů ve sbírce: Testament 2 - 6 Waltari, takže je zřejmé, která kapela je "lepší" :-)
Testament samozřejmě debut a pak First Strike Still Deadly, což je oficiálně 9té studiové album, ale jsou na něm de facto znovu nahrány songy z prvních dvou alb +-.
Jinak ještě jsou relativně dobrá alba The Ritual a Low, jinak mě Testament míjí...
...novou hudbu jsem zkoušel, ale...

sicky: Já je viděl pětkrát a vždycky to byl jejich koncert. Festivalový vystoupení mě obecně spíš odrazujou, protože ty kapely nemaj svoje pódium a potřebnej čas na přípravu ani navození atmosféry. Playlist ve stylu (trochu přeháním): Josef Laufer - Divokej Bill - Waltari - Čoko woko ... to mě úplně děsí. A na tý Benátský zrovna je to naprosto reálný, aspoň v posledních deseti letech.

Stray: Já jsem na tom zrovna tak, pracovní kalendář mám od začátku roku naplánovanej a úplně narvanej, ale slibuju aspoň ty Bad Religion nebo když přijde nějaká inspirace.

..jinak poslouchám ten Low a docela jó. The Legacy proti tomu ale moc né, ve svý době to určitě ale fungovalo, z dnešního pohledu už příliš archaický

Stray: to je nad moje možnosti i schopnosti:) Jednak nevychází tolik desek, o kterých se mi chce něco psát a když už se něco objeví, tak mi trvá přes týden než si to sesumíruju a pak na etapy sesmolim :) A z 90% jsou to stejně věci, který tady nikdo moc nezná, takže mi ani nepřijde účelný to nějak hrotit..

Vaše souhra mě neuvěřitelně znervózňuje. :-)) Kdyby jste radši nějakej týden jen tak ze své vlastní vůle napsali tři články, bez avizování, spontánně, to by mě možná ta křeč, kdy se zas cítím trochu ohrožen, pustila. Možná mám stejný syndrom jako James Hetfield v době tvorby St.Anger.

Darth: nebyl, ani nevim, že to bylo .. Já je viděl prvně v Praze v době So Fine a pak asi 2x někde na fesťáku, jednou to bylo na Benátský (ještě na Malý Skále) a tam to bylo taky vlažný. Oni asi dost mění playlist, jsem se díval, co hráli za věci nedávno tady v Meetfactory ( s Dog Eat Dog :)) a nic moc. V tom posledním Jablonci to bylo nadprůměrně povedený. Jsem rád, že tu je ještě další fanoušek :)

sicky: Ještě ... byl jsi ve Woku na tom prvním koncertě WALTARI? Jak před nima hráli SUPPORT LESBIENS? Ten koncert byl od W. nejslabší co jsem viděl, bylo to takový trochu bez duše. Kärtsy tehdy hrozně šachoval se sestavou a bylo to takový neusazený. ALe zas mi ten tehdejší kytarista věnoval vychlazený pivo (měli na pódiu ledničku), tak se to vyrovnalo :)

sicky: Souhlasím, Dedicated To The Flyers byla výborná. Možná ještě víc mě vzala Piegons na začátku, oni to dělaj dost často, že začnou něčí složitějším na rozehrání a pak to napálej jako ďáblové. Můj nejlepší koncert byl na Wostrowě u Mnichova Hradiště - dva koncerty k Rare Species a Blood Sample, nejvěřitelnej happening. Cesta domů pěšourem v noci pak taky :) Teda jenom do Turnova, pak už jel ranní vlak ...

Já mám WALTARI ne jako úchylku, nýbrž jako nejoblíbenější kapelu. Takže vlastně úchylku :)

Straye na WALTARI asi nepředěláme, ale on je evidentně vůbec nezná. Jestli poslední desku slyšel v roce 1998, tak je to zhruba třetina diskografie. Nevadí.

U mne jsou TESTAMENT ve svém stylu už dávno nad vším. Souls Of Black je skvělá deska, ta kapela je u mne prostě v metalu napříč měnící se dobou v absolutním topu a je jedno zdali se píše rok 1988, 1992, 1999 nebo 2020. Fakt je málo jmen, které beru tehdy, teď a i v době mezi, naprosto se vším všudy. I u IRON MAIDEN a JUDAS PRIEST mám nějaká ta období, na který bych rád soustavně píčoval. :-)

zdenos a Tesťák:

1) New order
2 - 3) Dark roots/Titans of creation, váhám
4) Souls of black!
5) Ritual
6) Formation of damnation (hlavně skladby More than a Fear)

deskám Souls / Ritual neskutečně sedí balady, Souls má sice slabší zvuk, ale mám ji oblíbenou navzdory většinovému názoru. Low jsem nikdy neslyšel, Demonick 97 - nepamatuju si, že by mi tak utkvělo něco v paměti.

Meres: Mě se z těch novodobejch Tesťáčů líbí nejvíc asi ta první The Formation Of Damnation, následná Dark Roots Of Earth měla samosebou několik melodických hitů, ale vyvážila to slabší dramaturgie a nějaká ta hlušší místa, Brotherhood Of The Snake - u té desky si nejsem jistej, zdali ji mám výš nebo níž než Dark Roots, spíš tak nějak stejně, Brotherhood je prostě tvrdší. No a novinka je minimálně tak dobrá jako obě předešlé, je to také tvrdá deska, ale je možná zajímavější než Brotherhood, alespoň se mi tak zatím jeví.

Jinak nej desky: těžko říct u kapely, u který má u mne nadpoloviční většina alb 90%. první tři alba samozřejmě a pak podle toho, na co má člověk chuť měkoňům se líbí The Ritual, tvrďákům Low a The Gathering.

Sicky: U mne je to o předsudcích. já přeci nebudu poslouchat Finskou kapelu, která míchá ve své tvorbě všechno a její frontman navíc nemá rád HANOI ROCKS. To bych mohl za chvíli končit u LORDI. :-))) Ne nechci to poslouchat, je to jako si položit vypálený cédo na poličku, což je něco jako si tam nechat po ročním nicnedělání nechat napadat prach...já do toho prostě prstík nesmočím.

Tupý poskakování do sekaných riffů byla Space Avenue, moje asi nejmíň oblíbená deska. Novější jsou právě zase víc kytarový, na té poslední je hodně thrash i sóla. Zkus třeba tuhle https://www.youtube.com/watch?v=6f_ZITeNpFo
tam jsou kyrary docela hutný a plus i sólo ve 3:04 :) a na albu jsou pak i tvrdší, třeba tahle https://www.youtube.com/watch?v=tC4-5ioYSoo , můj favorit je ale naopak tahle https://www.youtube.com/watch?v=i9vQ_hP-3MY

Ja mám s TESTAMENT tiež nejednoznačný vzťah, prvé dva albumy celkom fajn, ďalšie tri slabota, Low celkom ujde, Demonic neskutočná sračka a omyl v diskografii, The Gathering velice našľapané dielko, Formation ujde, ale žiadna veľká bomba, Dark Roots pecka, Brotherhood zhruba na úrovni Formation, novinku som ešte nepočul.

Ako najlepší T mi príde prekvapivo Dark Roots of Earth - ideálna dĺžka, výborný zvuk, bubnovo, riffovo a gitarové nadupané, veľmi podarené sóla (konečne som trochu docenil Skolnicka), hromada energie a trochu sypačiek (True American Haaaate), Billyho najlepší spevácky vykon a nádherný obal (milujem obaly v takomto farebnom spektre). A ako bonus fajn dokument na DVD. Toľko prípad TESTAMENT 😌

Tak Low i Gathering jsou pro tebe samozřejmě vhodnější než cokoliv z osmdesátek, ale zas to je pro mne míň TESTAMENT.:-) Víš co, mám tu všechno recenze, vše tedy mimo alba Demonic 97´, které vyšlo mezi Low a Gathering, to je i na mne moc, hnusná devadesátková deska s growlem, fuj.