Co blázníte? :) vždyť Yeah Yeah Die Die je jedno z nejlepších alb metalové historie. :)

Viděl někdo z vás dvd ,,Lisaboa under the spell by Moonspell? Je to jeden z nejnovějších záznamů 2018, co si pamatuju, jejich poslední DVD, který nahráli těsně po vydání Antidote - dvd Lusitanian Metal, byl fajn záznam, dokonce vč. lidských a zvukových chyb

Jinak ten death metal u WALTARI - když ho dali jako zábavný předěl mezi jinak melodickými písničkami na "So Fine", bylo to dobré rozptýlení. Na "Yeah Yeah" - to už jsem komentoval ... a když pak zase udělali deathovou dvouminutovku na minulém "You Are Waltari", působilo to jako opakovaný vtip, co už není vtipný, ale jenom otravuje. Takže asi tak.

Jestli chceš slyšet dobře použitý death metal v repertoáru WALTARI, dej tam coververzi "Help". Tam je to dokonalý!

Valič: Ten Anal Cunt bych asi pořídil, jako raritu. Každopádně maj nezapomenutelný logo :) Počítám, že dneska se to bude prodávat tak za dva tisíce :)

Co se týká WALTARI, tak jsi na to kápl. Já jsem jejich opravdu velkej fanoušek, ale "Yeah Yeah Die Die" mě absolutně nebaví, obecně je považováno za jejich klíčový okamžik, ale mě totálně nudí a považuju ho maximálně za ústřel v diskografii. A druhé nejslabší album podle mě ... "Space Avenue", skutečně tupárna a kromě naprosto skvělé "Far Away", "Walkin In The Neon" a dejme tomu "Stars" (která ale daleko líp funguje živě), je to album bez nápadů. Ostatní jsou výrazně výš. Takže tvoje úvahy jsou vlastně naprosto logické.

Co se týká ROCK BITCH, tak každý ví, že od nich se kupuje jenom videokazeta...

DarthArt: To srovnání desky Waltari s kompilací různých kapel bylo samozřejmě hodně přehnané. Já jejich starší tvorbu znám, takže vím, že svou vlastní identitu mají, jen je občas problém ji v tom množství různých vlivů objevit.
Sledoval jsem je až do vydání té death metalové symfonie „Yeah! Yeah! Die! Die!“, kterou jsem si pod vlivem nadšených recenzí v různých časopisech naslepo koupil za dlouhé peníze na originálním CD. To album se mi nicméně absolutně nelíbilo. S těmi symfonickými pasážemi jsem problém neměl, ale ty death metalové skladby zněly dost amatérsky a celé mi to přišlo jako neposlouchatelná nesourodá slátanina (nechápu, proč raději nenatočili rockovou nebo metalovou symfonii, když ten death metal evidentně hrát neuměli).
Koncem devadesátých let jsem si pak v nějakém výprodeji koupil ještě Space Avenue, což byla zase nějaká nezáživná trysko-disco-dupárna, kterou jsem snad ani nedoposlouchal do konce. Asi mě mělo varovat, že se v té krabici se zlevněnými cédéčky jinak povalovaly převážně „skvosty“ typu „I Like It When You Die“ od Anal Cunt a „Motor Driven Bimbo“ od Rockbitch. :-)

Recky zhruba takhle: středa PEARL JAM, čtvrtek MY DYING BRIDE, sobota SAVATAGE (Streets), neděle Asylum, pondělí TESTAMENT, v nejlepším možném případě, spíš se to ale nedodrží.

v té skladbě je kolem času 2:18, je to však jen moje pojmenování, který může ostatní dost zmást :) Někomu můžou přijít sola přetažený, to asi ano. Ale to je právě Testament.

Hodně nahuštěná je i ,,Healers". Hrubice

co je šroubovák? :) mě ty sóla tam přijdou někde jako zbytečně vyhrocený uširváči, ale riffy jsou často parádní, to jo

no jo, myslíš ten začátek toho sola, ten šroubovák? nebo už to rozjetý celý solo :D Jako Skolnick hodně exhibuje.
Překvapil mě u Titans of Creation i dost velký počet ,,zlých,, riffů ala SLAYER nebo dokonce CANNIBAL CORPSE. Např. song Symptoms.

zdenos: ano, Dream Deceiver přesně, až na to sólo teda, to mě tam neba :)

od TBDM jsem slyšel jedno celé albko, byl tam tuším song Vulgar Display. Solova fajn inspirace u DEATH.

Ted jde o to, co je bráno jako hit. Pro někoho to může být i chrčení od BURZUM, ale takovej ten hit co si zazpíváš, tak to je třeba Dream deciever od Testáčů aktuálně :)

Kapela může hrát cca to samý, pokud má hity, který lidi baví a zapamatujou si je, viz třeba ti Motorhead. Pokud ale hraje těžko poslouchatelnou, nehitovou muziku, která je navíc furt na jedno brdo, viz třeba ty Black Dahlia, tak to pak dlouho nevydrží. Vůbec nezáleží, jestli jde o heavy nebo death metal nebo core. Třeba The Dillinger Escape Plan byli masakr nářez a hitů měli hafo :)

Black Dahlia Murder jsou příšerná kapela. :-)

Black Dahlia Murder samozřejmě znám, ale nic od nich nemám :-)

Meres: To je přesně ono. Já teď budu chystat recenzi na BAD RELIGION a tam je to stejné - kdysi vynikající originální kapela se svojským soundem, rozpoznatelná na první brnknutí, jenže posledních dvacet let sypou jednu stejnou desku za druhou ... kdyby to od nich člověk slyšel poprvé, řekl by si "super kapela", ale když je to po pětistý to samý?

BLACK DAHLIA jsou myslím globálně celkem známá kapela, před (cca) desíti let byli na BA a tehdy to byl tuším takovej všeobecnej objev.

Meres: Někteří zdejší samozřejmě Black Dahlia Murder dávno znají. :-) Jinak souhlas. První tři alba super a pak už si to nijak nevybavuju. No novinku se teprve chystám.

Mňa takto nadchla kedysi dávno kapela THE BLACK DAHLIA MURDER (viem, že tunajším ľuďom to asi nebude nič hovoriť), prvé tri albumy suprový melodický death/thrash, parádny moderný metal začínajúceho milénia, ale od štvrtého albumu sa mi to už začínalo zajedať a ešte k tomu prišli o vynikajúceho sólového gitaristu, ktorého trilkovanie bolo veľmi osviežujúce v tom uragáne. Postupne som ich prestal počúvať úplne, lebo keď niekto vydáva stále tú istú hudbu dookola, ktorá je otrepanejšia každým ďalším CD, že už nemám chuť si vypočuť ani tie ich podarené nahrávky, tak takáto kapela za ďalšie sledovanie nestojí. Chlapci vydávajú teraz nový album a rozmýšľam, že po rokoch odmlky by som si ho pustil, ale zázrak nečakám. Toť môj výlev 😁

Ještě mě napadá ... spousta kapel si vytvořila vlastní styl, kde ji identifikuje na první poslech i naprostý neznalec, jenže ty kapely zas jedou celý život furt to samé. Z crossoveru mě napadají třeba RAGE AGAINST THE MACHINE - debutní deska byla bomba, novátorská záležitost, okouzlující, jenže hned od té druhé to přestalo dávat smysl. Furt dokolečka. Jak kapela začne vydávat stejný desky, je to špatný.

A možná řeknu něco, co se nesmí, ale osobně nějak nevidím důvod, proč poslouchat další a další alba AC/DC nebo MOTORHEAD (teď už samozřejmě ne), když to podstatné řekli už někdy na začátku diskografie. Ale znělo to až do konce pořád dobře, to zas jo!

Valič: Právě že WALTARI mají velmi osobitý styl. Typické harmonie a feeling, které samozřejmě člověk identifikuje jen když je zná blíž. Jak to je v uchu, tak už člověk zabere na první dobrou. I když je tam těch motivu strašně moc, to samozřejmě při zběžném poslechu musí mást.

Pro mě ty staré flaky s Johnem postrádají ten nezaměnitelný feeling, který tomu dával pravě Belladonna.