..jinak poslouchám ten Low a docela jó. The Legacy proti tomu ale moc né, ve svý době to určitě ale fungovalo, z dnešního pohledu už příliš archaický

Stray: to je nad moje možnosti i schopnosti:) Jednak nevychází tolik desek, o kterých se mi chce něco psát a když už se něco objeví, tak mi trvá přes týden než si to sesumíruju a pak na etapy sesmolim :) A z 90% jsou to stejně věci, který tady nikdo moc nezná, takže mi ani nepřijde účelný to nějak hrotit..

Vaše souhra mě neuvěřitelně znervózňuje. :-)) Kdyby jste radši nějakej týden jen tak ze své vlastní vůle napsali tři články, bez avizování, spontánně, to by mě možná ta křeč, kdy se zas cítím trochu ohrožen, pustila. Možná mám stejný syndrom jako James Hetfield v době tvorby St.Anger.

Darth: nebyl, ani nevim, že to bylo .. Já je viděl prvně v Praze v době So Fine a pak asi 2x někde na fesťáku, jednou to bylo na Benátský (ještě na Malý Skále) a tam to bylo taky vlažný. Oni asi dost mění playlist, jsem se díval, co hráli za věci nedávno tady v Meetfactory ( s Dog Eat Dog :)) a nic moc. V tom posledním Jablonci to bylo nadprůměrně povedený. Jsem rád, že tu je ještě další fanoušek :)

sicky: Ještě ... byl jsi ve Woku na tom prvním koncertě WALTARI? Jak před nima hráli SUPPORT LESBIENS? Ten koncert byl od W. nejslabší co jsem viděl, bylo to takový trochu bez duše. Kärtsy tehdy hrozně šachoval se sestavou a bylo to takový neusazený. ALe zas mi ten tehdejší kytarista věnoval vychlazený pivo (měli na pódiu ledničku), tak se to vyrovnalo :)

sicky: Souhlasím, Dedicated To The Flyers byla výborná. Možná ještě víc mě vzala Piegons na začátku, oni to dělaj dost často, že začnou něčí složitějším na rozehrání a pak to napálej jako ďáblové. Můj nejlepší koncert byl na Wostrowě u Mnichova Hradiště - dva koncerty k Rare Species a Blood Sample, nejvěřitelnej happening. Cesta domů pěšourem v noci pak taky :) Teda jenom do Turnova, pak už jel ranní vlak ...

Já mám WALTARI ne jako úchylku, nýbrž jako nejoblíbenější kapelu. Takže vlastně úchylku :)

Straye na WALTARI asi nepředěláme, ale on je evidentně vůbec nezná. Jestli poslední desku slyšel v roce 1998, tak je to zhruba třetina diskografie. Nevadí.

U mne jsou TESTAMENT ve svém stylu už dávno nad vším. Souls Of Black je skvělá deska, ta kapela je u mne prostě v metalu napříč měnící se dobou v absolutním topu a je jedno zdali se píše rok 1988, 1992, 1999 nebo 2020. Fakt je málo jmen, které beru tehdy, teď a i v době mezi, naprosto se vším všudy. I u IRON MAIDEN a JUDAS PRIEST mám nějaká ta období, na který bych rád soustavně píčoval. :-)

zdenos a Tesťák:

1) New order
2 - 3) Dark roots/Titans of creation, váhám
4) Souls of black!
5) Ritual
6) Formation of damnation (hlavně skladby More than a Fear)

deskám Souls / Ritual neskutečně sedí balady, Souls má sice slabší zvuk, ale mám ji oblíbenou navzdory většinovému názoru. Low jsem nikdy neslyšel, Demonick 97 - nepamatuju si, že by mi tak utkvělo něco v paměti.

Meres: Mě se z těch novodobejch Tesťáčů líbí nejvíc asi ta první The Formation Of Damnation, následná Dark Roots Of Earth měla samosebou několik melodických hitů, ale vyvážila to slabší dramaturgie a nějaká ta hlušší místa, Brotherhood Of The Snake - u té desky si nejsem jistej, zdali ji mám výš nebo níž než Dark Roots, spíš tak nějak stejně, Brotherhood je prostě tvrdší. No a novinka je minimálně tak dobrá jako obě předešlé, je to také tvrdá deska, ale je možná zajímavější než Brotherhood, alespoň se mi tak zatím jeví.

Jinak nej desky: těžko říct u kapely, u který má u mne nadpoloviční většina alb 90%. první tři alba samozřejmě a pak podle toho, na co má člověk chuť měkoňům se líbí The Ritual, tvrďákům Low a The Gathering.

Sicky: U mne je to o předsudcích. já přeci nebudu poslouchat Finskou kapelu, která míchá ve své tvorbě všechno a její frontman navíc nemá rád HANOI ROCKS. To bych mohl za chvíli končit u LORDI. :-))) Ne nechci to poslouchat, je to jako si položit vypálený cédo na poličku, což je něco jako si tam nechat po ročním nicnedělání nechat napadat prach...já do toho prostě prstík nesmočím.

Tupý poskakování do sekaných riffů byla Space Avenue, moje asi nejmíň oblíbená deska. Novější jsou právě zase víc kytarový, na té poslední je hodně thrash i sóla. Zkus třeba tuhle https://www.youtube.com/watch?v=6f_ZITeNpFo
tam jsou kyrary docela hutný a plus i sólo ve 3:04 :) a na albu jsou pak i tvrdší, třeba tahle https://www.youtube.com/watch?v=tC4-5ioYSoo , můj favorit je ale naopak tahle https://www.youtube.com/watch?v=i9vQ_hP-3MY

Ja mám s TESTAMENT tiež nejednoznačný vzťah, prvé dva albumy celkom fajn, ďalšie tri slabota, Low celkom ujde, Demonic neskutočná sračka a omyl v diskografii, The Gathering velice našľapané dielko, Formation ujde, ale žiadna veľká bomba, Dark Roots pecka, Brotherhood zhruba na úrovni Formation, novinku som ešte nepočul.

Ako najlepší T mi príde prekvapivo Dark Roots of Earth - ideálna dĺžka, výborný zvuk, bubnovo, riffovo a gitarové nadupané, veľmi podarené sóla (konečne som trochu docenil Skolnicka), hromada energie a trochu sypačiek (True American Haaaate), Billyho najlepší spevácky vykon a nádherný obal (milujem obaly v takomto farebnom spektre). A ako bonus fajn dokument na DVD. Toľko prípad TESTAMENT 😌

Tak Low i Gathering jsou pro tebe samozřejmě vhodnější než cokoliv z osmdesátek, ale zas to je pro mne míň TESTAMENT.:-) Víš co, mám tu všechno recenze, vše tedy mimo alba Demonic 97´, které vyšlo mezi Low a Gathering, to je i na mne moc, hnusná devadesátková deska s growlem, fuj.

Stray: Low jsem od nich neslyšel snad nikdy, zkusím. Nemyslel si spíš Gathering? To je údajně top ..

A víš proč už dávno neberu WALTARI? Přesně z důvodu jaký ty chválíš - maj tam punk, death metal, pop hitovky, baladu, rap atd atd. No neřekl bych, že podobná mazanice a plácání pátého přes deváté je něco super, asi mám fakt radši Stouny a AC/DC, tohle je totiž to co dokonale zabíjí osobitost, hrát si na to, že zvládnu hrát všechno. V devadesátkách to možná někomu přišlo cool, ale já to považuju za kýč, taky u mne jako jediná deska bez chyb od nich zůstala Torcha, kde prostě jasná vazba na FAITH NO MORE (The Real Thing pochopitelně...nemyslím ty další) a tehdy odcházející thrash, jsou tam tvrdý skladby, ale tvrdý s melodikou a kvílivýma sólama, žádný tupý poskakování do sekaných riffů bez sól.

Sicky: představa, že se ti líbí Practice What You Preach mě rozesmívá, tahle možnost neexistuje. Zkus si spíš pustit ten debut. Pokud ani to ne, tak tu kapelu holt začneš chápat až s Low, má to tak spousta devadesátkařů a okapsáčovaných bradkoidů, ke kterým jsem nikdy nenáležel. Právě naopak - tehdy jsem si začal hledat rock n rollovější stezky a jít do historie.

Stray: Mě tehdy ty Testament možná přišli taková trochu kopírka Metalliky a nenašel jsem si tam žádný hity. Pak navíc přišli s tím Practice What you Preach, kterým se mi do noty netrefili vůbec, tak jsem je pak přestal sledovat, zkusím si to pustit teď..
Waltari jsou taková moje úchylka, jsem prostě skalní fanoušek a rozumím tomu, že se ti to zdá divný :)

Darth: zkusím to teda ještě :) V tom Jbc ale zahráli dobrej playlist, průřez, většina z toho, co jsem chtěl slyšet zazněla. Nejlepší byla Dedicated To The flyers!

Sicky: Jasný. Vždyť nevyčítám, jen to konstatuju. U PEARL JAM jsem prostě v pozici toho, kdo nic moc nečeká a tak jej ta kapela s další deskou max. na 70% vlastně nezklamává. Z debutu TESTAMENT The Legacy jsem se doslova zesral, jak to bylo boží, do dnes jejich nejlepší deska!!! :-)) No a mít WALTARI výš než ANTHRAX a SLAYER je, z prominutím, divný! :-) Je to prostě divný!

Stray: ale tak to bylo přeci vždy, ne? že tobě se líbí úplně jiný věci než mě ..a to se už nezmění :) metal sleduju od počátku věků (začínal jsem na Persecution Mania a Pleasure To Kill :) a už tehdy mě Testament nebavili. Nevím proč. Postupem času jsem pak začal poslouchat i jiný věci (NIN, Becka, Pearl Jam, Waltari, Deftones, Biohazard, RATM a třeba Ugly Kid Joe a zjistil jsem, že mě to baví víc než ty Sodom,Exodus nebo Helloween. Na starej metal jsem úplně nezanevřel, pořád mám rád ANthrax, Slayer, Overkill, ale Waltari mám prostě výš :)

ad PJ, poslední dobrá deska byla Backspacer, sice to už nebyli moc klasický PJ, ale byl rokec, jak říkáš. Tím podle mě skončili, bohužel

Sicky: Ty mě obecně spíš přijdeš jako čtenář Marastu a Metalopolis, než člověk zpřízněnej s mým viděním hudebního světa. Aktuální PEARL JAM jsou prostě rockec a ty obecně rockec, pakliže mu chybí ten experimentálně atmosférickej aspekt, nemusíš, z mého pohledu PEARL JAM nahráli běžně standardní desku, která tak nějak odpovídá všemu, co ta kapela posledních dvacet let vytváří. A TESTAMENT žeš nikdy nedoposlouchal? To je mi líto, já mám třeba velké problémy doposlouchat tu poslední MYRKUR nebo SEPULTURU s Derrickem Greenem, ale TESTAMENT, heh, srdeční záležitost už od konce osmdesátých let, tehdy nebylo vůbec jasný, která kapela žánru bude velká a trvanlivá, jestli jako NECRONIMICON, RAZOR, DRI nebo TESTAMENT, já měl TESTAMENT v merku hned, hned jsem věděl, že to budou oni z těch několika desítek thrashovek. A jestliže v těch osmdesátkách vládla velká čtyřka, tak v posledních deseti-dvanácti letech to mám daný jasně: v Evropě KREATOR, v USA TESTAMENT. No a WALTARI jsem neslyšel od roku 1998 ani jednu desku, považuju tu kapelu za vyluhovanost pro trendsettery devadesátek, dneska už je to to samé jako fandit DOG EAT DOG, CLAWFINGER, UGLY KID JOE nebo KRUCIPÜSK -> PROSTĚ TO NEDĚLÁŠ! :-)