Zajímavé je, jak se mladší ročníky a možná zvlášť Slováci (beru vás jako méně konzervativní národ než nás) snadno vyrovnávají s realitou globalizovaného světa. :-) Pro mne lítat někam letadlem na jeden den fakt nemá význam, je to na překážku - vysoká finanční investice na krátký čas a ještě značná část toho času je trapné cestování. Byl jsem v Londýně dvakrát, vždy na trochu déle - poprvé v roce 1996 v rámci nějakého zájezdu asi na čtyři dny, podruhé jeden den (ten poslední) v rámci zájezdu po Skotsku. Můžu směle říct, že z Londýna neznám víc, než turisté kteří ve spěchu oběhnou to nejzákladnější, ale co mě fascinovalo, jak je to temný a depresivní město, plné spěchu, lidí všech ras a dopravních zácp, už v těch devadesátkách to působilo oproti Čechám dost ty nevlídně :-), ty jejich červený telefonní budky oblepený sexuálníma inzerátama, byl jsem z toho paf. Šel jsem kousek od Soho a někdo tam na mě jen tak začal pořvávat, vypadal že mě chce rozbít hubu. :-) V Paříži taky dvakrát, kolem roku 2000, ale tam jsem si to užil víc, víc dní, víc volnosti, atmosférky, no ale to bylo tenkrát...dneska už bych se rozmýšlel...:-)

Stray> ja občas skočím do Londýna na jednu noc/celý deň, keď je tam nejaký koncert, mimo toho pobeham nejaké obchody a pamiatky ktoré som ešte nevidel a tak :) takto sa to dá vydržať s tou nekonečnou masou ľudí na uliciach a vo verejnej doprave :)
Ešte dodám, že GHOST boli vynikajúci aj keď predstavovali Metallice, ale bohužiaľ tam bolo cítiť na tej atmosfére, že nehrajú pre svoje publikum a odozva nebola ani zďaleka taká ako teraz vo Wembley, keď to žilo od prvých kusov Ashes/Rats :)

Včera
THE BLACK CROWES - Shake Your Money Maker 90´
THE BLACK CROWES - The Southern Harmony And Musical Companion 92´
THE BLACK CROWES - Amorica 94´
Dnes
THE BLACK CROWES - Three Snakes And One Charm 96´
THE BLACK CROWES - By Your Side 98´
THE BLACK CROWES - Lions 01´
THE BLACK CROWES - Warpaint 08´
GILLAN - Mr.Universe 79´

Meres: Hm, to musel být perfektní zážitek. O tom nepochybuji. Kdybych osobně jel do Londýna, tak bych tam ale chtěl pobýt trochu dýl než na otočku. Když jsme si dali kdysi v roce 2013 sraz se Subeerem na RUSH v Berlíně, tak jsem v tom městě také před tím vegetil čtyři dny a chodil si kam mě napadlo. Celkově to byl výtečný zážitek, ze kterého je tu report. Škoda, že se na jaře urazil, kvůli kritice psaní (což asi nebylo ode mě úplně diplomatický), ale já si prostě nemůžu pomoc, když mě něco štve a je (zbytečně) krkolomný.

Třeba teď , jak se učím na tu středeční zkoušku, díky které budu moct v práci dál "přežít", mě neskutečně sere to normativní technický slovíčkaření, ještě jednou přede mnou někdo řekne slova jako "měrný" nebo "jmenovitý", tak mu snad urazím hlavu. Pojmy jako: intenzita osvětlení, intenzita světla ze zdroje, teplota světla, teplota barvy světla, zářivý tok světla, světelný tok, hustota toku světla, ...a tak dále a tak podobně dalších deset pojmů v rámci kapitoly týkající se osvětlení povrchu zkoumaného objektu, kdy každý má jinou vlastnost, charakteristiku a jednotky, na to už člověk musí být velkej úchyl, aby se v tom vyžíval, nejhorší je, že každý jeden z těch pojmů vyjadřuje úplně něco jiného. je až zarážející jakou terminologii hodnou stostranné bichle si zaslouží, když člověk čumí na kovovej povrch s cílem nalézt tzv. imperfekce :-) a svítí si na něj baterkou. :-)))) Zabít!

Ja som včera šiel na otočku z práce do Londýna na GHOST a bola to veru parádna šou s fantastickým zvukom, kto sa chystá na nich do Prahy alebo Budapešti, tak sa má na čo tešiť rozhodne :)

Vlastně jde asi o nejkladnější věc této činnosti, člověk, aniž by o tom tak ze začátku přemýšlel, si vlastně nevědomky prostřednictvím těch článků utvářel takovej svůj poslechovej denník, no a dost článků má tak svázaných úplně s jinými zážitky a vzpomínkami dané doby. Paměť je u mne jednou z těch silnějších stránek (tuhle na srazu ze základky po třiceti letech jsem mnohé ohromil znalostmi konkrétních detailů z života v těch dávných dobách a to jsem leckoho neviděl od roku 1989, prostě nevím jak to vím...ale vím to), horší je to s technickým myšlením.

Dobré přirovnání.
Já byl za ten plný kotel rád, dobrá satisfakce za všechny co mi to album pomlouvali. V porovnání s Chinese Democracy, je to minimálně o dva levely víš. Navíc tehdy jsem na ty recenze opravdu dal a bral jsem je, jako obecnou pravdu.
Zajímavé že si pamatuješ tu neděli :-)

Díky, zůstaňme při zemi, ta recenze je z roku 2004 a vznikla během mého prvního roku na MP, dokonce si pamatuju, že jsem ji napsal v neděli odpoledne, potom co jsem se na kole vrátil z nějaké víkendové kalby v Předenicích, páč jsem šlapal u Štěnovic do kopce, dejchal jak pominutej, koukal na Radyni a v hlavě si už přehrával věty, které v tom článku použiju, jo ta deska se mě líbila hned, asi bych jí dneska nedal plnej kotel, ale je to deska bez problémů na 85%. V rámci svého psaní mám k tomu článku vztah srovnatelný, asi jako má METALLICA ke skladbě...dejme tomu "No Remorse". :-)))

Jo a když jsem nakousnul ten vkus.
Vzpomínám jak jsem ve svých 16 - 17 letech čekal na debut Velvet Revolver. Byl jsem tehdy velkým fandou GnR a tak nějak už jsem ani nedoufal, že se se Axl ještě na něco zmůže. Takže očekávání VR bylo vytočeno na max. Ta deska mě dostala, děda mi dokonce koupil originál CD!!! Strašně mě sralo, jak se to nikomu v mém okolí nelíbilo. Trapas, nuda, zpěvák neumí zpívat atd...
No a tenkrát jsem se tuším úplně poprvé setkal s tvou recenzí a měl jsem velkou radost. Konečně to někdo dokáže ocenit a pak že nemám vkus. Navíc je to pan recenzant a ten má vždy pravdu :-) Dodnes si pamatuji věty z té recenze jako: 'Ďábelský mulat střílí z šestistrunky jedno krkolomné sólo za druhým'
Prostě bomba :-)

Kdybych napsal, na co hudebního mám kopřivku, tak tím naštvu půlku návštěvníků těchhle stránek, protože se články na ty věci čas od času objevovaly i tady, sice jsem je většinou nepsal já (což dá rozum), ale nevyhýbal jsem se jim. V podstatě mám kopřivku na to, když fanoušek extrémní hudby napíše, že má kopřivku když slyší nějakou mnohem měkčí kapelu.:-)Tak tedy aspoň vzorek: mám fakt kopřivku z MESHUGGAH, to je čelní kvádr všech kopřivek. :-)

Stray: Tak bubeník nemusí zahrát 580 úderů za minutu, aby se mi zalíbil (potažmo kapela). Nicméně při vyslovení slova Coldplay dostávám kopřivku :-) Ovšem proti gustu...
Já mám zase celkem slabost, pro první desku The Strokes.

Strigoi se pohybují někde v teritoriu black/death/doom. Mám tyhle extrémy docela rád i když denně je neposlouchám.

Jo, jsou to STRIGOI, četl jsem ale STRIGOR. Jde to už mimo mě. Do vánoc si chci po letech zopáknout diskografii THE BLACK CROWES a RADIOHEAD, u první kapely bych se nevyhýbal i nějakému rozsáhlejšímu profílku.

Ta Mackintoshova kapela se jmenuje Strigoi a právě vydala album Abandon All Faith. Chystám se na něj.

Nevím proč, ale dneska jsem měl odpoledne s prvníma třema deskama COLDPLAY. Jo už vím proč, byl jsem na skok v Music records a tam zněla ta nová kapela Grega MacKintoshe z PARADISE LOST, začíná to na "S" a končí na "R" a název má jen jedno slovo, už nevím jak se to jmenuje, ale úplně mě od prvního momentu hned znechutili ty nabombený bicí, já už prostě podobnou hudbu nedávám, proč, když ta hudba jinak jede v kloenutejch kytarovejch vyhrávkách, musí bubeník zahrát 580 úderů za minutu? Fuj. Prostě pohodové odpoledne s COLDPLAY, chtěl jsem zapojit i R.E.M., ale na to už nedošlo.

Zvíře jménem podzim, první album se mi líbilo víc.

Včera, po týdnu od SACRED REICH, zas Praha "na otočku". Projel jsem se metrem, zhodnotil jak by asi ty lidi reagovali na to, kdybych si připíchl na bundu pracku se Zemanem, jestli by to jako bylo stejný jako mít placku s nápisem "JSEM BLBEC!?" :-) To jenom abych nastínil své myšlenkové pochody, když jsem se na pár minut dostal do toho podzemního všehospěchacího víru, kterej mě vyflus až na náměstí Jiřího z Poděbrad. Já ten přelom mezi Vinohrady a Žižkovem mám prostě rád, spousta hospůdek a hlavně Akropole. Byl koncert LEPROUS, na charakteristiku hudební produkce toho večera by se dala citovat hláška, kterou jsem ten večer zaslechl "Sice teplý, ale dobrý!!!":-). Jel jsem tam rovnou z práce a hned po koncertě zas zpátky curyšským žluťákem z Florence (kdybych usnul tak ráno volám šéfovi ze švýcarska), tak abych byl v jednu v noci v posteli a vstal před pátou do práce. Samozřejmě že jsem to nedal a úmyslně o dvě hodiny zaspal. V práci zas kolorit obvyklostí, třeba teď před půlhodinou, nějakej zámečník od kterého se něco chtělo zaperlil tak, že jsem měl co dělat zakrýt tu chuť se rozchechtat: "Pánové, to snad nemyslíte vážně? Je 13:15, navíc pátek, to je ale hovno řemeslo, no né?!" Každopádně report z bleskové akce bych rád do zítra. Je škoda, že plno akcí, na které je možnost akreditací, nám prostě propadne, projde bez naší účasti, S Pekárkem jsme prostě vytížení i jinak a na všechno nemáme čas, tak třeba IMMOLATION na Chmelnici příští týden bez účasti, tudíž bez reportu, stejně tak BOKASSA na Smíchově, a tak by se dalo pokračovat u pěti akcí měsíčně. Nedokážu ani odhadnout, jestli by to pro někoho byla motivace, chodit si na koncerty, dělat poctivé reporty, případně fotoreporty, ale pomoc by nám zkrátka bodla, nicméně bych zas nebyl pro, aby to potenciální zájemce měl snadný, tzn. počet všech napsaných článků ku všem koncertům zdarma 1:1, to rozhodně ne.:-)

Ponor do minulosti pokračuje:
NAZARETH – Loud´n´Proud
NAZARETH – Razamanaz
NAZARETH – Hair Of The Dog
ELO – The Very Best Of ELO
JOHN FOGERTY – 50 Years Trip: Live At Red Rocks

Z novějších pak:
TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA – The Lost Christmas Eve (mimochodem, v jejich aktuálním živém line-upu figuruje i spajkem v posledním Videoreactoru doporučovaný CALEB JOHNSON)
CRYSTAL VIPER – Tales Of Fire And Ice
BABYMETAL – Metal Galaxy

A neodvažuji se pustit do symfonických Strážců, poslech „klipovky“ Point Of No Return mně dostatečně vyděsil. Holt je třeba si přiznat, že posledním velkým albem byl Nightfall In Middle Earth a pak už se jen mlelo naprázdno, jen sem tam nějaká skladba potěšila.

Momentálně jedu poslední BLACK MOUNTAIN, název alba Destroyer, je to jejich pátá deska. Líbí se mi ta kombinace civilního mužského a ženského hlasu a propojení alternativy s metalem, Floydama, synthy zvukama osmdesátek a všemožnýma střeštěnostma, o té kapele jsem ještě nedávno vůbec nevěděl, ale i když to nemá nějakej hlubokej obsah, je to prostě zábavné vaření retro dortu z více ingrediencí než onehdy použili pejsek s kočičkou.:-) Člověk to poslouchá ve skuchátkách, jde z práce ten kilák a půl mezi zdevastovanýma škodováckýma halama, postavenýma někdy na začátku 20.století, který mu v některých případech připomínaj Brooklynské slumy a vyhlíží na modré obloze létající nafukovací prase (elektrárna Battersea je dobrej příměr), chvíli jsem postál i na lávce přes koleje směrem na Cheb, na točené ve filmu Vítr v kapse :-), do toho jsem každou chvíli čekal, že odněkud vyběhne v krátkých červených trenkách a bílym tričku nějakej kudrnatej atlet s knírem, kterej kdysi dávno běhával v šest ráno do škodovky z Lochotína vedle tramvaje, jako osmnáctiletej cucák si toho typa pamatuju, prostě surrealistickej trip se vším všudy .... :-)

Včera jsem si přinesl cd box posledních Flying Colors. Tak jsem si je pustil a fakt pěkné. Boxík se dá koupit za 400 a je super.