Testament - The Legacy 1987

Kaipa - Children of the Sounds, krásný sedmdesátkový art rock s metalovým kytaristou - Per Nilson ze Scar Symmetry - a také s tradičně skvělým Jonasem Reingoldem

Prowler: No je pravda, že dneska ulice plné smějících se tváří nevidíš. :-) Už dlouho tomu tak není, vše se změnilo - lidé se dosmáli, došla jim zásoba dobré nálady. Má poznámka o temnu byla myšlena hlavně na tu skutečnost, že v roce 1977 tady prakticky podobný druh hudby nevycházel a nebyl povolován, stejně jako nebyla povolována celá řada jiných věcí.

V době největšího temna? Vybavuji si ulice plné věčně smějících se tváří, vše je relativní, neměnil bych ani den...Když jsem 8.7.1988 poprvé vyslechl titulku SOH, v mysli vynořila se drobná asociace s kytarovým motivkem ze skladbičky Čas.

stefanos: Dík za tip, Verniho zkusím.


poslech Jiří Schelinger - Hrrr na ně 77´- přijde mě, že jediný co trochu neobstálo v zkoušce času jsou ty F.R.Čechovské průpovídky a scénky mezi tracky, přijde mě to spíš rušivé, hudebně to zas nějak tvrdý určitě není, ale co je podstatné, jsou tam kvalitní songy - nejlepší je asi Lásky splín a Kartágo, ale celkově je to velmi dobrá deska, která vyšla v rámci čssr v době největšího temna. Líbí se mi zvuková stránka, jak jsou ty nástroje pěkně syté a čitelné. - Nám se líbí 79´- tady je poznat, že to sice už není tak našlápnutý, ale po umělecké stránce je to promakanější a co se týče textů a songwritingu je to zřejmě vrcholné album.

VERNI - Barricade (2018)

To se mi moc líbí a představuju si, že v Ovk zpívá tadyten a ne ten skřet, nic proti skřetovi nemám, nejsem tak zvyklý na ´70 ječáky a řepy ale to je výchovou. Verni má navíc v hlase prvek z Halforda, sice jenom asi Redeemer of Souls, ale radši klasiku než chrochtání s kapucí přes hlavu.

Angel Witch - Angel Witch
Samson - Head On
The Joe Perry Project - Let the Music Do the Talking

Před rovnými 36 lety v kině na tuzemské premiéře tohoto filmečku:
https://youtu.be/L5ylel-imFg
O týden později na tuzemské premiéře spektáklu Excalibur. Koukám, že na zdejším webu jest přítomna i vcelku výstižná recenze tohoto veledíla, ovšem v samotném úvodu se autor dopustil jakéhosi renoncu, neb mylně uvádí, že v českých kinech běžel již roku 1981(dokdy "studoval" základku, netuším), což je informace pomýlená. Dlužno dodati, že oba filmy třeba zhlédnouti v originálním znění, jelikož pozdější české dabingy nelze označiti zdařilými.

Ježiš já jsem blbec :D Podpis je samozřejmě Kropis.

Stray - super, diky za tipy. Billy Sheehan solo bude asi dost slabota, zkusil jsem spíše pro kompletnost. Davida Lee Rotha mám komplet, mě i Van Halen baví s DLR více než s Hagarem. Na Fruscianteho jsem hodně zvědav, protože ty starší solovky mají být čisté kytarovky, pak už začal samplovat a úplně se zbláznil :) Danzig mě zaujal na youtube, když se dal dohromady s Tommy Victorem, ale jinak mě ten hlas moc neoslovuje. Dokken jsem hned pustil ty zmíněné 3 a zní to dobře, naprosto přístupné a kupodivu to není ani moc přeslazená limonáda, jako třeba KISS a jejich Crazy Nights.

Dobře, mám rád jejich nealko.:)

:-)

Jo a čtu níže, dejte mi ban třeba kreténi jedině Budvar, co chcete jinýho v plechu lemcat, to furt vysedáváte v putice a nadáváte na hypotéky a že vám nedala, ale jo jsem v praze a co mám jinýho dělat, než to kupovat od vietnamců ve večerkách, tady jsou samý buznoputyky

A ještě aby na Novej rok METALLICA - Garage Inc.(1998)

2 MINUTOS - Dos Minutos De Advertencia (1998)

Kropis: Myslím, že tě dost chytnou EXTREME. To je opravdu dost podceněná epochální kapela, která mohla být klidně dál než AEROSMITH. Když vidím v seznamu Billyho Sheehana a Sammyho Hagara, tak mě to nedá a doporučím první dvě řadovky Davida Lee Rotha, na kterých jej doprovází sestava Steve Vai, Billy Sheehan a Greg Bissonnette, navíc ten swingující exotickej základ té hudby by ti mohl sedět. John Frusciante je bez Red Hotů poloviční, stejně jako oni bez něho. DANZIG jedině první čtyři a u STéček je dobrý našlapovat opatrně, okolo roku 1990 se dočkáš mistrovských kusů, ale čím víc se budeš od toho letopočtu vzdalovat, tím spíš u nich šlápneš do hovna. :-) U DOKKEN je třeba začít jedním z trojice kusů Tooth and Nails, Under the Lock and Key a Back For the Attack, zvlášť prostřední věc to jsou noblesní osmdesátkové hymny, noblesnější než garderóba Marie Terezie! :-)


Už je nepochybné, že jednou z nejsilnějších současných kinematografií je ta jihokorejská, já ty jejich tvůrce prostě žeru, jejich myšlení, jak do těch příběhů a těch hrdinů jdou naprudko.:-) Včera jsem dal rok starej korejskej trhák s názvem "PARAZIT", jako naprosto suprovej film, s myšlenkou, plnej napětí ale i zábavy. Asi 70% časomíry jsem to bral spíš jako takovou geniální komedii, u které jsem se dostkrát fakt řezal, ale nakonec to vzalo hodně dramatickej vývoj, nicméně kvalitní film to je určitě.

Vánoce jsem pojal objevováním nové muziky a rozšiřováním rozhledů, tudíž točím následující kompletní diskografie:
Beth Hart
Billy Sheehan
Danzig
Dio, Elf, Rainbow
Dokken, Lynch Mob, George Lynch solo
Europe
Extreme
Danzig
Joe Walsh
James Gang
John Frusciante
Led Zeppelin
Sammy Hagar
Suicidal Tendencies

Jsem zvědav, co se uchytí :)

Moji první Camel - Mirage, a zní skvěle.

Dík za vyčerpávající post. Kašperskohorský pivovar je super, není to moc známé spíše lehčí pivo, ale chuťově je vynikající, zvlášť v létě. V Solnici jsem včera byl hned dopoledne, kde jsem dal k polívce jedno velké 12 a jedno malé 11 pivko a to ještě před tůrou, naopak "po návratu z lesa" jsem dal v Masných krámech dva Budvary. Obě budějovické značky piva bych ohodnotil jako vyrovnané, tedy výborně ošetřené, ale spíš sladší než na jaké jsem zvyklí v našem agresivnějším městě. Budějky mě totiž přišli jako mírumilovné "město slunce", kde nikdo nemůže dělat zaměstnání v hnusném prostředí průmyslových aglomerací. :-)

Stray: Spoustu let jsem měl na chuť Budvaru stejný názor, až jednou se ke mně dostala zřejmě nějaká čerstvější šarže lahváče, který měl do sladkosti a nedostatečnému chmelení daleko, naopak z něj krásně vyvěrala vůně červeňáku, až mě to samotného překvapilo. Tak jsem si pár dalších lahváčů koupil a byl spokojený - jenže, od té doby se nejednou stalo, že jsem to štěstí neměl a otevřel ten stejně sladký, ulepený, zoxidovaný Budvar, jak jsem ho měl zafixovaný v minulosti. Na vině je to jejich dlouhatánské ležení, bezprostředně po stočení je sice Budvar vynikající (což dokazuje ten jejich limitovaný a nepasterizovaný Právě stočený Budvar), ale o to dříve jde za zenit, především pak při nevhodném skladování (smrt zeleným lahvím!; plechy jsou na tom lépe). Ale ty určitě řešíš především čepovaný Budvar, u kterého je to taky tak pade na pade. Najít hospodu, kde to hostinský nenadojí ze dvou metrů je docela kumšt, ale přesto i takto zmrvené pivo mi v mnoha případech okolo komína chutnalo více, než nepovedené pokusy o pivo z Vimperku, Volar, Zbraslavské kozy či zcela zrůdného Bizona z Čižic. Nemám naopak problém s Lyerem, kterému je často vyčítána nezajímavost - na rozdíl od výše vyjmenovaných produkují piva bez senzorických vad, vyrovnaná a na minipivovar nezvykle uleželá (což právě může někomu vadit), přesně trefená do stylu. Své jsem si našel i v Kašperském pivovaru a moc rád bych se podíval do Solnice, které z ležáckého sklepa proudí pivo trubkami přes historické náměstí do pípy v pivovarské hospodě. Tu jsi nenavštívil? :)