josefe a JUDAS PRIEST
a jinak já nějak neposlouchám hudbu od někoho, kdo mi není sympatický nebo vypadá divně

Metallica je největší metalová kapela zaslouženě.Dokázali zaujmout velké spektrum fandů.

SCORPIONS - už nevím, kde jsme to řešili, tak píšu do obecný: díky za tip na "Humanity Hour I", trefilo se mi to do vkusu, skutečně nějaký styčný plochy s "Face The Heat" a takhle s tvrdším soundem mi SCORPS sednou daleko víc. Nebudu to poslouchat asi každej den, ale vážně dobrý. Jen bych vynechal ty ultratěžký kytary v asi třech skladbách (začátcích), ale to je detail.

Taky jsem si poslechl "Taken By Force" (znal jsem ze dřív "Steamrock Fever") a taky dobrý. Jen mě tam sraly nějaký Meineho fistule, ale to mám u SCORPIONS evidentně smůlu. Jinak zajímavá deska, poměrně rozmanitá, každá skladba trochu jiná nálada, bezva. Jsem zvědav na další.

tak si k tomu čtení reportů doplním nějaký resty:

novinky: Death Angel, Slipknot, možná stihnu i Destruction :)

aktuálně mi hraje - VLTIMAS - Something wicked marches in

Between The Buried and Me - Automata I+II

Ctu ty reporty na metlu- novinky i i dnes. Nevím co jako ti píšící novináři čekali. Vždyť to byl pravděpodobně standart

Děkuju moc, určitě to zkusím. Já si nedávno zrovna říkal - OK, Michael Jackson se mi nelíbí, tak hudba mě nebaví, ale na první lusknutí mě napadne deset patnáct jeho melodií. Od Prince ani ťuk. Tak proč je tak slavnej, a nejen mezi fajnšmekry, nýbrž hlavně v rámci mainstreamu? Zkusím a uvidím...

DarthArt – No to je trochu oříšek u intepreta, který vydal 39 studiovek a žánrově tak rozmanitých, že někdo upřeprodňuje něco a jiný zase něco jiného a ačkoliv svoje nejúspěšnějších desky vydal v 80. letech, říká se, že opravdu umělecký Prince zažil neplodnější období až v 90. a na přelomu milenia byl hudebně nejvýše v jazzové poloze.
Ať tak nebo tak, doporučuji nejprofláklejší desku Purple Rain, potom popově dokonale doladěnou Sign O Times. Skoro debutovou Prince. Z moderních třeba pestrou RnB desku 3121, kde je vše.
Obecně je s Princem problém jednak v jeho hlasu, jak někde řekl Roman Holý z Jaru, východní evropa není zvyklý na zpěváka, který zpívá fistulí. Taky jsem s tím měl problém, ale když na to člověk přistoupí, tak asi více "cool" hlas nenajde. A ačkoliv jsem skalní fanda Prince některé songy, prostě nelze skousnout, ne že by byly přímo špatné, ale je to třeba čistý rap nebo digitálně složené samply a tomu příliš neholduji. Ono to číslo 39 studiovek a předčasně umřít v 58 mluví samo za sebe a to pro fanoušky existuje další stovky možná tisíce songů nikdy nevydaných v proslulém skladu Prince. + připočteme si, že Prince hojně skládal také pro ostatní interprety pod pseudonymy a tak v 80. letech v podstatě ovládal žebříčky pod svým jménem nebo skrytě pod pseudonymy. Nejslavnější cover? Asi Nothing compares to you :)

Špulák na Novinkách taky nebyl nadšenej. A die hard fans v diskusi se samozřejmě vztekaj.

https://www.novinky.cz/diskuze/40293586

Metallica - Letňany. Koncert na hovno, zvuk hrůza a od nikud nebylo nic vidět:-(. Ale co mi vadí nejvíc, že za pár let tam před 60 tisíci lidmi budou hrát Powerwolf a Sabaton, z toho je mi smutno. Long live Hetfield!!!

Prosím, když je řeč o Princovi, absolutně nechápu jeho slávu a neznám ani jednu jeho melodii - můžeš mi prosím něco doporučit? Ať se aspoň základně seznámím? Jedno-dvě alba, co jsou důležitá prosím... dík.

Super diskuze o Hughesovi, tak se mi to líbí :) Haha ten vinyl Hughes/Thrall jsem taky koupil v musicrecords, deska je to kvalitní, jednoduchá a příjemně odsýpající. Hlavně nechci aby se Stray zase nasíral, mám to takhle rád, když se diskutuje a každý nahazuje, co se mu líbí. A že je u Hughese o čem diskutovat, pro mě naprosto zásadní hudebník č. 1. Skupuju co se dá :) Ale je to těžké.
Spajku obě desky, které zmiňuješ jsem nedávno koupil v reedice poprvé na vinylu, znějí parádně. :) Z jeho sólové tvorby mám raději až pozdější, třeba první solovka je jeho asi nejslabší deska v životě. From Now On paradoxně cituje hodně lidí jako oblíbenou a já to moc nechápu. Je kvalitní, má tam pár hitovek, ale jako celek není moc funkční.
BCC ale především spolpráce s Iommim to jsou naprosto špičkové záležitosti. Zrovna jsem si dneska objednal autobiografii Iomiho, tak doufám, že se dočtu něco zajímavého, Hughes tomu ve své autobiografii věnoval dost textu :)
Hughes-Turner project mi přijde takový neslaný nemastný. Turner tam vůbec být nemusel a oproti Hughesovi je to druhá cenová. Mimochodem jeden účes má i Gene Simmons, zajímalo by mě jestli ta jeho střecha na hlavně je paruka nebo ne :D
Norummova face the truth je skvěla, ale prosím nezapomenout na na solovku Garyho Moorea - Run for Cover. Dále bych doporučil jedinou solovku Robin George/Glenn Hughes - Sweet Revenge, tak trochu pokračování Hughes/Thrall v roce 2008 :) A pro fajnšmekry také Glenn Hughes/Geoff Downes - The Work Tapes.
Trapeze doporučuji, neuvěřitelně vyzrálá hudba na to kolik Hughesovi bylo.
Hughes je zkrátka klasa, viděl jsem ho živě 2x solo a v září jdu potřetí. Bude znovu přehrávat éru Deep Purple a totálně tím deklasuje skutečné Deep Purple :D

P.S.: Na Prince prosím nešahat, to je další pro mě výsadní klasa. The Artist. Mozart 20. století.

P.S.2: FUNK se musí umět, Hughes tomu dodává soulový hlas a Prince mineapolský sound.

Jdu spát, moc vína, ale dalo by se psát dlouho :D

Tak dík, shrňme to tak, že té hudby udělal prostě hodně a tak máme čím se prodírat do konce života. :-) Hughes/ thrall jsem náhodně objevil v Music Records původní vinyl, hned jsem to koupil, nestál snad ani 300,-Kč. Úžasná deska z doby kdy se bloudilo v rajských uličkách. Některé Hghesovi sólovky z let 1998-2017 jsem ani neslyšel, některé jen zběžně a protože tam třeba byl moc funk a soul na úkor rocku, tak jsem to rychle vypnul, chci Hughese, ne Prince.:-) Turner pro mne nemá význam, ten projekt s ním jsem v životě neslyšel, ale za to se mě líbí, co natočil s Iommim - hlavně Fused je pecka!


https://www.youtube.com/watch?v=vRlStT0J4bg

Jak říkám, vkusné a decentní! :-)

Tady ještě dle mého jeho nejsólovka, teď si uvědomuju, jak tam trochu probleskuje taky ten grunge odér, podlazenější zvuk kytar, ale také s vkusem!

https://www.youtube.com/watch?v=DuAYFneDpRA

A co Hughes Turner Project? Tam slušně zastiňuje Joe Lynna, ne? Mám obě desky, ale jednička mi přijde lepší. Stejně by mě zajímalo, jestli Turner fakt nosí paruku? 40 let stejný účes těmto drbům značně nahrává.
U Hughese mi přijde škoda, aby zpíval jen hard rock. Zdaleka nemám všechny jeho solo nahrávky, ale z těch co mám, se mi nejvíc líbí The Way It Is (mám tu s bílým obalem) a Songs In The Key Of Rock.
Deep Purple jsou jasný. Tyhle tři desky jsou u mě nejoblíbenější z celé jejich tvorby. Fuck Gillan :-)
Black Country mám taky rád. Všechny mají svojí kvalitu.
California Breed jsem si koupil před pár lety, ale má to tak zkomprimovaný zvuk, že se to bojím pustit :-)
Projekt s Thrallem celý život jsem v domnění že to je nějakej popík.
Trapeze vlastně taky nemám ani jeden kus, Phenomena znám jen druhou desku, to mě moc nebaví. Voodoo Hill jednička a dvojka není vůbec špatnej syrovej hard rock, to by se ti Strayi líbilo.
Nebo Norumova Face The Truth to je fantastická deska. Každopádně je pořád co dokupovat, To je dobré znamení!

Já mám od Hughese naopak velmi rád ty rockovější polohy. Třeba album Addiction z roku 1996 se mě jeví jako jeho nejlepší sólo deska, i když From Now On (1994) nebo poslední zářez Resonate (2017) jsou také dost dobré. Líbí se mi velmi každá ze tří desek DEEP PURPLE s jeho účastí (1973-75), mám dost rád i poslední album BLACK COUNTRY COMMUNION, i jednoalbový AOR projekt Hughes/Thrall z roku 1982. Ale dost z těch ostatních věcí, zvlášť ty desky po přelomu milénia, se mě i díky tomu silnému vlivu funky prostě moc nelíbí.

Co to tady čtu o Dead Daisies??? O žádné takové změně nevím, v září jdu na koncert Hughese, který stále paří solo. Změna v Dead Daisies je asi prospěšná i když nevím, jestli zrovna taková. S Corabim byla opravdu dobrá jen Revolucion, jinak totální průměr, nuda. A to mám všechny členy fakt rád, ale debut byl neskutečná palba a Revolucion taky ačkoliv v podstatě jiná kapela. Zbytek si snad poslechnu jednou za rok?
Hughes je vrchol, ale asi bych konečně viděl už zase po dlouhé době něco funkovějšího, klasických rockových a rocknrollových zařezů už bylo dost. Na druhou stranu Hughes... to nemůže dopadnout špatně :)

V pořádku.

V TV Barbar Conan - klasika všech klasik a ten soundtrack je naprosto geniální!

Jinak přes den NO DOUBT - Tragic Kingdom - paráda, jak si tam hrajou s těma náladama, basák je frajer a holka taky. Napíšu článek.

spajk: Chystám se na to, ale dosud převládala spíš obava.

Tenkrát v Hollywoodu.
Jsem nadšen. Nemám slov. Jděte na to na velký plátno.
Doporučuju!