Souhlas. Nejvíc se mi líbí volnější kousky v čele s Náhrdelníkem z mušlí.
Ten Vaughn mi pořád leží v hlavě. Kde se tam sakra vzal člověk, který nazpíval famózní Save Your Prayers od Waysted.
Ten asi koukal, když spustil Hereš odrhovačky z Hattricku :-)

Aleš Brichta trio - Papírovej drak, fajn deska s nádherně znějícíma bicími Vajgla, překvapení...
Jo ten Danny Vaughn mě taky překvapil. Nic o tom ale nevím..

Danny Vaughn na výročním koncertu k Brichtovým šedesátinám. To teda čumím!
Jak se tohle seběhlo? Nemá někdo bližší info?

Národní třída.....za skouknutí to asi stojí, pár dobrých hlášek,ale žádná ultrapecka to teda není...

Dnes metal free:)
Smetana - Má Vlast - Talich - 1954.
Post Office - The Marylebone Greenwave, po roce a půl mě to zase rozebralo:).

https://www.youtube.com/watch?v=uJQpow0HjAo

ryzí metal

Novej Woody Allen - Deštivý den v New Yorku ... osvěžující a zábavné

Chystám se tento nebo příští týden na Národní třída a Joker.

Návštěvu Nabarvené ptáče zamítám, styděl bych se v té Slovanské Besedě mezi těma snobáka, důchodcema a provinčníma intošema, kterým ujel pražskej vlak. :-)

Hodně mě baví nový žívák Helloween - United Alive in Madrid. Připadám si jak zpět na základce. :-)

Car Bomb - Mordial (2019)
Monolord - No Comfort (2019)

Dio - Lock Up the Wolves

Jo, je to super, v M.R. měli 2DVD za 179,- tak jsem to vzal a parádní koncert, první disk celý Blackwater Park, druhej po skladbě z každé desky až do roku konání koncertu, tedy 2009.

Co Royal Hall? Viděl jsem je ukázky a znělo to jako jejich top.

Na řadě jsou novinky BORKNAGAR (bude už zítra), OPETH (poslouchám průběžně), THE AGONIST (odtud nemám ani jednou poslechnuto), KADAVAR, THE DARKNESS, FLYING COLORS, LIFE OF AGONY, TOXIC HOLOCAUST, MICHAEL MONROE, ALTER BRIDGE, ALCEST, REFUSED, AIRBOURNE, MAYHEM, NORMA JEAN a BLIND GUARDIAN.

Nejdřív ale musím napsat report z AS I LAY DYING.

O víkendu jsem za jiných okolností klidně mohl psát, ale zvolil jsem opačný přístup a četl si knížku, skouknul OPETH z Royal Albert Hall a poslech tři zásadní alba TYPE O NEGATIVE (93, 96, 99), nějak mě došla energie na to se rozdávat a to nejen názorově. I když si určitá část lidí bude myslet, že stránky jdou do prdele, je to moje volba.

THE AGONIST - Orphans

Konečne natočili výborný album viacmenej bez nevýrazných miest. Ich najlepšia vec zatiaľ!

Já se na opeth taky chystám a jsem netrpělivý poslední dvě desky jsou skvělé.

Opeth - In Cauda Venenum. Mám za sebou nějakých dvanáct poslechů a dost to vyrostlo - i to co jsem původně považoval za vatu. Rozpaky, ale stále zůstávají. Pořád se nemůžu rozhodnout zda poslouchám Opeth nebo nějaký projekt a zda to nebude přesně ten typ desky, kdy najednou přijde zlom a už ji nebudu potřebovat nikdy slyšet. Jsem zvědav na recenzi a názory ostatních.

spajk: ??? jsem jedno ucho. Jako hrob. Když tak do mailu! :-)

Jo Rock & Pop. Byl jsem kvůli nim na výslechu na kriminálce. To byla prdel :-)

Norr: Na posluchačské recenze se dostaneš jednoduše z hlavní stránky - kliknutím na Asylum.

Nový Opeth. No, původně jsem chtěl na tohle album napsat minirecenzi a umístit ji do té nové sekce čtenářských recenzí, bohužel toto oddělení zde zapadlo a nemohu ho najít, asi se ztratilo pod nánosem jiných diskuzí, takže technický problém, který by chtělo vyřešit, třeba přesunem do sekce Pandemonium, to fakt nevím, každopádně pak mi z toho v hlavě vyšla spíš než recenze nového alba taková glosa nad aktuálním stavem Opeth, zamyšlení čistě pocitové, zaujaté, jednostranné, no a jak jsem to album poslouchal dál a dál, nakonec jsem ztratil chuť se k tomu vyjadřovat úplně a čekal jsem jak na tom budou ostatní. Probrala mě až recenze ve Sparku a umístění na prvním místě jejich žebříčku, což už samo asi mluví za sebe, ne nebudu hnidopich, zkrátka jsem nabyl touhy sem k tomuhle albu něco napsat.
Předem upozorňuji, že jsem fanoušek Opeth ve všech jejich stupních vývoje, jestli se to dá takhle nazvat, tuhle kapelu sem svého času měl hodně v oblibě a to co napíšu dál je velice subjektivní a není psáno v nějaké nenávisti, nebo snaze hejtovat, jak se dnes označuje přehnaná kritika.
Nový album se mi nelíbí. Neoslovilo mě. Přijde mi prázdné. Není mi příjemné ho poslouchat a nemám nutkání to dělat.
Narozdíl od většiny tohle album nebudu adorovat. Vždyť třeba zpěv Mikaela mě vyloženě sere. Čím výš se snaží zpívat, tím mi to přijde horší. Hudba v detailu asi fajn, ale jako celek ty songy u mě neuspěli.
Ta švédská verze mi přijde ještě horší než anglická. Švédsky zpívající Mikael je fakt utrpení. Songy s angličtinou vedou, přesto to je pořád takový nějaký neosobní brnkání. Takhle nějak si představuju hudbu pro týpky co už je nebavěj pořádný kytary. Takový AOO, neboli „Opeth pro dospělé“.
Aby nedošlo k mýlce, nechci návrat "Blackwater Park" a vlastně ani nevím, co bych chtěl, aby Opeth hráli, což Mikaelovi může a je šumák, ale já tohle píšu za sebe jako posluchač, takže si můžu dovolit takové úvahy.
Moje nejoblíbenější albu Opeth je "Damnation" (ano ten jemný protipól k "Deliverance") a tudíž mi sběhnutí k tomuhle způsobu skládání od alba "Heritage" nijak nebylo proti chuti (další oblíbenci jsou "Blackwater Park","Deliverance", "Ghost Reveries“ a "Heritage").
Jsem zklamaný jak moc se mi nový album Opeth nelíbí.
Budu jen těžko číst všechny ty oslavný recenze a chvály na zpěv Mikaela.
A budu to chtít zkusit znovu a znovu poslouchat, abych třeba našel cestu k týhle muzice, přestože jsem to album už vlastně odepsal.
No a je to venku. Pánové a dámy, trochu se mi ulevilo a jdu si poslechnout nový Tool, který jsem po poslechu "In Cauda Venenum" vzal na milost a uvědomil si jak lepší hudba to pro mě na rozdíl od nových Opeth je. Díky za pozornost a přeji více štěstí při poslechu Opeth.