Chtěl jsem trochu doplnit vaše informace stran speciálu MH, jenž nazván byl kdys Metal Attack. První západoněmecké číslo se zjevilo v polovině září 1984, zaměření bylo primárně koncertní, nabízel mnohem více unikátních fotografií nežli časopis mateřský atd. Zřejmě z tohoto důvodu byla cena tohoto dceřiného periodika vyšší. Pro srovnání: MH - 4,80DM; 1. číslo MA - 8DM. Nutno dodati, že cena speciálu procházela permanentními turbulencemi, neb měla souvztažnost s počtem stran každého jednoho čísla. Naproti tomu cena matky byla v ročníku konstantní, byť v průběhu let se v krocích postupných navýšila na 6,80DM. Ediční rotace speciálu byla co tři měsíce, a to na bázi - jaro, léto, podzim, zima. Koncem 80.let byla tato struktura narušena, speciál vycházel častěji. První britské číslo MA vyšlo s drobnou časovou prodlevou. Zpočátku byl obsah téměř totožný, postupem času doznal dramatických rozdílů. U matky byla diference ostrovního vydání patrna od samého zrodu. Jiná byla titulní strana. Byly zařazovány příspěvky o kapelách, jež by na kontinentu nekonvenovaly žánrovému zaměření daného periodika, odlišný byl systém bodování, zcela rozdílné pravidelné rubriky atd. Britské vydání se stalo roku 1988 čtrnáctideníkem, západoněmecké k tomuto kroku dospělo 23. března 1989 (tehdy snížilo cenu na 5,5ODM). Další jazykové verze, jež se mezitím objevily(např. holandská, španělská), se takřka shodovaly s vydáním západoněmeckým. Alba samozřejmě bodově oceňovali tamější hodnotitelé, lišily se seriály věnované konkrétním kapelám. Příklad z květnového čísla roku 1988, jehož titulní straně dominuje tvář BD. Západoněmecké vydání obsahuje první díl seriálu o Anthrax, španělské se věnuje historii Whitesnake. MH během 80. let pohltil některé své konkurenty. Západoněmecké vydání časák Crash, holandské Aardschok (ten se v letech 90. opět osamostatnil). Počet thrashových speciálů z let 1990 - 1992 se lišil. Dle jednotlivých zemí jich vyšlo 6 až 12 čísel. Nejméně čísel bylo lze zakoupiti v jazyce německém, což po letech působí poněkud paradoxně. Sorry, že jsem se rozepsal o takové banalitě, navíc do této rubriky... Asi mi hráblo z horka. Nu což, svou eskapádu stylově završím odkazem na song, jenž se mi vryl pod kůži coby batoleti, neb vlál éterem kol mých slechů zásluhou poněkud bizarního vkusu mé matky:
https://youtu.be/kmOMJHAlvL0

Arakain - History live

Oprava: Never Sol. Blbej mobil.

Jsem na koncertě Nevěř Sol. Tři lidi v Plzni. Slečně jsem ale udělal radost. "3 lidi? Tak to já si na vás koupím lístek rád." Víla prostě, ten úsměv. Jak vstanu do fabriky před pátou? :-)

Výborná alba.

pekárek: a co Angra s Lionem? jak ta se ti líbí?

Zdenos: Jasně, chápu. Legendary Years jsem neřešil. Jako zpeněžený test nového zpěváka to beru. Jinak pro mne podobné desky nemají smysl. Už to tam prostě není. Stran názvů jsem se za pár dnů už orientoval.:)

a sorry že to píšu sem a ne pod recku, příště to napravím

vím, že to (teoreticky) nemusí mít na kvalitu alb vliv, ale u RoF, Rhapsody, Trulli, Lione, Strapáč - mi vadí právě ten roztříštěnej počet názvů, kapel, revivalů, nástupnických projektů a vzájemných sporů. Prostě Abbath je Abbath, ale Rhapsody tam budou furt vařit s těma jménama. Jo a ještě mi vadí přezpívávání starých skladeb novým zpěvákem (studiově), nepřijatelné. :)

Alba od nich mám ale velmi rád, nejvíc asi Power of the dragonflame, Symphonies a trochu překvapivě i From chaos to eternity nebo Dark wings.

Zdenos: No,mě se líbí skoro všechno, takže pozor:) a znáš to lidi hrozně kecaj;) Od Rhapsody jsem si dal 10 let pauzu a tohle je výsledek:)

King Diamond - nelze upřít zásadní vliv (image, temnota, geniální kytarová hra), ale ten vokál, to je to, co prostě nezkoušu. Určitě to tak má víc lidí. Bez těch ječáků by to nebyl on, ale mě to prostě nikdy neoslovilo.

Pekárek má zvláštní dar - Rhapsody, který jsem hodil do koše (cca od 2011), si snad kvůli němu zkusím poslechnout, ty geometrický verše mi udělali v hlavě zmatek :)

King Hobo - Mauga
Jerry Cantrell - Degradation Trip
Crobot - Welcome To Fat City

Hafo radši RATM než borca co mu šlápli na kule, i když v dětství jsem ho hodně poslouchal a včetně zádovky na "džíízce"

:)) tak a má to:)

DarthArt: S NIRVANOU počítám.

Sicky: To by byl konec světa, kdybys poslouchal KING DIAMOND.:-) Asi jako kdybych já jel RATM a SIKOFKY.

.. jinak King Diamond samozřejmě čistá hrůza :)) Nechápu jak to může někdo dobrovolně poslouchat :))

Slayer - Repentless .. tehdy jsem to nějak odzív, ale ona je to cajk deska
Tool - Aenima .. po koncertě se mě to pořád drží
Queen + Paul Rogers - rádiový bigboš, ale dá se
Hollywood Vampires - Rise - ale jo, vypadá to, že by se mohli chytit
Gaahls Wyrd Gastir – Ghosts Invited - black, ale překvapivě dobrý
Smashing Pumpkins - Siamese Dreams - jejich jediná fakt dobrá deska
Mastodon - Cold Dark Place - nějak pořád nevím

Jinak tenhle týden budu intenzivně makat na NIRVANĚ. Minulý jsem měl vernisáž výstavy a do včerejška bylo poté nutno nasbírat trochu sil, kterých jsem ztratil hodně, Hodně, HODNĚ !!!

Já bych si Pařát asi kupoval, kdyby byl v distribuci na stánkách. Oni ji zrušili, protože to asi bylo strašně nákladný a s malým efektem, ale mě prostě baví to "přijít do obchodu, zeptat se, jestli časopis už vyšel, koupit ho, zahloubat se do čtení a přejet cílovou zastávku". S Pařátem to nejde, tak holt kupuju časopis Krkonoše :)

Totéž je vlastně s deskama - OK, dá se to objednat, ale to hrabání v regálech, to je to ONO.

On jako Don´t Break the Oath určitě není špatná deska, spolu s Time vlastně nejlepší od MF, ale když jsem se k tomu dostal až po prvních pěti albech KD, tak mě to znělo jako méně vybroušená verze Fatal Portrait. :-) U mne je TOP 10 alb nazpívaných KINGEM tohle :

1.Abigail
2.Conspiracy
3.Them
4.The Eye
5.Fatal Portrait
6.Time
7.Don´t Break the Oath
8.The Puppetmaster
9.Graveyard
10. Voodoo, In the Shadows a Spider´s Lullaby na stejno :-)


jo a seriál v Metališti jsem také četl, hodně mě to bavilo, nevím jak dlouho ten fanzin vycházel, ale právě v tomhle období 1990/91 jsem si ho párkrát sehnal, což se třeba o časopisu Pařát dnes nedá říct, ten jsem si nekoupil ani zatím jednou a to kupuju ještě dneska i každej druhej/třetí Spark. Já prostě ten extrémní metal -ne-vy-dý-chá-vám! :-)

Natias: Ono Ti něco v hudbě buď lahodí nebo ne. Mě třeba nebavěj Maideni, i když objektivně jejich kvalitu samozřejmě vidím. Harmonie, typ melodií, dynamika, čert ví, čím to je.

Jinak v Metališti tehdy vycházel na pokračování seriál s historií MF/KD a vydali taky speciál s přeloženými texty prvních dvou MF a KD do Oka. Předtím vyšel ještě speciál Slayer - taky historie normálně ve fanzinu a speciál textů po Seasons In The Abyss.