Fenris 13: nejlepší dvě srdcovky!
Já teď Tourniquet s Ripperem Owensem "Gazing at Medusa", hodně povedené...

CHROMING ROSE - Louis XIV
CHROMING ROSE - Garden Of Eden

Borknagar - Epic (2004)
Dead can dance - výběrově

Jim Matheos - First Impressions,
Kaar - Choroby vaší doby

Top Twenty žebříček alb za rok 2018 zveřejněn v Asylu.

Fakt silnej ročník 2018, pěti albům bych dal plnej počet, třem pak devadesát procent. Několik osmdesátek se nevlezlo do dvacítky, kdybych je chtěl všechny naládovat do žebříčku, musel bych dělat Top 30, ale to bych tam pak na chvost musel dávat něco jako poslední Behemoth (70%) a to už se mi nechce.

Z hodnotných tuzemských alb by se určitě dala sestavit Top pětka (Catastrofy nepočítám):-), s tím že jeden z adeptů na vítězství je jedno nakonec docela dost aktuální album, které jsem tu zatím nerecenzoval ani nedělal rozhovor, ale zvažuji jej. Jen připomenu, že jde o legendární kapelu z Českých Budějovic a určitě bude v české Top trojce. :-)

na žebřík se těším:) já bych tím svým určitě mnoho lidí nasral:) tutově bych tam měl např. MACHINE HEAD, IMMORTAL nebo ORPHANED LAND:))

Kropis: Žebříček se budu snažit napsat a zveřejnit zítra do oběda. Z těch Night Flight si taky mohl dodat report. Slabá návštěvnost? To by pro mne bylo spíš plus celé akce. :-)

Tak jen ve zkratce, bo není čas.

Damn Yankess - super, objevil jsem přes Nugenta a poslední půl rok mi to stabilně hraje v autě. Takže ano, doufám, že se to tu objeví.

Z novinek: Slash - totální trapárna. Dobře se to poslouchá jako kulisa ale to je vše. Průměr, šeď. Ace - dá se to, prostě klasika. Emigrate - překvapení roku, druhá polovina desky bezchybná. Greenleaf - postupně to roste, ale byl to boj. Nakonec to bude stabilně kvalitní deska. Kapela má potencial. Bonamassa - už to dávno není jen dřevní blues a kurevsky to šlape. Hlavně hlasově to začíná být vypilované. Kravitz - nemám co dodat, asi jedna z desek roku. Night flight orchestra - totální paráda, kritiku níže zmíněnou moc nechápu, kluci to dělají pro radost. Byl jsem na koncertě ted v Praze a opravdu povedená akce po všech strankách snad kromě návštěvnosti. Ted Nugent - docela odfláklý polokompilát. Srovnatelný s 13 od Megadeth. Ale pořád je to Nugent, takže to úplný průser není. Petty - Kompilace american treasure je nádhera, člověk vzpomíná se slzou v oku. Opravdový americký zázrak.

Zbývá naposlouchat: Novinka Stockdale (wolfmother) - nečekám zázraky. Billy Gibbons (ZZ Top) - čekám zázraky. Hart/Bonamassa - klasická sbírka coverů, ale mělo by to být stabilně příjemný poslech. Marty Friedman - živák, ale dobře ošetřený. Prince - piano and microphone; první z posmrtných desek. V archivu na nás čekají tisíce nevydaných písniček (doslova) tak jsem zvědavý jak s tím správci budou nakládat.

Docela jsem zvědavý na Strayův žebříček Top2018, letos toho vyšlo mraky a kvalitativně dost vysoko.

Díky za přečtení a komenty, pojďme odložit hair, death, black odnože a kopie Zeppelinů a bavme se o něčem smysluplném :D (prosím nadsázka, děkuji za pochopení)

Doporučuju Platypus, tam se protli DT, Winger (bubeník) a KingsX (Tabor). Nedoceněná alba, ale co už, takových je:) Kipa Wingera jsem naposled zaznamenal v jednom díle Mistrů zastavárny, v němž měl hudební školu:) Winger stále vydávají hodně dobrá alba, byť u Frontiers:)

Stray 29.12.2018 09:56: Winger meli vzdycky mnohem vic ze hry nez zbytek stada zmalovanejch cubek(hair metal), kam je bohuzel jak verejnost, tak i mnoho kritiku radilo, takze je po roce 92 nakonec potkala podobna smula jako treba White Lion a podobne kvalitni spolky. Kazdy ze clenu Winger mel(a stale ma) mnohem vic talentu nez vsichni zoufalci typu Poison a spol dohromady.
Diky za paralelu s Dream Theater = ona totiz vubec neni od veci, zaposlouchate li se do skladeb opravdu peclive, jedna se o vcelku tezko hratelne kousky s bohatymi aranzemi a vyspeskovane technikymi finesami.
Krom obligatnich halekacek Madalaine a Seventeen totiz jejich tvorba cita i songy s hlubsim vyznamem(jak tematem, tak hudebne), mj: Hungry, Headed for a Heartbreak, Miles Away, Rainbow in the Rose, Under One Condition, Blind Revolution Mad, Spell Im Under, atd .... ovsem pro me nejvetsi pecka se nachazi na vyberovce The Very Best of Winger a pochazi ze sessions ke tretimu albu Pull, dokoncena byla ale prave az pro uvedeny vyber hitu:

https://www.youtube.com/watch?v=MYLerZOPQgo

Jinak kratce po vydani te vyberovky se kolem roku 2001/2002 dali znovu dohromady a prilezitostne stale koncertuji, pokud clenove nejsou vytizeni jinymi aktivitami(Reb Beach u Whitesnake, atd)

Greta van Fleet se můžou jít zahrabat Led Zeppelin vedou a tak to prostě je.Jsem zvědavý jak budou znít další desky Zeppelinů.Doufám, že to bude čím dál lepší.

Tak já dám zase trochu úvahovej příspěvek, protože co by to bez nich bylo? :-) Stran hair-metalu, třeba by někomu mohli chybět DAMN YANKESS, TREAT, BADLANDS, NELSON, NIGHT RANGER a kdoví co ještě, jo jasně ty kapely by se tam mohly dát, nezříkám se připomenutí některých z nich, ale chce to čas, protože krom BADLANDS se s nima budu teprve seznamovat, takže za rok dva na ně třeba dojde. když jsem teď koštnul pár klipů DAMN YANKESS, tak mě to nebavilo, přijde mě to bez nápadu, obyčejný, konzervativní, prostě takový nějaký hodný písničky od čtyřicátníků ... hážu sem ukázku, nic mě to neříká, takový trochu lepší GOTTHARD, nic pro mne.


https://www.youtube.com/watch?v=k0Wf1u5At4k

Naproti tomu, když jsem si připomínal WINGER a došel k jejich nejlepší baladě, totálně mě to smetlo, co by za takovou věc dali třeba DREAM THEATER. Lahůdka.


https://www.youtube.com/watch?v=AIpRdbi9pYw

Stray: Vinyl je supr a jsem rád, že se vrátili. Depeche Mode je skvělá a kultovní skupina.

Ale jak ten vinyl voní "pane Pechláte", ten ale voní! :-)

YM - Lorenzovi hoši. Nikdy jsem si nemyslel, že budu poslouchat brněnskou intošskou scénu, ale co už, výborná deska, super udělaný vinyl, když už jsme u těch vinylů.;)

První deska Led Zeppelin naprosto uhranciva záležitost. Kvalitní písně nechápu že tu desku nahráli za 30 hodin a takový výsledek a chemie mezi členy.

GAME OVER - For Humanity (2012)
ubližuje spolužákům, vyrušuje při vyučování, parádní retro thrash, člověk úplně omládne

Dnes koupě, rozbalení a dvojnásobný poslech vinylu DEPECHE MODE - "101" 2LP klasického živáku z Pasadeny 88´, obal od Antona Corbijna, luxusní záležitost, vrcholem strana B (Stripped, Black Celebration a zejména The Things You Said). U toho kdyby soused začal vrtat, tak mě okamžitě naskočí: "Tohle vás bude hodně bolet, pane Pechláte." :-))))))))))

Co deska, to originál.:)