Imothep: Tak to nevím. :-) Zkus se podívat na oficiální stránky eyellusionlive.com

Alenka ohlašuje turné, snad brzy i Soundgarden tak učiní, schází mi Cornellův sametově přiškrcený chraplák :P

Valic: a bude i Meet & Greet setkani hologramu s fanousky??? VIP tickets??? :ODDDD

No vida, zrovna poslouchám JERRY CANTRELL - Boggy Depot. Alenku mám hodně rád - nejde pořád poslouchat thrash, ale zmíním úplně jinou kapelu z úplně jinýho stylu - Tears for Fears, která má stejně elegantní hudbu.

Imothep: Na Franka Zappu si příští rok budeš moct taky zajet (pravděpodobně ale pouze do USA). Jeho hologram právě připravuje turné. To jako vážně. :-)

Takze to bychom meli jeden revival, dale jednu kapelu, co uz mela davno skoncit, protoze to frontman na koncertech nedava ani na 50 procent a .... ZZ Top - OK, ty jsem jeste nevidel :o)

Frank Zappa - The Grand Wazoo(1972)

Co ohlášení Alice in Chains, ale pravé byli ohlášeni Kiss a jako předkapela ZZ Top 😮 Praha eden. Nesníš chybět.

Pokud by to někoho zajímalo, tak alba od těch méně známých německých kapel, ke kterým se pravidelně vracím, jsou následující

Exumer - Possessed By Fire (1986)
Deathrow - Raging Steel (1987)
Assassin - The Upcoming Terror (1987)
Violent Force - Malevolent Assault Of Tomorrow (1987)
Living Death – Protected From Reality (1987)
Holy Moses – Finished With The Dogs (1987)
Protector – Golem (1988)

Pak ještě občas debutní desky od Iron Angel a Vendetty a Sign Of The Wicked (1988) od S.D.I. (ty ale nepovažuji za čistý thrash, podle mě mají blíž k speed metalu). V tom seznamu neuvádím desky od velké trojky, Mekong Delty, Paradox, Depressive Age a Tankard, u kterých se mi líbí většina jejich diskografie. Hodně dobré je ještě album The Reborn (1992) od Risk, ale to moc naposlouchané nemám. Naopak mě vůbec nezaujali ti Darkness, kterým teď vychází novinka. Jediné, co se od nich dá celkem poslouchat, je debut Death Squad (1987) a i to je v rámci žánru pouze mírný nadprůměr.

Valič: jo, něco na tom je, aspoň u mě. jak říkám, z rychlíku... třeba to je impuls, věci si porovnat

k té dřevnosti hnilobného thrashe. No Meres, ted to bude u Sodom dřevní až tak, že to budou prasit naživo na podiu :-D Nová sestava nedosahuje kvalit předchozího kytaristy a bubeníka, nicméně některým se i tahle forma líbí. Mě se dřevnost líbí na deskách, když jdu na koncert a rozsypou se brambory, je to pro mě spíš zklamání. Takže v live souboji by ted slayer možná vyhrál i u mě :)) myšleno s nadsázkou

Slayer byla sice koncem 80. let moje nejoblíbenější kapela, ale poslední řadovka, kterou od nich mám na CD, je Divine Intervention, zatímco od Kreator a Sodom mám kromě několika slabších alb z 90. let v podstatě všechno a neřekl bych, že ty jejich nové desky jsou nějak výrazně slabší (i když samozřejmě taky preferuji tu klasiku). Já mám spíš pocit, že lidé, kteří na těch kapelách vyrůstali, mají tendenci tu jejich starší tvorbu silně nadhodnocovat a ty novější desky ani moc neznají, protože vycházely v době, kdy už se o podobnou hudbu moc nezajímali. Co se týče těch lepších amerických kapel určitě bych jmenoval aspoň Exodus, Overkill, Death Angel, Flotsam And Jetsam a Forbidden, u kterých stojí za poslech i ty novější věci. Je pravda, že u nás byly z níže uvedených důvodů ty německé kapely známější víc než (často i kvalitnější) spolky z USA, Kanady nebo Velké Británie.

darthart: ámen.

Meres, no asi máme hold trochu jiný vkus, a tvému srdci je blíž nejkultovnější z kultů- Slayer :) Proč ne, mě třeba Divine nikdy nebavilo, naopak alba Sodom i z 90s + jsem považoval za variabilní. U Slayer je takové album jen Diabolus in musica. Já mám rád ten hnilobný thrash ortodoxní formy, bez ohledu na to, jak ta kapela šlape v žebříčcích či návštěvnosti koncertů. S tím by mě asi pochopil spíš Valič nebo Pekárek.

I když jsou Kreator superkomerční ted, tak rozhodně období Cause, Outcast a některé ryzí thrashovky po roce 2000 jsou ukázkou songwrittingu, který je neopakovatelný - dělat po sobě tolik let skvělá alba, jako kreator, by asi chtělo hodně kapel. U některých to prostě nejde jen z důvodu, že je těch alb až příliš - pokud se nemýlím, nejvíc těch alb ze známých us thrash kapel mají Megadeth. Je jasný, že v tý záplavě desek se sem tam něco nepovede (13, Colider).

Stran Slayer a Kreator - podle mě obě kapely měly úplně ve stejné době nejlepší období, stejně jako sto dalších kapel - v druhé půlce osmdesátých a mírně na začátku devadesátých let. Slayer samozřejmě vedli, byli stylotvůrci apod, tři alba za sebou měli naprosto zásadní pro celý svět. Kreator měli dosah spíš evropský (+ nějaké ty drobné), měli tři superkvalitní alba, ale tak zásadní nebyly. V devadesátkách alba obou kapel prudce ztratily kvalitu, sice to pořád nebylo špatné, ale k předchozím počinům se ani nepřiblížily. Ve finále ale Kreator dopadli líp, protože se alespoň snaží dělat něco nového, kdežto Slayer na to bohapustě serou a dojej ten kafemlejnek co to jde.

Ano, Kreator dělají zajímavá alba a mají i dobrý ohlas, ale pokud tvrdíme, že třeba Phantomm Antichrist je návrat na špičku, lžeme si do kapsy. Takhle bychom to chtěli, ale takhle to není. Zajímavým příkladem v tomto směru může být ohlas na megadethovskou Dystopii. Nadšené reakce typu "je to tady - návrat na vrchol", jenže ono je to vlastně tak, že Megadeth po x zaměnitelných albech natočili něco, co šlape, je zapamatovatelný, a smrdí to espritem Rust In Peace. Ale jen smrdí - Rust In Peace to už nikdy nebude.

Howgh, domluvil jsem, s tím, že jsou to jen subjektivní názory člověka, který tuhle scénu sleduje už jen z rychlíku a psát tohle třeba do recenze by si v životě netroufl.

Ono to pomyslné srovnávání amerických a německých thrash kapel má asi kořeny v železné oponě, kdy pro nás bylo "americké" úplně všechno zpoza drátů a holt těch německých kapel jsme v těch Hammerech a Rock Hardech měli víc, protože to byly geograficky blízký kapely. Aspoň mě to nějak tak splynulo v jeden vytouženej celek, do kterýho patřili Slayer, Sodom i Protector. Na druhou stranu, kolik je těch skutečně výjimečnejch americkejch thrash kapel? Jasně, thrashová pětka, a kdo další je na světové úrovni? Za tipy budu rád, v tomhle ohledu jsem zamrznul právě u té Big Four (+ Testament)... i když jména samozřejmě znám.

Josef: Klidně to sem hoď, myslím, že zrovna tady je hledí hodně otevřené...

Pokud bych se na to měl podívat opravdu objektivně, tak s níže uvedenými názory musím do jisté míry souhlasit. Většina starých německých kapel se s tou americkou špičkou opravdu srovnávat nedala. Já z těch kapel častěji poslouchám pouze Kreator a Sodom. Destruction ani Tankard mě nikdy příliš nebrali a od ostatních skupin se mi většinou líbí jedno nebo dvě alba, která si pustím jednou za uherský rok. Jinak poslouchám kapely podle toho jestli mě baví, a ne podle toho, do kolikáté "ligy" patří. :-)

Valic: Já byl velký fanda trash a death metalu, ale postupem času mě to přestalo bavit.Pak bylo období,kdy cokoliv co bylo spojený s metalu jsem odmítal.Zlomil to koncert Iron Maiden(tam jsem si uvědomil jednu věc poslouchat sabaton nebo HammerFall fakt nemá cenu). Teď poslouchám cokoliv co mě baví od Slayer přes Helloween nebo i Lady Gagu a Twenty one pilots.Jednou jsem hodím třeba svých top 10 desek jenom se bojím aby tady nevyvolali nevoli nebo údiv.

Koniec koncov, uvidí sa na koncerte, chystám sa na Sodom do Budapešti a budú mať čo robiť aby sa aspoň trochu priblížili tomu čo som mal možnosť včera v Cardiffe vidieť (teda Slayer a spol.)

No z môjho pohľadu Nemci nedržali krok so Slayer ani po roku 90. Divine Intervention rules, Get Wha Your Deserve suuuucks :)))

Pěkné odkazy o něco níže, ale v tomhle ranku jasně vede CARCASS vs. MADONNA

https://www.youtube.com/watch?v=glHmamQkmgU

Stray: Jsem rád, že ti sem konečně začínají chodit čtenáři se stejnými názory a hudebním vkusem. Je to až dojemné, když člověk při čtení té diskuse úplně cítí to harmonické splynutí duší. :-)