velký zklamání z jihoamerických týmů. Už je to dlouho, co byl nějakej fakt silnej herním pojetím. Ani Brazilci, kteří se herně zvedli, nedokázali vyzrát na Belgičany. Nejsympatičtější mi byla stejně Kolumbie:) Ted budu přát Chorvatsku, zasloužila by si to i Belgie nebo Francie

Poslech:
Machine head, UFO, The 69 eyes, Children of bodom - výběr různých desek od těchto kapel

DarthArt: Carnivore byli v první řadě provokatéři, kteří se zaměřovali převážně na kontroverzní témata, a na jejich textech by si opravdu smlsli dnešní propagátoři "politické korektnosti", zejména ti, kteří nemají smysl pro černý humor a nadsázku (což bude asi většina z nich). Pete Steele trička se zmíněnými motivy občas nosil, ale Carnivore rozhodně nebyla nějaká politická kapela.
Většina textů z prvního a některé z druhého alba se odehrává ve fiktivním postapokalyptickém světě, ovládaném rasou krvelačných predátorů, pro které představuje vymírající zbytek populace pouze "chodící zdroj proteinů", který často chovají jako "lidský dobytek", a jejichž hlavním heslem je: "Když to nemůžete sežrat nebo omrdat, tak to zabijte!" No může tohle někdo brát vážně? :-)
Nevím, jestli byla ta jejich původní image "termonukleárních válečníků" ovlivněná Conanem, ale je dost pravděpodobné, že k inspiračním zdrojům kapely tenkrát patřily akční postkatastrofické filmy typu Mad Max.

Valic: určitě ne. Pokud jsi vyloženě nový posluchač, tak klidně doporučim comebackovou dvojici alb:

2000 Minor Earth Major Sky
2002 Lifelines

Aha, já měl za to, že Carnivore se stylizovali spíš do nějakejch rudejch hvězd, srpů a kladiv. A on místo toto Conan. Vím, že nic nevím.

Já jsem měl začátkem 90. let obě alba Carnivore na polských originálkách, kde fotky členů nebyly. Věděl jsem pouze, že v období první desky vypadali trochu jako takoví drsnější Manowar, a později s větším příklonem ke crossoveru přešli k civilnější image.

Na tomhle šampionátu mě baví, jak ti postupující to maj prostě zasloužený, kvalitní výkony, propracovanej styl, jistota vzadu-ofenzivní aktivita, zkrátka všechny mrdky v Rusku vymíraj a zůstávaj ti nejlepší, to je oproti některým minulým šampionátům (např. Korea/Japonsko 2002, kde se dostali do semifinále upřednostňovaní Korejci a zakurvená štístka Turci) velké zlepšení. Belgie nebo Francie MS vyhrajou (asi to budu přát Belgii). Porazí ve finále Chorvaty.


Valič: Do dnes jsem se ani nezajímal, jak vypadá některý člen Carnivore, asi to není ta kapela, u které by byla image hraničním pohledem na věc.:-)

Artillery - Terror Squad (1987)
Coroner - R.I.P. (1987)
Bulldozer - IX (1987)

Pokud by se někdo chtěl podívat na ten koncert obnovených Carnivore, který jsem tu nedávno zmiňoval, na Youtube se objevil znovu (tentokrát oficiálně a v lepší kvalitě). Celkem mě pobavila ta nová image kytaristy Marca Piovanettiho. Trochu mi připomíná toho maskota z obalů desek S.O.D.:

https://youtu.be/U6KS8Pk86Jk?t=63

Ale jo, mě se to debutový album taky vcelku líbilo, vlastně i tu třetí a čtvrtou desku tak nějak očekávám, že nebude zas až tak průserová, ale určitě tu hudbu beru spíš jako manýristickou módní záležitost příznačnou pro nějakou dobu, než aby šlo o něco pevnýho a silnýho jako QOTSA. Z dnešní perspektivy samozřejmě. V roce 2006 jsem považoval THE MARS VOLTA a QOTSA jako zhruba stejně silné členy první americké ligy. :-)

Stray: Debut se mi celkem líbil, i když mi na něm dost vadil zpěv, další dvě nebo tři desky už mě moc nebavily a zbytek jsem snad ani neslyšel.

Mám všech šest alb THE MARS VOLTA, dnes jsem si pustil první a poslední snad po pěti letech a byl jsem šokovanej, jak mě to fakt nebaví, kdyby mě za tu komplet sbírku jejich diskografie dneska někdo nabídnul tisícikorunu, tak mu to okamžitě posílám. jenže tohle je přesně ten typ tvrdé hudby, kterej nikoho moc nezajímá. :-) Prostě to beru jako určitou výpověď o nějaké osobní posluchačské době. Když tu kapelu dvou kudrnáčů dneska srovnám s věcma co dělaj QOTSA, OPETH, MASTODON, tak hoří jak papír. :-)

Stray: Debut od The Mars Volta mám někde doma, ale od té doby, co jsem si ho koupil, jsem ho neslyšel snad ani jednou. Určitě to nebyla špatná deska, ale s odstupem času moc nechápu, proč jsem si ho do sbírky zařazoval, když podobnou hudbu vlastně skoro vůbec neposlouchám (pravděpodobně jsem se tenkrát nechal zblbnout těmi nadšenými recenzemi). To samé platí o Toxicity od System Of A Down a Calculating Infinity od The Dillinger Escape Plan, což jsou sice skvělá alba, ale už si je pravděpodobně nikdy nepustím. Dost mě mrzí, že jsem si místo podobných CD nekupoval raději klasiky od Obituary, Monstrosity nebo Suffocation, z nichž dnes mnohé už není možné běžně koupit, ale tenkrát byly ještě celkem běžně k sehnání. :-(

Josef: Řekl bych, že Danzig nikdy „hvězda“ v pravém slova smyslu nebyl, ale začátkem 90. let byl relativně populární. Nevím, jak se na tom podepsalo to v recenzi zmíněné turné s Metallicou, ale myslím, že se prosadil hlavně díky svému hitu Mother, který tenkrát dost často pouštěli na MTV a podobných hudebních kanálech. Důvodem, proč se ho snažila Metallica podpořit, bylo nejspíš to, že jeho původní kapela Misfits patřila k jejich velkým vzorům. Ostatně také natočila cover verze tří jejich skladeb (Die Die My Darling, Last Caress, Green Hell), které pak často hrávala i na koncertech:

https://youtu.be/8sh7gALHByc?t=16
https://youtu.be/ZYfar6RJ6EA?t=76

Všechny tři si s kapelou ostatně zazpíval i sám Danzig:

https://www.youtube.com/watch?v=eQQfjVVHzrQ

Já dneska fandím Francii a Belgii ti určitě postoupí do semifinále. Jinak Danzig hodně vděčí Metallice ta z něj podle mě udělala aspoň nějakou hvězdu. On samotný mi přijde jako trochu namýšleny blbeček , ale je to jenom můj názor. The Mars volta znám jenom jméno já si myslel , že je to něco progresivního jako genesis nebo pink floyd.

Šampionát se dneska dostává do své nejatraktivnější fáze, za kterou považuji právě čtvrtfinálové boje, vsazeny 2 tikety po padesátikoruně na každý:

Uruguay - Francie 2
Brazílie - Belgie 0

Švédsko - Anglie 0

Už je to nějaký měsíc, co si jedu na vlně Teda Nugenta... těžko říct, kam jsem dal posledních 10 let uši, ale diskografie Nugenta a Nugent jako kytarista, to je prostě naprosto stejná veličina jako Motorhead nebo AC/DC a to si myslím, že technicky je kytarově ještě mnohem dál.

Přikládám naprosto nevýznamný song z nevýznamné desky (něco jako Fly on the Wall nebo Snakebite love), který ale naprosto nakopává prdel.

https://www.youtube.com/watch?v=Lah95HL4sm4&t=24s

P.S.: Stále mi chybí poslech kapel Amboy Dukes a Damn Yankees, kde působil jako kytarista.

Po hodně letech jsem vytáhl z police nějaký CD od THE MARS VOLTA, konkrétně to poslední "Noctourniquet" kde už nebyli zas až tak progres...
... no a výsledek mě zaskočil tak že mě vůbec nijak nezaskočil :-), prostě jsem se podivil, jak mě to vůbec neoslovuje (a to mám všech šest alb originál), jak jsem v době vydání (ještě na MP) mohl dát něčemu podobnýmu 100% ??? Asi se jen těžko najde lepší příklad kapely, která byla po určitou dobu módou a hrála si na hrozný umění a přitom jsme se (myslím nás pár blbců co to opěvovali) nechali nachytat na úplně povrchní bezpohlavní cosi. Ještě že je to vyjímka, i tak bych se tím asi neměl moc chlubit :-), ale tady mě ta "ohovnovost" úplně bouchla po letech do ksichtu. :-)))

Candlemass – Nightfall (1987)
Trouble - Run To The Light (1987)
Pentagram - Day Of Reckoning (1987)

Imothep: Moje ségra měla kdysi od A-HA vypálené nějaké cédéčko. Nevím, co to bylo za album, ale jednou jsem si ho nějakým nedopatřením pustil a kupodivu se mi celkem líbilo. Možná od nich ještě někdy něco zkusím, ale jestli jsem to dobře pochopil, tak s Foot of the Mountain asi tedy začínat nemám. :-)

A-HA - Foot of the Mountain (2009) ..... moje velmi oblíbená kapela, mám od nich všechno, nicméně musím proste říct, ze tahle deska je vyteplena od začátku až dokonce(a ne v dobrém slova smyslu) a to jak interpretacne, tak skladatelsky a araznzersky. Proste při jejím poslechu mám pocity jako bych si ve velkém rval do pusy chuchvalce cukrové vaty a prikusoval to žužu.

včera:
DANZIG - 4 1994
dál když člověka zaujme na polici jeden úsek
MASTODON - Remission 2002
MASSACRE - From Beyond 1991
MASSACRA - Enjoy the Violence 1991
MASTERPLAN - Masterplan 2003
dnes něco z
MASSACRA - Sign Of The Decline 1992
MASTODON - Leviathan 2004
MASTODON - Emperor Of Sand 2017
SOILWORK - diskografie od nejnovějšího po nejstarší album

Chroming Rose - Louis XIV a Garden Of Eden, nejlepší dvě desky mého života a k tomu ještě třetí "Master Of Puppets"...

No dopadlo to přesně dle očekávání, otevřený konec, kdy v hořícím rozbořeném táboře nakonec zůstal K.Russell a jeden černoch, zatímco plameny pozvolna uvadají a brzy vše pohltí antarktická zima. Byl to ale gore humus.

Nové verze filmů mě nezajímaj. Bych se snad asi podruhé nedíval ani na tenhle originál, když mě to dokoukání trvalo 36let od odby kdy ten snímek vznikl, což je skoro půlka lidského života.:-)