Tak Littbarski, Matthäus, Brehme, Berthold a Völler je jedinejch pět Němců, co si zahrálo jak finále MS 1986, tak pak i finále na MS 1990. Z Argentinců si oba finálové matche zahráli jenom Oscar Ruggeri, Jorge Buruchaga a Diego Maradona. Stejně je zvláštní jak se u těch fotbalových velmocí po čtyřech letech děsně mění sestava, třeba Brazilci maj šampionát od šampionátu vždy z 90% úplně novej kádr a přitom to jsou vždy jen 4 roky. Ty fotbalový základny v zemích jako Brazílie, Argentina, Německo, Anglie jsou prostě dost velký, třeba Španělsko mě ale za posledních cca 12 let přijde docela konsolidovaný a ta páteř (Casillas, S.Ramos, Xavi, Xavi Alonso, Piqué, Fabregas, Iniesta, ...) držela dost dlouho.

FALCO - Einzelhaft

a Giuseppe Signori z nejlepší ligy světa!

Immo mě taky hodně zajímá, nejzajímavější na tom je, že roli leadera převzal Demonaz, kterej kdysi musel kvůli ruce vystoupit z kapely právě v době, kdy se dostávala do první ligy. A vrací se v době, kdy to jejich nejslavnější období už je zase pryč... jsem na to hodně zvědavej. Až natolik, že možná opráším Battles In The North a Blizzard Beasts. Aaarrrgghhhhh !!!

Stray: Holt kdyžtak budeš muset do každý diskuse napsat deset obdivnejch příspěvků na mou adresu;) OK, udělám i Jihlavu.

Na to se taky těším, zvlášť teď když hodím led na haksnu a skouknu všechny duely včetně zápasů Hondurasu, Egypta a Senegalu! :-)

stray- dobře že nevychází, bude čas na forčus :) tak si sem tam zrekapituluju starší desky. Na Immortal a Kataklysm se těším velmi.

DarthArt: Směle do toho, já tomuhle tématickému okruhu hrozně fandím :-), jde jen o to, jestli nejsi moc zmlsanej z předchozích bujných diskusí, když teď to s diskusemi u Turistiky nevypadá moc plodně, každopádně jsem přesvědčen, že tenhle okruh je zajímavej a případný neúspěch padá na mou hlavu. Napiš i tu Jihlavu, sííím. .-)

Poradíme si s tím pomocí OKOVANÉ TURISTIKY - dnes večer se zhmotní další výlet. Malá nápověda: "... hmmm.... tam, ve stínu hor.... stojí Radegáááásssttt !!!!"

Jak koukám, za celý léto toho moc zajímavého nevychází :-), jistota jsou tedy recenze: GHOST, LIZZY BORDEN (obě červen), IMMORTAL, OBSCURA, HALESTORM (všechny tři červenec) a CLUTCH (srpen), to je ale docela málo článků na tři měsíce, ne? :-) Sám jsem zvědav, jak si s prostorem brzy poradíme.

Deicide - The Stench Of Redemption (2006)

R.I.P.

V hodně věcech to mám stejně jako carcass. Francii jsem fandil už od Espaňy 82´, takže v Mexicu jasná volba, můj nejoblíbenější hráč byl Yannick Stopyra, a pak Dominique Rocheteau!! :-) Papina jsem nebral, to byl cucák co střídal. Jinak ti francouzští "negři" byli v osmdesátkách osobnosti Jean Tigana, ale i Marius Trésor a Gerard Janvion, kteří skončili v Espaně 82, byli borci, z devadesátek pak beru už jen Thurama a Desaillyho. Brazilci v mexicu taky parádní, jejich zápasy se Severním Irskem (3:0) a osmifinále s Polskem (4:0) neměly chybu, pamatuju že jsem mělzákaz se dívat na ten match s Irama (asi kvůli známkám ve škole) a že brácha přiběh z obýváku do pokojíku vyjevenej, že prej Josimar (pravej bek Brazílie) trefil vingl z třiceti metrů, ten samej hráč podobnou parádu pak zopakoval i proto Polsku, Josimar a Julio césar, to byla skvělá negerská dvojice v kádru Brazílie v roce 1986, skvěle se doplnili s těma dalšími dvěma borcema Edinho/ Branco, záloha pak Alemao, Socrates, Junior, Falcao a útok většinou (ve skupině) Casagrande/ Careca, pak Müller/ Careca. Zico vždy střídal, bohužel, byl po zrnění z italské série A (Udine), zápas čtvrtfinále Francie - Brazílie mám také za můj největší fotbalový zážitek, hodně se mě líbila i ta bitva o Falklandy, kde Maradona potvrdil svou cikánskost i genialitu, ale fandil jsem Britům. Zpětně si myslím, že Argentina byla tehdy fakt silná, že to nebyla náhoda ani zásluha jedné ruky, ale byla prostě nejlepší. Gary Lineker byl skvělej i proti Paraguay, v osmifinále, kdy Albion rozstřílel Kokrhely 3:0 a krom dvou gólů Linekera se trefil i Peter Beardsley. Proti Argentině mě v kádru Anglie nejvíc zajal mladý nadupaný záložník černé pleti John Barnes! Pozdější legenda.

největší hrdinové na tom šampionátu byli pro mně Francouzi, tehdy měli super tým s Platinim, Tiganou, Girresem, Papinem, hráli nádherný, otevřený fotbal, ta jejich generace mně neskutečně bavila, byli to všechno gentlemani s velkým srdcem, navíc všichni hráli ve francouzských klubech, byla to typická stará dobrá sladká Francie, ale to bylo poslední generace.....ty další už byly horší a horší, do toho postupně všichni ti jejich negři a arabové, dneska je jejich repre už naprosto o ničem....jejich zápas s Brazílii byl nezapomenutelný zážitek, asi nejlepší zápas, který jsem kdy viděl, to byl fotbal z jiného světa, navíc i Brazilci v té době měli super tým plný neskutečných týpků - Sokrates, Falcao, Zico - bílí gentlemani, s jejich dnešním týmem úplně jiná mentální úroven.....v té době ještě měl fotbal styl.

Ale největším zjevením šampionátu byl pro mně jednoznačně Gary Lineker, tenhle fotbalový gentleman, který nedostal v kariéře jedinou žlutou kartu byl pro mně něco jako osobní vzor, herním projevem, vystupováním, charismatem, jednoznačně můj nejoblíbenější hráč všech dob. Tehdejší vyřazení Anglie tím humusákem Maradonou jsem dodnes nepřekousl :-). Zápas Anglie s Polskem ve skupině byl legendární, Angláni museli zvítězit, měli nůž na krku, a Gary Lineker hrál se zlomenou rukou - a dal hatrick, neuvěřitelný zápas a neuvěřitelný výkon jednotlivce. Mexiko byl první šampionát, který jsem viděl celý a sledoval jsem ho s vyvalenýma očima....:-)

Tady máš ty tři argentinský góly v původním znění s naprosto šíleným argentinským komentátorem. Z toho stadiónu úplně sálá to dusno. :-)

https://www.youtube.com/watch?v=lW5yvrABOpw

Sleduj projev Karola Poláka, ten úplně zpíval, ..."na štadióně Azteka v méchiko sity horúčava, vyše tridsat stupňov...nadmórska výška tritisíceštyrista metrov". Druhej poločas a aktivity obou týmů v ňom udělal ze zápasu drámu, v prvním padl jen jeden gól, navíc až nějak těsně před přestávkou, to když si štóper Argentiny José Luis Brown nabehol na dlhočidný rohový kop, preskočil obráncov Německa (asi Hans Petera Briegela a Gudo Buchwalda) a bombou hlavou prekonal nebohého Haralda Schumachera.:-) V druhém poločase pak Němci z 0:2 srovnali na 2:2 a vše rozhodla nádherná akce na jejímž konci byl únik Jorge Buruchagy, kdy rozhodl o titulu Argentiny, a pak všechno to Maradonovo mazlení se s pohárem Fifa a jeho nepůjčení nikomu ze spoluhráčů. :-)

ten zvuk budí dojem, jako by kapela hrála za stěnou pokoje. Asi díky těm tlumeným výškám. Ale je to lahoda.

stray: budu se koukat:)

valič: zvuk Natural born chaos je hodně specifický, kvalitní, ale zvláštně ,,začouzený" - podobně jako alba IF v té době, nebo ,,Death cult armageddon".

Appalooza - Appalooza

Dnes 20:15 čt sport finále MS v Mexicu 86´: ARGENTINA - NSR 3:2 (1:0) - milník všech milníků! :-)

Zdenos: Natural Born Chaos se mi v době vydání líbilo dost, a to i díky skvělé produkci Devin Townsenda. Nechápu, jak je možné, že byl pro cizí kapelu schopný vytvořit o dost lepší zvuk, než měla tenkrát většina jeho vlastních desek. :-)

Starší desky Allegaeon mě moc nezaujaly (i když jsou samozřejmě kvalitní), tenhle žánr není až tak úplně moje parketa. :-) Proponent For Sentience mě ale celkem baví.

Zdenos: tak tak, presne jak pises. A jakozto velkeho obdivovatele(a myslim i znalce) tvorby a hry Michaela Schenkera me zajimala i era UFO v prvni polovine 80tych let = tedy bez nej(alba z teto ery jsem jako zrejme hodne lidi prehlizel, tak si dpolnuji vzdelani).
Aktualne jsem tedy u Paula Chapmana a musim rict, ze si nevede vubec spatne!