Night flight orch. - novinka
Children of bodom - Follow the reaper
Turisas - The Varangian Way

Na Distortion a Green je vokál Russe Andersona naprosto fámozní. Na albech před Distorion a po Green mám s tím vokálem problém taky. A vlastně i se samotnou hudbou. Nemám rád uječenou polohu jeho vokálu a u Forbidden mě víc sedí ta modernější poloha než to retro, s kterým přišli na Omega Wave. Co bych na albu Distortion obvzlášť vypíchnul je užasný výkon a rozmanitost bících Steva Jacobse.

Shotgun Messiah - Violent New Breed (1993)
Ozzy Osbourne - No Rest for the Wicked (1988)
Phenomena - Innervision (1993)

Souhlas s FORBIDDEN - nejen v kontextu doby strasne nedocenena kapela. Kvalitou si v nicem nezadala s Thrashovymi spickami (nejen) ve sve době. Osobne spatruji problém ve vokalu. Tedy ja s nim problém nemam, ale chapu, ze lidem(a mozna i lidem kolem AR) proste trochu vadilo, ze se Russ Anderson neumi rozhodnout, jestli by byl spis radsi Tomem Arayou nebo Brucem Dickinsonem a tak mixuje oboji. Proste když to prezenu a zjednodusim, tak jak Slayer, tak IM a nakonec mnohe dlasi uspesne kapely v tomhle jasno měly a mají. A je uplne jedno, ze instrumentalne a skladatelsky strci Forbidden většinu z nich hrave do kapsy a mj. kytarovy tandem Calvert/Locicero je asi tak o dve ligy vys nez mj. kytariste od obou zminenych kapel.

KILLING JOKE: no když uz to tu zaznělo....kapela které jsem nikdy neprisel na chut - a zkousel jsem to několikrát. Proste pro me(z toho, co jsem slysel)je to další z prikladu kapel, kde je forma nadrazena nad obsah. Netvrdim, ze je to spatne, hodne lidi si prave v takovem pristupu libuje, ja az na výjimky ne.
Nejen proto je pro me vlastne takřka neposlouchatelna většina Stoner Rocku a hrave to na cele care vyhrava M. Ammott se svým bocnim projektem Spiritual Beggars, který ma ale spis pro zabavu.

gotta: Dík, vychází mě z toho jediné zjištění - mé diskusní posty mají skutečný magnetismus :-), vždyť i na MP (den dva zpátky) následkem toho proběhla newska, že se Dalas chystá zrekapitulovat dvěma články historii KILLING JOKE, na což se docela těším, protože si velice rád doplním mezery ve vzdělání. Já teď docela žeru ten cover "The Wait" v podání METALLICY na EP Garage Days Revi-revisited 87´, ten debut KILLING JOKE vlastně způsobil hodně podnětů, skvělá věc.

Ale jinak je třeba číst hlavně u nás, tak třeba právě aktuálně zveřejněný a povedený report od našeho asijského zpravodaje Subeera.

Sakra Strayi, neměl jsi ty Killing Joke vůbec vzpomínat...nemůžu už pár dní poslouchat nic jiného! Momentálně Absolute Dissent, dneska už potřetí. Jinak zatím top album z 2003, ale i všecky ostatní jsou prostě nádherné.

Ke CORONER jsem si nikdy cestu nenašel, ale je fakt, že FORBIDDEN je hrozně nedoceněná kapela.

Když tak jedu z odpolední šichty a ve sluchátkách MI zurčí ty strojový laufy starých KILLING JOKE má to tu správnou atmosféru bezútěšnosti, zvlášť když je Plzeň něco jako v poválečných letech Manchester, Coventry, Birmingham, kde se chapadla desítek průmyslových hal rozpínají na jižní straně města do dálky pěti kilometrů.:-) Neskutečné tím jezdit po setmění. No a když jsem dnes jen na skok přepnul na novinku Lennyho Kravitze a stihl v zóně jen dvě skladby, musím pouze chválit, bylo to jako rajská hudba, mistrovský kytarový pop - Lenny mě v tomhle vždycky bavil, nejenže je (byl) hitmaker, ale jeho hudba má živočišnost a pořádnou muzikantskou kvalitu, těším se na poslech celého alba.

Distortion od Forbidden je jedno z nejvíce nedoceněných alb v metalu. Naprosto dotažená nahrávka ve všech směrech. Stejně je na tom i Grin od Coroner. Dvě fantastický alba, která si bohužel nezískala takovou oblibu, jakou by si zasloužila.

Imothep: Já už s Queenama začal o víkendu, moc se těším na další.

Zrovna přemítám na vlastní perverzností (hned dovysvětlím). :-) Nechal jsem se najmout agenturou coby brigádník do velkoskladu Lidlu coby "picker", člověk co chodí mezi regálama a podle digitální čtečky co má připlou na ruce sbírá a kompletuje zboží podle e-shop objednávek německých zákazníků, je to něco jako za Prahou Amazon, potřeboval jsem nějak prověřit a zatížit chůzi tu problematickou nohu, ne že bych musel něco podobného dělal za každou cenu, ale zkusil jsem to, mám za sebou jednu směnu, dnes jdu ve vyfasovanej fosforeskující džísce na druhou :-)...jak bych to zatím zhodnotil po dvaceti nachozených kilometrech během osmi hodin? Jednou větou: CHLAPCÍ, DEJTE MI POKOJ, VŽDYŤ JÁ UŽ NEJSEM NEJMLADŠÍ KLUK! Mě prostě zajímalo, jak to po dvaceti letech na těch Borských Polích chodí :-), ty vole přitvrdilo se, těžce, za vším je německá efektivita.

Forbidden – Green (1997)
Forbidden – Omega Wave (2010)

….. uz bych pomalu mohl zacit s téma Queen, když uz nas DarthArt zasobuje tak peknymi historickými clanky ….

Imothep: Mě na tom asi nejvíc zatnulo z toho, že jsi svým vzkazem (seznámkem právě poslouchaných věcí) překryl ten můj. :-) Hele, první dvě alba FORBIDDEN sice mám, ale Distortion nemůžu na Cd sehnat už asi dvacet let a vlastně jsem jej ani pořádně nikdy neslyšel.

Jinak KILLING JOKE, to je přesně wono, po prodeji celé té hnusné fantasy krabice prvních dvanácti cd YES, je to konečně zkoumání historie tím správným směrem!

Forbidden – Forbidden Evil (1988)
Forbidden – Twisted Into Form (1990)
Forbidden – Distortion (1994)

Tak a ted vsichni hodni strejdove vcetne pana domaciho muzete do me smele tesat, protoze jsem ty desky slysel poprve az ted v tydnu …. No co, lepsi pozdeji nez nikdy :o)

KILLING JOKE - Killing Joke 1980
KILLING JOKE - What´s This For... 1981
KILLING JOKE - Revelations 1982
KILLING JOKE - Fire Dances 1983
KILLING JOKE - Night Time 1985
KILLING JOKE - bta 2003

CLUTCH - Book Of Bad Decisions 2018

Kropis: Jasně, už teď to všechno se zaujatým výrazem láduju do zápisníčku.

Doufám, že většina se tu objeví, ale přece jen letošní konec roku je našlapaný, tak kdyby někomu uniklo, nelze sledovat vše, že:
Právě vyšlo:
Lenny Kravitz - Raise Vibrations
Metal Allegiance - Power Drunk Majesty
Monte Pittman - Better Or Worse
Monte Pittman - Betwen The Space

V mém očekávání:
Andrew Stockdale - Slipstream - 14.9.2018
Joe Bonamassa - Redemption - 21.9.2018
Billy Gibbons - Big Bad Blues - 21.9.2018
Slash - Driving the dream - 21.9.2018
Tom Petty - American Treasure - 28.9.2018
Ace Frehley - Spaceman - 19.10.2018
Greenleaf - Hear the rivers - 9.11.2018

https://www.youtube.com/watch?v=EfpOyXj6ELk

...prostě to šlapalo. Když jsem tak přemýšlel, koho mě ten Snake připomíná s tím svým klátivým poposkakováním na pódiu, tak jsem na to nakonec přišel - Jirku Lábuse. :-)

Nebyl, věděl jsem, že tam bude hodně lidí;)
Jinak víceméně souhlas. Strašně jim to přeju.

Pekárek: Nebyls včera na VOIVOD? Velká záležitost. Skoro plný Futurum (kdyby se tam našťouchalo ještě sto lidí už by tam stáli všichni jako škodováci roku 1981 v pět ráno když jeli busem 13A z větrný hůrky na Lochotíně dolů do fabriky), ta kapela mě přijde, že až dneska sklízí komerční plody, že to ty lidi po třiceti letech konečně začali chápat! :-)

Jj předem prohranej boj. Obratem se dostáváme k tomu, že když se míjíš s dobou, ať už je v úpadku nebo ne, můžeš se stavět na hlavu, dělat špičkovou hudbu, ale prostě nemáš posluchače. A ty původní to nezachrání.... Nicméně stále mě nepřestanou fascinovat prodejní čísla starších rockových, a to i náročnějších

Pekárek: trestuhodně opomijena deska a řekl bych, ze klenot a jedna z nejlepších nahravek, které u nás vůbec kdy vyšly. Bohužel u “publika” propadla a skončila ve výprodejch(kde jsem ji za kilo koupil kdysi i já). Pokud ale uvazis, ze v době jejího vydání u nás kralovala zvěrstva jako Divokej Bill(a dnes to v podstatě není o moc lepší), tak je z dnešního pohledu jasné, ze u tuzemské masové posluchacske obce s jejím zvracenym hudebním nevkusem ta deska vlastně nikdy neměla šanci.

Pražský výběr - Běr. Posloucháno až teď - velmi dobrá deska. Zpětně si myslím, že byla v té době dost podceněná. Na to, že vyšla v edici Nova:))))