je možný že tu byl dneska nějakej vir? asi je to hloupá otázka ale zajímá mě to :D

Prong - Rude Awakening (1996)
Red Harvest - Cold Dark Matter (2000)
Killing Joke - Killing Joke (2003)
Ministry - Houses Of The Molé (2004)
Strapping Young Lad - Alien (2005)
Abigor - Fractal Possession (2007)
DHG - Supervillain Outcast (2007)

PRONG - Zero Days
PRONG - Carved Into Stone
PRONG - X - No Absolutes

Stray: Tak to jsem nevěděl, ale stejně máš pořád výhodu v tom, že si to zboží můžeš vyzvednout osobně a odpadá tím riziko, že ti ho poškodí nebo dokonce ztratí pošta nebo jiná doručovací služba.

Valič: Štěstí? Co je to štěstí? Odpověď známe. Hele, dneska už Music records funguje z velké části jako net-shop s vlastním skladem a balícím mančaftem, co to lifruje do celé Republiky. Není vůbec nutné v tom městě, kde krám je, i bydlet. :-)Tedy tak se mě to jeví, už úplně odpadlo to, když někam přijdeš a probíráš se regálama, céda tam už vystavený nemaj, chodím tam už s tím, že něco konkrétního chci a oni mě to z těch fochů v zákulisí vyndaj. Mám spíš pocit, že Plzeň pokud měla doposud štěstí, tak v tom, že jako dříve rovněž stěžejní průmyslové centrum Republiky nedopadla jako Ostrava.

Stray: To srovnání bylo hodně přehnané a pro sběratele ty fyzické nosiče samozřejmě svou hodnotu pořád mají. Mám pocit, že v USA a západní Evropě je o vinyly, CD a dokonce i kazety pořád ještě celkem zájem, zvlášť mezi fanoušky tvrdších žánrů. U nás je to bohužel o něčem jiném.
Ty ani nevíš, jaké máte v té Plzni štěstí, že tam máte ty Music Records. Já jsem byl minulý týden v Brně a tam snad není jediný kamenný obchod, který by měl aspoň trochu slušnou nabídku novinek na CD. Sice pořád někde čtu, že už je to mrtvý formát, ale to se jednu dobu říkalo i o vinylech. Zatím jich vychází pořád ještě dost, i když samozřejmě v nesrovnatelně menších nákladech než dřív (počty prodaných nosičů, za které se dnes dostávají třeba platinové desky, jsou už vyloženě směšné).
Já už toho sice teď moc nekupuju, ale občas si něco do sbírky ještě přidám. Většinou se jedná o re-edice klasik z 80. a 90. let, kterých teď vychází relativně dost. Dokonce znovu vycházejí i ty staré desky Pungent Stench, které jsem už dlouho marně sháněl (taky má konečně vyjít jejich poslední natočené album, jehož vydání bylo kvůli sporům v kapele dlouhé roky odkládáno).

Pokud někdo chce kvalitní český seriál tak doporučuji svět pod hlavou nebo Kosmo.Ty se opravdu povedly a stojí za zmínku a supr recenze debutu Torr, i když to byl asi pořádný boj to dokončit. Myslím si, že sbírky CD mají smysl pro další generace.

Valič: ono je to spíš tak, že valnou část originálů jsem si ponakupoval až v době po nástupu internetu, řekněme po roce 2000, předtím jsem prostě chodil do půjčoven a nahrával si vše na kazety, takže tím pádem ani nedošlo k znehodnocení jelikož jsem to už kupoval za ty lidštější ceny.

Valič: Ale já si nemyslím, že s příchodem internetu spadla cena hudebních nosičů, zatím jsem prodal většinu z toho, co jsem prodat chtěl a jelikož jsem to taky nenakupoval za bůhvíjak vysoké ceny (cca 250,- kus), tak jsem ani neprodělal. Pro lidi, který hudbu sbíraj, to má cenu pořád, v krámu céda seženeš za polovic co před dvaceti lety, prostě kupuješ, někdy prodáváš, ta cena rocku ze sedmdesátek se navíc pohybuje do dvou kil za kus, není problém, KOPU ROVINU! :-)

Zdenos: Zájem bejval, to nepopírám, taky můj přístup k věci byl jinej v pětadvaceti a je jinej mezi pětatřicítkou a pětačtyřicítkou, z toho co proběhlo jsem vydedukoval, že nejlepší je do ničeho se moc nesrat. Samosebou že jsou ženský povahově takový a makový, a protože jsem nikdy nebyl moc akční, tak jsem potkával spíš ty makový, jelikož ty takový už byly od osmnácti-dvaceti samosebou dlouhodobě obsazený. Život nějak plynul. :-)

Taky asi nejsem flegmatik, spíš bych se nazval křížencem několika charakterů, je fakt, že mě působení uvnitř bujaré společnosti moc nenabíjí a v reálném životě nemám potřebu být nějak vidět. Občas mě něco nasere, ale za cholerika se nepovažuju ani náhodou. Já bych řekl, že je to křížení těch tří zbylých. No a té melancholie z věkem taky ubylo, zkrátka mám pocit, čím víc let, tím menší společenský život a větší pohoda.

Nemám ty roky co ty, natož Záviš :)), ale není ta obrana proti vztahů spíš pohodlnost? Za tebou se musí otáčet ne?
Jinak já flegmatik nejsem ale chci si postupem času aspoň něco z té povahy osvojovat. Klid a vyrovnanost jsou ty cíle.

Nejvíc mě štve, že mě ten seriál jednu chvíli už začal vyloženě bavit a pak ta jeho úroveň najednou spadla na úplné dno. Ten námět byl celkem originální, ze začátku tam byly i celkem zajímavé nápady a povedla se i některá camea známých herců. Mě asi nejvíc zaujala ta vedlejší dějová linie s tou sbírkou pornokazet, kterou Karlův otec shromažďoval za minulého režimu, a která po převratu ztratila cenu. Trochu mě to připomíná situaci, do které se dostali s příchodem internetu sběratelé hudebních nosičů. :-(

Stray: S ženami se vždycky nějak vyjít dá, jen si člověk musí uvědomit, že mají v hlavě nainstalovaný trochu jiný software než my, normální lidi (v některých případech ještě navíc silně zavirovaný). :-)

Zdenos: Zas nechci aby to vyznělo nějak striktně. Prostě si z něčeho podobného už dávno nedělám žádný vrásky, život nějak plyne. Buď rád, že mám tím pádem čas dělat tenhle web.

Zdenos: Není flegmatik jako flegmatik, nelze pragmatického člověka, co si ženský už zmapoval a nepřikládá jejich názorům nějakou větší důležitost, srovnávat s nějakým vychcaným flákačem, hochštaplerem a vometákem, ne? :-) JÁ HRAJU ROVINU a i proto mě bytosti s potřebou měnit člověku život přes práh nesmí. Ženská si, i v době pohody a míru, vždycky problém vymyslí, na mě je to moc adrenalinu...

Přesně, Dabing Street děsně zklamal, po čtyřech dílech jsem si myslel, že půjde o dobrej projekt. Bavil mě tam jen Krobot, bohužel tam byl dočasně, od nějakého šestého díla to byl shit, budu se muset už do nějakýho toho scénáře pustit, matra je dost, jen začít, musím tu českou kinematografii zachránit. I když si nejsem jistej, jestli o tom, že jsou tak v prdeli, ti naši filmaři vůbec ví. S filmem nemám sice nic společného, ale vyprávět situační příběhy mě myslím jde, tak uvidíme, život nějak jde, nějak plyne, no jó nó.:-)

DarthArt: Já jsem se na televizi nikdy moc nedíval a od doby, co mám kvalitní připojení k internetu, už se bez ní obejdu úplně. Občas mě "paní Valičová" přemluví, abych se s ní podíval na nějaký nový český film nebo seriál, ale to je pro mě pak většinou čisté utrpení. Naposled to byl seriál Dabing Street. První půlka se ještě dala vydržet a dokonce jsem se u toho párkrát i zasmál, ale poslední čtyři díly byly tak neskutečně nudné, trapné a depresivní, že kdybych místo nich tu půlhodinu čuměl do prázdné mikrovlnky, měl bych z toho větší umělecký zážitek. :-(

"No jó nó, život nějak plyne, nějak vždycky bude. Měli by jsme zpomalit (dlouhej srk z hrníčku kávy ukrytýho za ponkem), támhle si sedni, budem si ty formy chvíli prohlížet, za hodinu je stejně oběd. Všiml sis toho v jakým stresu jsou tam v tý výrobě některý lidi, to bych nemohl, tady je to naštěstí dobrý, já nevím kde se to napětí v těch lidech bere? Už se těším až budu doma sedět pod pergolkou." (týpek v dílně v nové práci, bezedná inspirace českého pohodářství, v duchu se chechtám jako blázen a snažím se ty věty nezapomínat) :-)))

Šlapeto - k těm já mám naopak alergii, protože tehdy, nějak krátce po revoluci, když se proslavili, je v televizi dávali asi dvě stě osmdesátkrát za sebou. Už jsme se pak smáli, že až zapnem TV, stopro tam bude Šlapeto.

Ale k Hříšným lidem to sedí, to je fakt. Ještě mě napadá Fešák Hubert.

DarthArt: Mě třeba alba The Birthday Party skoro nic neříkají a z Nickových sólovek z let 1984 - 1988 mě vždy baví tak maximálně pět skladeb. Desky z let 1990 - 1996 naopak hodnotím hodně vysoko a patří k mým nejoblíbenějším albům vůbec. Z těch novějších se mi ještě hodně líbí No More Shall We Part a Push The Sky Away, ty ostatní jsou celkem v pohodě, ale moc je neposlouchám (stejně jako obě řadovky projektu Grinderman).

Ten Spirituál Kvintet mi sice nevadí, ale asi bych si ty jejich desky sám nepustil. U nás doma ještě hodně často hrávala kapela Šlapeto, proti které taky nic nemám. Ty písničky, co hráli, mi totiž připomínaly jeden z mých nejoblíbenějších českých seriálů:

https://www.youtube.com/watch?v=ZeZHhUY_Q5s

Valič: No s tím Spirituálem jsem to měl vlastně podobně :) Sám jsem k nim došel až později. Ale těch tisíc procent byla nadsázka, odkaz na debatu někdy z neděle :):)

Zajímavý, Nick Cave mě nikdy nebral, vůbec mě to nebaví, nevím proč. DM samozřejmě jo, nejvíc album Song of Faith. Frozen od Madonny je jedna z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec... velká škoda, že je to v její tvorbě spíš výjimka.

Rage - Welcome to the other side :)