Heathen - The Evolution Of Chaos
V rámci thrashové renesance co proběhla 10 let zpět, trestuhodně opomenutá věc.

Simon and Garfunkel - The Concert in Central Park (1981) .... moc prijemne, mam deluxe verzi a uz se tesim, az se na mrknu i na DVD

Němci dnes stříleli slepými náboji a jinak si s nimi Mexiko poradilo a jejich brankář byl super.

1:0 Javier Lozáno, Mééééchikóóóó, ... Neuer neměl šanci! :-)

skurvení hippie pohádkáři, nenávidím je!!! :-)))

Za poslední tři dny mimo jiné:

Depeche Mode – Ultra (1997)
Depeche Mode – Exciter (2001)
Massive Attack – Mezzanine (1998)
Massive Attack – 100th Window (2003)
Kaviar Kavalier – Bukkake Express (2008)
Kaviar Kavalier – Musik aus Ordinationen (2013)
Ordo Rosarius Equilibrio – Songs 4 Hate & Devotion (2010)
Ordo Rosarius Equilibrio – Vision: Libertine (2016)
Lana Del Rey – Ultraviolence (2014)
Lana Del Rey – Lust For Life (2017)

Teď jsem si ještě po letech poslechl ten debut Yes a celkem mě bavil, takže si možná časem znovu projdu i některá další alba (Tales From Topographic Oceans ale určitě vynechám, to už není jen "ukrutná nuda", ale přímo zločin proti lidskosti). :-)
Taky jsem se podíval na pár jejich starých klipů a zjistil jsem, že to možná ve skutečnosti nebyli až tak nudní suchaři, jak jsem si myslel. Nejvíc se mi líbila druhá polovina následujícího videa, kde členy kapely pronásleduje po městě nějaká vyšinutá abatyše, aby si je nakonec odvezla na loďce neznámo kam. :-)

https://www.youtube.com/watch?v=G2DQua8h82M

Mě se prostě líbí jenom album "90125" (1983), tam byl ten odklon od art-rocku jasně patrnej a jsou to prostě povedené AOR hymny, oproti kterým jsou i poslední GHOST docela crap.

Tales From the Topografic Ocean je nejnáročnější na poslech a pro posluchače co tomu neholduje to musí být ukrutná nuda.Chce to více poslechů.Drama je právě jedno z nej alb od Yes.Z těch novějších stojí za zmínku i Magnification.

A s THE DOORS to máš taky všelijak, co si pamatuju. :-) Album "Drama" jsem zatím neslyšel, ale "Tales From the Topografic Ocean" mě dalo slušnou sodu, do bazaru to nesu v úterý, tak to stihnu doposlouchat. jako už ten název alba, DRAMA, dost vypovídá o náhledu těch lidí na to jak dělat umění. Strašné.

Stray: jsi dost kruty k YES, ale svým zpusobem to chápu. Ja to mam podobne prave se zminenymi Jethro Tull, asi si k nim proste cestu nikdy nenajdu.
Jinak k YES, stejne jako u JT se jim neda uprit obrovsky vliv na spoustu progrockovych/metalovych kapel. S tim zpěvem = ano, mel jsem s tim podobne problémy, musel jsem si na Andersonovu barvu a rozsah hodne zvykat(podobne jsem to mel ale třeba také s Rush nebo i Dream Theater). Pokud te az tak irituje, zkus třeba album Drama, kde zpiva Trevor Horn. Jinak ja osobne mam radsi spis tu 80tkovou tvorbu, pocinaje prave Drama nebo 90125, jednim z jejich vrcholu je pro me album Talk z roku 1994 a to i po zvukove a produkcni strance. Proste mam celkove radsi jejich tvorbu s Rabinem nez tu s Howem.

Už to radši nerozebírejme.:-)

Já si teď promýšlím náměty na další články, na další Asylum a tak dále a tak podobně, celkově prostě výhled na nadcházející období, aby se to zábavně psalo a ještě zábavněji četlo a mělo to nějakou kontinuitu a trvanlivost, no a nějak nic moc nepřichází, takže jsem z toho pár dní nervózní, protože psát úvodník na téma - jak lidi můžou vůbec chodit na Metal Forever a ze své vůle dokonce tamější články číst a celé dočíst, prostě takovej článek mě přijde docela na hovno :-))), takže čekám na něco pořádnýho.

Tak stránky jsou jinak pěkný i recky si rád přečtu.Vždyť to ti nikdo nebere,ani jsem to nemyslel jako že to děláš na prd,byla to jen reakce na ty Honzíky a taky si myslím,že zas tak velká urážka to není a ani jsem to jako urážku nemyslel. :)

Tak o muzikantské kvalitě YES nikdo nepochybuje. Chtěl jsem jen vyjádřit, že to nikdy nebude kapela pro mne. To i JETHRO TULL sedmdesátých let jsem časem pochopil, ale u YES mě to nejde. za nejlepší kousky považuji asi ty dvě nejznámější - tedy Fragile a Close to the Edge. Ty první tři desky mě přijdou docela nevýrazný a ty po vrcholu 1971-72 zas moc umělecký a nudný, je to jedna z těch kapel, u který vím, že prostě nikdy... že se ten názor nezmění.

A chceš něco prozradit? Mě to "božskému recenzentovi" vážně docela urazilo a ten smajlík na konci mého vzkazu (19:59) je tam jen aby se neřeklo. Ne že bych měl chuť přestat psát kvůli tomu recenze, ale cítím vyčerpanost a pokud nenajdu nějakej novej zajímavej formát článků, tak ten plyn fakt uberu, protože tohle je oběť života tady tenhle web.

ACCEPT - Metal Heart

nejdřív jsem chtěl dát nové JP spíš abych byl aktuální, haha
teď si brázdím v Audi 200 quattro a buzny v modrých projmutých sakách čumí
JP dám potom, určitě

Tak "božský recenzent" snad není zase až tak velká urážka, ne? :-)

Já jsem od Yes nic neslyšel snad víc než patnáct let a nemůžu říct, že by mi ty jejich desky nějak zvlášť chyběly. Objektivně musím samozřejmě uznat, že se jedná o geniální muzikanty, ale z těch známějších art rockových kapel jsou pro "civilisty" asi nejmíň stravitelní. Já u nich mám největší problém se zpěvem a taky je ta hudba na mě místy už dost náročná. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem od nich nejčastěji poslouchal debut, na kterém hráli ještě relativně normální písničky. :-)

Tak musel jsem si rýpnout.Vždyť je to legenda tak si snad zaslouží trochu úcty ne.Já mít doma jejich nejlepší kousky tak mne ani ve snu nenapadne se jich zbavovat.Nepotřebuji doporučovat nic jen jsem zareagoval protože pro mne to žádní Honzíci nejsou.:)

...A to ironické "božskému recenzentovi" se jistě promítne do četnosti zveřejněných článků v nadcházejícím období, pět let chodím s kůží na trh pouze za sebe, neschovávám se jako nějaká snadno zaměnitelná součástka v nějakém týmu, mám tudíž pocit, že se můžu i v diskusi svobodně a občas i kriticky vyjádřit, pokud se ti to nelíbí, rád doporučím jiné stránky, ať už plné lidové prostoty či přezíravého elitářství.:-)

Jinak kdyby měl o tu krabici někdo zájem, tak za 1100,-Kč bych jí prodal, má cenu 1300,- a v bazaru mě za ní slíbil 900,-, jsou to takový docela chudý digipacky (nebo naopak noblesnější papírový pošetky - páč jsou z lepšího pevnějšího papíru a jsou rozkládací), do toho okrasná krabice, poster létajících kamenů na kterých rostou nějaký stromy, a celkově to má nějakou úroveň, jde o 12 řadovek vydaných mezi roky 1969 a 1987.

Yes jsou výborná kapela mám je rád.To,že to panu božskému recenzentovi nevoní neznamená,že tam je něco špatně. :)Proč hodnotíš něco pro co očividně nemáš vůbec hudební cit? :)

Ti YES, to jsou děsný Honzíci! :-) Jestli je mezi art-rockovými legendami jedna, kterou fakt nikdy nezačnu poslouchat, tak jsou to oni. Celý příběh začíná asi takhle: ještě když jsem měl peníze na rozhazování a taky nároky na slevu v M.Records, tak jsem si koupil takovou krabici s prvními dvanácti jejich řadovkami, jen v takových papírových pošetkách (zhruba cd za kilo), s tím že časem si to začnu poslouchat a když se mě to nebude líbit, tak to prostě můžu kdykoliv prodat, dát do bazaru nebo to někomu dát, no a nebo se to naučit poslouchat. Teď v červnu se objevil první několikadenní úsek kdy na ten poslech mám čas, soustředěně, pořádně si to vychutnat. Výsledek? Mám za sebou asi osm řadovek a docela se mi líbí jenom jedna, jinak všechno absolutně neposlouchatelné, tohle fakt nikdy, nikdy to nedám, ta ukníkanost a do toho klasicistní prstolamy a výrazné klávesové kudrlinky. ta jediná deska, která se docela dá je 90125 z roku 1983, což byl vlastně přechod k popovému AOR zvuku! S tou kapelou nelze ani začít něco navazovat, tam je prostě všechno špatně.:-)