Grand Slam - Twilight´s Last Gleaming

Godsmack - Faceless
Godsmack - 1000hp

W.A.S.P. - W.A.S.P. (1984)
Metal Church - Metal Church (1984)
Judas Priest - Defenders Of The Faith (1984)
Manowar - Hail To England (1984)
Iron Maiden - Powerslave (1984)
Metallica - Ride The Lightning (1984)
Mercyful Fate - Don´t Break The Oath (1984)

Kataklysm - Victims of the fallen world
Deicide - Stench of redemption
Lindemann - Skills in pills
Sodom - In war and pieces

a soundtrack k songům z období války ve Vietnamu z YT (též L. SKYNYRD, Mamas and papas)))

Death Angel - Act III 1990

Stray: ty “změny” sestav jsou zavádějící. Argentině oproti rokum 1986 a 1990 chyběli ve finále vykartovani Giusti, Batista a Olarticoechea, kteří ale oba šampionáty hráli. A to nepočítám zramovaneho Pumpida jeste v základní skupině.

recenze GHOST zítra - je to napsané, ale potřebuje to den zrát.

Periphery - Juggernaut - A/O (2015)
Periphery - Periphery III Select Difficulty (2016)
Gojira - Lenfant Sauvage (2012)

taky koukám na čtsport. Ta španělská zlatá (polobarcelonská) sestava, dosáhla vrcholu v mladým věku. Ti hráči drží de facto deset let ( 2008-2018)

Tak Littbarski, Matthäus, Brehme, Berthold a Völler je jedinejch pět Němců, co si zahrálo jak finále MS 1986, tak pak i finále na MS 1990. Z Argentinců si oba finálové matche zahráli jenom Oscar Ruggeri, Jorge Buruchaga a Diego Maradona. Stejně je zvláštní jak se u těch fotbalových velmocí po čtyřech letech děsně mění sestava, třeba Brazilci maj šampionát od šampionátu vždy z 90% úplně novej kádr a přitom to jsou vždy jen 4 roky. Ty fotbalový základny v zemích jako Brazílie, Argentina, Německo, Anglie jsou prostě dost velký, třeba Španělsko mě ale za posledních cca 12 let přijde docela konsolidovaný a ta páteř (Casillas, S.Ramos, Xavi, Xavi Alonso, Piqué, Fabregas, Iniesta, ...) držela dost dlouho.

FALCO - Einzelhaft

a Giuseppe Signori z nejlepší ligy světa!

Immo mě taky hodně zajímá, nejzajímavější na tom je, že roli leadera převzal Demonaz, kterej kdysi musel kvůli ruce vystoupit z kapely právě v době, kdy se dostávala do první ligy. A vrací se v době, kdy to jejich nejslavnější období už je zase pryč... jsem na to hodně zvědavej. Až natolik, že možná opráším Battles In The North a Blizzard Beasts. Aaarrrgghhhhh !!!

Stray: Holt kdyžtak budeš muset do každý diskuse napsat deset obdivnejch příspěvků na mou adresu;) OK, udělám i Jihlavu.

Na to se taky těším, zvlášť teď když hodím led na haksnu a skouknu všechny duely včetně zápasů Hondurasu, Egypta a Senegalu! :-)

stray- dobře že nevychází, bude čas na forčus :) tak si sem tam zrekapituluju starší desky. Na Immortal a Kataklysm se těším velmi.

DarthArt: Směle do toho, já tomuhle tématickému okruhu hrozně fandím :-), jde jen o to, jestli nejsi moc zmlsanej z předchozích bujných diskusí, když teď to s diskusemi u Turistiky nevypadá moc plodně, každopádně jsem přesvědčen, že tenhle okruh je zajímavej a případný neúspěch padá na mou hlavu. Napiš i tu Jihlavu, sííím. .-)

Poradíme si s tím pomocí OKOVANÉ TURISTIKY - dnes večer se zhmotní další výlet. Malá nápověda: "... hmmm.... tam, ve stínu hor.... stojí Radegáááásssttt !!!!"

Jak koukám, za celý léto toho moc zajímavého nevychází :-), jistota jsou tedy recenze: GHOST, LIZZY BORDEN (obě červen), IMMORTAL, OBSCURA, HALESTORM (všechny tři červenec) a CLUTCH (srpen), to je ale docela málo článků na tři měsíce, ne? :-) Sám jsem zvědav, jak si s prostorem brzy poradíme.

Deicide - The Stench Of Redemption (2006)

R.I.P.

V hodně věcech to mám stejně jako carcass. Francii jsem fandil už od Espaňy 82´, takže v Mexicu jasná volba, můj nejoblíbenější hráč byl Yannick Stopyra, a pak Dominique Rocheteau!! :-) Papina jsem nebral, to byl cucák co střídal. Jinak ti francouzští "negři" byli v osmdesátkách osobnosti Jean Tigana, ale i Marius Trésor a Gerard Janvion, kteří skončili v Espaně 82, byli borci, z devadesátek pak beru už jen Thurama a Desaillyho. Brazilci v mexicu taky parádní, jejich zápasy se Severním Irskem (3:0) a osmifinále s Polskem (4:0) neměly chybu, pamatuju že jsem mělzákaz se dívat na ten match s Irama (asi kvůli známkám ve škole) a že brácha přiběh z obýváku do pokojíku vyjevenej, že prej Josimar (pravej bek Brazílie) trefil vingl z třiceti metrů, ten samej hráč podobnou parádu pak zopakoval i proto Polsku, Josimar a Julio césar, to byla skvělá negerská dvojice v kádru Brazílie v roce 1986, skvěle se doplnili s těma dalšími dvěma borcema Edinho/ Branco, záloha pak Alemao, Socrates, Junior, Falcao a útok většinou (ve skupině) Casagrande/ Careca, pak Müller/ Careca. Zico vždy střídal, bohužel, byl po zrnění z italské série A (Udine), zápas čtvrtfinále Francie - Brazílie mám také za můj největší fotbalový zážitek, hodně se mě líbila i ta bitva o Falklandy, kde Maradona potvrdil svou cikánskost i genialitu, ale fandil jsem Britům. Zpětně si myslím, že Argentina byla tehdy fakt silná, že to nebyla náhoda ani zásluha jedné ruky, ale byla prostě nejlepší. Gary Lineker byl skvělej i proti Paraguay, v osmifinále, kdy Albion rozstřílel Kokrhely 3:0 a krom dvou gólů Linekera se trefil i Peter Beardsley. Proti Argentině mě v kádru Anglie nejvíc zajal mladý nadupaný záložník černé pleti John Barnes! Pozdější legenda.