Prince - Purple Rain Deluxe edition 2017. Doporučuji!

K cíli kus cesty zlej
Síly rychle docházej
Nesmíš v žádným případě to vzdát!
Nesmíš nikdy, nikdy se dát!
Nesmíš se vzdát!
:D

zdenos:
´Ohněm´ mám doma a je to opět dobré, vymakaná hudba, výborný texty...
(ty vole, když jsem si po koncertě s Mistrem plácnul, tak jsem si uvědomil: touhle rukou tu všechnu zázračnou hudbu stvořil :)

Tady se mi líbí, tady je to svoje.

MIDNIGHT OIL - Blue Sky Mining

Meres: Recenze nových BLACK LABEL SOCIETY bude, ale dej mi minimálně týden čas.

BLACK LABEL SOCIETY - Grimmest Hits.

Bude recenzia? Podľa mňa vydarený materiál.

slyšel někdo nejnovějšího Doda - Ohněm (2016)?

V rámci glam-metalového (sleazy rockového) seriálu ještě schází profily: KIX, SLAUGHTER (dvě věci co by měly proběhnout ještě do konce února), a dál pak VAIN, QUIREBOYS, WARRANT, VIXEN, WINGER, TYKKETO, ENUFF Z´NUFF, LOVE/HATE, MR.BIG, DANGER DANGER, JOHNNY CRASH, TIGERTAILZ, SHOTGUN MESSIAH, PRETTY BOY FLOYD a FIREHOUSE. Na tyto kapely se dostane zas po půlroce, případně po roce.

Caravan - If I Could Do It All Over Again… (1970)
Caravan - In The Land Of Grey And Pink (1971)
Khan - Space Shanty (1972)
Camel - Mirage (1974)
Camel - Moonmadness (1976)
Wishbone Ash - Argus (1972)
Wishbone Ash - There´s The Rub (1974)

KELDIAN – Darkness And Light – nevím jestli nejlepší, ale rozhodně moje nejoblíbenější album roku 2017. Parádní melodie made in Norway aneb nejen black metalem živa jest tamní hudební scéna. Refrén, v závěru nádherně gradující, skladby Crown Of Starlight ne a ne dostat z hlavy. Asi se mi tam usadil červ - rodičové sledující se svými ratolestmi Spongeboba jistě vědí :-)

ORPHANED LAND – Unsung Prophets And Dead Messiahs – roste to, roste, tohle se Kobimu a spol. povedlo. Už úvodní The Cave je hymna jak sviňa.

VULVAGUN – The Painful Road To Eden – kapela s podivným názvem servíruje překvapivě solidní power metal.

FIREHOUSE – Hold Your Fire

SAXON - Thunderbolt (2018) ... dobrá placička!

THERAPY? - Troublegum (1994)

Pink Floyd - Meddle (1971)
Pink Floyd - The Dark Side Of The Moon (1973)
Pink Floyd - Wish You Were Here (1975)
Pink Floyd - Animals (1977)
David Gilmour - David Gilmour (1978)

Tu Gilmourovu sólovku jsem si pustil hlavně kvůli skladbě There´s No Way Out Of Here, kterou převzal od kapely Unicorn, jejíž album Too Many Crooks z roku 1976 produkoval. Později ji nahráli i Monster Magnet, ale ta Gilmourova verze se mi z těch tří zdá nejlepší. Pro srovnání:

https://www.youtube.com/watch?v=1xUD6MWmSAc
https://www.youtube.com/watch?v=PDssNn8PvDU
https://www.youtube.com/watch?v=6TS8nii_HJ8

Fenris 13: Novinka Orphaned Land zní opravdu slibně. Zatím jsem ji slyšel pouze jednou, takže bych se srovnáváním s jejich starší tvorbou ještě počkal. Ta deska každopádně patří k tomu nejlepšímu, co v metalu od začátku roku vyšlo (ještě jsem dost zvědavý na Tribulation a švédské Shining, jejichž nová alba sklízejí dost nadšené ohlasy). Včera jsem zkusil i nové Pestilence a vypadá to, že se jim ten druhý comeback mimořádně vydařil:

https://www.youtube.com/watch?v=brrr5WT8vSA

Stray: Kapely přece nemůžou nijak ovlivnit to, odkud pocházejí. Na tom, že vydavatelství pak případně ten relativně exotický původ využívají k propagaci jejich alb, nevidím nic špatného. Vždyť je to v podstatě jejich práce.

"momentálně je to mix progresivnéh metalu, velmi melodického deathu, do toho blízkovýchodní vlivy" NO PRÁVĚ, NO PRÁVĚ, já to úplně slyším. :-) U mne původ neznamená koření, nejradši mám když to Švédové, Angláni a Amíci právě vylezlí z garáže rozjedou v strhujícím rock´n´rollovém duchu a neřeší píčoviny. Všechny ty metalové mixtury a slátaniny, kterým se dávaj nějaké umělecké nálepky, to je všechno na hovno! :-)

Hmmm, původ sice dodává nezbytné "koření", ale kvalita tam je :-) A momentálně je to mix progresivnéh metalu, velmi melodického deathu, do toho blízkovýchodní vlivy, hostující pánové Kursch (Blind Guardian) a Lindberg (At The Gates), prostě radost poslouchat. Ale naprosto chápu, že té hudby je kolem hafo a jsou i jiné starosti, že :-)

ORPHANED LAND? Kapela, kterou mám spjatou výhradně se svým působením na MP (to jméno mě tam poletovalo okolo hlavy), v životě jsem si nepustil ani jednu skladbu. Geografickej původ (v tomto případě využívanej jako zajímavost) na mne u rock´n ´rollové a metalové hudby nedělá žádný dojem, jsem vůči němu imunní, mám představu, že to jsou nějací izraelští Moonspell nebo něco na ten způsob.

Orphaned Land - Unsung Prophets And Dead Messiahs - parádní album, tohle válcuje i Mabool. Návrat drsného vokálu v některých skladbách tomu ohromně prospěl. Bude recenze, Strayi?

je to hrozně divný, ale aniž bych ten odkaz pustil - tak jsem si tipy D.Bowie.

A k tomu tajný tip přímo na tenhle song... Kterej byl dost zásadní v mém životě, ale o tom zase jindy :)

Diabolos Rising - 666 (1994)
Dodheimsgard - 666 International (1999)
Neo Inferno 262 - Hacking The Holy Code (2008)
Aborym - Psychogrotesque (2010)
Abigor - Leytmotif Luzifer (The 7 Temptations Of Man) (2014)

Zdenos: Různé space rockové a experimentální psychedelické kapely poslouchám už někdy od poloviny devadesátek, nicméně během předchozích let jsem na podobnou hudbu měl náladu málokdy. Nedávno mě zase začala celkem bavit, jen si musím dávat pozor, abych si ji jako kulisu nepouštěl při práci, která vyžaduje zvýšené soustředění a není při ní možné podvědomě telepaticky komunikovat s bytostmi z jiných planet a dimenzí. :-)

Mimochodem, můj vůbec nejoblíbenější "kosmický song" nazpíval také nefalšovaný mimozemšťan (R.I.P.).

https://www.youtube.com/watch?v=iYYRH4apXDo

to Valič: ty ted hodně valíš space :) já ty Hakwind zkoušel, a je to příjemnej poslech, fungujou i jako ta kulisa - aspon u mě