Asi se zase dostaneme k tomu stavu mysli, ALE víš co jsem poslední dobou zjistil? Že mě nejvíc vysává diskuse s lidma, kteří si jsou sami sebou hrozně jistí, kteří nepochybují, třeba NEVÍ a NEPOCHYBUJÍ, a navíc zjišťuji, že těchto lidí je v nově příchozích generací stále víc a víc, to je opravdu velmi nepříjemné, já tomu říkám, čekání na lavinu ve stavu tenze.

hele Stray, zkus to otočit, kde mají lidé tak skvělé podmínky k životu jako tady u nás? Máme skvělou zdravotní péči, o které se jinde lidem může jen zdát, solidní sociální zajištění, jedny z nejlepších bezpečnostních podmínek, nízkou úroveń nezaměstnanosti. Zároveň k těmto výhodám tu máme takovou tu malou českou vzájemnou pohodu, život tu není tak hektický jako v západní Evropě, lidé mají hodně času na sebe. Takže jen tyhle vnější podmínky by ti už samy o sobě měly dodat vnitřní klid :-). Pokud ho nemáš, tak chyba je jen a jen v tobě. Nějaké útěky do Tichomoří nebo do jiných tramtárií jsou o ničem - tam je život pro místní velmi tvrdý, a ten jejich zdánlivý klid a vyrovnanost je spíše jen rezignace. Zatímco tady u nás můžeš svobodně rozvíjet všechny kvality své mysli a dostat se do skutečného stavu "tady a teď" - ne toho rezignovaného jako negři v tramtáriích, ale do skutečného - kdy jsi v každém okamžiku plně bdělý a přítomný. Tvá představa že budeš v bavlněném tričku se skříženýma nohama sedět u dálnice a čumět na auta je jen těžká chucpe, tak to možná mají rezignovaní negři, ale o tom to samozřejmě není. Tady máš ty nejlepší podmínky ke skutečnému prožití své mysli, všechny věci na kterých tak nesmyslně ulpíváš můžeš pustit - a nic se ti špatného nestane, a zároveň když je pustíš, tak ony se ti pak vrátí v daleko větší kvalitě a pak to je konečně zábava :-). Obrazně řečeno když urputně držíš v sevřené dlani kanárka, tak ti časem chcípne, když tu pěst otevřeš a necháš ho bez očekávání odletět, tak se ti do té otevřené dlaně vrátí a třeba ti i něco zazpívá do ucha o tom jaké to je být svobodný v otevřeném prostoru :-)

Já si samozřejmě uvědomuju tu cenu a hodnotu života u nás. Myslím, že je tady super, ale reagoval jsem na téma vnitřního smíření. Protože přes všechny plusy, které vnímám na životě v ČR, tady nelze žít stylem "tady a Teď", nelze vnímat jen přítomnost, ale vždy musíš myslet dopředu, plánovat budoucnost, zvlášť když nerozhoduješ jen za sebe. Někde v tramtárii jim možná stačí trenýrky, bavlněný tričko a kokosová palma, ale to tady pro klid duše prostě nestačí. :-)Tady když budeš v trenkách sedět se skříženýma nohama vedle dálnice a stoicky sledovat celej den auta, tak tě při nejlepším odvezou do Bohnic. .-)

Myslím, že ti uniká kvalitativní podstata té komičnosti české blbosti, vychází z toho, že jsme v běžném životě byli v bezpečí, tzn. hloupost, naschvály a švejkoviny nikdy nevedly k tomu, že by kdokoliv byl za své kousky nebo názory zabit... tzn. můžeš jít vynést koš beze zbraně. A to je dnes nedocenitelná kvalita. To už na západ od nás nebo na jih od nás skoro nikde nejde.

Hm, to je jakoby člověk našel nějakej bytelnej vnitřní mír. Trochu si to dovedu představit, ale v těchto zeměpisných šířkách se to jen těžko dá realizovat, to bych musel odletět na nějakej ostrov v Tichomoří. A to říkám jako člověk, co se neúčastní těch každodenních honiček, ale naopak má svůj svět, ve kterém si to vcelku užívá. Pořád tu dokonalost "vyrovnání se" deformuje ten podvědomej strach z neúspěšnosti v zajištění prostředků nutných pro normální život, přízemní, že? :-) Navíc tady člověk vidí blbce, sotva vyleze z baráku s odpadkovým košem. :-)Když to tedy komicky přeženu.

to Stray - to proto, že ses ještě nepodíval skutečně do mysli, furt jen kloužeš po jejim lepivém povrchu, tibetsky zvaném tzv. "sem". Mysl si můžeš představit jako oko - dívá se na vše kolem sebe, a vše zároveň hodnotí - to co ji přitahuje, to chce, to co se ji nelíbí, to odstrkuje - a jedeš v tom krysím závodě až do zblbnutí. A naopak, když se to OKO podívá do sebe, tak tam objevíš skutečný klid a nekonečný prostor s nekonečným potenciálem, a zároveň i skutečný soucit. No a potom už se díváš na vnější objekty zcela jinak.....díky vnitřní stabilitě už nejedeš tolik v těch krysích závodech a je tam ve všem radost

Vztah ke Gorguts? Žádný. Logicky. Jejich hudbu neznám. Nikdy jsem nevydržel dyl než jednu skladbu. Jsou mi vzdálenější než Pet Shop Boys.

Stray: Asi bych měl uvést na pravou míru svůj vztah ke Gorguts. Z některých mých komentářů to tak možná vypadá, ale já rozhodně nepatřím k nějakým jejich velkým fanouškům. První dvě desky, na kterých hráli v podstatě normální death metal, byly celkem v pohodě, i když k úplné špičce žánru je neřadím. Další tři řadovky mám sice ve sbírce a považuji je za hodně originální a do jisté míry i geniální (to, že v kapele hrají špičkoví instrumentalisté, tady snad nikdo zpochybňovat nehodlá), ale moc často je neposlouchám a třeba zrovna do třetího alba Obscura se mi ani za ty roky nepodařilo tak úplně proniknout, i když mě svým způsobem fascinuje. Občas mi připadá, že ta hudba je určená spíš pro mimozemšťany. :-) Carcass: Když čtu tvoje komentáře, tak mi připadá, že svět bereš zbytečně moc vážně a ze všeho děláš příliš velkou vědu. Pro mě je hudba v první řadě zábava a při jejím poslechu nic, co by nějakým způsobem připomínalo peklo neprožívám (i když chápu, že na jiné lidi můžou některé z mých oblíbených kapel působit depresivně nebo v nich vyvolávat negativní pocity). Mě dokážou spíš rozhodit takové ty rozjuchané kapely s falešnými křečovitými úsměvy a nepřirozeně působícími optimistickými texty.

U mě je ta mysl hrozně zvláštní a proměnlivá věc. :-) V podstatě se mám za příčetného a optimistického jedince, ale bohužel to hrozně hapruje následkem nejrůznějších sebemenších vnějších vlivů. :-) To je prostě fakt, se kterým se nedá nic dělat. Jo a GORGUTS je samozřejmě hudba k mučení, on snad existuje na světě někdo, komu ty tóny jejich songů přijdou rajské?

chlapi, prozradím vám tajemství - všechno je mysl, a to, v jakém stavu ji máš, tak takové stavy zažíváš. Takže například to vaše peklo je stav mysli, která je takhle aktuálně nastavena. Z mého pohledu je mi těch lidí líto, že si tohle neštěstí dobrovolně zvolili za svůj aktuální stav vnímání reality, sice karmu neojebeš, ale zase můžeš na ní pracovat, např. já budu ve všech říších existence poslouchat jen desky od Carcass :-)

Stray: On to samozřejmě myslel tak, že tam to album používají k mučení těch hříšníků. Hodně asi záleží na hudebním vkusu těch týraných nebožáků, v případě fanoušků Cinderelly by to zřejmě moc efektivní nebylo. ;-) Co se týče hudby, kterou tam "zaměstnanci" poslouchají při práci, v Tomově diskografii by se určitě pár vhodných "soundtracků" našlo: https://www.youtube.com/watch?v=P0-knE7bSe0

GORGUTS už spíš zní jako hudba z pekla. Ale zatím se mi tam nechce, zatím si chci svůj komický život užít.:-) Značka: "Jasmíniny slzy nikdy více" (narážka na skvělý film Woody Allena a hlavní hrdinku - Cate Blanchett - u které jsem nedávno vypozoroval pár styčných a tak trochu společných bodů, ne většinu, jen se také cítila ve výsadnějším postavení tak nějak více pevná v kramflecích). Život je fakt těžkej, fakt těžkej. :-)

Stray: Cold Lake a příjemná deska? No jak pro koho. :-) Ty se jako slušný, poctivý a pracovitý člověk do pekla určitě nedostaneš, ale pokud by k tomu přece jen došlo, tak vím přesně, které album ti tam budou pouštět: https://www.youtube.com/watch?v=X1X0Bejwnko&t=2009s

Já si těma kecama ze včera a z úvodního odstavce k recenzi "Hordes Of Chaos" tak trochu připravuji půdu pro ty video-komenty, image podání je důležitá a měla by být jednotná, bude to trocha z Woodyho Allena, trochu z Donalda Trumpa a hodně ze mě.:-)

Cold Lake je na Peklo vcelku příjemná deska, ne? :-)Já myslim, že se Fischer nemá za co stydět, no tak jednou zkusil dát do svých skladeb trochu hudebnosti,...:-)

Stray: Jak už jsem několikrát uvedl, já Cold Lake sice nepovažuji za úplný odpad (v rámci objektivity bych mu možná i těch 60% dal), ale z pohledu fanouška rané tvorby Celtic Frost je na něm špatně v podstatě úplně všechno. Pokud někdo tohle album skutečně nenávidí, tak je to Tom Fischer. Zrovna nedávno jsem s ním četl nějaký rozhovor, kde tvrdil něco v tom smyslu, že tu desku od roku 1988 neslyšel, a že pokud existuje peklo, tak ji v něm hříšníkům pouštějí stále dokola. :-)

In War And Pieces stále nepovažuji za nějaké mimořádné album. Jako Fanoušek Agent Orange jsem skepticky hleděl na celou řadu jeho následovníků a ani tohle můj optimismus ohledně SODOM nezvedlo, asi to není na 40%, ale víc než 60% bych tomu nedal a zda-li je to lepší než Cold Lake od CF, to je tedy taky otázka.:-) Na MP bych to nazval permanentní depresí, co taky člověk může dělat v prostředí, kde se na něj lepí nálepky, který mu vytvářej naprosto mylnej veřejnej obrázek. Osobně se mám za velice nehádavého, míromilovného a přátelského člověka, a ne za nějakýho problematickýho, nevypočitatelnýho kverulanta, tohle mám především na mysli. Jasně že člověk byl nucen vyjet, negativně vstupovat do dění, když byl obklopen lidma, který byli schopný při žraní hamburgera trousit věty typu: "No já myslím, že se škodlivost tohoto jídla příliš démonizuje." Ty vole, co to jako je za intíckou mluvu? P.S. Pohled na jednotlivá alba však tyto negativní vjemy neovlivnily, spíš mě v minulé dekádě ona spokojeně thrashová alba od starých klasiků prostě nenaplňovala nějakým nadšením.

Stray: Mě může být současná tvorba Meshuggah i Citron ukradená (i když ta Rebelie opravdu není až tak hrozná), mě spíš šokovalo tvoje hodnocení alba In War And Pieces od Sodom. Chápu, že jsi v té době procházel nějakou krizí, ale 4/10? Já bych dal vyšší hodnocení snad i Cold Lake, které považuji za jedno z nejhorších metalových alb všech dob.

Já prostě nikdy neměl vztah ke kapelám jako CITRON nebo VITACIT. Tedy ve srovnání s rannými thrashovými ARAKAIN a se zahraničními bandy. Nějak mě ti hejvíkáři nedokázali nabídnout nic, co by nebylo jinde. A to jsem třeba poslouchal debut TITANIC "Metal Celebration" vydatně, ale CITRON a VITACIT ne. nevím proč? Asi už ke mě proudili v sezóně 1989/90 zahraniční věci. prostě jsem Radegasta nějak prospal, on vlastně vyšel dřív, než já začal trvale sledovat hudbu, ale z těch mé generaci bližších u nás jasná jednička ARAKAIN (myslím jen v té fázi Proč, Thrash the Trash). Tu recenzi na Rebelii, no nevim, nějak se mi do toho už moc nechce, znajíc jakých upoceností se ten projekt nebyl schopen vyhnout...ale za mne deska dobrá. Valič: Ale no tak, MESHUGGAH jsou kapela, jejíž hudbu nějak vůbec nesleduju a nežeru, to byla nadstavbová recenze, aby to tu bylo krapet rozmanitější, jinak můj vztah k tomuhle není zrovna blízkej.

Valič: Myslím hlavně tuhle věc ("Made FOR Vizovice") https://www.youtube.com/watch?v=IG8WUZCpB28 , kterou řada lidí bere jako něco stěžejního na té desce a pro mne je její refrén ten nejodpornější speedovej kýč, fakt možná jedna ze dvou písniček na tom CITRONU, co se mě hnusí. Zbytek matroše je ale dobrej, hlavně songy "Kain a Ábel", "Hodina dvanáctá" (asi úplně nejlepší kus, tam CITRON zní jak HELLOWEEN v dobách Dark ride!), ale je pravda, že mnoho věcí mne od poslechu dlouho odrazovalo a musel jsem se přemáhat, nicméně ty songy jsou fakt velmi dobře ošetřený, byť ve stylu osmdesátkového metalu, což v případě této kapely nevidím jako problém, spíš mne udivuje, proč se členové tuzemského rockového establishmentu nazývají Rebely? Proti čemu rebelují? Proti čemu brojí? Patrik a Spajk: Já VITACIT ve své době slyšel tak max. v Trianglu a nebo na Rock mapě (byl jsem Arakainista), ale zpětně se mě to jeví, jakože Dodo má/ měl v sobě daleko víc toho americké cítění pro melodický hard rock než britského. Ten debut se jeví jako zručná práce velmi obstojného muzikanta a skladatele, ve své době to určitě mělo šmrnc.