když člověk čte ty hrůzy, co se dějou (a nebo to je dokonce osobní zkušenost- jako tvoje Strayi, s tím kolegou), tak si člověk uvědomí, co jinak běžně řeší za malichernosti a kraviny no. RIP

spajk: Co s těma lidma sakra je? R.I.P., první dvě alba LINKIN´PARK byla povedená, Chester byl hodně obstojnej zpěvák. No já mám teď v hlavě tohle: https://www.krimi-plzen.cz/a/auto-ve-vysoke-rychlosti-narazilo-do-kruhoveho-objezdu/ kolega z práce, ještě v pátek jsem s ním mluvil, v pondělí nepřišel na šichtu a v úterý nám to oznámili. Hrůza. Děs. Dobrej kluk to byl, rozhodně žádnej alkáč nebo tak něco, zodpovědnej pracant. P.S.: Jsem rád, že ses vrátil a překonal to v sobě. :-)

Další oběšení.... http://www.metalinjection.net/latest-news/linkin-parks-chester-bennington-commits-suicide-rip

Zajímavý, že mě Napalm Death nikdy nechytli. Koncert byl dobrej, ale nikdy mě nebavili poslouchat, nevím proč. Ani Scum nebo Enslavement, ani ty novější deathovější věci. Nevím, proč mi to neleze do uší.

Stray: Harmony Corruption je celkem dobrá deska, ale mě se prostě tenkrát zdálo, že na ní N.D. do jisté míry ztratili ksicht a zněli spíš jako nějaká nepříliš originální death metalová kapela. Utopia Banished se mi líbilo o dost víc. Skupina se sice částečně vrátila k tomu původnímu stylu, ale album bylo po všech stránkách na výrazně vyšší úrovni než ty rané nahrávky. Obě zmíněné desky bych hodnotil stejně (90%). Já si od nich jinak pouštím spíš ty novější věci typu Time Waits For No Slave nebo Enemy Of The Music Business, ale paradoxně mám hodně rád i Diatribes, která je z jejich diskografie asi nejvíc "listener friendly". :-) Zdenos: Jestli se ti líbí Samael, zkus si sehnat album Alarm od Malignant Eternal. Vyšlo v roce 1999 stejně jako stylově podobné album Animatronic od The Kovenant, ale na rozdíl něj nebylo příliš úspěšné (on o něm tenkrát hlavně skoro nikdo nevěděl).

ten pejsek a kočička celkem sedí :D Podobně jako to dělali Sybreed. :) Jinak v tom djentu, tam se fakt neorientuju. Zkoušel jsem album nějaké severské djent kapely, bylo to hodně depresivní a vůbec se mi to nelíbilo :) To už si spíš poslechnu ten metalcore (zřídka kdy).

zdenos: ne, to jsem to asi spatne napsal. Resp, kdekdo by je tam klidne soupnul, ale oni spis ty djentove prvky vyuzivaji jako koreni. Jejich muzika je proste tak trochu jak kdyz pejsek s kocickou delali dort, ale v pripade Mnemic se myslim velmi vhodne zvolily ingredience a kuchari se taky posnazili :o)

poslední dobou z toho industrialu/elektra celkem dost točím Samael, a jak starší tak novější desky. Celkem jsem zvědav, jak to bude znít živě na BA.

no, to je zajímavý názor, já bych je djentem nikdy nenazval. Já ale zase prd vím, co to djent je, nemám ty kapely naposlouchaný (messuggah, určitě to píšu blbě, jen z rychlíku). :) Pro mě to byl vždy industrial, typu Fear factory, obzvlášt v těch začátcích

zdenos: ofiko maji pauzu, ale taky uz moc nedoufam. Me se na tech pozdejsich(hlavne na te posledni) libi, jak dokazali skloubit dohromady ty Meshuggah prvky s melodikou a pored tam zachovat charakter a strukturu pisnicky s pomerne silnymi refreny. Nepobiram teda uplne vsechno, ale obcas mam naladu i na takovy typ muziky. A zrovna oni se v zaplave vsech tech djentovych nesmyslu neztraci.

mám za to, že se mnemic už rozpadli úplně :) Bohužel. Mě ta nová alba celkem nic moc neříkala.

zdenos: jojo, ja to same. Old scholar, ale davam sem tam i to novejsi. Pamatuju si zive, jak tehdy me a cele moje okoli prvni(a dalsi nasledujici take)poslech Audio Injected Soul doslova odfouknul ze zidle a to se mi teda moc casto nestava. S odstupem casu mam asi nejradsi desky s poslednim zpevakem Guillaumem Bideau. Videl jsem ho kdysi v praze s jejo jinou kapelou/projektem One-Way Mirror(predskakovali tehdy Soilwork, tusim tak rok 2008 nebo 2009)a tam se mi libil jeste vic. Muzika byla taky vic primocarejsi/rockmetalova, takze zpival snad vyhradne jen melodicky s minimem rvani - nestkutecnej talent a ne moc doceneny zpevak. No a ted si davam zatim posledni Mnemesis.

Valič: Vnímáš Utopia Banished jako kvalitnější desku než Harmony Corruption? Mě osobně vždy brala víc starší z těch nahrávek. Až budeš tam kde si teď možná taky říkáš doma, už tě tam čeká dual-digipack cédo Symphonie of Sickness od CARCASS, právě jsem to kontroloval a opravdu už balík byl převzán, budeš mlaskat nad kvalitou těch zaslaných exemplářů. :-) Já mám dnes den s RUNNING WILD, zatím jsem dal Branded and Exiled, Under Jolly Roger a Port Royal, ale u toho nezůstane, kdo by dnes psal recenze, že jo? :-)

Já si v poslední době hodně pouštím staré desky, které jsem v některých případech neslyšel už víc než deset let (teď mi tu hraje Tyranny Of Souls od Bruce Dickinsona). Většinou se mi ta hudba líbí stejně nebo dokonce i víc než v době vydání, ale zkoušel jsem si pustit první dvě řadovky Napalm Death a ty mě nebavily skoro vůbec. Je ovšem pravda, že jsem je moc neposlouchal ani v těch 80. letech. Z toho starého grindcore mě daleko víc brala debutní alba Terrorizer, Defecation, Brutal Truth, Repulsion a Macabre. Napalm Death jsem začal víc sledovat až od Utopia Banished, předcházející Harmony Corruption jsem měl sice na vinylu, ale tenkrát jsem nebyl zrovna moc nadšený z té částečné změny stylu a desku jsem pak docenil až s dost velkým časovým odstupem.

to imothep: jsem celkem old schoolař, ale Mnemic mám fakt rád, především s prvním zpěvákem. Pro mě je jednička - Audio injected soul (2004). Právě poslouchám: Graveworm - Nutopia

RUNNING WILD - Under Jolly Roger

Mnemic - Sons of the System

Stray: OK, díky, Under Jolly Roger poslechnu, ostatně chystám se na to už asi posledních dvacet let :-). Příspěvkem dole jsem chtěl jen říct, že ani kdybych teď některé kapely (třeba RW) poslouchal denně, nikdy k těm deskám už člověk nemůže mít takový vztah jako k deskám, které slyšel v 15 letech a provázely ho všemi zásadními okamžiky života. Je mi 39 let a z desek, které jsem slyšel mezi 25. - 39. rokem bych jen málo zařadil do své Top Ten, naopak ty, které jsem slyšel mezi cca 15 - 20 rokem by tam byly skoro všechny. Ta nostalgie s tím spojená je holt někdy silnější než kvalita těch desek. Ale to je logické, někdo nedá dopustit na Párply a Sabaty, někdo mladší na Running Wild a Accept, někdo na Hammerfall a někdo ještě mladší bude do konce života vzpomínat na desky Powerwolf a Sabaton. Všechno je (nejen v muzice) relativní a v tom je ta krása :-)...

DarthArt: to si nejsem jist, ale byla to veliká sláva, hráli tam z Německa tuším ještě Stormwitch. Což mi připomíná, že Stronger Than Heaven bylo dalším albem, které silně ovlivnilo mé hudební cítění :-) A samozřejmě Tales of Terror a Beauty and the Beast.Brácha to tahal domů od kámošů nahrané na Sony HF-90. To už teď nikdo nepochopí...Stray: Jo, Jolly Roger je opravdu ideální pro start s RW. Titulní song, Raw Ride, Raise Your Fist, Land of Ice...co skladba to klenot. A s dalším albem se už i v tuzemské televizi nechal vidět klip na Conquistadors...krásné časy :-)

Fenris13: Taky si na to období pamatuju, znal jsem tehdy jen album Under Jolly Roger, což se brzy změnilo. Jednalo se o léto roku 1989 a já byl zrovna na fotbalovém soustředění mezi žákama a dorostem, měl jsem před nástupem na střední školu - z toho soustředění si pamatuju na gól v Neurazech, kterým jsem jako střídající nováček srovnal na 1:1, což bylo vlastně ohromné překvapení, takovej 14ti letej outsider a srovná zápas kde hrajou šestnáctletí, na lehkou šikanu od mazáků a taky na film "Číslo 5 žije", který jsem tehdy viděl poprvé v životě v tamnějším letním kině. Tehdy mě vůbec nenapadlo, že někdy budu jezdit na časté metalové koncerty podobně hvězdných kapel. :-)Každopádně, pokud člověk RUNNING WILD nikdy neslyšel, je právě třetí deska UNDER JOLLY ROGER naprosto ideální start, má v sobě tu temnoty, je nabušená, surová, plná skvělých momentů co dodají sílu. :-)