:-))) Asi jo, ale já se o texty u podobné hudby nezajímám.

AUTOPSY, to sú hlavne odporné texty. čítali ste text ku skladbe Shiteater? No to musí byť výplod chorej hlavy, fuj !

Dík za pochvalu, snažím se. Čeká nás teď nepřetržitá řada recenzí novinkových alb, zachovej tedy přízeň.

Helstar - výborná recenze, na výbornou fošnu (minulá dvě alba byla rovněž vynikající). To samé Hatriot. Stoprocentní shoda!

Ten den se mi taky jeví nejlepší, ještě to musím promyslet/ skloubit s programem fotbalového MS v Brazílii.:-)

Tak sláva, konečně na Masters zpřístupnili jednodenní vstupenky, takže čtvrtek, kde hrají Airbourne a Anthrax je jasná volba :) (Mezi nimi Dream Theater taky nebudu od věci) a aspoň se vyhnu těm šíleným uskupením v dalších dnech :D

V.B.: Neznám. Ze sedmdesátek teď prozkoumávám ROXY MUSIC. Z té dekády mám v oblibě tak 20-30 kapel, na které nedám dopustit, ale věci prosáklé dobovou "bluesovostí" už se mi začínaji zajídat, v tom ranku upřednosňuji zejména největší klasiky.:-) Spíš jdu směrem David Bowie, New York Dolls, Talking Heads, Roxy Music, Iggy Pop, dead Boys, Ramones, než abych pátral po Juriáších, Yesech, Nazarethech, Tůllech, nebo Credencích, BTOčkách a jiných, jsem znuděn přezdobeností i bluesem.:-)

Stray: Co se týče těch 70. let, znáš třeba první čtyři desky Camel (https://www.youtube.com/watch?v=sEQzMxyVaZ4) a první dvě desky Captain Beyond (https://www.youtube.com/watch?v=rD90IWShqqU)? Ti první dost výrazně ovlivnili Opeth (hlavně ty pomalé melancholické pasáže s melodickým zpěvem), ti druzí zase Monster Magnet.

Valič Bulev: Sežeň si. Rivera pěje jako král. Metal staré školy, který však nebudí pousmání.

Kropis: Dej mi čas, musím ty desky taky někdy naposlouchávat. WOLFMOTHER jsou v pořadí, do konce školního roku budou.:-) prasezlesa: No já myslím, že minimálně od té hlášky o Pageovi je jakákoliv reakce zbytečná.

Co ty nový Wolfmother? Fakt nebude recka? Hlavně druhá půlka alba je supr. No celkově je album parádní, jen je třeba přijmout fakt, že to není tak pompézní jako Cosmic Egg.

Stray: Ty nové Helstar si určitě seženu, to srovnání s mými oblíbenci Nevermore mě dost nalákalo. :-)

Valič Bulev: To, že je Lifeson technicky lepší kytarista než Page, je patrné z toho, že na rozdíl od Page nedělá chyby.

Valič Bulev: TLESK, TLESK (až z toho mrazí)...:-))

Já moc nechápu to neustálé srovnávání, kdo je lepší nebo horší muzikant (případně skupina). Hudba přece není sport. Navíc to posuzování je vždy strašně subjektivní, záleží na vkusu toho posluchače, případně i na tom, jestli je sám muzikant a má nějaké hudební vzdělání. Já bych určitě hudebníky neposuzoval, podle toho, jak moc se předvádějí, spíš by ta kapela měla dobře fungovat jako celek a ne aby se její členové předháněli v tom, kdo je větší virtuóz.

Tak technicky je určitě lepší než třeba Page, o tom nemůže být sporu. Spíš jde o to, že se nějak extra neprosazuje, ale k té hudbě Rush se to tak asi hodí, tak co.

Myslim si, že je hodně dobrej, tedy špička.:-)

"Lifeson je stejně skvělý kytarista jako Peart bubeník." Tak Peart je naprostá špička mezi bubeníky a Lee zase špička mezi baskytaristy, to Lifeson špička není, ne? Je spíš takový lepší nadprůměr, ne?

Tahle scéna se mi nikdy nelíbila, až před dvěma/ třema roky jsem si oblíbil právě RUSH (tedy kromě jejich počátků). Lifeson je můj dalece nejoblíbenější člen RUSH. Loni na koncertě v Berlíně, to byl orgáč - hlavně songy z poloviny a konce osmdesátých let!:-)

Od Rush jsem měl kdysi všechny řadovky na kazetách (ty první dvě se mi taky zdály nejslabší). Dnes už je moc neposlouchám, ale muzikanti jsou to rozhodně geniální. Jediné, co mi u nich moc nesedělo, byl zpěv, ale to je spíš můj problém. Progresivní kapely ze 70. let jsem hodně poslouchal tak před 15 lety (od těch významnějších jsem slyšel většinu desek). Věci jako Yes, Genesis nebo E.L.P. mě zase tak moc nebraly a dnes už bych si je asi nepustil. Měl jsem radši ty temnější, experimentálnější věci jako King Crimson, Magma, Van Der Graaf Generator, Gentle Giant a Art Zoyd a psychedelické a některé space rockové kapely jako Hawkwind, Gong, Amon Duul II, Guru Guru a samozřejmě první desky Pink Floyd (většinu z nich si rád poslechnu i teď).