Spajk: Přesně tak. Mě poslední díl také zklamal, nějak to celý spíš vyšumělo, ale díly 3.,4.,5.,8.,9. byly excelentní. Plachý byl třída! Bavil jsem se.:-)

Ad Svět pod hlavou. Poslední díl byl špatný resp nenaplnil moje očekávání. Myslel jsem, ze aspon zachrani otce od sebevrazdy. Linka po probuzeni va současnosti to cele snažení zahodila aneb co vsese se vejde za slovo Mystery. Trojan a Budař excelentni vykony.

Mimochodem mnohem zajímavější film, než Shake hands with the devil nebo než Hotel Rwanda

No já jsem včera zabral na trochu jiné historické téma, takový obraz toho, co nás v blízké době čeká....https://www.youtube.com/watch?v=k9w5RCI8PEc

Bluejamie je dnes nějak moc uzamčen ve svém světě, nezdá se mi to? To já už s napětím vyhlížím poslední díl seriálu "Svět pod hlavou", skvělé dílko, které až vyjde někdy komplet na DVD, tak okamžitě pořizuju. :-)

historie je spirála:-)

Ode to Leonidas klip střízlivě skromný, a text není jen o minulosti - až si uvědomíš všechny souvislosti, budeš současně vědět i to, že v nejbližší době umřeš...

Bloodbound se zbláznili...

A k čemu všemu se dá zneužít otázka: " a alba které skupiny byste si vzal na pustý ostrov?" / https://www.youtube.com/watch?v=yKdVYUXyBzU když pak po hodině a půl člověk uslyší tu skutečnou odpověď, je to docela šok.

prozkoumáme!

Ještě k tomu glam rocku. V lednu vyšla deska kapely QSP. Suzi QUATRO, Andy SCOTT (Sweet) a Don POWELL (Slade). Sympatické je, že se nepřehrávají jen staré hity, ale jde o zbrusu nové songy. Ted to poslouchám a je to hodně příjemný materiál, překvapivě s velkou dávkou blues. Originál už je na cestě. Sežen si to, Bluejamie!

Jo, to jsou kvalitni desky. Mam obě na jednom cd.

Coverdaleovi sólovky z období mezi DEEP PURPLE a WHITESNAKE (tedy 1976-78) jsem do teď detailně neznal, ale musím říct, že "Northwinds" (78´)je naprosto famózní deska, kterou už si pár dní užívám, dlouho se nestalo, aby pro sebe objevil něco takhle starýho, co by mne po všech stránkách podobným způsobem vyhovovalo. Je to určitě lepší věc než debut "Trouble" od WHITESNAKE vydaný v tomtéž roce, je to srovnatelné spíš s jejich dvojkou "Lovehunter", i když víc soulové.:-) Vynikající záležitost.

Jsem byl zrovna po třetí za sebou v Plzni na hokeji, tak článek ve středu zase asi ne :-). Snad večer. Pravidelný hokeje, vydatný klobásy o pauze, to je u mne taky hlavně retro, vzpomínky na období cca 1984-99. Letošní návštěvy, kdy stále bojujeme o play-off, jsou fakt svátek. :-) Škofkaaa jedeeem!!!

Tak angličtí THUNDER znovu povedená deska, to je přesně ten typ ne moc nápadné kapely, která si hledí svého a je jedno, zdali je rok 1992 nebo 2017, vždy dodá dobrou porci rocku.

Chyba Volume 1 a 2

No asi je to opravdu podobný, protože já jsem taky podstatnou část svý školní docházky, což vlastně je třetina mýho života byl za totálního exota, ať ve filmu, nebo hudbě, vždycky jsem byl "out of time", připadalo mi strašně divný, že se lidi zajímaj o hudbu v tom smyslu co letí a ne co je dobrý. Taky jsem měl kamarády, taková trojice děvčaty skoro nikdy nepochopených:-), někdo hájil Kiss, někdo Purple, já zas Uriah Heep. Mám dokonce vlastně podobně úchylný zážitek jako ty (ovšem trochu posunutý po spirále času), Já jsem nejdřív ulétal na Beatles, Holies, Searchers... protože když jsem byl malej švon, tak jsem byl odkázanej na to, co mi nahrály sestřenky, protože jsem neměl svůj vlastní stroj a přehrával si jen když nebyli rodiče doma na jejich mašině /kterou jsem ale chytře propojil do elektronkového mega radia, které dokázalo sousedům rozezvonit porcelán ve skříni u k našemu obýváku přiléhající zdi/. No a když jsem pak zdědil svůj sonet zelené oko B3, tak jsem se zajímal třeba o původní verze jakoby beatlesáckých písniček co jsou na Beatles Rock´n´Roll Volume 2 a zjistil jsem, že i o deset či dvacet let starší verze těch skladeb jsou mnohonásobně lepší než ty od "nedotknutelných"...

Víš co mě ty naše diskuse připomínaj? Střední školu, kdy jsem seděl s jedním hudebním fanatikem tři roky v poslední lavici u dveří a pořád jsme v letech 1990-93 rozebírali starý grupy, on mě vlastně přivedl od thrash metalu k legendám hard rocku, k Sabatům, Zepelínům, Párplům a Doors atd., konkrétně mě to připomíná tu naši tehdejší "ujetost", kdy třeba spolužáci před námi se cítili být během hodiny rušeni, když jsme se tam vzadu dohadovali, zda-li třeba na "Master Of Reality" jsou Wardovi bicí dostačujícně důrazné :-), čemuž se pak samosebou smál kde kdo, když jsme byli učitelem přerušeni a postaveni před tabuli, prostě nikdo nechápal během fyziky tu význačnost našich témat. Je to tady prostě stejná diskuse pro samu sebe. :-)

na ucho a na duši...(mi zmizelo při překotném psaní)

To Stray: v tom nerovnítku ti rozumím a souhlasím, ale to je nerovnítko, které je dané tím, že nahlížíme z odstupu let, takže ty sis vybral, co budeš poslouchat, protože jsi měl tu možnost vybrat to, co ti přesně sedne na ucho. Cesta kterou jsem měl (a šel já) byla jiná, nejdřív mersey sound, pak Sweet a Slade, a teprve o dost později Uriah Heep, Deep Purple, Nazareth....