Sepultura - no, zase tak odvázanej jsem z ní nebyl, zvukově to nebylo nejlepší. Meshuggah naprostá dokonalost. Heaven Shall Burn bylo hodně slušný, In Flames také výborní, dnes moc fajn Archspire, Borknagar také potěšil. Teď jsem si úplně neužil Obituary, přišlo mi to nějak moc profesorské. Ráno start Catastrofy povedený. Těším se na sobotu, je nabitá už od rána.

Kelly: Ne, snad je to tak lepší:)

Pekárek: Tak to je hustý bahno. Jen na okraj, nevíš o čem zpívá? :-)

We are dominate!
I am morbid luxus.
A včerejší Sepulturu řadím do svý Top five Brutalu. Ten jejich bubeník je bůh.

Šel jsem se po uplavanych 1200 metrech v nekritem bazénu v Jaroměři vychcat, a tak jsem si vzpomněl na spajka. Brutal v plném proudu, po dvou dnech nejlepší I AM MORBID, fantazie Blessed a Covenant Era + navrch i věci jako Where The Slim Live, pak TRIBULATION, SEPULTURA, SODOM, BIOHAZARD, MOONSPELL tři věci z Butterfly Effect, WATAIN, MIDNIGHT. MESHU super zvukově, poslouchat se to delší dobu však nedá.Prisel jsem o Exciter, dal jsem přednost aktuálnějším WATAIN... prosím ať se takto neprekryvaj tepleji znějící kapely. Při volbě chlad vs horko pro názornost např.Cult od Luna vs WATAIN, Meshuggah vs Moonspell nebo Dying Fetus vs Exciter vždy volím hot. Nemůžou proti sobě ve stejný čas hrát dvě hot kapely, chápeme?:-)

Tohle je hodně under, ale na rozdíl od řady dalších projektů dotyčného maníka dost poslouchatelné. Autentická muzika od zajímavého deathmetalového umělce, nahrává si údajně vše.

https://speedritualrecords.bandcamp.com/album/irradiated-marrow-still-sick?from=fanpub_fnb

A taky se nesmíš soustředit na každý slovo, to pak znervózníš a tvůj projev je nepříjemnej, nekoukatelnej. Chce to se uvolnit, povídat o svých pocitech z tématu a předat to nadšení ven. Pak to diváka baví a nadchne. A pak si to pustí i příště.

K podcastům á la "Které album je nejlepší" ... ono se to při sledování možná nezdá, ale takovéhle živé natáčení je strašně těžká disciplína. Natočíš to, jede to, nic nevrátíš zpět. Nemůžeš si udělat korektury, nemáš čas na rozmyšlení, jestli to co říkáš, je přesně správné, prostě jedeš intuitivně a když se ve věci vyznáš hodně hodně dobře, je tam těch chyb málo. Ještě když děláš reportáž se dvěma, třema otázkama, můžeš se líp připravit, ale když komentuješ 10-15 alb, od jedný kapely, kde ty okolnosti jsou plus mínus podobný, to je prostě obrovská nálož. Tam neudělat nějakou tu faktografickou chybu je prakticky nemožné... Ještě když jde o přednášku před lidma, tak to zapadne v dalším povídání, případně se k tomu vrátíš a zpřesníš to, ale na záznam ... já smekám klobouk. A navíc, když se ty alba berou podle oblíbenosti, tedy na přeskáčku časem ... nedovedu si představit, že bych takhle měl vyprávět třeba o Floydech a hned po sobě mluvit (podle oblíbenosti) o deskách, mezi kterými je X dalších nahrávek a složitý příběh. Fakt je to maso.

Žádné podobné video jsem neviděl, alespoň ne celé:-) a neplánuju to. Videoformát formát mě moc nebaví, stejně jako podcasty. Určitě bych ale nepřeceňoval přístup z hlediska chrlení faktů. Víc by mě bavil reakční formát, kde se lidé baví hlavně o hudbě samé. Prostě si pustit desku a žvanit o ní a jejím prožíváni. Klidně bez nostalgie.:-) Vlastně nejlepší je s někým sejít, něco si pustit a probírat to.

Kropis - já si myslím, že až dorostou určitý fandové tvrdší hudby (toho, co frčí dnes, ala Ghost, FFDP, Gojira) v ČR, případně SR, tak se s videorecenzemi roztrhne pytel.

Old-school borci, boomeři až tak nestreamují. Já jsem furt mladá generace (30 let), a neznám nikoho ze svého okolí, kdo by streamoval recenze na hudbu nebo filmy. Je teda pravda že nejsem Pražák, a většina mých známých se narodila mimo větší města. Tam se to možná šíří rychleji, takové to odhození ostychu a jít před kameru.

Mě se tyto videorecenze v zásadě líbí a třeba Balčirák s Megadeth mě bavil a mohl bych takto sledovat všechny velké kapely. Problém ale je, že ani Balčirák se nevyhnul nepřesnostem, nemohl si vzpomenout na některé věci, tahal to někde z paty a spíš to byla čistá improvizace a v podstatě všechny ty videa plavou na hladině. Čili já se nic nového asi nedozvím a spíš si všímám chyb a takhle to vnímá asi každý skalní fanoušek své vybrané kapely a asi není v moci normálního smrtelníka znát diskografie a fungování všech velkých kapel.
Ale jak psal Zdenos, mě se to líbí, protože je to prostě o naší oblíbené hudbě, borci si tam donesu fyzicky celou diskografii a povídají si o tom. Jinak si ale myslím, že když se na youtube podcastuje kdejaká pičovina, tak tady vidím velkou díru na trhu. Videorecenze, videokomentáře bych si asi dovedl představit sledovat. Ale je s tím tolik práce, že do toho žádný rozumný člověk nepůjde, protože těch nadšenců jako jsme my v ČR moc nebude.

Tak se dočkáme ještě jednoho alba Dokken!
Zaujal mě sound vykazující absenci komprese. Aspoň takhle z Youtube to hraje hodně po staru a dobře.
https://youtu.be/XZ0CocSSpzw

Pekárek.: souhlasím. Nemyslel jsem obecně jeho práci. Spíš konkrétní náladu během videa. Uznání zaslouží jakákoliv forma prezentace (v tomto případě hudby), pokud má úroveň.

Každý, kdo něco podobného dělá, si zaslouží uznání. Tečka.

Rudi mi přišel hodně unavený. Jedno z těch slabších videí v rámci metalshop tv.

Za mě je č. 1 album Human. :) pak Symbolic, Sound, Spiritual Healing. To jsou moje top nahrávky.

Jinak pořadí neřeším. Je to taková ta kapela, která má opravdu vyrovnanou diskografii plnou klenotů. Vidět i ,,jen,, ten revival bylo dobrým zážitkem.

Jasně, že že rozpitvat Death je obrovskej a asi nevděčnej úkol. Ani ne tak z hlediska primitivního seřazení desek, to je v případě Death prostě čistě subjektivní věc, spíše z hlediska komplexnosti tvorby, její různorodosti a vývoje. Když se do tohodle chceš obstojně vnořit, nevystačíš s obecnýma floskulema typu, že Chuck byl genius. Mně se třeba líbilo pojetí Rozpitvána Helloween s Balčirákem. Taky mám některý desky jinde, než on (viz třeba Gambling :), ale je to vpoho vyargumentováno a rozbor diskografie je prostě obohacující a dobře se to poslouchá. Rudi prostě klouže po povrchu, nějak takhle bych o Death dokázal v hospodě vykládat i já :))

A Pekárka jsem zmínil kvůli té recenzi na Control Denied a vím, že Death jsou jedna z jeho srdcovek. A rozpitvat srdcovku srdcařem, na to by nestačily Korejsovi 3 díly :). A k Death mě v roce 1996 přivedl, když mi na jeho doporučení tchýně darovala k narozeninám kazetu Symbolic :)

Asi bude těžký komplexně okomentovat kapelu uměleckého formátu Death, tak aby všichni byli spokojeni.
Bez ohledu na to, že považuji Human za tvrdší desku než Symbolic, a pamatuji období mezi Leprosy a Spiritual, kdy to nebyl směr: Chuck a pomocníci, ale šlo dva roky o stabilni band, jsem přesvědčen, že Chuck opravdu hledal spoluhráče na furt, kteří by ho byli hodni, ale Butler a Andrew se holt vydali na euro tour bez něj a o osudu bandu bylo rozhodnuto. Rovněž, a to bylo také mylné tvrzení, Reinert a Masvidal neodešli z důvodu zachování vlastní muzikantské identity rozvíjené Cynic, ale Chuck jim prostě před Individual už nezavolal, prostě jim ani neoznámil, že už dělá s někým jiným, tak bez ohledu na tohle, ucházející rozbor někoho, kdo naskočil až v době Symbolic. Já to vidím zcela jinak, páč v roce1995 už jsem neměl Death v takovém centru zájmu jako v roce 1990. V časech krátké epizody s Jamesem Murphym. Sorry, píšu z mobilu. Mírně zamrzí snad jen to, že si myslíš, že by to Pekárek podal líp než já.:-) Já nevím, jak by se kdo poslouchal.

Ad Rozpitváno - zklamalo mě to, informační hodnota hodnota nízká. To, že Chuck byl génius a nesložil slabé dílo víme všichni. A nic víc tam prakticky nezazní. Několikrát jsem si maně vzpomněl na vymazlenou recenzi Control Denied zde, a představoval si, jaké by bylo tříhodinové Rozpitváno tuhle s Pekárkem, to by byla rána do palice! Rudi ale Control Denied neposlouchá....

https://m.facebook.com/100076085228146/photos/299332132612959/

Hodně zajímavá raritní vydání.

Porta 89