Já bych současný ARAKAIN vůbec nezatracoval. Poslední tři desky jsou hudebně vynikající, hravě strčí do kapsy posledních pár počinů s Brichtou. Texty jsou slabý, to přiznávám, ale ani s Alešem to nebyla žádná hitparáda. Ten sice dokázal napsat pecky jako Půl století nebo Adrian, ale na druhou stranu i nesmysly typu Páteční flám, Hey kritik nebo Dežo. Nejsmutnější je, že tahle kapela nemá žádnou myslitelnou konkurenci v mladším vydání.

Van Halen - 5150

Stray: Má pravdu, předseda. Jsem stará konzerva, která spíš než hledání nových kapel kompletuje a naposlouchává starší věci a žánry, které ho minuly nebo jim tehdá nerozuměl. Nelíbí se mi současné dokonalé vycizelované kapely a desky, dělané přes PC a s každým členem na jiném kontinentě - vše přes email.Ta člověčina a srdce tam chybí. Holt stará škola jako Steve Albini :-)

Kelly: Tak to pořád nosíš kecky zabláceNÝÝÝ! :-) Takhle jsem to vůbec neměl. Jak šly devadesátky, českých věcí jsem se hodně rychle vzdával, prostě na ně nebyl čas a zahraniční kapely bezezbytku naplňovaly mou pozornost. Třeba v případě ARAKAIN, už Black Jack a Salto Mortale jsem si jen poslech, ale určitě to doma neměl, zpětně jsou to velice slušný desky. od S.O.S. už jsem ty alba vcelku neznal. Nevím, jestli Brichtovo odbíhání k sólo aktivitám kapele ublížilo, hlasově šel v souvislosti s tím vzhůru (na Apage zpívá rozhodně líp než na prvních albech). Ten ústup mého zájmu o český kapely se týkal prakticky všech metalových jmen, vlastně dneska si to zpětně doplňuju a zjišťuju, co se mě dokáže líbit i zpětně. Apage Satanas je výtečná deska, byť dramaturgicky se měla řešit trochu jinak. Přijde mě, že se tam songy jako Cyborg, Kritik, Trip nebo Promiňte slečno moc nehodí. Měli si je nechat na nějakou kabátoidní sranda desku, jasně, tím by se asi z Apage nestal legendární počin, ale stal by třeba z té sranda desky, co by šla o půl roku dýl..:-)

Arakain je pro mě zásadní kapela a Thrash the Trash je monument, tam se sešlo vše - výborná hudba i texty, ta deska nemá slabý místo. Stále se k ní vracím, daleko víc než k ostatním jejich deskám s Brichtou, po jeho odchodu to šlo do kopru - hudba furt ok, ale člověk má osypky, když vnímá slova, ty rýmovánky se fakt nedaj. Až na Jekyll&Hyde se texty zase dají poslouchat, konečně jim došlo, že na to nemaj a dali to k napsání nekomu jinému. Škoda, mohli mít daleko víc velmi dobrejch alb. U cz a sk kapel hudbu a texty nedokážu oddělit.

Pro mě byl ARAKAIN kapela, které jsem propadl a která mě jako náctiletého formovala k poslechu metalu. Byl jsem členem jejich oficiálního fanklubu a kazetu s Thrash The Trash nahranou opačně (začínala stranou Pán bouře) jsem měl ještě v předstihu, než vyšla deska. A tak je sleduji celou dobu. A i když se mi nelíbí jejich současné unifikované metalové hraní, prostě jsou pro mě kult, který sleduji a poslouchám. Vždy jsem poslouchal i českou scénu, nikdy mě cizina nepřetlačila abych přestal sledovat české skupiny. Apage je po Salto Mortale (producent Dodo Doležal) a S.O.S.(producent Petr Slezák) - obě desky vyhlazené a vypulírované ale bez animální dravosti - zase lehce návrat k modernímu thrash metalu.

To mě právě ne, vůbec jsem si na tu desku nedokázal udělat čas a chuťově se na ARAKAIN v roce 1998 nastavit. Vůbec. Ano, po zvukové stránce a vlastně i po těch dalších je to silná deska, jenže když člověku v mohutně se vyvíjejících devadesátkách jeho oblíbená kapela, aniž by si to nějak namlouval, začíná připadat jako parta strejců ve středních letech, která nestíhá všechny ty nové trendy a pořád nosí křiváky, a jejich deska spíš působí jako mozaika všeho, dramatických rozmáchlých čísel, balad i srandiček, něco je samo od sebe špatně (tuhle myšlenku rozvinu v recenzi). Vše budí spousty otázek, páč v roce 1990 u mne ta kapela neměla konkurenci a žral jsem jí, v roce 1993 už byl můj přístup o dost vlažnější a v roce 1998 mne prakticky vůbec nezajímala. PS: Kde tihle bohorovní "Mistři světa" načerpali ten dojem, že je kritici chtěj vidět na kolenou?:-)

S ASMODEUS už komunikuju, velmi pravděpodpobně bude recenze i rozhovor.

Apage je dobrá deska, pamatuju jak mi nabíhala husina při titulním songu jako "mlaďochovi".
A jsou venku nový Asmodeus - super!

Souhlas, tohle se povedlo. Přítomnost dobových bonusů fakt kvituju. Právě pohled zpětně a odjinud by mohl být super.

Vypadá to, že během léta napíšu recku Apage Satanas. Ta reedice je fakt super. A některých z těch textů už se asi deset dní nemůžu nabažit, hlavně tedy ty pomalý kusy jako Karavana slibů nebo Půl století, to je dokonalá práce. Mluvit o tom, že mám tu výhodu, že vcelku jsem tu desku poznal až teď, to mi přijde fakt blbý, ale na druhou stranu to může být zajímavý, ucelit to do článku jako někdo, kdo s tím albem v době vydání prostě nežil a kdo byl už dávno jinde (zacílen na zahraničí), jen znal pár hitů. Je to dost neobvykle různorodá věc, kde je spousta méně zprofanovanejch válů, který tu kvalitu taky maj (třeba i Trip je super).

Virgin: Invictus mě bavilo.

Immortal: Mám to podobné jako Prowler, na druhé místo bych ovšem vmáčknul Blizzard Beasts:-), má pro mě kouzlo. Namísto At the Heart of Winter, které jsem čekal již po Battles, přišla vichřice s produkcí nelezoucí do zadku.:-)

Mě se jeví dobře noví Foo Fighters i Rival Sons. Uvidíme. Ti Extreme chtěj taky čas, že by mě to zbortilo se zatím říct nedá, ale špatný to nebude, ani nemůže. Blbý je, že teď mám strašně málo času nejen na psaní, ale i na poslech. Pokud chce webu někdo pomoc, teď je do půlky léta ten spravnej čas, ale zas na druhou stranu bych se už rád vyhnul situaci, aby mě nějakej namistrovanej nedělak držel po svých třech upocených textech v kravatce a dožadoval se poklon.:-)

Nový Rival Sons - začnu též na 70%, je to zajímavé, zvukově se posunuli, ale ještě to neumím úplně definovat, jakoby do psychadelických 70tých let, je to míň jižanské, ale fajné

Metal Church - Congregation Of Annihilation
Elegant Weapons - Horns For A Halo
Metallica - 72 Seasons
Ellefson/Soto - Vacation In The Underworld
The Lucid - Saddle Up And Ride
Todd Michael Hall - Sonic Healing

Muchová je ve finále Rolland Garros, skvělej tenis když zrovna teď po třech hodinách porazila tu medvědici Sabalenku 7:6, 6:7, 7:5...poslední set otáčela z 3:5 na 7:5, když musela odvracet jeden matchball.

Já už mám doma EXTREME, první poslech proběhl tak, že nevím prakticky nic.:-) Koupil jsem i nové FOO FIGHTERS a RIVAL SONS. A už před týdnem ...Apage Satanas.:-)

Tož v říjnu do Prahy přijede PJ Harvey. I když se mi její poslední dvě až tak moc nelíbili, tak věci z 90tek a začátku milénia jsou kultovní.

První poslech nových Foo Fighters, začnu na 70%, ale určitě to poroste.

1.At the Heart of Winter(90%)
2.Battles in the North(85%)
3.Pure Holocaust(85%)
4.Sons of Northern Darkness(85%)
5.Northern Chaos Gods(80%)
Nový album jsem neslyšel.

BFD v MH 12/88 průměr rovné 3/7, já vepsal šestku. První Transcendence (6,5/7), druhé KoM (6,4/7). Stran VS níže - Age of Consent (4,8/7).

Mě se prostě nejvíc líbí Northern Chaos Gods. Když jsem si cca 2 roky zpátky pustil v bazaru ten projekt I, nic to se mnou nedělalo, takový ořezaný oddrhovačky, nepůsobilo to ani zdaleka tak velkolepě. Když jsem měl At the Heart Of Winter, tak mě to na druhou stranu připadalo takový nepřehledný, nebylo to jako Northern, kde jsou daný majestátní hymny, na Heart mě přišlo, že jsou prostě víc extrémní a jedna skladsba jako druhá, mě v black metalu nejvíc vyhovuje zhruba asi tak tvrdost alba BATHORY - Blood Fire Death. Tedy - mám v té hudbě radši oheň než mráz!

At the Heart of Winter 100%
Sons of Northern Darkness 95%

Tak to mám já. Řekl bych, ža tato dvě alba jsou top, dále nevím, od All Shall Fall mě to moc neba, byť novinka asi o chlup lepší než Northern Chaos Gods.
Vlastně raději než poslední tři alba Immortal I - Between Two Worlds :-) . A to by mohlo být i top album pro Straye.