Poslechy tento týden:
Metallica - 72 Seasons (baví hodně a každým poslechem je co objevovat - 80%)
Sebastians - Romanian Songs (demo 1992) - pro mě to byla jedna z nej kytarovek, co jsme tu kdy měli)
The Verve - Urban Hymns (1997)
Radiohead - Pablo Honey (1993)
FaceWreck - Jokes On You (našláplý rap/hardcore)
Enter Shikari - A Kiss For The Whole World
Lethal Injektion - Leaderz of the Nu School (rap metal)
Initiate - Cerebral Circus (hardcore s ženským řevem)

Tomáš: Když si čtu tvoje příspěvky, tak musím říct, že to mám úplně stejně. Dobrých kapel objevuju pořád dost a jediný co mě mrzí je, že si do konce života nestihnu poslechnout všechno co bych chtěl. :-)

Dělám to podobně - když narazím na něco, co neznám, tak si pustím pár věcí na YT a velice rychle vyfiltruju, co by se mi mohlo líbit a co naopak je mimo můj záběr.

No a když se mi něco zalíbí, tak automaticky se snažím získat celou diskografii, no a tady to pak začne bobtnat že...

Strašné starosti mám... stěžuji si, že dělám něco, co mě vlastně baví

Ono nejenže je potřeba stihnout to poslechnout, zažít a napsat, ale musíš být v tom textu neustále invenční, pořád to musíš potvrzovat, nekonečněkrát musíš přijít s něčím, kde budou věty, které někomu něco daj, pořád se musíš snažit, aby se nestalo, že to čtenář (bez skutečného zájmu o ten text) šmahem jenom očima projede.
Dost během filtrace nahrávek (co jo a co ne) využívám takových těch obvyklých zkratek - jako poslech pár skladeb na youtube, i taková věc ovlivní, zdali se něčím chci zabývat. Včera jsem si takhle projel skoro celej line-up Basinfirefestu, tedy jen kapely, které neznám a zjistil jsem, že třeba nechci koukat na: HEIDEVOLK, HÄMATOM, FAUN, THE RAVEN AGE a REDZED, zatímco chci vidět: JUNGLE ROT, FEVER 333, VENDED, SPIRIT WORLD i BUTCHER BABIES. Hezky si to skrz ukázky třídíš, máš li chuť, uloupneš si kousek, máš li jí pořád, uloupneš si větší.

Tak samozřejmě je to jiná liga si to vyslechnout a jít na další desku, nebo si to naposlouchat a napsat na to sofistikovanou recenzi.

Já už to ani moc cíleně nevyhledávám ty novinky, ale když občas na mě něco vyskočí na YT, občas tady někdo něco doporučí, občas to zahlídnu na jiných stránkách a už se to nabaluje... ale jak říkám, víceméně vím, co mám rád, takže málokdy se netrefím

zároveň se snažím využít čas na maximum - takže natírám plot se sluchátky, cvičím se sluchátky, uklízím se sluchátky a pod. Jedině na kolo si je neberu, což mě trochu štve, protože v létě jezdím prakticky každý den. Ale prostě potřebuju slyšet auta kolem, protože i na těch prázdných vesnických silničkách tě někteří borci obíhají na 10cm, i když se tam klidně vejdou dva autobusy vedle sebe....

No já se určitě nemám za nějakého kvantiťáka. Případ, že bych si za týden poslechl třeba osm nových desek u mne nehrozí, kdyby tomu tak bylo, tak bych se s webem sesypal do měsíce. To už takhle jsem čtrnáctkrát přechodil ataku z absence času, kdy se člověk na nic nesoustředí. Představ si, že chodíš denně do práce, ze který přijdeš okolo čtvrté odpolední semletej a i kdyby sis tam bokem do uší pustil nějakou hudbu, jak dlouho bys měl chuť ob den na ty věci do noci něco psát? Ne to nejde, hlavní je znalost kdy je nutné nic nedělat a nic neposlouchat.:-) To ať si tu třeba žonglují se stovkou novinek. Ještě že aspoň nemusím zakládat a číst kilometrový filmový články.

Kašlat na kvantitu? tak tu prosím přestaňte furt doporučovat další a další věci, které neznám a chci si poslechnout

ono to souvisí samozřejmě s velkou dostupností hudby dnes. za našeho mládí (myslím, že jsi jen o pár let starší) byly kazety, LP, pak CD, ale žádné internety, mp3, spotify a pod. Zlatý grál pro mě byl spolužák na vejšce, jehož táta žil v USA, a posílal mu katalogy nějakého music shopu, kde byly CD ve výprodeji za 1-2 dolary. Objednával samozřejmě stovky CD, jednak známé věci, ale i spousty neznámých (pro nás středoevropany) kapel, které jsme pak naposlouchávali poctivě.

když to vezmu obecně, tak z "nových" věcí (počítám sem i starší kapely, které jsem doteď neznal) které poslouchám, je tak 80% pro mě relevantních (tzn. že bych jim dal hodnocení minimálně 50% a výš). Výjimečně narazím na něco, co mě absolutně nezaujme, nebo nějaký slabší album známé kapely.

No a pak si taky snažím rozšiřovat hudební povědomí směrem do minulosti - 80.-70. léta, případně občas výlety mimo kytarovou scénu (pop, elektronika).

jo a ještě něco Tomáši...možná toho chceš dneska stihnout poslechnout mnohem víc. Co kašlat na kvantitu a víc filtrovat, já třeba potřebu poslechu kdejaké titěrnosti nemám.:-) Když je něco nového dobré, tak se to ke mne časem stejně dostane.

Ale to víš že já k tomu taky přistupuji daleko víc pozitivně, zkušeně a s otevřenou myslí, nejenom že jsem v tom roce 1996 poznal, že mým největším koníčkem nemá šanci být nic jinýho než tohle, a to i když to období začalo být (už dva roky vzad) docela nahrávkově trystní (daly se najít naprosté perly - třeba rok 1994 a MEGADETH, DREAM THEATER, DANZIG, QUEENSRYCHE, bla bla dalších deset velkých věcí toho podzimu- , ale ten hard n heavy background co tu byl koncem osmdesátek už prakticky neexistoval), od roku 1993 jsem (snad s vyjímkou silnějšího ročníku 1994) až do konce století evidoval, že aktuální rok je vždy slabší než ten předešlý (tedy 1996 byl echt slabej - pokud pominu skvělou desku TYPE O NEGATIVE a několik dalších věcí, tak to byl snad nejpustští nahrávkovej rok ever), z pohledu metalového fanouška, kterému bylo jednadvacet jsem cítil nesmírnou skepsi a deziluzi, prakticky jsem myslel, že moje hudba končí, čas jsem trávil zdokonalování ve znalosti historických náležitostí a diskografií těch největších a taky hledání něčeho nového (většinou se mi líbil garážovej rock´n ´roll, což pak dost nahrazoval poslech metalu - tenhle styl měl naopak vrchol až tak 2002), postupem doby jsem však zas přicházel na chuť novým věcem, doplnil si promeškané, doplnil si i extreme konce devadesátek s několika letým zpožděním, uznal, že to chci sledovat furt a ...no a teď tu prakticky stojím, čsvěží, čerstvý a připravený na dalších třicet let crazydiamond.cz.:-)

já tento názor nesdílím - samozřejmě se taky nostalgicky vracím k deskám a kapelám, které mě nejvíce ovlivnili v dobách mého hudebního dospívání, a nejspíš se nic z nových věcí do mého all time TOP10 už neprobojuje, ale vůbec bych aktuální muziku neházel do pytle. Každý rok objevuji parádní nové kapely, pořád přicházejí se zajímavými nápady, zvuky, postupy.

Můj problém je úplně opačný - nestíhám si poslechnout vše co bych rád, nedejbože to naposlouchat tak intenzivně jako ty staré milované věci. A v tom může být taky pes zakopaný - když jsem na kolejích třeba novinku od Pearl Jam točil měsíc prakticky každý den, tak se ti do zaryje pod kůže, vytvoří úplně jinou stopu v mozku než když si jejich poslední album pustím možná 5x a už mě čekají tuny další dobré muziky....

Deverova Chyba - Do stran
Screaming Trees - Sweet Oblivion
Obří Broskev - Potápěči
Planety - Vzduch je hrob je vzduch

Jinak ještě k těm QOTSA, abych jim nekřivdil - pro 99% dnešních rockových kapel jsou Villains naprosto nedosažitelná deska, nad kterou můžou jen slintat. Ale v rámci diskografie QOTSA je to nejslabší položka. To jen abychom se pochopili.

Jako vím, že je to víc než kapku pozérský, ale pro mě asi nejzajímavější objev tuzemský muziky za poslední dobu:

https://youtu.be/qWPSYqJO6Qk

Stray: Jo, to je ono, nová hudba je pro mě defacto nevýrazné smetí. Lidi, co mají talent hudbou něco opravdu sdělit, už se asi nevydávají cestou hudby, kterou já mám rád.

Sorry, zvykem.:-)

Prase, tvá letošní kultovka již přec na trhu vod února přítomna jest:
https://youtu.be/kk97ZfvPVuw

Metla až třetí, to zvakem nebývalo.
https://ifpicr.cz/hitparada/14

prasezlesa: Ty máš teď stav mysli jako já v roce 1996, kdy to vypadalo, že klasický heavy metal, hard n heavy a thrash definitivně balí kufry, a já přemítal nad tím, co kdybych se na novou hudbu už definitivně vysral :-) a občas jí ťuknul jen skrz MTV, to třeba když tam běžely klipy věcí jako CARDIGANS, MSP, BLUR, což mě přišlo dokonce únosnější než nové temné metalové vlny. Co se dělo tehdy v metalu, jsem považoval jen za hromadu temného smetí, které jsem pár let úplně ignoroval, a kterým jsem se začal zabývat snad až o necelou dekádu déle, když mě v rámci MP nic jiného nezbylo.:-)

Prase má pravdu : ). Fakt si neuvědomuju, že by mě něco nového zaujalo. Naštěstí je toho mraky v minulosti.

The Stooges - The Stooges + Fun House - obojí skvělý, třetí Raw Power takovou sílu pro mě nemá, comebackové The Weirdness jsem kdysi koupil v LK, ale to mě nebavilo vůbec, tak jsem ho pustil dál.

Metal Church - XI - výborný

Tomáš: Drtivá většina je nevýrazných a naprosto zapomenutelných.

ty máš ale starosti...

nové kapely vznikají každý den, nová alba se vydávají každý den, a spousta z nich je skvělých, já o budoucnost nemám nejmenší obavy

Red Hot Chili Peppers - Return of the Dream Canteen. I takhle s odstupem to považuju za super album, které mě baví poslouchat víc než staré fláky typu Californication nebo Stadium Arcadium. Až tyhle velké kapely odejdou do důchodu, tak nevím, co budu dělat...

Doufám, že se aspoň těm QOTSA podaří vydat dobré album a stát se zase o trošku větší kapelou. Další Villains bych už asi nerozdýchal.