Alice in Chains - Dirt
Overkill - Feel the Fire

Včera, dnes (a zítra jsem na cestách...)

Jerry Cantrell - Degredation Trip
Insania - Grrrotesky
Bush - The kingdom
Tolstoys - Mirror me
Žena z lesoparku - Platňa
Belle and Sebastian - A bit or previous
Arcade Fire - We
Ghost - Impera
Hviezda - Pes poručíka Molnára

Druhá řadovka "Extirpated Light" od italských MAZE OF SOTHOTH vychází v březnu u Everlasting Spew Records!

Scorn Of Flesh
https://youtu.be/HGdDHLK5suc

Tak jsem zakoupil:
CITRON - Vypusťte psy
MOTORBAND - Made In Germany
a maximální spokojenost.:-)

Stray: s novými IN FLAMES je to pro mě, jak jsem naznačoval už po telefonu. Jedná se o další pokračování a rozvíjení energie z desky Battles, se kterou bych neměl problém, kdyby zůstala jedinečnou a kapela se po ní vrátila zpátky na zem. Battles ale naopak definovalo nový směr, ve kterým se Fridén s Gelottem nejspíš našli, ale kterýmu nedokážu přijít na chuť. Jakoby měly aranže, šponovaný vokály a podobný sračičky větší váhu než samotná syrová muzika. Spolupráce s Howardem Bensonem prostě nepřinesla IN FLAMES z dlouhodobýho hlediska nic dobrýho. Na příští desku bych je nahnal zpátky k Fredriku Nordströmovi:))).

Pekárek: až bude chvilka vyzkouším. Zrovna k Unborn jsem vracel taky kvůli kytaristovi, mám rád riffařinu Oly Englunda.

Se mně vybavily výjevy rozličné z onohoť nedělního Metalového matiné (3. dubna 1988). Tehdy v Lucerně pódia na obou stranách protilehlých, což už jsem nikdy poté osobně nazažil (z obou předvedl skok do hlediště děčínský Tomáš Svoboda). Prý 800 lidí nad oficiální kapacitu. Sál i balkóny doslova k praskutí narvané. Celou akcičku samozřejmě CITRON ukončovali. Předtím mj. vcelku pobavila Říhova hláška - "Jsem ocelovej Olda". V té době pociťoval jsem vůči Katapultu silnou averzi, navíc nechápal jsem, proč vůbec přizváni byli. Jó, měl zhruba dva roky tu japonskou kytarku, používal chorus, leč onamo byl elementem zcela nadbytečným.
Akcí slovem provázel Jožka Zeman, což byl ten dýdžejskej týpek s parukou. Citron již na pódiu, obecenstvo nažhaveno, Jožka porád kafral, až to Láďa nevydržel a do mikráku zařval:"Ty vole, zkrať to!" Též následný Láďův souboj s figurínou při Krásce a Radegastovi publiku stav lehce euforický přivodil.

Stray: Ona ta alba UH od 95. roku kvalitativně vcelku vyrovnanými jevila se, leč v
přístupu mém po dlouhý čas převládala jistá apriorní averze, nad niž jsem se z jistých důvodů definitivně povznesl až loňského léta. Z oné éry zřejmě nejlepším Wake the Sleeper, nejslabším Outsider.
Ostatně KD mezi svými největšími zdroji inspiračními vždy neopomněl uvésti D. Byrona - ty odlehčené, vzdušné falzetky v pasážích dotčených, v nichž mnozí užili by spíše svého rejstříku modálního, silně nápomocny k dotváření oné atmosférky náležitě duchařské + tutoho chlapíka, jehož hlas vlál éterem kol mých slechů v časech dětství raného. Debut oněch TCWOAB včera večír po letech s mladší holkou vyposlechnut:
https://youtu.be/en1uwIzI3SE

Stran mistra péra:
https://youtu.be/wamW4OgGk0A

SKS!!!

Žeru seriál DOCENT, fakt že jo, úplně mega. Tam je v dialozích tolik nenápadných ozdůbek, až z toho omdlívam. Když přijde na řadu Tereza Ramba, tak si vždycky řeknu, něco podobnýho mám v práci taky (po pravdě, to mám tak o polovinu únosnější, i když začátky před 4 lety byly v kanclu dost těžký, dost se bojovalo):-) To je tak, když člověk nezvyklej dělat s ženskou, jí po měsíci spolupráce naivně řekne (s tím že si myslí, že to bude i pro ní vtipný): "kámošovi na pivě jsem včera říkal, že už si v práci připadám jako v manželství" :-))) V tu ránu jsem měl ukazováček před nosem "já ti garantuju...."

U CZ/SK kapel mi texty přijdou extrémně důležitý, v momentě, kdy rozumím textu, tak je pro mě těžky se od něj odpoutat a poslouchat jen hudbu, to nedokážu. Prostě mi buď text sedí nebo ne, a může to bejt i o ničem, klišé, ale nesmím mít pocit, že je to blbost, musí to k té hudbě sedět. To je u každýho jiný. U ¨jinojazyčných¨kapel mi to je jedno, jen nemám rád tupou blasfémii.

Když nejde deska k posluchačovi, ale posluchač musí pracně k desce, je něco špatně. Nemám rád desky, který sedí na prdeli a ani se nehnou.:-)

Alda: Radest má bezesporu své pevné místo na cz metalové scéně, nikdo to nezpochybňuje. Vyjádřit se však, že textům moc nerozumím, mohu. nebo je to zakázané a všichni to musí nekriticky uznávat? Já dodnes neznám téma ani jedné skladby. Je to koncept? Nebo je to jen souhrn nějakých horských vzdechů v mozaice divokých exteriérových obrazů?

Hivris: Nový IN FLAMES jsou dle mého úplně normální další deska +/- v průměru toho, co ta kapela vytváří od roku 2000, není to žádné misrovské dílo a už vůbec ne velké zklamání, jsou to prostě další slušně udělaní IN FLAMES. Nechápu kritiky, ani lidi co tomu daj 80% a víc.

AVRIL LAVIGNE - Love Sux 2022
KABÁT - El Presidento 2022
MACHINE HEAD - of Kingdom and Crown 2022
KREATOR - Hate Uber Alles 2022
IN FLAMES - Foregone 2023
DELAIN - Dark Waters 2023

Stran textů na RADEGASTOVI... jsou samozřejmě úplně v pohodě a skoro všichni jim rozumí :-)

Hivris:

Od Six si dej tu předchozí (Undead), pokud neznáš, tam mu nahrál kytary a složil materiál Rob Arnold z Chimaira, škoda, že jejich kooperace už nepokračovala. Chris na ten progres moc není, že?:-)

IN FLAMES - Foregone - zosobněná rádiová průměrnost. Andersův projev opět s minimem charismatu a taky se spoustou vlezlých emo pasáží, který naživo v životě neuzpívá. Jediný plus je sólující Broderick. Přitom bych jim tak rád fandil, ale přijde mi, že už se ani nesnaží, jen přes sebe nazdařbůh plácají prefabrikované bloky hudebního Minecraftu.

SIX FEET UNDER - Unborn - naopak příjemný překvapení, jeden z podařenějších kousků Barnesovy party

Hammers Of Misfortune - Overtaker

Znovu jsem se k té desce vrátil po zjištění, že tam hraje původní bubeník Vektor.
Jedna z nejlepších metalových desek minulého roku, stoprocentně.

Tomáš: No nepřeháněj, ale jinak dík. Někdy bych si přát být mistrem toho dolního pera alespoń jako je tomu u toho horního.:-)
Z PARAMORE na mne dnes trochu dejchá podobná kvalita, jako tomu bylo v devadesátých letech u GARBAGE, což je jednoznačně poklona.

Ten Paramore jsi vystihnul skvěle - prostě mistr pera se pozná. Ano, kapela dospěla, groove je to správná slovo v těch písničkách. Předposlední deska After Laughter byl trochu úlet, i když to teda nakonec celkem ustáli, prostě tam nenacpali bezhlavě milion synťáků alá budeme si hrát na disco revival jako zástupy jejich kolegů, kteřím se tím daří produkovat nejhorší alba jejich kariér, na které si už za měsíc nevzpomene ani jejich nejvěrnější fanoušek...

No a ty dvě sólovky Hayley byly skvělé, náladové, vkusná elektronika (ale ne stupidní osmdesátkové synťáky), takový rozumný artpop.

Trochu jsem měl obavy, kam se jako kapela posunou, ale už první singl This is why dodával naději a skutečně se dílo nakonec povedlo.

A samozřejmě souhlas i s Hayley samotnou - teď je to prostě krásná sebevědomá ženská.

Včera jsem začal taky s poslechem várky novinek, vše zatím první poslechy:

URIAH HEEP - Chaos And Colour ... no, úplně perfektní to není, ale jak jsem se občas nachomítl k něčemu novějšímu od UH, tak mě to určitě nepřišlo dobrý jako tahle novinka. Že by jejich Purpendicular? Slyším tam snahu navázat na začátek sedmdesátých let a minimalizaci unavenosti. ta kapela mě přišla 40 let mrtvá, ale tahle deska se mě jeví dobře, překvapil i ten zpěvák, o kterým jsem vždy tvrdil, že je docela dobrej, ale ne zas až tak dobrej, abych se nezeptal ...je opravdu dobrej? Bomba to není, docela dobrá deska jo, což je na UH po dekádách nudy fakt úspěch.

PARAMORE - This Is Why - na tu desku jsem se po klipech a singlech This is Why a The News fakt těšil, přijde mě, že ta holka je s věkem lepší a lepší, nejen vizuálně ale i pěvecky, podařilo se odstranit tu protivnou emo manýru, což z jejího hlasu kdysi šla, ted z té novinky dejchá super popovej feeling a určitá nadžánrovost, je to chytlavý, dospělý a má to šmrnc (ten groovy tím prostě pekelně švihá), těším se na další poslechy.

IN FLAMES - Foregone - jak už jsem psal včera, vůbec mě to nepřišlo tak blbý jako několik předchozích alb, kapela sice na začátku naznačila návrat k tvrdosti, ale tento nesmyslný manévr se nakonec nekoná a deska s dalšími songy nabídne i chytlavost, ještě je brzo na nějaký pevný hodnocení, ale ty skladby se mě nejevily až tak špatný, naopak mě jich pár zaujalo víc než to, co kapela vytvářela posledních deset let.

VILLE VALO - Neon Noir - v posledním týdnu jsem byl, ať už v tištěném médiu nebo netovém, konfrontovanej s názorem, že tenhle Fin byl a je super, no tedy, vždycky mě hudba HIM přišla spíš jako druhořadá břečka, kde je trochu gotiky a trochu popového kýče, krom pár singlů vždy alba bez nápadů, Valo hlasově fakt nic moc , a najednou tady někdo tvrdí, jak je skvělej zpěvák a umělec, ještě jsem jeho sólovku neslyšel, ale nečekám vůbec nic.

Před měsícem jsem dal Zkusíme to cez vesmír. Překvapil mě ten mix hard rocku s punkem, chvíle mi dost tvrdý, resp. příjemně syrový.

Prowler8o: díky za odkaz i odkaz ke stažení pro Straye. Já mám ten koncert stažený kdysi z fanouskovskych stránek Vitacitu i s obalem : ). Tublatanka - zkuste desku Nebe,peklo,ráj. Spolu s Zeravym znamením asi nejlepší.