Tak na takovou hudbu se přece nedá hrozit pěstmi a házet dekou. Kór když tu deku člověk už skoro 20 let na hlavě nemá že. Ale když se teda v bocích necítí fanoušek komfortně, stačí kývat hlavou.

Pro mě teda 90tky budou asi víc, protože jsem do nich přirozeně vplaval po odeznění hlavní grungové vlny. Všechny ty kapely z nultých let mám taky velice rád, dokonce debut Arctic Monkeys mám ve svém albovém All Time TOP10 jako jediného zástupce mimo 90tky.

Když vezmu anglo-americkou kytarovkovou scénu v devadesátkách a srovnám s tím, co přišlo po miléniu, tak pro mne je o dost lepší to, co se dělo až v nultých letech. Tzn. všechny ty kapely jako THE STROKES, THE WHITE STRIPES, BRMC, INTERPOL, FRANZ FERDINAND, THE KILLS, ARCTIC MONKEYS, nebo i Švédové THE HIVES, MANDO DIAO, T(I)NC, ...jsou pro mne víc než THE VERVE, BLUR, PULP, RADIOHEAD, OASIS či SUEDE. Jsou mi prostě bližší svou garážovostí, punkovostí a velmi chytlavými refrény. Jde ale i o styl prezentace, já moc nemám rád fňukny a civilní slabé týpky...

Jak může někdo v souvislosti s chlapem mluvit o pohupování v bocích, to asi taky spíš nechápu.:-)) Nebo to chápat nechci.

Jojo, dress code mají striktně devadesátkovej

Ale pro mě je Wunderhorse rozhodně blíž ke starým Radiohead a The Verve. Jak zvukem, tak strukturou skladeb.
Mando Diao jsou (nebo spíš byly) živější, lehce až punkovější. Ideální kapela na fesťáky do odpoledních časových slotů. Přesně takhle jsem je zažil v roce 2007. Přišli jak hurikán, a po celodenním vedru vyčerpané publikum parádně probrali a nažhavili na hlavní večerní hvězdy.

Wunderhorse bych viděl naopak rád v nějakém tmavém klubu. Pivko v ruce, pohupuješ se v bocích, mladší a odvážnější zapojí i kolena, a nechávaš se unášet songy.

Mando Diao x Wunderhorse: Pokud nekoukám na vizuál a jen poslouchám songy, tak i napadá. Ne zcela, Mando Diao jsou bohatší, víc kytarových vyhrávek, silnější songy, víc refrény a pouliční drive. Určitý náznak Wunderhorse v sobě maj, třeba jen inklinací k té garage rock vlně z nultých let, co brala ze sedmdesátek, ale dle mého výsledek nedotahnou tam, kam bych si přál. Vizuál to úplně zazdí, působí jako nějakej brit-pop, jako když začínali REEF.

Mě právě to drama alá Jamaron baví. Jasně, je to balancování na hraně patetičnosti a někdy až mírné trapnosti, a mít tam třeba zpěváka, tak jim to nežeru. Ale Marie to prostě umí prodat jako skvělou šou.

Mando Diao tě napadá v souvislosti s Wunderhorse? Zajímavé, to bych právě vůbec neřekl. Ani kdybych bral jen jejich první čtyři alba, kde je ještě považuji za rockovou kapelu, než to začali tlačit směrem do tanečních a hopsavých luk a hájů. Za mě byly vždy blíž spíše ke garage rock scéně než k alternativnímu rocku.

Však máme taky zásadně odlišné představy o tom, co je to znamenitý song. :-) Trochu začíná štvát i potřeba kapely, udělat v každým songu nějaký tak trochu drama.

Když bych řekl, že WUNDERHORSE zní, jako když vypustí nepovedenou desku MANDO DIAO, tak tím ty MANDO DIAO ještě urazím.

No mě se ten nový song zatím líbí nejvíc, jak zvukově a dramaturgicky, tak i textově

spajk: Nepřekvapil. Ale někdy je ta jeho sebejistota ku prospěchu, rozhodně však ne vždy. Dokážu si představit lidi, který by se sním nejradši šli třísknout čelama a nemusel by to být Roy Keane ani Eric Cantona.:-)

Tomáš: Nějak jde kvalita už třetí song v řadě dolu. Mě to naopak úplně přestává bavit, už asi rok postrádám invenci. S Outsiderem byli pořád ještě na vlastním topu.

Zellera si radši ani nepouštějte, to pánové fakt nedáte. Já mám Cocotty rád, Zellera celkem dávám taky, ale tady je fakt v ráži. To pro vás, co ho apriory rádi ani nemáte, je daleko za čarou snesitelnosti.

Nový singl Jamaron

https://www.youtube.com/watch?v=F0o93F-Ipkk

zní to fajn, jak Marie nedávno řekla v Odposlechu o Froda, sami se zvukem posledního alba nebyli úplně spokojení. SONO je sice SONO, ale někdy tam prostě něco chybí. A tady chyběla i pro mě trochu ta živelnost a agresivita, kterou Jamaron na koncertech úplně překypuje. Nové singly z nového studia ale probouzejí naději, že nový album by mohl být slušný.

Zeller v Reckách. To bude epický :-)

PAGANIZER - Forest of Shub Niggurath EP 2024
ENTOMBED - Morning Star 2001

Witchcraft Eternal Sea 2024 /1988/

Alda: Ten EDGUY je deska Space Police. Na ten Vovin při vší snaze nemám buňky, rád prodám. Já si říkal, že věkově budeš spíš u mne než u nosičů kapsáčů a volných mikin s dlouhými rukávy, ještě v 96tým jsem nosíval elasťákový džíny jako METALLICA 91´.:-)

Pekárek: Název THERION jsem také poprvé zachytil někdy v roce 1992, tu kapelu jsem měl tehdy zaškatulkovanou v death metalu, ale nešel tomu moc naproti, po pár letech se nějak začali měnit a stali populárnějšíma.

Moje první album od Therion bylo Beyond Sanctorum. Tenkrát mě úplně rozsekala ta rytmicky rozsypaná první skladba.:-) A pak vlastně celé album. Dodnes ho mám nejradši.

THELI je povinnost (a radost) mít ve sbírce, VOVIN se přiznám, že nemám, nicmméně tedˇ v neděli snad bude, když ne, rád se s Tebou domluvím + EDGUY, ale nevím, který máš na prodej.
Btw... jsem o 4 roky starší než Ty... možná o 3 :-)

Globus International urobil záslužnú prácu, alebo tam pracoval velký fanúšik Exciteru :) … táto kapela nebola bežná ani koncom osemdesiatych, ja som k nej prišiel úplne náhodou, holke za pultom ❗v Maďarsku som ukázal na obal, ktorý mi prišiel vtedy sympatický a ona mi ho podala, ked som reklamoval, že obal je úplne rozlepený mi rázne naznačila: berieš? neberieš? tak som zobral a pritom vôbec netušil , čo kupujem … mam ju dodnes, aj rozlepenú:), najoblúbenejšiu LONG LIVE THE LOUD ! kto nepozná nech skúsi

Škoda, už jsem myslel, že to koupíš. Ta hodnocení jsou hrůzostrašná, tvůj nadšený přístup ke kapele THERION odpovídá posluchači narozenému v roce 1980 (+/- cca 2 roky).

Strayi, jak jsi se včera (ne)lichotivě vyjádřil o THERION,
tak jsem si hned udělal poslechovku a vidím to takto:

THERION - Lepaca Kliffoth 1995 - šupa album
THERION - Theli 1996 - 100% - bez debat
THERION - Vovin 1998 - 95%
THERION - Deggial 2000
EDGUY - Theater of Salvation 1999 - silných 90%
SATAN - Songs In Crimson 2024
https://www.youtube.com/watch?v=vTQMkC7i_x0

Ty tři alba Violence and Force, Long Live And Loud a Unveiling Wicked si u nás na LP deskách pamatuju, často jsem ty obálky vídal. Tehdy jsem to ale neměl a neposlouchal. EXCITER v roce 1990 už do dění moc nepromlouvali. Zpětně jsem si to poslech, ta nejnovější deska z těch tří už není moc silná. Celkově v pohodě metal.

Těším se na novej OPETH a Jerry Cantrella. zatím to ale nevypadá, že by podzim oživil zatuhlost vydávání, nějak se to v dubnu zadrhlo a letošek se paběrkuje, škoda, začátek roku vyzněl dost nadějně.