Hivris:

Od Six si dej tu předchozí (Undead), pokud neznáš, tam mu nahrál kytary a složil materiál Rob Arnold z Chimaira, škoda, že jejich kooperace už nepokračovala. Chris na ten progres moc není, že?:-)

IN FLAMES - Foregone - zosobněná rádiová průměrnost. Andersův projev opět s minimem charismatu a taky se spoustou vlezlých emo pasáží, který naživo v životě neuzpívá. Jediný plus je sólující Broderick. Přitom bych jim tak rád fandil, ale přijde mi, že už se ani nesnaží, jen přes sebe nazdařbůh plácají prefabrikované bloky hudebního Minecraftu.

SIX FEET UNDER - Unborn - naopak příjemný překvapení, jeden z podařenějších kousků Barnesovy party

Hammers Of Misfortune - Overtaker

Znovu jsem se k té desce vrátil po zjištění, že tam hraje původní bubeník Vektor.
Jedna z nejlepších metalových desek minulého roku, stoprocentně.

Tomáš: No nepřeháněj, ale jinak dík. Někdy bych si přát být mistrem toho dolního pera alespoń jako je tomu u toho horního.:-)
Z PARAMORE na mne dnes trochu dejchá podobná kvalita, jako tomu bylo v devadesátých letech u GARBAGE, což je jednoznačně poklona.

Ten Paramore jsi vystihnul skvěle - prostě mistr pera se pozná. Ano, kapela dospěla, groove je to správná slovo v těch písničkách. Předposlední deska After Laughter byl trochu úlet, i když to teda nakonec celkem ustáli, prostě tam nenacpali bezhlavě milion synťáků alá budeme si hrát na disco revival jako zástupy jejich kolegů, kteřím se tím daří produkovat nejhorší alba jejich kariér, na které si už za měsíc nevzpomene ani jejich nejvěrnější fanoušek...

No a ty dvě sólovky Hayley byly skvělé, náladové, vkusná elektronika (ale ne stupidní osmdesátkové synťáky), takový rozumný artpop.

Trochu jsem měl obavy, kam se jako kapela posunou, ale už první singl This is why dodával naději a skutečně se dílo nakonec povedlo.

A samozřejmě souhlas i s Hayley samotnou - teď je to prostě krásná sebevědomá ženská.

Včera jsem začal taky s poslechem várky novinek, vše zatím první poslechy:

URIAH HEEP - Chaos And Colour ... no, úplně perfektní to není, ale jak jsem se občas nachomítl k něčemu novějšímu od UH, tak mě to určitě nepřišlo dobrý jako tahle novinka. Že by jejich Purpendicular? Slyším tam snahu navázat na začátek sedmdesátých let a minimalizaci unavenosti. ta kapela mě přišla 40 let mrtvá, ale tahle deska se mě jeví dobře, překvapil i ten zpěvák, o kterým jsem vždy tvrdil, že je docela dobrej, ale ne zas až tak dobrej, abych se nezeptal ...je opravdu dobrej? Bomba to není, docela dobrá deska jo, což je na UH po dekádách nudy fakt úspěch.

PARAMORE - This Is Why - na tu desku jsem se po klipech a singlech This is Why a The News fakt těšil, přijde mě, že ta holka je s věkem lepší a lepší, nejen vizuálně ale i pěvecky, podařilo se odstranit tu protivnou emo manýru, což z jejího hlasu kdysi šla, ted z té novinky dejchá super popovej feeling a určitá nadžánrovost, je to chytlavý, dospělý a má to šmrnc (ten groovy tím prostě pekelně švihá), těším se na další poslechy.

IN FLAMES - Foregone - jak už jsem psal včera, vůbec mě to nepřišlo tak blbý jako několik předchozích alb, kapela sice na začátku naznačila návrat k tvrdosti, ale tento nesmyslný manévr se nakonec nekoná a deska s dalšími songy nabídne i chytlavost, ještě je brzo na nějaký pevný hodnocení, ale ty skladby se mě nejevily až tak špatný, naopak mě jich pár zaujalo víc než to, co kapela vytvářela posledních deset let.

VILLE VALO - Neon Noir - v posledním týdnu jsem byl, ať už v tištěném médiu nebo netovém, konfrontovanej s názorem, že tenhle Fin byl a je super, no tedy, vždycky mě hudba HIM přišla spíš jako druhořadá břečka, kde je trochu gotiky a trochu popového kýče, krom pár singlů vždy alba bez nápadů, Valo hlasově fakt nic moc , a najednou tady někdo tvrdí, jak je skvělej zpěvák a umělec, ještě jsem jeho sólovku neslyšel, ale nečekám vůbec nic.

Před měsícem jsem dal Zkusíme to cez vesmír. Překvapil mě ten mix hard rocku s punkem, chvíle mi dost tvrdý, resp. příjemně syrový.

Prowler8o: díky za odkaz i odkaz ke stažení pro Straye. Já mám ten koncert stažený kdysi z fanouskovskych stránek Vitacitu i s obalem : ). Tublatanka - zkuste desku Nebe,peklo,ráj. Spolu s Zeravym znamením asi nejlepší.

Právě jsem dal nový Paramore - This is why a je skvělý. Zatím asi nejlepší letošní album, na první dobrou za 90%. Fantastický zvuk bicích, svěží zvuk kytar, má to drive, Hayley je vo formě a drží to pevně v rukou (v hlasivkách)

Tublatanka - poslouchám jen prvních pět alb (končím taky právě u Volanie divočiny), ale jsou z mého pohledu strašně nevyvážená. Na jednu stranu totální pecky (melodicky, zvukově a textově) jsou vyvažované totální vatou, u kterých se až musím kroutit trapností...

To demo Psů je rozhodně zajímavé, díky.
Zahradní slavnost se mi líbí i textově:-)
Nejradši mám jedničku Kreyson. Radegasta mám hodně rád, Kráska a Radegast mu vážně chybí. Sedm životů by tam mohlo být též. Naštěstí na té reedici už je vše. Anglická verze Radegasta mě už nezaujala. Křižáky bych si musel znova poslechnout.
Někdo zmiňovala Tublatanku? Nedávno jsem poslech Volanie divočiny, možná nenamakanější. Líbilo se.

https://uloz.to/file/zuKWESVkPwhZ/vitacit-1987-posledni-barca-s-krizkem-rar#!ZGHlZGR2ATWvLGWuAGVjAGt4BTRjMScbq1NkE2kanRuFqGH5BD==

Stray: Zahradní slavnost peckou onohoť alba z největších, ty tancovačko.:-) Děsí Pure Light of Mind, kterou jsem nyní vyposlechl, naprostý souhlas se Smolikem.:-)

Pedrosph: nemáš odkaz na ten poslední Křížkův živák s VITACITEM?

spajk: Z celkem slabého Elixíru pro mne nejlepší pecka, mám rád falzety v refrénech:
https://youtu.be/gEOifvdWGiI

pedrosph: Jó, o té recenzi samo vím (Melodie), máš pravdu. Mám obdobný náhled jako autor, to nezapírám. Mimochodem i na oficiálních stránkách Citronu uváděn chybný rok vydání alba. Na trhu se zjevilo až v květnu 1988, tedy prakticky rok od nahrávání, jak bylo v té době nedobrým zvykem. Loděnice holt nestíhala. Zvuk je hodně nevyvážený, místy velmi tenké kytary (třeba Setkání s Radochem; živá provedení nabízela mnohem hutnější sound), vokál místy zcela mimochodný atd. Komplet demo verze Psů v Křížkově provedení běžně dostupnou, zde ji máš:
https://youtu.be/5TBnZXOuiOU

Jsem přesvědčenej, že kdyby Křížek nazpíval Plni energie a Vypusťte psy, tak by to ty songy posunulo o dost vzhůru. Plni energie, tam slyším, že se spojujou reflexe na britskou novou vlnu heavy metalu (1979-82) s klasickou českou rockovou tancovačkou (Zahradní slavnost děsí!):-) Vypusťte psy je deska, která kdyby neblbnuly a semkly se, tak mohla dopadnout perfektně, kroutím hlavou nad těmy personálními manévry, na druhou stranu jsem rád, že vznikl Anděl na útěku i Zlatej chlapec. Nakonec tedy asi vše dopadlo jak mělo. Texty patří mezi velice důležité složky děl, viz ARAKAIN, absence Brichty v tomto směru velice citelnou.:-)

Ted jak jsem si pouštěl Zlatýho chlapce po dost dlouhé dost, tak jsem byl překvapený, jak Láďa zpívá úsporně. Hodně nižší rejstříky a zbytečne neonanuje s falzety apod. Diametrálně jinak než na Andělu. Zajímavý.
Texty nikdy neřeším. To je nutné zlo a každý není Bezruč. Důležitá je melodie.

Vypustte psy není špatná deska, ale je hrozně nevyvazena, a s Křížkem by byla o dost lepší. On snad nazpíval víc věcí z téhle desky, ale nikdy jsem na to nenarazil.

Asi jsem si nikdy nepotrpěl na "pagan" stylizaci. Zlatej chlapec, tam ty texty jsou život, jestli se někde cítím trošičku trapně, tak je to vážně spíš u textů Radegasta. Mám však další zjištění. Teď jsem jel Vypusťte psy! a zjistil jsem, že být na té desce Křížek, tak se mě ty songy líbí víc než songy na Radegast. Vážně, Uragán a ty další věci, tomu už rozumím mnohem víc a má to hair-metalový šmrnc.:-) Na Plni energie tu mou resistenci k moravsko-slezskému cítění věcí umocňuje pro změnu nepříjemný zpěv.

Prowler80: tvoje výtky mi pripomnely dobovou recenzi, tam snad všechny byly zmineny a napad s kapajici vodou z krapniku ocenen: ). Zvuk mi přijde naprosto ok a na svou dobu unikatni, nevyvazenost jsem nezpozoroval