Kropis: Nemůže mít přeci každý band lídra. Ale vím jak to myslíš, právě proto chodíš sem a ne k umrněným vločkám s knírky a oblečením ze sekáče.:-) Mám to stejně, vždy jsem byl vnitřně nastavenej na zájem o hudbu se silnými lídry, nic jiného než C.D. nečtu.:-)) Holt to lídrovství není v módě, což mi neva.

Ono mazat nebo nemazat je trochu ošemetný. Jsem si jistej, že ačkoliv většina pravidelných návštěvníků můj krok hodnotí kladně, a myslí si, že to tu nemá co dělat, tak jsou i lidi, kterým jakékoliv mazání prostě vadí (třeba náš Tomáš, ten je dle mého striktně proti cenzuře).
Včerejšek nebyl z nejhorších, jsou emotivní vlny, kdy to přejde až k nadávkám a invektivům, i takové tu byly, tam je to jasně na výmaz, včera se z velké části řešila politika, od rána do odpoledne jsem nebyl doma, chvíli jsem si to pak nechával projít hlavou..., mne osobně setrvání té včerejší diskusní pasáže není k ničemu dobré (spíš mi to vadí), tak jsem to odlifroval...

Stray - díky, že jsi to celé smazal.

Jinak trochu přihodím do hudebního ohně a snad to nezpůsobí další hádku :D Od profilu Thin Lizzy se tu zatím žánrově míjím. Třeba recky na Radiohead jsou určitě fajn, ale mě tato hudba vůbec nic neříká, vždy zkusím na youtube nějaké největší hity, ale už když vidím ty frontmany, tak si vždycky vzpomenu na Mustainea, jak přesně hodnotil tyto kapely, že frontmani jsou takoví podivní nerdíci a úplně se z těch kapel vytratilo charisma, jasný frontman, hvězdný kytarista atd. Mám to takto i s dalšími kapelami jako Oasis, Smashing pumpkings, manic street preachers atd. Vlastně se divím, že nemám problém s R.E.M. a od těch mám celou diskografii.
A aktuálně k tomu vůbec nepřispívá, že jsem momentálně na horečce Monster Magnet a ti jsou přesně všechno, co výše uvedené kapely nejsou. :)

Abych zůstal věrný této sekci, tak právě poslouchám:
Richie Kotzen - Nomad
Monster Magnet - Vše (aktuálně vede Mastermind a Superjudge)
Mike Campbell - Vagabonds, Virgin and Misfits
Annihilator - Set the World on Fire
Iommi/Hughes - konečně přišly obě desky na vinylech

Pustil jsem si Cathedral In Flames, když to tady tak všichni vychvalujete, nedokoukal jsem ani jeden klip na YT. Tohle jde úplně mimo mě.

Ale je pravda, že nikdy jsem nebyl úplně goticky zaměřený, dokonce ani při studiích to nebylo moje preferované historické období. A když už, tak jsem měl radši rychlejší písničky.

doba je přesně tady https://youtu.be/dgjcYk-MIEc?si=jbLEUHmLKc9z0BoM
zejména v Praze … ted jsem kouknul na zprávy a jsou povoleny údery těma raketama s dlouhým doletem … 3WW je zas o krok blíž, dav jásá. “….. Poslední polibek Anděl smrti dal
A zástup hlupáků oddaně děkoval …”

ja si rikal, že ty 2M do inaugurace budou. šílené

jinak dnes mne provazely novinky Letní Kapely, Prvního hoře + The Mission.
Linkin Park jsou max za 70% a nic to se mnou nedělá, nebudu to poslouchat dlouho

jo a uvědomil jsem si jak moc moc miluju dávné gothic rockové desky a jak moc gothic rocku ale i metalo občas škodí miliony tzv gothic metalových kapel … vlastně by stačli jen Paradise Lost

V unoru jsou v SaSaZu Napalm Death, jestli je to diskoteka, tak to bude prča :)

Tak oni ty alternativni manicky v Cafe v Lese me uz taky nesedi, a to jsem byl za mlada jednim z nich, ale aspon je to slusny rockovy klub, Sasazu je diskoteka se vsim vsudy

SaSaZu je svou stylizací samozřejmě peklo, ale pro mne je z druhé strany peklem také Café v lese a to nejen pro to, že jsem možná klaustrofob a představa, že se nacházím někde ve sklepě, kde nade mnou stojí šestipatrový vršovický dům, mě prostě nedělá dobře, ale také pro svůj alternativní záběr. Není v tom žádnej hate, jenom se cítím umístěn na sociální mapě jinde, asi mi v Praze nejvíc vyhovuje klasika Palác Akropolis, Roxy, Futurum. Je to jako fandit MASTER´S HAMMER, ale vědět, že Franta Štorm úplně není tvůj druh.:-)))

Částečně to asi souvisí s kapacitou - teď tam někdo právě hrál, když původně byl koncert plánován v menším klubu, vyprodali, pak to dali do Roxy, vyprodali, no a pak velikostně je další SaSaZu, protože další level je už pak Fórum Karlín, které má téměř 4 tis. míst, když necháš jen přízemí, tak stejně seš na 2,5 tis.

V Praze chybí prostor kolem 1500 lidí. Roxy má 750, Music Bar 900, SaSaZu prý až 2.5tis (no nevím).

SaSaZu chápu jak záchrannou možnost v případě většího zájmu. Tím jak tam není až tolik koncertů, tak jsou asi flexibilnější. Ostatní mají většinou program úplně plný a nenajdou volný termín ani kdyby chtěli.

Tomáš: Mně to taky přijde divný. SaSaZu mám zafixovaný jako diskotéku pro celebrity.

Nechápu, proč vůbec v SaSaZu se dělají rockové koncerty. Ten prostor na to není ideologicky vhodný a musí to tam být jak pěst na oko. Byl jsem tam jen jednou na firemní akci, a měl jsem z toho přesně ten dojem jak píše Stray - velká diskotéka. Včetně personálu. Tehdy tam točili absolutně nechutný Heineken, kdy jsem po jednom loku radši celý večer pil colu.

Několikrát už v Praze hrála kapela, kterou bych i rád zkouknul, ale když to bylo v SaSaZu, tak jsem si nechal zajít chuť. Živého mě tam nedostanou!

Čím netvrdím, že tam nemůže být dobrý zvuk. Jen prostě kytarová muzika se mi do těchto prostor absolutně nehodí, a já ten prostor prostě nepřekousnu. Můj problém.

Díky za info, tak to bude pecka… nejlepší asi bude se netěšit a čekat všemožnou pakárnu, která může nastat. Pak je šance, že člověk bude překvapen, že to nakonec až tak strašný nebylo.

Ono spíš záleží, na co tam jdeš. Já tam byl zatím na dvou koncertech, zvukově v pohodě, moc si tam nedovedu představit metal jako ACCEPT, ten klub nejenže vypadá jako nějaká větší diskotéka, ale jak jsou tam všude takový prostorný kožený sezení, po stranách, na ochoze apod., tak pak když se zorientuješ, tak zjistíš, že se na tom sedět nedá, buď je to pro VIP a pro majitele dražších lístků a nepustěj tě tam, nebo zjistíš jak se to při dosednutí propadá :-), třeba takový barový křeslo, co si pamatuju, tam mělo jen kůží potaženou obruč (skrz kterou si měl po chvíli tendenci mizet, pomalu se propadat a propadat):-) chyběla mu totiž sedací deska. je to naleštěná bída, pivo hnusný, obsluha divná (disco vyhazovači co trénujou do MMA klece), lesknoucí se temný klub plný zrcadel, kde můžeš akorát tak stát a čumět a kde se točily klubový scény filmu Banger s Adamem Mišíkem a tím raperem Baracudou.:-) To asi hovoří za vše. První koncert jsem tam viděl BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB v roce 2010, to bylo celkem prázdný a dobrej zvuk, takže se dalo, druhej byl HALESTORM před rokem, to už bylo horší tam vydržet, bylo totiž narváno a probíhal docela boj o místo s dobrým výhledem, ale zvuk byl v pohodě. Stál jsem zboku pódia (před pódiem narváno), koukal se Lzzy Hale na zadek napranej do těch jejích těsnejch zvonáčů a srkal u toho lahváč, co jinýho sem měl dělat?:-) Příjemný.

Zítra v SaSaZu: ACCEPT - Humanoid Tour 2024, support PHIL CAMPBELL & THE BASTARD SONS
Tam jsem zatím ještě nezavítal, tak snad to bude ok. Hlavně ať je dobrej zvuk, no a zbytek uvidíme

THE SISTERS OF MERCY - First And Last And Always (1985) - "Black black...black planet ... black black ... black world..." - tohle když slyším, tak mám chuť někomu z mléčný čokolády ukousnout hlavu.:-))

THE MISSION - God´s Own Medicine (1986) Bridges Burning je snad nejlepší gothic rocková vypalovačka všech dob, tedy spolu s She Sells Sanctuary od THE CULT, logicky.

THE FIELDS OF THE NEPHILIM - Dawnrazor (1987) síla gotiků dlí dost často v první desce, a tahle je taky skvělá.

Na odpočinek od novinek si dávám Tom Petty- Long After Dark, nějakou deluxe edici se spoustou živých nahrávek nad rámec základního alba.

Faüst - Death Galore

Zase o krok dál, moc pěkná thrashová jízda. Sem tam dozdobeno rnrlovým drajvem a deathovou naléhavostí. Čekal jsem dobrý album a dostal jsem ještě lepší :D

https://doomentiarecords.bandcamp.com/album/death-galore

Linkin Park - From Zero - druhej poslech na lesní pochůzce, líbí se mi to, 70% s jistotou, uvidíme další poslechly.
Vola - pokračují v chytlavé melancho moderně, pokud lidi začali nadávat Leprous, tak týhle to brzy taky čeká.:-) Dobré, ale pro mne horší než novej Linkin Park, tady je 70% naopak strop.
Cathedral in Flames - fascinující gothic výlet, uhranutí, totální zážeh, recenze napsána.
Tribulation - další odklon od metalu ke gotice, vkusné, sice o něco méně vycizelovane a prožité než Cathedral in Flames, ale rozhodně další skvělá práce, pro Tribulation je metal přítěží mi přijde, stejný level co Linkini min 70% - ...

Thy Catafalque 2024 v pátek to vyšlo - moje srdcovka, první dojem - vzdušné, heavy zvuk masivní, logicky mix předchozí tvorby.
Weather Systems - dneska určitě věnuji další pozornost Anathemě 2024. Patřím k těm co Anathemu nikdy úplně nezazdili (i když poslední desky ...) a vzpomínky na dávné krásné léto s Judgement, tam pro vždy zůstanou, takže vnímám, že novinka sbírá dobré recenze a těším se
Linkin Park 2024 - LP vlastně není můj šálek kávy, prostě vždy mne nějaká skladba nadchne ale v celé desce vždy najdou řadu much. Vlastně nejraději mám A Thousand Suns, což je netypická LP deska. Každopádně novinku mám nyní za 60-70, ale recenze jsou také velmi dobré, tak dnes to opět prozkoumám

WHITESNAKE - Slide It In (1984)
- mám na CD originál verzi původního vydání z roku 1984 a při jeho poslechu jsem si na Wiki pročítal historii kapely. Páč už nejsem nejmladší a hlava děravá, toť potvora jest ;-))
To že bylo tohle album přemixováno pro americký trh a vydáno s jiným pořadím skladeb jsem věděl a pamatoval si, ale zásadnějším zjištěním pro mě bylo odlišné personální obsazení na dvou postech. Na UK Mix (vydáno 30. ledna 1984/EMI) hrají Micky Moody (guitars) a Colin Hodgkinson (bass), a ty pak pro US Mix (16. duben 1984/Geffen) nahradili John Sykes a Neil Murray. Dle Davida Coverdale byl Sykes angažován pro svou výraznější jevištní show a celkově lepší vizáž a u Hodgkinsona údajně přestala jeho hra vyhovovat potřebám WHITESNAKE.
Schválně jsem naskočil na Spotify a zkusil si obě vydání porovnat. O něco bombastičtější zvuk pro Ameriku se dal čekat a Sykes je tam taky znát, zato u basy bych si změny bez pozornějšího poslechu asi ani nevšiml. U skladby “Gambler” mi tam však chybí např. echa za větami ve sloce, která zdobila evropský press a v dalších kusech jsou odmazány nebo částečně eliminovány zřetelné Davidovy nádechy, nejslyšitelnější v titulní “Slide It In” - asi se to zdálo býti pro US puritány moc erotickým ;-))
Změny jsou i u coverů jednotlivých vydání - taková taktika postupného odhalování. Na klasickém originálu je sexy děvče s hadem přes rameno plazícím se jí do dekoltu, obličej holky chybí, jelikož horní hrana končí nad jejím horním rtem. Na “35th Anniversary Remaster” je záběr o něco rozšířen a už kouká i její nosík. Amíkům pak bylo tentokrát přáno a na “Special 2019 U.S. Remix” je cover v plných barvách a je už k vidění skoro celý obličej slečny (řez záběru těsně nad obočím), však hada už překvapivě nemá v dekoltu, nýbrž se jí vine po pravé ruce k sepjatým dlaním. A “25th Anniversary Expanded Edition 2009” nám pak ukáže hadí princeznu i zezadu, kdy je obličej až k očím k vidění z profilu a had se jí plazí po odhalených zádech. To focení s plazem si modelka musela určitě užít :-))
Oba mixy mají něco do sebe a líbí se mi i průraznější a nablýskaný sound na US vydání, ale stejně si v budoucnu raději poslechnu původní UK Mix, páč zvyk je železná košile.

Jo, já je napíšu. Musím se teď prokousat zas nějakýma novinkama. Letos jsem zjistil, že forma, načasování nových alb a jejich sednutí do ucha značně ovlivní úroveň článku. Třeba novinku The Dead Daisies ani psát nechci. To ten čas radši věnuji meditaci a přípravě na diskografii Mercyful Fate.:-) Bohužel letos ty novinky byly v dost případech o max 70% známce.