Stray - Verni nejspíše stále šetří operované rameno, zřejmě se objeví až ve Státech a Kanadě na šňůře s Diamondem. Včera též poprvé u nás s Klingem za bicíma, dobrej bombarďák. Viděl jsem pouze Overkill, předkapely mne nelákaly, jejich tvorbu vůbec neznám, se zájmem si přečtu tvůj celkový report, pokud bude. Teplota v klubu na hranici snesitelnosti, Overkill vynikající, Blitz v parádní hlasové kondici, ten chlápek v tomto směru vůbec nestárne.

Stray: som nadšený, ešte tie Psychotic Waltzy rozobrať "do šróbky" a príde odmena,
tlieskam ... pre mňa Into the Everflow naj

Já pro tu Prahu vždy spojím víc věcí. Včera návštěva Luxoru a koupě knihy Marka Lanegana, první setkání s wuxiou za účelem výměny cd, ode mne šli k němu čtyři céda LIFE OF AGONY, od něho ke mně první čtyři PSYCHOTIC WALTZ + doladěno poslední řadovkou ESGMEQ. Sednul jsem si na jedno do té horní restaurace na Novej scéně Národního divadla jako hrdinové seriálu "Devadesátky" a pozoroval pouliční ruch, OVERKILL samosebou vyvrcholením - největší zajímavostí, že jsme v Čechách zažili první koncert bez DD Verniho. Nevím jaké má problémy, ale turné za něj jede Christian Giesler ex-KREATOR. Meet factoty = klub bez ventilace/klimatizace - tedy peklo, přesto strhující set, který gradoval Elimination, Evil never Dies či In Union We Stand.

Dnes transfúzka - už se blížím zlatej plaketě, chybí asi pět odběrů. Dám si klidovej den s čtením a psaním reportu. V práci logicky volno.

Stray: To zní sakra dobře, zas trošku lituju, že se mi do Prahy nikdy nechce :)

Overkill v Meetfactory masakrujici. Hráli i Deny The Cross z 87. 100 minutovej namrd. Narvano.

Boy je pro mne nej deska U2. 10/10.

U2 - Boy - tyto staré alba neznám, ale když to všude chválí, tak jsem to teda zkusil, není to špatné, ale hardcore U2 fanda ze mě asi prostě fakt nebude
Metallica - 72 seasons - vrátil jsem se k tomu asi po roce, je to dlouhéééééé, nedá se to fakt najednou uposlouchat. Zkrátit na trochu víc než polovinu a byl by to fajn album.
Biffy Clyro - Opposites - sehnal jsem 2CD verzi, tímhle albem končí jejich neprůstřelná 3 albová série, fantastický album (a ne, Tatáči fakt nic podobného nedělají)

Já teda taky nejsem žádný die hard Pink Floyd maniak, ale kromě The Wall mám taky nejvýš ty věci ze 70tek. To jsou taky jediné CD které mám, plus Division Bell, který je celkem nudný, souhlasím. The Wall mi vždycky přišla už jako překomplikovaná deska, kde ego zastínilo talent.

Stray: Hele, odkoukáno v pohodě. Jen mě to nedostalo. Málo zahuštěný velký prostor. Nebo tak něco mě napadá. Je to na diskusi a další zkouknutí. Každopádně není prdel udělat takový film. V tom respekt.

Pekárek: To jsem tedy čekal, že tě to vezme víc.

Kropis: Já nevím, možná k Floydům přistupuješ blbě. Řešíš jednotlivce. Já otázky, tohle album je tohohle a tohle tamtoho vůbec neřeším. Alba vnímám jako celek od souvislý kapely. Ta historie, hádky a rozchody se v sedmdesátých letech přeci ještě neudála, ta kapela fungovala jako celek. Gilmour má na Animals asi nejkrásnější kytarové party, ta deska je jako atmosférický dokument snímající krajinu v mírném pohybu. Mám rád i první dvě desky z psychedelické éry A Piper At the Gates Of Dawn 67´a A Saucerful Of Secrets 68´. Vrcholné období reprezentují čtyři desky za sebou - Darkside Of the Moon 73´, Wish You Were here 75´, Animals 77´a The Wall 79´. A že je každá deska jiná? No to je přeci dobře. Podle mne se Waters vydal na The Wall úplně ze všeho, vše co vzniklo dýl, už beru jako dojezd. Division Bell ... u toho jsem kdysi usínal, nyní ok, ale na mne je to synonymum právě hudby, kterou považuju trochu za nudu, v sedmdesátkách tam bylo určitě ještě něco navíc. Ve sbírce mám i ty soundtrackové desky More a Obscured by Clouds. Dčeska, kterou nemusím je Atom Heart Mother 70´.

spajk: Kociánová je mi nesympatická. Ne tím co říká za názory, ale jak je podává. Je to o energii co z dotyčné jde, kdysi na Nově to byla přeci hezká holka no ne? To samé mám u té partičky z tzv. Nejlepšího Podcastu - ty pánové si tam akorát mastí ega a po pěti minutách jsem nucen vypnout, zkoušel jsem to dvakrát. Nejde vůbec o názory, nejde o vzhled těch jedinců, jde o energii a tón v jakém se to celé nese. A přitom ty bilboardy na Václaváku s Chirurgama z dovozu mě vůbec nepobuřují, naopak mne baví.:-))

Mâdl u Dědka v pohodě, u Krause nebyl a U kulatého stolu měl tu alobalovou čepici a zakazoval komunisty :-) vypnul jsem po 5 minutách...
Už chybělo jen triko s Havlem, aby byla absurdita podtržena na maximum.
Chápu, že první jméno výkonného producenta je Standa Bernard. To je skutečný bojovník za svobodu projevu. Angažuje se u Vávrova SOSP a chodí ke Kociánové do Radia Universum. O jeho konzervativních názorech není pochyb.
Mádl přemlouvá bábu, fandí kariérnímu komunistovi na Hradě a určitě uznáva plka Foltýna.
Tak kdo je tady skutečný bojovník za svobodu projevu?
Ale filmy točí dobré. Pojedeme k moři bylo fajn, Na střeše se Švehlíkem vynikající a Vlny asi jeho top.
Jedinej kdo to nechválil, byl historik Blažek. Asi tam budou nějaké filmařské licence, jak se dneska říká.
Mně o tom vyprávěl táta. Pochází z Prahy. Bylo mu tenkrát 17 let. Jaké prasečiny tam dělali ti negramoti z asijského jihu SSSR. To se Mádl ještě držel zkrátka.

Stray: Takže si mám poznamenat Pink Floyd - Animals? Já od nich mám rád asi jen The Wall. Bohužel musím říct, že tato legenda mě míjí velkým obloukem. Zeď je dílo Waterse, možná to je ten problém, že mě nebaví Gilmour... otázka. Mimochodem další baskytarista spadající do mého pomyslného žebříšku významných baskytaristů Roger Waters. A taky Milan Špalek :)
Spajk: Bohužel mám problém brát tyto lidi vážně a strašně mi to snižuje zážitek, když vím, co je Mádl za blázna. Jeho poslední rozhovor byl na úrovni alobalové čepice z Futuramy.
Začal jsem číst autobiografii Billy Idola, v druhé kapitole popisuje, jak sdíleli studio s Motley Crue/Vince Neilem a byly to tam jedny velké orgie s pornoherečkama. Zase po dlouhé době někdo, kdo se s tím nesere a prostě píše všechno hezky natvrdo.
Billy Idol je po Thin Lizzy další interpret, který tu není úplně popsaný a probraný, ale pro mě naprosto zásadní figura společně s jeho dvorním kytaristou Steve Stevensem. Nejlepší album jednoznačně Rebel Yell, ale pere se s Charmed Life a je to jeden z umělců, který má co říct i v současnosit, protože jeho poslední 2 EP jsou majstrštyk a jeho poslední singl Bitter Taste řadím k naprosté klasice. Kdo nezná, to si nejde.
Zklamání roku:
Marty Friedman - Drama, bohužel ne, opakování Scenes nejde a sympatie stranou, tohle je fakt slabota.
Category 7 - fakt jsem se snažil, John Bush je jeden z mých nejoblíbenějších metalových zpěváků, ale když nejsou nápady, tak to dobrý vokál neutáhne. Obě desky 50-60 %, odkládám a třeba čas ukáže.

Vlny, byl jsem na nich dnes. Nejvíc se mi líbilo překrytí hraného a archivního. Dialogy mě moc nebraly ani hlavní hrdinové. Líbil se mi Bareš, Celkově na první tak 60-70. V zahraničí dle mého bez šance. Ale je dobré, že to vzniklo, o fašistech v Československu a internacionální pomoci.:-)

Mádl ohromně překvapil. Taky jsem nadšen, všechno tam zaklaplo, navíc ten famózní dramatickej spád, to u české produkce nebylo dekády obvyklé. Tenhle film byl hrozně potřeba. Pořád si ale myslím, že přeprat tu současnou horu společenské apatie je nadlidský úkol. Vlny by si prostě zasloužily ještě větší ohlas na domácí půdě.

Dnes jsem byl narychlo jen na 2 hoďky v Letňanech na sběratelské burze, kde jeden pavilon byl věnovaný muzice. Výsledek - dalších 30 CD do sbírky. Ceny ne zázračné, spíš řekněme rozumné, nějaké metal, nějaký rock. Z domácích věcí celkem malý výběr a za rozumné ceny ještě míň. K LP jsem se skoro vůbec nedostal, pár krabic co jsem narychlo přelítl tak ceny často vyšší než na netu, ale zase výběr obrovský. Zaměření samozřejmě primárně metal, rock, pop, nějaká vážná hudba.

Doma z Vlny.
Hodně dobrý, Mádl je obrovsky šikovný. Jdu si s ním pustit Krause a Dědka, snad to dám, protože některé jeho občanské postoje jsou pro mě utrpením:-)
Ale kumštýř je excelentní. Přeju mu velký úspěch.
Standa Majer, těžkej frajer. To je Herec!!!

Prej favorité skupiny, to říkal nějakej vtipálek.:-)
HAŠEK VEN!

Já už nemůžu z těch fotbalistickejch; keců. Teď jsem se na nějakém diskusním fóru pod článkem dočetl, že: "Chorý má líp postavenou hlavu než Krmenčík." :-DD

Z poslechu několika ukázek mám bohužel podobné pocity.

NORTH SEA ECHOES - Really Good Terrible Things (2024)
- novinka ústředního dua legendárních FATES WARNING Raye Aldera a Jima Matheose a po progressive lahůdkách ani vidu, ani slechu. Namísto toho jen nějaký unylý ospalý ambient bez jediného odbočení do rock/metal soundu. Matheose uznávám jako výborného kytaristu a skvělého autora a Alder je pro mne jedním z nejsignifikantnějších hlasů progresivního metalu, ale tahle nazdobená utahaná nuda bohužel není nic pro mě. Snad příště…

Wormwood - The Star
Jako rodilýmu Žižkovákovi se mně v souvislosti s Thin Lizzy vždy vybaví výjev někdy z jara 1978. Vracel jsem se s otcem z mistráku Sparty (plichta s Brnem, celkově pro nás poměrně tragickej ročník, těsně jsme unikli sestupu). Cestou domů jsme ještě krátce zaskočili do hospody U Pošty ve Chvalově ulici. Otec na pivko, já na Kofolu. Po několika minutách pobytu se od jednoho ze sousedních stolů zvedl asi dvacetiletej týpek se slušnou mařenou. Nejprve se s druhy u stolu hlasitě rozžehnal, následně vcelku zdařile zakokrhal a poté prohlásil, že nejlepší hardrockovou kapelou světa jsou Thin Lizzy. Své expozé ukončil sdělením, že jeho akvarijní rybky již dva dny nežraly.