Legendární britský chameleon a stylový eklektik si tentokrát dal s novými skladbami opravdu na čas. Vzhledem k výsledku se to však vyplatilo. Novinka je totiž po všech stránkách vynikající. Lze říci, že spojuje řadu zásadních prvků Bowieho minulé tvorby do jedné multi-žánrové výhně, jejímž nejvýznačnějším jmenovatelem jsou zkrátka skvělé skladby. Jde o důstojné (a spíše rockové) album od více než šedesátiletého interpreta, který má za sebou přes čtyřicet let velmi pestré a různorodé tvorby, nejde však o album unaveného starce, co by nechápal, kde se n Více

Kalifornská thrash metalová stálice se v posledním březnovém týdnu představila v Praze, a tak odehrála až neočekávaně rutinní sadu poctivého old-schoolového nářezu. Když budu rozebírat právě podmínky, které ovlivnily výsledek večera, pak to byly rozhodně prostory sálu Nové Chmelnice, do kterých se příznivci TESTAMENT vtěsnali jen tak tak. Tato skutečnost jednoznačně mohla ovlivnit i fakt, že se celý večer v podstatě zápolilo se zvukem, který častokrát působil jako velmi těžko rozšifrovatelná hluková koule, ve které se daly rozeznat písničky j Více

Pro historickou kroniku rockové hudby se stali AEROSMITH nesmrtelnými se svým třetím albem „Toys In The Attic“, které po všech stránkách dokonale vyšlo a stalo se nejen jejich komerčním vrcholem, ale rovněž i tím albem, se kterým se všechny další nahrávky začaly poměřovat. A tak i já tvrdím, že jestli kapela někdy dosáhla dokonalosti, pak to bylo právě zde. Jack Douglas v roli producenta vypiloval generační pomník, který ovlivňoval další generace muzikantů napříč mnoha žánry. Pokud pomineme další velikány Americké rockové hudby té d Více

Loňský rok znamenal rovněž druhý start pro famózního Michaela Kiskeho, který konečně vypustil dlouho slibované debutové album svého současného projektu UNISONIC. Prostřednictvím této nahrávky lze říci, že se Kiske vrací na území, kde před více než dvaceti lety zažíval své nejlepší chvilky – tedy na území melodického Hard´N´Heavy. Od té doby se totiž příliš neukazoval, když nepočítáme občasnou sólovou desku, která ještě ke všemu nebyla příliš propagována, a pak snad ještě spolupráci na projektech jako je symfo-metalová opera AVANTASIA od Tobia Více

Polsko je krajinou extrémní hudbě zaslíbenou a nadšením oplývající. Z láskou hýčkané metalové ornice už zde vyrostlo několik uznávaných značek. Silná základna místních fanoušků, stejně tak jako aktivních promotérů, dělá polský hudební trh nepřehlédnutelný, a to v celosvětovém měřítku. Tohle musíme našim severským sousedům sportovně uznat a hlavně pochválit. Už je to nějaký ten pátek, co se mohu těšit z páté desky varšavských sympaťáků RIVERSIDE. Polské vydavatelství Mystic Production znovu (jako před čtyřmi lety vydaného předchůdce „Anno Domini Hi Více

Už předešlé album „Ironbound“ značilo dokonale nabušený návrat OVERKILL k formě z období prvních pěti alb a po zásluze sklidilo jen a pouze kladné ohlasy. Novinka „The Electric Age“ potvrzuje, že newyorčané prožívají idylické časy. Kapela totiž v současnosti stoprocentně funguje, a sice, jak po stránce muzikantské, tak i co se týče mezilidských vztahů. Je zjevné, že se tady vykrystalizovala sestava, která si naprosto sedne. Nápadné je to hlavně při sledování spolupráce kytarového tandemu Dave Linsk/Derek Tailer, ten totiž duo ústředních členů Bo Více

THE OFFSPRING a jejich přerod z mladé punkové party vydávající u nezávislého labelu Epitaph v nadnárodní komerční kolos asi všichni dobře znáte. Těžko říct jestli s odstupem času považovat jejich tvorbu za dobro nebo zlo, komerci či punk, hudbu pro děti anebo vzpomínku ztraceného mládí, jisté však je, že kapela úspěšně a bez přerušení funguje v takřka nezměněné sestavě již skoro třicet let, a to samo o sobě už o něčem svědčí. Pravda, poslední alba nevypadala nijak převratně a THE OFFSPRING pomalu a jistě mizeli z očí. Ten kdo čekal Více

Je jasné, že čtyřicetiletá dráha bostonských AEROSMITH vydá rozhodně za víc než jen za jeden letmý historický profil, a tak pro mne bylo celkem výzvou, narvat všechno zásadní do zdejšího vyprávění. To shrnuje kariéru dost možná nejúspěšnější americké rockové kapely všech dob, od samotných počátků, až po současné dění. Příběh AEROSMITH začíná v okolí města Sunapee ve státě New Hampshire na severovýchodě Spojených států, a sice někdy počátkem sedmdesátých let. V té době bylo východní pobřeží doslova přeplněno floutky so Více

Norští DARKTHRONE jsou jednou z nejzavedenějších značek extrémní hudby,  která si prošla v průběhu čtvrt století třemi vývojovými fázemi. Od deathmetalových počátků reprezentovaných prvotinou „Soulside Journey“, přes následující téměř patnáctiletou etapu obsahující koketérie s blackmetalovým zlem, až po současný stav, kde se praktikuje jakýsi průnik mezi dřevním „černým“ heavy metalem a punkrockem, syceným crustovým palivem. Patnáctá řadovka je již pátým albem, které sahá po tomto vřele oceňovaném skladatelském modelu. Název „The Unde Více

Blonďatá bojovnice Doro Pesch platí jak známo za jednu z nejpevnějších stálic ocelové germánské scény, vycházející z útrob pravěkých osmdesátých let. Dnes se však nacházíme v době, kdy se na její komerčně nejúspěšnější období, osazené průlomem s poslední řadovou deskou jejích mateřských WARLOCK („Triumph And Agony“), již čtvrtstoletí se slzou v oku vzpomíná. Nechci tím říct, že její hudba již nemá opodstatnění, to ani náhodou, protože jak je dobře známo, Doro právě tehdy nastartovala svojí dlouhou a poměrně d Více

Je celkem zajímavé sledovat postupný vývoj tvorby švédských sleaze rockerů HARDCORE SUPERSTAR, počínaje jejich nezapomenutelnou punk rockovou šlehou „Bad Sneakers And A Piňa Colada“, až po současné více stadiónové songy. Období garážového buřičství mají patrně seveřané již dávno za sebou a s přibývajícími záseky jdou neochvějně směrem dražších produkcí a studiově vysekanějšího materiálu, který by měl dokázat, že mají na to, oslovit o něco širší fanouškovskou základnu. A to aniž by se kapela zřekla své původní vize. Tedy tvořit světov Více

„Ten, kdo si prošel depresemi nebo zármutkem ví, že dokonce i slunečné dny vypadají ponuře“. Ztráty v osobním životě Neila Pearta jsme již zmiňovaly na konci čtvrté expedice. Po pohřbu své ženy (1998), Neil oznamuje Geddymu a Alexovi svojí rezignaci. Nasedá na motorku a při cestováním po Spojených státech hledá vyrovnání se sledem tragických událostí. I osobnosti mají zranitelnou duši. Oba parťáci potom ukládají značku RUSH ke spánku a hledají větší uspokojení ve svých nehudebních aktivitách. Kytarista Lifeson je i kulinář a jede Více

Další z těch několika spíše rekapitulačních recenzí, připomínajících to nejlepší z loňského roku, opravdu nemohla minout tento projekt, protože natolik vysekanou a energickou sadu bych od kytaristy IRON MAIDEN v roce 2012 opravdu neočekával. Zvlášť když nahrávka absolutně nesouvisela s muzikou jeho mateřské kapely, ale razila nebojácně úplně jiné stezky. Tedy pravý opak sólovky Steva Harrise. Skladatel Adrian Smith byl ostatně už v devadesátých letech (tedy v době kdy v řadách Železné panny scházel a věnoval se rovněž jiným hude Více

Když se na začátku loňského roku objevila informace, že Steve Harris chystá své první sólové album, řada fanoušků IRON MAIDEN zpozorněla. Hlavní tahoun zřejmě nejznámější heavy metalové kapely světa neměl až dosud potřebu zabývat se nějakými bočními projekty. Otázkou bylo, jak celý album pojme a zdali tento bude vůbec souviset s muzikou, ke které Steve Harris tak nějak od pradávna patří. Album „British Lion“ nakonec velká očekávání nenaplnilo a hlavním důvodem není vůbec skutečnost, že jde vlastně o obyčejný pouliční bigbít lehc Více